Metrostav a.s.

strana 4

Praha v době Karla IV.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Nové kulturní památky

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Muzeum hlavního města Prahy otevřelo vloni v prosinci v domě U Zlatého prstenu unikátní expozici, která

představuje císaře Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Je otevřená denně od 9 do 20 hodin.

Cílem výstavy je přiblížit podobu měst a život jejich

obyvatel v lucemburské době. Návštěvníci si mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb,

jež odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům a odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry. Jedním

z ústředních exponátů je model Starého a Nového Města

pražského, Malé Strany, Hradčan, Pražského hradu i Vyšehradu, na němž je pomocí videomappingu demonstrován stavební a urbanistický rozvoj sídla ve 14. století.

Nejvýznamnější součásti kulturního bohatství našeho

národa prohlašuje vláda svým nařízením za národní

kulturní památky (NKP). Jejich seznam se letos v únoru

rozšířil o 15 staveb a v souhrnu překračuje číslo 300.

Řadu z nich rekonstruoval či právě opravuje Metrostav.

První seznam národních kulturních památek byl zveřejněn 30. března 1962 a zahrnoval 33 položek. Až do

letoška poslední NKP vyhlásila vláda v roce 2015. Tehdy

se jednalo o kolekci devíti předmětů, jako byl například

Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, Staroboleslavské

palladium a gotické malby Vyšebrodského cyklu. Památkám může být jejich status NKP i odňat, jako se to stalo

třeba pomníku sovětských tankistů v Praze na Smíchově.

Postavila se sama

Letos obohatily seznam i poměrně moderní stavby

První skupinu v únoru schválených památek tvoří stavby

z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou

pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny

jsou díly předních architektů. Patří mezi ně například:

Střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až

1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy

Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, dílo Josefa Gočára

Městské divadlo v Ústí nad Orlicí, jež postavil Kamil

Roškot ve stylu organického funkcionalismu

Dnešní Společenský dům v Opavě, jenž vznikl dle

návrhu Leopolda Bauera a reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu

Metrostav se podílel na budování všech možných komunikací pro Pražskou integrovanou dopravu (PID).

Razil tunely i stanice metra, pokládal kolejové dráhy

pro tramvaje i vlaky. Asfaltoval silnice a dláždil ulice

pro auta, prodlužoval cyklostezky a před 32 lety dokonce obnovil i petřínskou lanovku. V Praze existuje jen

jedna cesta pro prostředky hromadné dopravy, kterou

nestavěl – řeka Vltava.

V Praze dnes tok Vltavy měří přes 30 km a do PID je

integrováno šest převoznických linek, které jej překonávají. Historicky jich samozřejmě bylo o mnoho víc, přes čtyřicet. Jsou doloženy už od roku 1222, kdy Vyšehradská

kapitula vlastnila obec Podolí s dvorem a právem přívozu

na protější břeh, dnešní Císařskou louku.

Provozovat převoznictví ale nikdy nebylo snadné

a neobešlo se bez obětí na životech. Na pražské Vltavě

se největší neštěstí odehrálo 3. listopadu 1910, kdy se

na prám pro převoz nejvýše dvanácti lidí natlačilo 30 pasažérů a přetížená loď se překotila. Při cestě do práce

z pražských Lahoviček do modřanského cukrovaru tehdy

zahynuli tři lidé. Zdaleka nejtragičtějším dnem převoznictví u nás ale byl 26. květen 1936, když se na rozbouřené

Dyji rozlomil prám a při školním výletě utonulo 31 dětí.

Jak se v současnosti dostat přes Vltavu bez mostů

V metropoli dnes jezdí v sezoně šest přívozů zahrnutých

do PID. Jsou označené jako linky P, platí na nich jízdenky

MHD a jízdní kola i kočárky mají cestu zdarma. Využití

přímé spojky přes Vltavu ale není jen záležitostí turistů či

jednotlivců. V roce 2011 třeba šest převoznických linek

dopravilo na druhý břeh rekordní počet 650 tisíc osob.

P1 jako přívoz s celoročním provozem zajišťuje spojení Sedlce a Zámků na severním okraji Prahy.

Také P2, Lysolajský přívoz mezi vyústěním Šáreckého

údolí a Podhořím, jezdí po celý rok a při zvýšené poptávce

může být provozován i nepřetržitě.

Mezi smíchovským lihovarem a Veslařským ostrovem

u Podolí funguje přívoz P3 se sezonním provozem. Při

velkém zájmu ale také jezdívá častěji, než udává jízdní řád.

Přívoz P4 (foto) z Dětského ostrova k Národnímu divadlu byl v roce 2011 zrušen, protože sloužil jen turistům.

Linka P5 má i zastávku – při cestě z Císařské louky

na smíchovskou náplavku přistává i na Výtoni. Ovšem jen

když jezdí, tedy v období od dubna do října. Toto spojení

je vyhledávané zvlášť v době, kdy se na výtoňském břehu

pořádají farmářské trhy. Tehdy může přívoz i posílit.

P6 spojuje Lahovičky a nádraží Modřany a cestu –

ovšem jen v sezoně od dubna do října – urazí za pár minut.

Potřeba plavby mimo jízdní řád se tu může signalizovat

zvonem nebo požádáním a neplatí se za ni žádný příplatek.

Poslední linka P7 spojuje v sezoně ostrov Štvanici

s oběma vltavskými břehy. Nabízí tak nejen cestu na jinak

obtížně dostupný ostrov, ale i rychlou a zajímavou přepravu mezi Holešovicemi a Karlínem. Opět bez příplatku lze

u něj požádat i o plavbu navíc.

Provoz přívozů se ale může každý rok měnit, informace je proto vhodné aktualizovat na www.ropid.cz/privozy.

–red–, foto Wikimedia

Některé památky na ocenění dlouho čekaly

Druhou skupinu oceněných tvoří památky, které jsou buď

navrhovány opakovaně, nebo vykazují hodnoty, které byly

dostatečně oceněny až v poslední době. Sem třeba patří:

Pražská Invalidovna, monumentální barokní dílo postavené podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera

Palác Lucerna v Praze, který nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu. Vyniká i novátorským

řešením Velkého sálu, jehož velkorozponovou železobetonovou konstrukci navrhl prof. Stanislav Bechyně

Zbytky románského hradu v Chebu

Blatenský vodní kanál

Ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických

vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje

Klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě

MHCM v číslech

Nejdelší cyklistický nonstop maraton v Evropě, který pořádá spolek Cesta za snem a jehož generálním

partnerem je i letos Metrostav, charakterizuje řada

zajímavých čísel. V roce 2016 (foto) to například bylo:

Jeden den s vedoucím projektu Ing. Filipem Křesťanem z divize 9

Každý vedoucí projektu, který řídí několik zakázek najednou, musí navíc často řídit i auto. Naštěstí se díky mobilům

a handsfree dá firemní vůz využít jako pojízdná kancelář (foto č. 1), jinak by asi ani Ing. Filipu Křesťanovi pracovní

den na vyřízení všech záležitostí nestačil. Středu 8. března zahájil na stavbě Vitality Rezidence na pražském

Smíchově hned vedle komplexu Sacre Coeur², který s kolegy dokončil vloni v létě. Stroje zde už vyhloubily

stavební jámu (foto č. 2) a technici dnes aktuálně řeší přemostění podzemní štoly, která prochází pod jejím dnem.

Po obhlídce na místě se stavbyvedoucím Ing. Lukášem Březinou (foto č. 3) následovala rychlá porada s techniky

Ing. Jiřím Mühlmannem a Karolínou Prouzovou a přípravářem Karlem Kaislerem (foto č. 4 zprava) nad čerstvou

pracovní dokumentací. Pak přišla na řadu cesta do Pece pod Sněžkou, kde po zimní pauze pokračují práce

na Apartmánech sv. Vavřince (foto č. 5). I když počasí v Krkonoších stále není ideální, kolegové z Pragisu tu už

rozeběhli výstavbu železobetonových konstrukcí. O tom, že spolupráce s nimi je příjemná, svědčí foto číslo 6. V Peci

dnes vedoucí projektu nejvíc řeší postup prací při zásypech a přípravě betonáží poslední výškové úrovně základové

desky – na stavbě se stavbyvedoucími Ing. Jiřím Korábečným a Ing. Milanem Voráčkem (foto č. 7 zleva) i u počítače

(foto č. 8). Po ročním působení povětrnostních vlivů už může stav cedrového obkladu na fasádě prodejní kanceláře

investora napovědět (foto č. 9), zda obstojí i na obvodovém plášti apartmánů. Teprve při odpolední cestě zpět

do Prahy zbyl Ing. Křesťanovi čas myslet na něco jiného než na práci: „Po loňských zkušenostech se těším, že se

letos při Metrostav Handy Cyklo Maratonu znovu potkám se spoustou pozitivně naladěných lidí, a to nejen cyklistů,

ale i dobrovolných pomocníků. Je skvělé, že Metrostav podporuje akci, na které může pomáhat každý.“

Závodních týmů

Cyklistů

296

Z toho handicapovaných

Lidí v doprovodných vozidlech

234

Průjezdních stanovišť v ČR a SR

Produkčních v průjezdních stanovištích

132

Hodin celkem strávených v sedle kol = 161 dní!

3861

Ujetých kilometrů = 2x okolo světa!

86 658

Litrů tekutin vypitých během maratonu

4440

Litrů tekutin vypocených cyklisty během MHCM

888

Registrovaných uživatelů webu během závodu

1350

Blogových zpráv

500

Uživatelských fotografií

3000

Pokud jste se 21. března nemohli zúčastnit informační

schůzky k Metrostav Handy Cyklo Maratonu 2017 a máte

zájem o spolupráci, můžete se o podrobnostech informovat na webu www.cestazasnem.cz nebo napsat na

e-mailovou adresu cyklomaraton@metrostav.cz.

Zdroj Cesta za snem

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

/ Číslo 5/2017 vyšlo 22. 3. 2017 (6/2017 vyjde 6. 4. 2017) / Složení redakční rady Ing. J. Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing. J. Kavan, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob

a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,

tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.

Metrostav_05_2017.indd 4

20.03.17 11:27