strana 4
Život kolem tunelů I
Jméno Ing. Ermína Stehlíka se v posledních letech ve
firemních novinách objevovalo nejčastěji v souvislosti
s tunelováním pomocí zeminových štítů. Svůj profesní
život ale spojil s Metrostavem už během studia na
ČVUT. Když jej v roce 1983 vyslal do Iráku, aby pracoval na rekonstrukci tunelu Derbendikhan, staly se jeho
vzpomínky i zahraniční pamětí naší společnosti.
Dvoupruhový tunel Derbendikhan měří téměř 700 m
a leží na silnici vedoucí z Bagdádu do Sulajmáníje, což
je velké město na severu Iráku, které je v současnosti
pod kurdskou nadvládou. Tunel vybudovala francouzská
firma v 50. letech minulého století, špatná údržba a aktivní horské tlaky však způsobily, že ostění tunelu i jeho
vozovka byly brzy v tak špatném stavu, že v roce 1983
zadala SORB (State Organisation of Road and Bridges)
projekt na jeho opravu firmám Vodní stavby závod 07
(dnes Zakládání staveb) a Metrostav. Vedoucím projektu
byl můj kamarád Antonín Pokorný z VS 07, za Metrostav
v této pozici ze začátku působil Karel Valtera, později Jan
Randa. Dílo nakonec s malým týmem osmi lidí předával
další můj dobrý přítel Jarda Šíp z VS 07.
Na stavbu, kde jsme měli provést injektáže za ostění,
dodatečné kotvení, opravu ostění a betonové vozovky, byl
z Československa vyslán tým asi 50 pracovníků. Nejprve
jsem v něm pracoval jako překladatel, nakonec jsem se
ale podílel také na projektování a strávil v Iráku, střídavě
v Bagdádu a na stavbě, v součtu dva měsíce.
Náš ubytovací kemp ležel přímo pod hrází přehrady
Derbendikhan, která je s výškou 128 m třetí nejvyšší
sypanou hrází na světě. V téže době, jako jsme zde byli
my, dostavovala elektrárnu pod přehradou německá firma
Polensky & Zöllner, s níž jsme na začátku spolupracovali
při přípravných pracích – já jsem při prvních návštěvách
stavby rád využíval jejich bazén. Občasné stravování v jejich kempu byl docela zážitek. Podobná jídla jako v něm
bylo doma v té době možné dostat jen v lepších hotelech.
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
SLOUPEK ODBORŮ
Sjezd Odborového svazu Stavba ČR
1
2
3
V pražském hotelu Olšanka se 6.–7. února 2015 uskutečnil VII. sjezd Odborového svazu Stavba ČR. Jeho
prvního dne se zúčastnili významní, a to i zahraniční,
hosté v čele s předsedou vlády ČR Bohuslavem Sobotkou, předsedou Senátu PČR Milanem Štěchem,
předsedou ČMKOS Josefem Středulou a prezidentem
SPS Václavem Matyášem. Ve svých vystoupeních se
zejména věnovali problematice stavebnictví včetně
dalších doprovodných procesů, jako je legislativa,
financování investic, sociální dialog a další.
Během pracovní části sjezdu byly ten den projednány
a schváleny zásadní dokumenty odborového svazu
na další období – stanovy, program a finanční a majetková politika.
V závěru dne delegáti na další čtyřleté období opět
zvolili předsedou OS Stavba ČR Stanislava Antoniva
a místopředsedou Ing. Milana Vomelu. V návaznosti
na tyto volby se uskutečnilo i první ustavující zasedání sněmu a revizní komise OS Stavba ČR.
Důležitým bodem programu bylo také projednání
Prohlášení VII. sjezdu OS Stavba ČR ke snaze zástupců zaměstnavatelů omezit nástroje na obranu
práv zaměstnanců v Mezinárodní organizaci práce.
Přijaté rezoluce se týkají pracovního práva ve smyslu
zachování zákoníku práce s odmítnutím existující tendence oslabit pracovněprávní ochranu zaměstnanců
a kolektivního vyjednávání, aby kolektivní smlouva
vyššího stupně byla i nadále základním dokumentem,
který stanovuje minimální podmínky pracovněprávních a sociálních nároků naprosté většiny zaměstnanců ve stavebnictví.
Podrobnější informace o průběhu sjezdu a jeho závěrech včetně usnesení a uvedených dokumentů lze
dohledat na webu www.odbory-metrostav.cz.
Ermín Stehlík, pokračování příště
Pomoc lidí i strojů
Dík firemním lektorům
Už více než rok hostí vzdělávací akce i setkávání odborníků ze všech oblastí naší práce moderní prostory Centra vzdělávání Skupiny Metrostav (CVSM) v Palmovka
Parku II. Neodmyslitelně k němu patří i lektoři, které
systém skupinového vzdělávání potřebuje jako sůl.
Tak jako bez dobrých, zkušených a odborně vzdělaných zaměstnanců nemůže vzniknout kvalitní stavba,
vzdělávání se nemůže obejít bez obětavých, procesů i provozu znalých a dobře komunikujících lektorů. CVSM dnes
spolupracuje s více než šedesáti interními lektory (na foto
Luděk Rublič z úseku VTŘ), kteří zajišťují většinu aktivit
z jeho široké nabídky. Přípravě na své lektorské aktivity se
ve většině případů věnují ve volném čase a často poskytují
i individuální odborné konzultace. Moderní variabilní prostředí i využívání intranetu Skupiny Metrostav jim umožnilo vylepšit nabízené formy vzdělávání a dosahovat vyšší
kvality i rozsahu přednášených znalostí a zkušeností.
„Našich lektorů si velmi vážíme a snažíme se jim vytvářet nejen potřebné zázemí, ale také tvůrčí, přátelskou
atmosféru. Vymýšlíme pro ně i program dalšího rozvoje,
abychom jim poskytli kompletní informace ke kvalitní přípravě i realizaci seminářů. Věřím, že si k nám najdou cestu
i další zájemci o lektorskou činnost z řad zaměstnanců
firem Skupiny. Bez interních lektorů si totiž systém našeho vzdělávání nedovedu představit,“ říká vedoucí útvaru
vzdělávání Metrostavu Mgr. Zdeněk Kostříž.
Z odborného vzdělávání, školení ze zákona, kurzů
připravovaných na základě skupinových i individuálních
požadavků, jazykové přípravy či ze seminářů IT si díky
našim lektorům určitě odnese potřebné znalosti každý.
Můžete se s nimi blíže seznámit při vzdělávacích aktivitách a také v rubrice Náš lektorský tým na skupinovém
intranetu v sekci Vzdělávání (http: //skupina/ukr).
Zdeněk Kostříž, foto Josef Husák
4
5
6
7
8
9
Z 50 000 pražských Židů, kteří byli v letech 1941–1945
deportováni z bubenského nádraží do Terezína, se jich
domů vrátila sotva desetina. Jejich osud by měl v budově železniční stanice Bubny připomínat Památník
ticha. Symbolickým základním kamenem jeho zrodu se
9. března stalo odhalení Brány nenávratna, sochy od
Aleše Veselého, jejíž vznik Metrostav podpořil.
Monument, který má podobu dvacetimetrové koleje
šikmo směřující k nebi (foto), odkazuje nejen na železnici,
po které transporty do Terezína odjížděly, ale i na Jákobův
žebřík – respektive sen, v němž Jákob viděl žebřík vedoucí
z nebe a současně se mu zjevil Bůh a promluvil k němu.
Bránu nenávratna vyrobili za pečlivého dohledu autora oceláři divize 3 ve výrobně v Horních Počernicích.
Na místo instalace ji dopravila divize 4, jejíž pracovníci sochu pomocí autojeřábů osadili na základy, které provedli
betonáři divize 6. Není to první případ, kdy Metrostav se
známým sochařem spolupracoval. V listopadu 2005 se
třeba významně podílel na instalaci jeho tří monumentálních soch v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově.
Ta nejznámější – Kaddish – byla přes 7 m vysoká a 6,5 m
široká. O pět let později byla naše firma partnerem slavnostního odhalení další Veselého sochy nazvané Doteky
a distance v Univerzitním Kampusu Bohunice v Brně.
První dojmy po příjezdu do Prahy vlakem ovlivňuje už řadu let i práce Metrostavu
Většina vlaků přijíždí do Prahy na stanici Praha hlavní nádraží, kterou Metrostav už devět let modernizuje. Dnes
tabule s jeho logem lidé najdou třeba na třetím, v současnosti uzavřeném, nástupišti (foto č. 1), kde tým divize 3 pod
vedením Ing. Jana Krajdla provádí ve sdružení s firmou Prominecon CZ práce související s rekonstrukcí historického
zastřešení kolejiště. Zaplachtované lešení (foto č. 2) stavbařům slouží jako ochrana při otryskávání ocelových
sloupů vysokotlakým vodním paprskem, který používají pro přípravu povrchu před protikorozním nátěrem. „Některé
ze sloupů jsou ale v tak špatném stavu, že je nepůjde opravit a jejich spodní části budeme muset nahradit replikami.
Obdobné to je i u částí konstrukce na severní straně nádraží, kde bude nutné vyměnit celé kusy nosných oblouků,“
říká stavbyvedoucí Ing. Lubomír Kukla, který opravy řídí na místě. Pokud ale cestující nepohlédnou vzhůru, uvidí
už na největším pražském vlakovém nádraží jen samé příjemně zrekonstruované prostory – nízká nástupiště (foto
č. 3) s přístřešky protaženými do modernizované západní části stanice (foto č. 4) a s bezbariérovými (foto č. 5)
i pohodlnými přístupy (foto č. 6). Jejich přestavbu už totiž divize 3 dokončila před šesti lety. V ostatních částech
hlavního nádraží – v odbavovací hale (foto č. 7 a 8) nebo ve Fantově kavárně (foto č. 9) – zase může veřejnost
obdivovat šikovnost divize 9, která nádražní budovy rekonstruuje v několika etapách už od roku 2006. K dokončení
díla jí chybí jen obnovit krásu secesní Fantovy budovy. Snad i ona přijde brzy na řadu.
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,
180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 5/2015 vyšlo 19. 3. 2015 (6/2015 vyjde 3. 4. 2015) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda), Ing. J. Kavan,
P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37,
Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_05_2014.indd 4
17.03.15 13:22