strana 2
Od malých po největší
PTÁME SE
Metrostav má bohaté zkušenosti z výstavby elektráren. A to nejen těch malých vodních, kterých už
postavil 15, ale pracoval i v těch největších – a to jak
v Česku, tak na Slovensku. S firmou Westinghouse se
zúčastnil i zrušené soutěže na dostavbu JE Temelín.
Elektrárna Ledvice – výstavba nového zdroje 660 MWe
a moderní administrativní budovy s infocentrem
Ing. Václava Soukupa,
ředitele útvaru zahraničního podnikání
1
Výzkumné projekty řešené v Metrostavu
Elektrárna Tušimice II – opláštění hlavního výrobního
bloku s přilehlými objekty, výměna některých technologií
Elektrárna Počerady – paroplynový zdroj 880 MWe, přivaděč surové vody, přestavba objektu služeb
Žádná velká stavební firma se neobejde bez výzkumné
činnosti. V Metrostavu se provádí zejména aplikovaný
výzkum, jehož výsledky jsou zpravidla využívány přímo
na vlastních stavbách.
Zejména v minulosti probíhal výzkum v Metrostavu
bez vazby na externě podporovaný vědecký projekt obvykle v souvislosti s prováděním náročných staveb. Jako
příklad lze uvést vývoj samozhutnitelného betonu, který
Metrostav jako první použil na stavbě železničního mostu
u Zlíchova (foto č. 1) nebo technologii vysouvání tunelů
metra pod Vltavou na trase C. Další formou je výzkumná
činnost prováděná výhradně uvnitř firmy v rámci menších jednoročních projektů, jejíž výdaje bývají obvykle
uplatněny jako náklady na výzkum, které nepodléhají dani
z příjmu. Tuto činnost tak nepřímo podporuje stát. Poslední formou je účast Metrostavu ve výzkumných projektech podporovaných buď Technologickou agenturou ČR
(TAČR), nebo některým z ministerstev. V rámci takových
programů Metrostav spolupracuje s dalšími výzkumnými
organizacemi, například technickými univerzitami.
V letech 2005–2009 se firma podílela spolu s VUT
Brno na projektu zabývajícím se odzkoušením nekovové
kompozitní výztuže se skleněnými nebo uhlíkovými vlákny pro betonové konstrukce (foto č. 2). Při krátkodobém,
dlouhodobém i opakovaném zatížení prvků se ověřilo, že
nejúčinnější je použití uhlíkové předpjaté výztuže.
V období 2005–2011 Metrostav spolupracoval ve výzkumném centru CIDEAS (Centrum integrovaného navrhování progresivních konstrukcí řízené Stavební fakultou
ČVUT). V rámci programu, který podporovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, byl třeba proveden
rozsáhlý výzkum požární odolnosti tunelových ostění, jehož výsledky byly využity při výstavbě tunelu Libouchec.
V letech 2011–2015 se Metrostav stal hlavním řešitelem projektu, jenž byl koncipován na řešení problémů
spojených s výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Podporovalo jej Ministerstvo průmyslu a obchodu a spoluřešitelem byla Stavební fakulta ČVUT. Protože tato zakázka
nebyla realizována, bylo zaměření projektu upraveno
a jeho výsledky Metrostav využil na stavbách Trojského
mostu, ELI Beamlines a lávky v Čelákovicích.
V současné době je Metrostav jedním ze zakládajících
členů výzkumného centra CESTI (Centrum pro efektivní
a udržitelnou infrastrukturu, které řídí Stavební fakulta
ČVUT a podporuje TAČR). Odborníci v něm pracují na
řešení některých technologií z oblasti tunelů a mostů.
Činnost centra je plánována do konce roku 2019.
V navazujících článcích budou přiblížena některá konkrétní řešená výzkumná témata.
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.
2
Úspěch divize Inženýrské a průmyslové stavby
Elektrárna Prunéřov II – výměna tří kotlů patentovaným způsobem práce (foto), komplexní stavební obnova
115 objektů pro montáž moderních technologií, výměna
páteřového struskového dopravníku
Plzeňská teplárenská – stavba energetického bloku
MVE Štětí – komplexní výstavba na klíč včetně dodávky
technologií a zajištění financování
Metrostav_05_2017.indd 2
Společnost BeMo Tunnelling se vloni v dubnu rozšířila
o divizi Inženýrské a průmyslové stavby s výkonnostně
silným 42členným týmem, který sídlí v Dortmundu.
Dlouhodobým cílem nově zřízené divize je přispět
rozhodnou měrou ke zvýšení obratu a hospodářského
výsledku koncernu BeMo.
Dnes kolegové z této divize většinou pracují na stavbě lehkého metra v Karlsruhe. Toto základní vytížení jim
poskytuje dobrý výkonový základ minimálně do konce
letošního roku. Vloni ale pro ně obchodníci získali i další
zajímavé zakázky. Z oblasti energetiky to je třeba projekt
nazvaný Parní elektrický kotel, objekt 2 – hrubé stavební
a inženýrské stavební práce. Ve vodohospodářském segmentu se jim podařilo vysoutěžit novostavbu haly na usazeniny z ČOV ve městě Hürth (vizualizace). BeMo získalo
i zakázku na výstavbu logistického centra ve Würselenu.
Zaměstnanci divize Inženýrských a průmyslových staveb
se účastní také budování 16. stavebního úseku městského
okruhu v Berlíně – BAB A100.
Využití synergie ve Skupině Metrostav
BeMo Tunnelling může se svými různými odbornými
odděleními a dalšími částmi koncernu vystupovat v budoucnosti jako subjekt s kompletní nabídkou v mnoha
tržních segmentech. Jistě tomu napomůže i rozvíjející se
spolupráce s ostatními členy Skupiny Metrostav.
Společně s divizí 4 firmy Metrostav třeba divize Inženýrské a průmyslové stavby BeMo dokázala vyhrát soutěž
na modernizaci viaduktu Volmarstein na německé dálnici A1, kde bude muset při zachovaném provozu postupně
demolovat staré a postavit dvě nové mostní konstrukce,
samostatné pro každý jízdní směr. Další nabídky s divizí 4
se připravují a následně se plánuje i spolupráce s ostatními divizemi Metrostavu. Celkem by divize Inženýrské
a průmyslové stavby BeMo měla pokrýt stavbu mostů,
logistických center a vodohospodářských staveb.
Peter Henkel, Robert Dostál
Firma BeMo Tunnelling je 100% dceřinou společností
Metrostavu. Sídlí v Innsbrucku, kde má centralizovanou
ekonomickou správu. Vlastní tři dceřiné společnosti
– BeMo Deutschland, kde jsou sloučeny zdroje pro
výstavbu důlních děl v Německu, BeMo USA a BeMo
Canada. Dále má poloviční podíl ve firmách Morgan
BeMo a Metrostav BeMo ANS. Přímo pracují pod BeMo
Tunnelling tři pobočky – v Německu, Švédsku
a v Norsku. Hlavní je ta první, nazvaná Niederlassung
West, v níž působí divize Tunelové stavby, Inženýrské
a průmyslové stavby, Údržba i sanace staveb, Speciální
zakládání a Geodetický i geotechnický monitoring.
Firma je registrovaná i ve Velké Británii a v Norsku.
Co je pracovní náplní vašeho útvaru?
Sledování, rozvíjení, koordinace a hodnocení zahraničních
aktivit Skupiny Metrostav. Naším prvním úkolem bylo
zmapovat stav podnikání v cizině a zpracovat organizačně
řídicí normu, která by způsob jeho řízení definovala, což
se podařilo roku 2013, kdy byla schválena SOŘN C-2.
Další vývoj v zahraničí byl docela hektický. Rostl tam objem zakázek, byla provedena první akvizice, koupě BeMo
Tunnelling, otevřely se nové perspektivní lokality – třeba
v Polsku, zakládaly se zahraniční dceřiné společnosti,
podnikání v některých zemích bylo naopak ukončeno.
Částečně se měnila i naše role, protože pronikat do nových zemí chceme jen velmi omezeně, naopak se chceme
zaměřit na rozvoj, koordinaci a hodnocení činností v perspektivních lokalitách, kde můžeme vytvářet příležitosti
pro naše vnitropodnikové nosné technologie. Objem
práce v zahraničí by se podle nás neměl příliš zvětšovat,
ale je důležité soustředit se na to, aby všechny zakázky,
které mimo naše území získáme, byly provedeny dobře.
Kde se firmám Skupiny Metrostav nejvíc daří?
Ing. Alešovi Richterovi se spolu s divizí 5 podařilo Metrostav dobře prosadit v Norsku, kde nedávno zahájil už třetí
projekt. Brzy by měl podepsat také další smlouvu na Islandu – na výstavbu 5,6 km dlouhého tunelu Dýrafjarðargöng, který také bude již třetí tamější zakázkou. Dceřiná
společnost Subterry – SBT Sverige AB – zase uzavřela
vloni v prosinci smlouvu na vybudování části silničních
tunelů Skärholmen, což je taková stockholmská Blanka,
v hodnotě více než pěti miliard korun. Severské země jsou
tedy jednou z našich velmi perspektivních lokalit. Další je
Polsko. Realizujeme zde nyní tři zakázky v souběhu. Ta
největší z nich – 21km úsek dálnice S7 u Gdaňsku – je
i největší zahraniční zakázkou v historii Metrostavu.
Jakou úlohu plní v Polsku váš útvar?
Podnikání v Polsku je spojené s divizí 4 Metrostavu a naše role tam je od začátku jen koordinační a hodnoticí. To
znamená, že dbáme na to, aby u záznamu zakázky do systému obchodních informací, ať už jej zadává kdokoli ze
Skupiny, vždy figurovala divize 4, která je v Polsku garantem podnikání. Současný ředitel divize 4 Ing. Radim Čáp,
který před třemi lety tamější činnost Metrostavu rozjížděl,
jí vtiskl správnou vizi a strategii. Podnikání v zahraničí je
totiž především o lidech, jejich kvalitách a schopnostech
budovat nové vztahy.
Hodně práce teď má Skupina Metrostav v Německu…
Za nás v něm působí Ing. Robert Dostál a od roku 2013
firma BeMo Tunnelling, jejíž akvizice se ukázala jako dobrý krok. S BeMo už totiž dnes spolupracují nejen Zakládání
staveb, ale i Subterra a Metrostav. Kromě prací v Karlsruhe, Berlíně a Zierenberg tunelu, kde pro ni realizujeme
subdodávky, začneme letos ve sdružení s ní i tři nové projekty – divize 1 Subterry tunely Herrschaftsbuck na dálnici A 98 a Spitzenberg na A 44 a divize 4 Metrostavu
most Volmarstein na A1. BeMo a divize 5 Metrostavu také
připravují nabídku na část Brennerského bázového tunelu.
V poslední době se vám tedy dařilo. I v Turecku…
Naše dceřiná firma Metrostav Ankara Inșaat se už zúčastnila asi 40 prekvalifikací na velké infrastrukturní zakázky
a podala čtyři nabídky. Nedávno jsme v Turecku i prvně
uspěli – v Istanbulu vybudujeme ražený a hloubený přístupový tunel a stavební jámu pro výstavbu depa pro metro.
Které další lokality jsou pro Skupinu zajímavé?
Třeba Bělorusko, kde spolupracujeme s Ing. Josefem
Dufkem a divizí 3 Metrostavu. Dá se očekávat, že se tam
budou měnit společenské podmínky, a být u toho jako
první by mohlo být velmi zajímavé.
Zahraniční podnikání se tak vyvíjí správným směrem?
Určitě. Jako handicap cítím jen nedostatek lidí schopných
a ochotných projekty v cizině realizovat. Mělo by jich totiž
být asi tak o třetinu víc, než pro kolik máme mimo Česko
práci, protože zaměstnanci nemohou být v zahraničí neomezeně a je nutné je střídat. Příprava nových lidí, zejména
absolventů tréninkem na stávajících zahraničních zakázkách, je tak tou nejlepší investicí do budoucna.
20.03.17 11:27