Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 3
Stavba pro Lovochemii vLovosicích skončila
Divize 8 si připsala doseznamu referencí daí zajíma-
vý projekt, tentokrát z oblasti chemicho průmyslu.
Tým Ing.Michala Tvrdíka totiž pro společnost Lovoche-
mie dokončil vLovosicích výstavbu skladů kyselin sí-
rové adusičné (foto č. 1). Součástí zakázky bylo ivybu-
doní jednoho místa pro stáčení cisteren naareálové
vlce akompletní rekonstrukce druhého. Odprvho
ezna je celé dílo vezhruba dvouměčním zkebm
provozu, pokterém bude následovat kolaudace.
Stavbu v Lovosich jsem poprvé řídil jako vedou-
cí projektu. Role to byla nár, prote zasahovala
dovšech možných činností azahrnovala nejen komuni-
kaci sinvestorem, dodavateli avedením divize, ale iříze
lidí, hlídání ternů asledoní financí. Prostě zkažho
soudku něco. Dost mi trvalo, než jsem si na všechno
zvykl. Moc mi vtom pomohl můj tým, kterému bych chl
pokovat zaskle odvedenou prácí,“ říká Ing.Tvrk.
Základem zakázky bylo vybudoní šesti nadzemních
válcových jednoplášťových zásobníků postavených podle
druhu kyseliny vedvou havarijních bezodtokových železo-
betonových jímkách. Jímku pro záchyt úkapů při stáče
kyselin z železničních cisteren provedl tým Ing. Petra
Doubice z divize 8. Součástí dodávky Metrostavu byly
také potrubní rozvody sarmaturami poebné pro stáče
a černí kyselin (v celkové délce přes dva kilometry),
nerezová chemická kanalizace, provozní silnoproud apří-
slušná elektroinstalace.
„Stavba bohel neprobíhala přesně podle našich
edstav, prote dodavatelé nádrží pro kyseliny měli
velký problém dodržet normativní požadavky, na kte-
rých investor bezpodmínně trval. První etapu týkají
se provozu kyseliny sírové jsme proto předali zhruba
o100dní pozji, než jsme plánovali. Dru, blok pro ky-
selinu dusnou (foto č. 2), měla zpoždění asi poloviční,“
konstatoval Ing.Tvrk apřipomlzřejmě nejzajímavější
část zakázky, kterou byla stavba čtyř nerezových nádrží
sobjemem 3000 m³ nakyselinu dusičnou. Dodavatel je
totiž sestavoval odstřechy apostupně zvedal nahoru.
Souběžně sLovosicemi řídil Ing.Tvrk iprojekt ve
Slatiňanech. Technologickou část dostavby tamějšího
centrálního skladu firmy EUROarm dokončil vloni vzáří
aobjekt už je téměř půl roku vúspěšm provozu.
„Kladné reference ze strany spokojených investorů
otevírají naší divizi dveře kdalším analogickým zakázkám.
Vsoučasné době se třeba snažíme ust vsoutěži napo-
dobnou stavbu naSlovensku, kde by měly vzniknout tři
drže – dvě po3000 m³ ajedna sobjemem 13000m³.
Pro mě, tým avlastně pro celou divizi 8 by tento projekt
představoval další zajímavou výzvu,“ uzavírá Ing.Tvrdík.
red, foto Michal Tvrk
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Kléčbě někdy pomáhá itěžký beton aolovo
Titulek je sice trochu nadsazený, ale pravdivý. Vpr-
ské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady totiž brzy
zne pacientům sloit systém TomoTherapy řady
H Series, který kombinuje princip počítačové tomo-
grafie s klinickým lineárním urychlovačem. Stavební
úpravy pavilonu B pro bezpečné umístění tohoto nej-
modernějšího lékařského zařízení provedl zaprovozu
sousední Radioterapeutické aonkologické kliniky tým
Ing. Stanislava Červeného z divize 3. Nejdůležitěí
částí jeho půlroční práce bylo odsní léčebho zá-
ře právě pomocí konstrukcí ztěžkého betonu aolova.
„Stechnologiemi sloužícími kvytvoření stíněné kobky
jsme se zatím nesetkali, ikdyž kolegové zMetrostavu už
podobné vyzkoušeli, třeba při výstavbě lineárního urych-
lovače vchebské nemocnici nebo ulaseroho centra ELI
Beamlines v Dolních Břežanech,“ říká vedoucí projektu
Ing.Červený. „Železobetonové konstrukce ovýře asi
100 m³ pro nás prola firma PRAGIS zbetonu oobje-
mové hmotnosti 3800 kg/m³ vsuchém stavu. Vzhledem
k tomu, že tloušťka některých prvků přesahovala jeden
metr avjejich jádru bylo nutné minimalizovat vývin hyd-
ratačního tepla, ladili betonáři recepturu těžké ssi sod-
borky ze spolnosti TBG Metrostav. Speciální kamenivo
museli dovážet ze zahraničí,“ uzavírá Ing. Červený.
Práce v prostoru vlastní ozovny a tzv. ovladovny
probíhaly naploše asi 45 m
2
vevelmi ssněném přízem-
ním prostoru staré budovy, která povíce než 100 letech
odsvého vzniku vypadala jinak, než předpokdal projekt.
Nejee vuplynuch desetiletích prla řadou přestaveb,
ale při nich použitý materl byl nac často nekvalitní.
Stavbi vedení divizí 3 tak při demolicích museli nejen
staré konstrukce podchytávat, ale než k nim dostavěli
nové, bylo je často nutné nejív zpevnit. Další kompli-
kace způsobovala ss pro těžké betony, protože kvůli
konzistenci otovaně ucpávala čerpadla apotrubí.
„Olonou konstrukci odsní kobky pro nás naštěs-
tí velmi rychle akvalitně provedli oceláři zdivize 3, takže
se betonáže nezpozdily. Nezvyklou zamavostí byly ispe-
ciální těžké stínicí dveře sjedenácticentimetrovým plátem
olova, kterými jsme prostor záře uzaeli,“ vzpomíná
stavbyvedoucí Miroslav Jirčík, který stavbu řídil nastě.
Všechny práce od loňského července do letošního
ledna prohaly při zachovam provozu kliniky, kdy se
ve vedlejší místnosti denně ordinovalo. Samozřejmostí
proto bylo poívání mechanismů smalou hlučností či
dodržoní nho klidu. To už jsou ale běžné padavky,
se kterými se divize 3 setkala iusvých dřívějších staveb
vnemocnicích, třeba vKolíně, vPříbrami nebo v Kicích.
Efekt stavby zaručí až kvalitní trávk
Po zazkách pro Slavii v Hradci Králové, Spartu
vPraze, Viktorii vPlzni a kluby ve Vítkovicích a Znoj-
mě působí stavbi Metrostavu na dalším fotbalom
stadionu, tentokrát ve slovenském Bardejově. Oblastní
ředitel divize 3 pro Kický a Prešovský kraj Ing. Ján
Sekerák zde se svým týmem pracuje na modernizaci
doho hřiště pro fotbalisty Partizánu Bardejov.
Městský stadion v Bardejově, který byl postavený
vroce 1966, přestal časem vyhovovat současm poža-
davkům fotbalového svazu na pořání souží první ligy.
Dočkal se proto přestavby. Od loňského září, kdy zala
první etapa jeho modernizace, už stavbaři řízení divizí 3
posunuli hrací plochu a položili na ni drenáže (foto č. 1),
jež přebytečnou srážkovou vodu odvedou do přilehlé říč-
ky Topľa. Ktomu dokončili i přístupové cesty a chodníky
v arlu, vybudovali objekt sociálního zařízení včet
ípojek a na železobetonových patkách a pasech založili
nové tribuny, pod nimiž upravili ten šrkem (foto č. 2).
Výstavba šestadových ocelových tribun pro 1783 sedí-
ch diváků, které jsou už namontované včetně červených
a modrých sedadel, však nebyla soástí jejich dovky.
„Celkový dojem a efekt naší stavby bude záviset ze-
jména na kvalitě přírodního fotbalového trávníku. Proto
si musíme dát největší pozor na správné zhotovení jeho
vrstev. A to jak konstruních, tedy ulení drenážch
ivyhřívacích trubek a kabeláže či zavlažovacího systému,
tak vegetačních. Vzávěru pak bude velmi důležitý vhod-
ný osev hřiště a následná dvouměční péče o rostou
zátěžový trávk, kterou máme ve smlouvě. Podle pro-
jektu totiž nemůžeme poít pro založení trávků obvyk
travní koberce a spřírodou se člověk těžko domlouvá, aby
echno vyšlo, jak má,“ říká Ing. Sekek.
Sohledem na současné rní období a charakter pra-
cí, které na stavbe čekají, panuje dnes ve fotbalovém
arlu v Bardejově relativní klid. Napilno má jen nákladní
doprava, která musí stadion předzásobit materiálem pro
tvorbu hřtě na ploše kolem 8000 m².
Na nový tvník vyhnou hráči Partizánu Bardejov
letos včervenci. Jejich sportovní klub existuje už 94let
aeba jeho mskému týmu modernizované hřtě při-
spěje i knávratu do první slovenské fotbalové ligy.
red, foto archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Lisované skleněné trnice na Karlově náměs
Dalším umělcem, který svou tvorbou značně obohatil
prostory pražského metra, byl akademický soch
a sklářský výtvarník František Vízner (1936–2011).
Jno Frantka Víznera je spjato hned s několika
skrnami, v nichž působil po absolutoriu Vysoké školy
uměleckoprůmyslové v Praze. Nejdříve se ale vyučil
skřem, což v jeho tvorbě sehrálo zcela zásadní roli.
Používanému materiálu, jeho vlastnostem i možnostem
totiž díky tomu rozuměl jako málokdo jiný. V roce 1962
nastoupil jako desigr do podniku Sklo Union v Dubí
u Teplic, kde bylo podle jeho návrhů vyráběno běž
spotřební zboží z lisovaho skla, naíklad sklenice
nebo nápojové sady. V sedmdetých letech 20. století
sobil vdnes již neexistující sklárně ve Škrdlovich.
Jako hlavní výtvark se zde věnoval tvorbě předmětů
z ručně foukaného hutho skla. Tento materiál se spo-
lečně s broušeným tvarovaným a hutním sklem stal
jeho nejoblíbenějším. Většinu svých prací provedených
těmito technikami představují minimalistické, neuvěři-
telný mi bar vami ří obj ek ty, ja ko zy a sy.
Tak jako většina našich předních sklářských vý-
tvarků (Václav Cigler, Stanislav Libenský či Jaroslava
Brychtová), také Vízner spolupracoval s řadou českých
architektů. Svou první realizaci určenou výhradně pro
architekturu vytvořil v roce 1970. Byl to reliéf z topaso-
vého skla, který umělec zhotovil na podt architekta
Miroslava Řepy pro foyer Městského divadla v Pelhři-
mově. Tato realizace Víznerovi otevřela dve do dalších
ateliérů a projektových kanceláří. Nedivme se proto, že
se tvorbě objektů vesměs pro interiéry věnoval praktic-
ky po celý zbytek života. Jeho nejznámější pce, které
jsou většinou zhotoveny z lisovaného nebo hutního skla,
najdeme jak v bývalém Paláci kultury, v Parlamentu Čes-
ké republiky či v budově Nové scény Národního divadla,
tak i ve vestibulech dvou stanic pražského metra.
Řešení, které Vízner ve stanicích Karlovo nás
(1985) a Jinonice (1988) zvolil, je prosté, ale esteticky
velmi efektiv. Využívá opakujích se tvarovek skda-
cích se ze spodní ploché části, z níž vystupují půlkru-
hové výdutě. Na první pohled se tvarovky z lisovaného
skla zdají identické. Zní oem klame a tvarovky, jimiž
jsou obloženy jak sny nad kolejišm, tak i nosné slou-
py a dokonce i části vstupch koridorů, se nepatrně liší.
Tvarem i barevností. Zamco v Jinonich jsou provede-
ny ze skla žlutě zabarveného a každá z nich má dvě půl-
kruhové výdu, na Karlově náměstí jsou čiré a se třemi
výdutěmi (foto). Na plastnosti jim zde navíc přidávají
svislá rýhoní a zaoblené rohy koncových sekcí, které
oběma stanicím propůjčují charakteristickou atmosféru.
Jakub Potůček
je vmetrech roztí obou oblouků asi 230 m dlouhé
dvoulodní haly nad kolejištěm stanice Praha hlavní nádraží,
kterou Metrostav rekonstruuje spolu s firmou PROMINECON.
1 2
Metrostav_05_2016.indd 3 23.03.16 12:12
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 1
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 2
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 3
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 4
Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 05/2016, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (655 ms)

Rendering Strana 4 (102598): (0/1) (657 ms)

Rendering Strana 3 (102595): (0/1) (699 ms)

Rendering Strana 2 (102592): (0/1) (698 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2955/vth118928-1.jpg (3x)

 i2955/vth118931-1.jpg (3x)

 i2955/bg102595.svg

 i2955/vth118934-1.jpg (3x)

 i2955/vth118926-1.jpg