Metrostav

Strana 2

Proměna kancelářských prostor trvala rok

Bývalá budova vývojového střediska ČKD Polovodiče,

která stojí u pražské ulice Budějovická, získala nové

útroby. Vytvořili je pracovníci divize 3, kteří během

roku přestavěliadministrativní objekt ze 70.a80. let

minulého století na moderní kancelářský prostor.

Stavbaři zahájili práce pod vedením Ing.Jiřího Daňka,

kterého loni vlistopadu vystřídal Ing.Petr Štofka. Svou

první zakázku vevedoucí pozici úspěšně dotáhl dokonce.

Vdobě jeho nástupu byly dokončeny bourací práce, omít-

ky aněkteré páteřní rozvody TZB ielektroinstalace. Pod

jeho vedením stavbaři provedli technologické instalace,

ato včetně podhledů azdvojených podlah, což nebylo úpl-

ně jednoduché. Konstrukční výšky jednotlivých podlaží

byly totiž předem jasně definované ainvestor trval nado-

držení maximálně možné světlé výšky nejen kanceláří.

Proto vevětšině budovy zůstal pro vedení vzduchotechni-

ky, rozvodů tepla achladu ielektroinstalací prostor s výš-

kou pouhých 20 cm. „Vtakových limitních podmínkách by

byla jakákoli koordinační chyba neřešitelná,“ zdůrazňuje

vedoucí projektu stím, že díky skvělé spolupráci celého

týmu se ituto komplikaci podařilo zvládnout.

Bývalý objekt vývojového střediska ČKD Polovodičů

sice tvoří jednu vizuální hmotu, místopisně však jde odvě

budovy se dvěma čísly popisnými. Zkonstrukčního hle-

diska pak objekt tvoří tři dilatační celky akaždý má vlastní

komunikační a hygienické jádro. Přestavbou zde prošlo

šestnáct hygienických uzlů atechnici museli přestavova-

nou část objektu propojit se sousedními budovami.

Jelikož rekonstrukce probíhala za provozu, museli

stavbaři pracovat tak, aby nerušili úředníky, kteří se pohy-

bovali vpřízemí, vespolečných prostorách inaschodiš-

tích. Ačkoli se zpočátku zdálo, že půjde o běžný pro-

jekt, investor přicházel v průběhu stavby s dalšími a

významnými dodatečnými požadavky. Tým divize3 tak

musel pružně reagovat nasituaci, kdy byl projekt zvelké

části měněn či doplňován. Ing.Štofka připomněl idalší

specifika zakázky. Tím hlavním byla už samotná poloha

rekonstruovaného objektu vdokončené okolní zástavbě,

takže stavbaři neměli kdispozici téměř žádný prostor pro

zařízení staveniště. „To si vyžádalo detailní logistické plá-

nování jednotlivých dodávek,“ dodává vedoucí projektu.

Veškeré stavební práce, které nijak nezasáhly dovněj-

šího vzhledu domu ani dozákladního dispozičního uspo-

řádání, jsou dnes hotové. V Praze 4 je tak díky kvalitní

apřesné práci divize 3 nově kdispozici 15 tisíc m² moder-

ních kancelářských prostor (foto), které vytvoří pohodlné

pracovní zázemí pro své nové uživatele.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Část trati je hotová

Mezi Rokycany aPlzní, kde pracuje Metrostav jako lídr

vesdružení sfirmou Subterra namodernizaci železni-

ce, neroste jen ejpovický tunel. Přestavovaný 14 km

dlouhý úsek III. železničního koridoru zahrnuje imnoho

dalších objektů, znichž řada je už vprovozu.

V úseku Rokycany–Ejpovice jezdí vlaky po zrekon-

struované trati už od loňského prosince. Pasažéři vy-

užívají pohodlnější nástupiště namodernizované zastávce

Klabava (foto č. 1), kde jim cestu nově usnadňuje ipod-

chod (foto č. 2). Aby kolegové ze Subterry mohli položit

železniční svršek pro rychlejší jízdu, museli vtomto úseku

pracovníci zprovozu mostů aŽBK divize 5 vedení Mila-

nem Špičkou přestavět či upravit přes dvacet propustků

či mostů (foto č. 3 a4). Nová železniční stanice Ejpovice

(foto č.5) je stejně jako ostatní modernizovaná nádraží

bezbariérově přístupná výtahem (foto č. 6). Pohodlnější

cestování vtomto úseku trati přispělo ktomu, že se už

všichni těší, jak stejně příjemně dojedou až doPlzně.

Ing.Michala Weinera,

samostatného přípraváře zdivize 8

Během studia na stavební fakultě si Michal Weiner

oMetrostavu myslel, že je to velká, neosobní firma,

vekteré by nikdy nechtěl pracovat. Nedlouho popro-

moci vroce 2009 svůj názor díky vlastním zkušenos-

tem přehodnotil adnes říká, že hned nazačátku praxe

měl vlastně nazaměstnavatele velké štěstí. Divize 8 si

jistě také nestěžuje – Ing.Weiner se nazákladě jejího

návrhu stal Přípravářem Metrostavu 2012 aManaže-

rem juniorem Metrostavu 2013. Nastavbě paroplyno-

vé elektrárny vPočeradech sice začínal jako vedoucí

přípravy, vloni ji ale dokončil už jako vedoucí projektu.

Chtěl jste být projektantem. Jak vás Ing.Radek Zeman

přesvědčil, abyste nastoupil doMetrostavu?

Provedl mě poelektrárně vLedvicích, aprotože věděl, co

mě baví, mluvil hlavně otom, že potřebuje někoho, kdo

zpracuje dokumentaci skutečného provedení této, tehdy

největší, stavby divize 8 vÚsteckém kraji. Takže mi vlast-

ně nabídl projektantskou práci, navíc nazajímavé zakázce

ahlavně kousek odmého domova. Ato se mi líbilo.

Jak se vaše pracovní očekávání naplnila?

Začínal jsem ukoordinace profesí, se kterou úzce souvi-

sela nutnost odhalovat chyby vevýkresové dokumentaci.

Později jsem přešel k poptávkám, smlouvám a všemu

ostatnímu, co mají přípraváři nastarost, azjistil jsem, že

právě taková práce mi vyhovuje. Je různorodá, hledám při

ní řešení, jak stavbu provést správně, aby všechno fungo-

valo anemuselo se nic předělávat. Nejsem moc výřečný

člověk, oto více mě proto překvapilo, že mě začala bavit

ijednání sdodavateli. VPočeradech jsme už měli odpo-

vědnost izazpracování projektu, takže jsem odvýkresů

daleko neutekl. Nakaždé stavbě je navíc nutné něco pře-

kreslit či dodělat. Přípravář není čistě manažerská pozice,

jako je tomu převážně uvedoucího projektu, atak mohu

být vevětším kontaktu se stavbou, chodím poní, hledám,

co ajak zjednodušit, sleduji detaily. Je to tvůrčí činnost

arozhodně nelituji, že ji dělám. Jen bych byl rád, kdyby

bylo v Metrostavu možné měnit způsob řízení projektu

podle jeho velikosti. Provádíme totiž stále větší množství

malých zakázek s menšími dodavateli a naše obchodní

podmínky jsou pro ně příliš tvrdé.

Co si myslíte okvalitě projektů, podle kterých stavíte?

Řada znich není dobrá anedá se proto naně spolehnout.

Domnívám se, že je ovlivňují hlavně krátké termíny, bě-

hem nichž musí být vytvořené nebo rychle přizpůsobené

zejména změnám financování. Projektanti také často

bývají nezkušení, začínají kreslit hned poškole, jak jsem

ostatně kdysi chtěl i já, a protože je na všechno stále

méně času, starší kolegové je nemají možnost vychovat.

Napřípraváře jsou tak kladeny stále vyšší nároky. Není

možné jen sedět vkanceláři, vzít výkaz výměr apoptávat

dodavatele či vyplňovat tabulky! Musí umět správně pře-

číst výkresy, mít prostorovou představivost, vědět, jak

procesy fungují, jak se správně staví, aproto také musejí

chodit postavbě, dívat se, ptát se anebát se ani lidi řídit.

Pracujete vÚstí napřestavbě bazénu naKlíše…

Spolu se třemi kolegy ztýmu Ing.Zemana tam řídím práce

namístě. Podvou dlouhých zakázkách ze segmentu ener-

getiky to je teprve třetí stavba, kde působím. Je náročnější

nakoordinaci prací atím idodavatelů, protože se jedná

orekonstrukci, kde práce neběží vlogické návaznosti jako

unovostaveb. Tato různorodost mě ale nastavařině baví,

nebráním se proto ani dalším typům pozemních staveb.

Utěch pro průmysl se tolik nedbá naestetično, ale je třeba

hledět nakoordinaci abezpečnost při užívání. Ubytovek

aobchodních center, které bych si také rád zažil, je zase

třeba hledět nadetaily afinální zpracování.

Jste nazačátku profesní kariéry. Jaké máte plány?

Pocházím ze severních Čech, kde naše rodina žije posta-

letí. Můj kraj lidé odjinud někdy vnímají jen jako průmys-

lový region, šedivou oblast dolů asídlo sociálně nepřizpů-

sobivých spoluobčanů. Ato bych chtěl změnit, pracovat

na stavbách, které by životu na severu Čech pomohly

azkrášlily jej, aby odtud lidé neutíkali.

strana 2

PTÁME SE

BeMo ovládá technologii Raise boring

Společnost BeMo Tunnelling (BeMo) se ve sdružení

podílí nastavbě definitivního úložiště německého ja-

derného odpadu. Do provozu by mělo být uvedeno

v příštím desetiletí a bude v něm možné uchovat až

303 000 m³ vyhořelého paliva s nízkou nebo střední

úrovní radioaktivity, což pokryje až 90 % státní potře-

by. Pro tento skladový účel stavbaři přestavují býva-

lý železnorudný důl Konrad, který se udolnosaského

města Salzgitter rozkládá všesti patrech pod plochou

orozloze zhruba 1,7 x 3,0 km. BeMo zde pro vybudování

větrních šachet použilo technologii Raise boring.

Práci naprojektu definitivního úložiště Konrad zahájili

kolegové zfirmy BeMo vroce 2011. Podílejí se při něm

nejen napřestavbě bývalého důlního díla naskladové ko-

mory aštoly, ale také nabudování větrních šachet. Ktomu

využili metodu iRaise boring, pomocí níž provedli první

pilotní vrt sprůměrem 200 mm adélkou téměř 20 m. Vy-

vrtali jej shora dolů azezdola nahoru večtyřech stupních

průměru (600, 800, 1200 a1400 mm) postupně rozšířili.

Museli přitom převrtat ioblast sdříve nainstalovanými

kotvami apilotní vrt vhorní části rozšířit, protože se vy-

osil mimo střed trasy. Vběžné železnorudné geologii se

přitom pilotní vrt prodlužoval ozhruba 2 m denně.

Po dokončení vrtání a demontáži poslední vrtné

hlavice raziči pomocí vrtné tyče vrt vystrojili ocelovým

potrubím DN1200 šroubovaným zkusů vdélkách odpůl

dojednoho metru. Aby došlo kpevnému uchycení oce-

lové roury dookolní horniny, zaplnili spodní mezikružní

prostor do výšky asi 5 m betonem. Zbývajících 14,7 m

zasypali štěrkem, který současně působí jako drenáž.

Vespodní části vrtu instalovali navíc přírubu.

Rubaninu zvrtu stavbaři zavelice složitých podmínek

ručně nakládali dospeciálního kontejneru, který museli

vdélce 85 m protáhnout šachtou se sklonem 20 % po-

mocí jeřábové kočky (foto č. 1).

Práce na této větrní šachtě BeMo ukončilo vloni

v listopadu. Dnes pokračuje v budování dalších, které

mají průměr od800 do1400 mm. Gratulujeme kolegům

kezvládnutí technologie apřejeme jim mnoho úspěchů

při realizaci tohoto složitého projektu. Zdař Bůh!

Robert Dostál, foto archiv BeMo

Raise boring je plně mechanizovaná technologie pro

provádění velkoprůměrových vrtů sprůměry 0,8 až

2,4m. Vrtná souprava je při ní umístěna napovrchu

nebo horním horizontu apilotní vrt je veden odshora

dolů. Podosažení nižšího patra podzemního díla raziči

nasadí navrtací zařízení rozšiřovací vrtný nástroj

apilotní vrt rozšiřují nakruhovou šachtu (foto č. 2)

směrem ke stroji. Raise boring se používá vhornictví

aje vhodná pro i pro ražby větrních šachet, kolektorů,

průzkumných štol či kanálů pro vodní elektrárny.

Metrostav_05_2014.indd 2 17.03.15 13:21

Metrostav a.s. - noviny