Strana 2
Úspěch divize Inženýrské aprůmyslové stavby
Společnost BeMo Tunnelling se vloni vdubnu rozšířila
odivizi Inženýrské aprůmyslové stavby svýkonnostně
silným 42členným týmem, který sídlí v Dortmundu.
Dlouhodobým cílem nově zřízené divize je přispět
rozhodnou měrou kezvýšení obratu ahospodářského
výsledku koncernu BeMo.
Dnes kolegové z této divize většinou pracují nastav-
bě lehkého metra vKarlsruhe. Toto základní vytížení jim
poskytuje dobrý výkonový základ minimálně do konce
letošního roku. Vloni ale pro ně obchodníci získali idalší
zajímavé zakázky. Zoblasti energetiky to je třeba projekt
nazvaný Parní elektrický kotel, objekt 2 – hrubé stavební
ainženýrské stavební práce. Vevodohospodářském seg-
mentu se jim podařilo vysoutěžit novostavbu haly nausa-
zeniny zČOV veměstě Hürth (vizualizace). BeMo získalo
i zakázku navýstavbu logistického centra veWürselenu.
Zaměstnanci divize Inženýrských aprůmyslových staveb
se účastní také budování 16. stavebního úseku městského
okruhu vBerlíně – BAB A100.
Využití synergie ve Skupině Metrostav
BeMo Tunnelling může se svými různými odbornými
odděleními adalšími částmi koncernu vystupovat vbu-
doucnosti jako subjekt s kompletní nabídkou v mnoha
tržních segmentech. Jistě tomu napomůže irozvíjející se
spolupráce sostatními členy Skupiny Metrostav.
Společně sdivizí 4 firmy Metrostav třeba divize Inže-
nýrské aprůmyslové stavby BeMo dokázala vyhrát soutěž
namodernizaci viaduktu Volmarstein naněmecké dálni-
ciA1, kde bude muset při zachovaném provozu postupně
demolovat staré apostavit dvě nové mostní konstrukce,
samostatné pro každý jízdní směr. Další nabídky sdivizí4
se připravují anásledně se plánuje ispolupráce sostat-
ními divizemi Metrostavu. Celkem by divize Inženýrské
aprůmyslové stavby BeMo měla pokrýt stavbu mostů,
logistických center avodohospodářských staveb.
Peter Henkel, Robert Dostál
Od malých po největší
Metrostav má bohaté zkušenosti z výstavby elekt-
ráren. A to nejen těch malých vodních, kterých už
postavil15, ale pracoval i vtěch největších – a to jak
vČesku, tak na Slovensku. S firmou Westinghouse se
zúčastnil i zrušené soutěže na dostavbu JE Temelín.
Elektrárna Ledvice – výstavba nového zdroje 660 MWe
amoderní administrativní budovy s infocentrem
Elektrárna Tušimice II – opláštění hlavního výrobního
bloku s přilehlými objekty, výměna některých technologií
Elektrárna Počerady – paroplynový zdroj 880MWe, přiva-
děč surové vody, přestavba objektu služeb
Elektrárna Prunéřov II – výměna tří kotlů patentova-
ným způsobem práce (foto), komplexní stavební obnova
115 objektů pro montáž moderních technologií, výměna
páteřového struskového dopravníku
Plzeňská teplárenská – stavba energetického bloku
MVE Štětí – komplexní výstavba na klíč včetně dodávky
technologií a zajištění financování
Ing.Václava Soukupa,
ředitele útvaru zahraničního podnikání
Co je pracovní náplní vašeho útvaru?
Sledování, rozvíjení, koordinace ahodnocení zahraničních
aktivit Skupiny Metrostav. Naším prvním úkolem bylo
zmapovat stav podnikání vcizině azpracovat organizačně
řídicí normu, která by způsob jeho řízení definovala, což
se podařilo roku 2013, kdy byla schválena SOŘN C-2.
Další vývoj vzahraničí byl docela hektický. Rostl tam ob-
jem zakázek, byla provedena první akvizice, koupě BeMo
Tunnelling, otevřely se nové perspektivní lokality – třeba
v Polsku, zakládaly se zahraniční dceřiné společnosti,
podnikání v některých zemích bylo naopak ukončeno.
Částečně se měnila inaše role, protože pronikat dono-
vých zemí chceme jen velmi omezeně, naopak se chceme
zaměřit narozvoj, koordinaci ahodnocení činností vper-
spektivních lokalitách, kde můžeme vytvářet příležitosti
pro naše vnitropodnikové nosné technologie. Objem
práce vzahraničí by se podle nás neměl příliš zvětšovat,
ale je důležité soustředit se nato, aby všechny zakázky,
které mimo naše území získáme, byly provedeny dobře.
Kde se firmám Skupiny Metrostav nejvíc daří?
Ing.Alešovi Richterovi se spolu sdivizí 5 podařilo Metro-
stav dobře prosadit vNorsku, kde nedávno zahájil už třetí
projekt. Brzy by měl podepsat také dalšísmlouvu naIs-
landu – navýstavbu 5,6 km dlouhého tunelu Dýrafjarðar-
göng, který také bude již třetí tamější zakázkou. Dceřiná
společnost Subterry – SBT Sverige AB – zase uzavřela
vloni vprosinci smlouvu navybudování části silničních
tunelů Skärholmen, což je taková stockholmská Blanka,
vhodnotě více než pěti miliard korun. Severské země jsou
tedy jednou znašich velmi perspektivních lokalit. Další je
Polsko. Realizujeme zde nyní tři zakázky vsouběhu. Ta
největší znich – 21km úsek dálnice S7 uGdaňsku – je
inejvětší zahraniční zakázkou vhistorii Metrostavu.
Jakou úlohu plní vPolsku váš útvar?
Podnikání vPolsku je spojené sdivizí 4 Metrostavu ana-
še role tam je odzačátku jen koordinační ahodnoticí. To
znamená, že dbáme nato, aby uzáznamu zakázky dosys-
tému obchodních informací, ať už jej zadává kdokoli ze
Skupiny, vždy figurovala divize 4, která je vPolsku garan-
tem podnikání. Současný ředitel divize 4 Ing.Radim Čáp,
který před třemi lety tamější činnost Metrostavu rozjížděl,
jí vtiskl správnou vizi astrategii. Podnikání vzahraničí je
totiž především olidech, jejich kvalitách aschopnostech
budovat nové vztahy.
Hodně práce teď má Skupina Metrostav vNěmecku…
Zanás v něm působí Ing.Robert Dostál aodroku 2013
firma BeMo Tunnelling, jejíž akvizice se ukázala jako dob-
rý krok. SBeMo už totiž dnes spolupracují nejen Zakládání
staveb, ale i Subterra aMetrostav. Kromě prací vKarls-
ruhe, Berlíně aZierenberg tunelu, kde pro ni realizujeme
subdodávky, začneme letos vesdružení sní i tři nové pro-
jekty – divize 1 Subterry tunely Herrschaftsbuck nadál-
nici A 98 a Spitzenberg na A44 a divize 4 Metrostavu
most Volmarstein naA1. BeMo adivize 5 Metrostavu také
připravují nabídku načást Brennerského bázového tunelu.
Vposlední době se vám tedy dařilo. IvTurecku…
Naše dceřiná firma Metrostav Ankara Inșaat se už zúčast-
nila asi 40 prekvalifikací navelké infrastrukturní zakázky
apodala čtyři nabídky. Nedávno jsme vTurecku iprvně
uspěli – vIstanbulu vybudujeme ražený ahloubený přístu-
pový tunel astavební jámu pro výstavbu depa pro metro.
Které další lokality jsou pro Skupinu zajímavé?
Třeba Bělorusko, kde spolupracujeme s Ing. Josefem
Dufkem adivizí 3 Metrostavu. Dá se očekávat, že se tam
budou měnit společenské podmínky, abýt u toho jako
první by mohlo být velmi zajímavé.
Zahraniční podnikání se tak vyvíjí správným směrem?
Určitě. Jako handicap cítím jen nedostatek lidí schopných
aochotných projekty vcizině realizovat. Mělo by jich totiž
být asi tak otřetinu víc, než pro kolik máme mimo Česko
práci, protože zaměstnanci nemohou být vzahraničí neo-
mezeně aje nutné je střídat. Příprava nových lidí, zejména
absolventů tréninkem nastávajících zahraničních zakáz-
kách, je tak tou nejlepší investicí dobudoucna.
strana 2
PTÁME SE
1
Výzkumné projekty řešené v Metrostavu
Žádná velká stavební firma se neobejde bez výzkumné
činnosti. VMetrostavu se provádí zejména aplikovaný
výzkum, jehož výsledky jsou zpravidla využívány přímo
navlastních stavbách.
Zejména v minulosti probíhal výzkum v Metrostavu
bez vazby naexterně podporovaný vědecký projekt ob-
vykle vsouvislosti sprováděním náročných staveb. Jako
příklad lze uvést vývoj samozhutnitelného betonu, který
Metrostav jako první použil nastavbě železničního mostu
uZlíchova (foto č. 1) nebo technologii vysouvání tunelů
metra pod Vltavou natrase C. Další formou je výzkumná
činnost prováděná výhradně uvnitř firmy v rámci men-
ších jednoročních projektů, jejíž výdaje bývají obvykle
uplatněny jako náklady navýzkum, které nepodléhají dani
zpříjmu. Tuto činnost tak nepřímo podporuje stát. Posled-
ní formou je účast Metrostavu ve výzkumných projek-
tech podporovaných buď Technologickou agenturou ČR
(TAČR), nebo některým zministerstev. Vrámci takových
programů Metrostav spolupracuje sdalšími výzkumnými
organizacemi, například technickými univerzitami.
V letech 2005–2009 se firma podílela spolu s VUT
Brno naprojektu zabývajícím se odzkoušením nekovové
kompozitní výztuže se skleněnými nebo uhlíkovými vlák-
ny pro betonové konstrukce (foto č. 2). Při krátkodobém,
dlouhodobém iopakovaném zatížení prvků se ověřilo, že
nejúčinnější je použití uhlíkové předpjaté výztuže.
Vobdobí 2005–2011 Metrostav spolupracoval vevý-
zkumném centru CIDEAS (Centrum integrovaného navr-
hování progresivních konstrukcí řízené Stavební fakultou
ČVUT). Vrámci programu, který podporovalo Minister-
stvo školství, mládeže atělovýchovy, byl třeba proveden
rozsáhlý výzkum požární odolnosti tunelových ostění, je-
hož výsledky byly využity při výstavbě tunelu Libouchec.
Vletech 2011–2015 se Metrostav stal hlavním řeši-
telem projektu, jenž byl koncipován nařešení problémů
spojených svýstavbou jaderné elektrárny Temelín. Pod-
porovalo jej Ministerstvo průmyslu aobchodu aspoluře-
šitelem byla Stavební fakulta ČVUT. Protože tato zakázka
nebyla realizována, bylo zaměření projektu upraveno
ajeho výsledky Metrostav využil nastavbách Trojského
mostu, ELI Beamlines alávky vČelákovicích.
Vsoučasné době je Metrostav jedním ze zakládajících
členů výzkumného centra CESTI (Centrum pro efektivní
a udržitelnou infrastrukturu, které řídí Stavební fakulta
ČVUT a podporuje TAČR). Odborníci v něm pracují na
řešení některých technologií z oblasti tunelů a mostů.
Činnost centra je plánována dokonce roku 2019.
Vnavazujících článcích budou přiblížena některá kon-
krétní řešená výzkumná témata.
Prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
2
Firma BeMo Tunnelling je 100% dceřinou společností
Metrostavu. Sídlí vInnsbrucku, kde má centralizovanou
ekonomickou správu. Vlastní tři dceřiné společnosti
– BeMo Deutschland, kde jsou sloučeny zdrojepro
výstavbu důlních děl vNěmecku, BeMo USA aBeMo
Canada. Dále má poloviční podíl vefirmách Morgan
BeMo aMetrostav BeMo ANS. Přímo pracují podBeMo
Tunnelling tři pobočky – vNěmecku, Švédsku
avNorsku. Hlavní je ta první, nazvaná Niederlassung
West, vníž působí divize Tunelové stavby, Inženýrské
aprůmyslové stavby, Údržba isanace staveb,Speciální
zakládání aGeodetický igeotechnický monitoring.
Firma je registrovaná i ve Velké Británii avNorsku.
Metrostav_05_2017.indd 2 20.03.17 11:27