strana 4
Praha v době Karla IV.
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
Nové kulturní památky
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo vloni v prosinci v domě U Zlatého prstenu unikátní expozici, která
představuje císaře Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Je otevřená denně od 9 do 20 hodin.
Cílem výstavy je přiblížit podobu měst a život jejich
obyvatel v lucemburské době. Návštěvníci si mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb,
jež odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům a odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry. Jedním
z ústředních exponátů je model Starého a Nového Města
pražského, Malé Strany, Hradčan, Pražského hradu i Vyšehradu, na němž je pomocí videomappingu demonstrován stavební a urbanistický rozvoj sídla ve 14. století.
Nejvýznamnější součásti kulturního bohatství našeho
národa prohlašuje vláda svým nařízením za národní
kulturní památky (NKP). Jejich seznam se letos v únoru
rozšířil o 15 staveb a v souhrnu překračuje číslo 300.
Řadu z nich rekonstruoval či právě opravuje Metrostav.
První seznam národních kulturních památek byl zveřejněn 30. března 1962 a zahrnoval 33 položek. Až do
letoška poslední NKP vyhlásila vláda v roce 2015. Tehdy
se jednalo o kolekci devíti předmětů, jako byl například
Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, Staroboleslavské
palladium a gotické malby Vyšebrodského cyklu. Památkám může být jejich status NKP i odňat, jako se to stalo
třeba pomníku sovětských tankistů v Praze na Smíchově.
Postavila se sama
Letos obohatily seznam i poměrně moderní stavby
První skupinu v únoru schválených památek tvoří stavby
z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou
pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny
jsou díly předních architektů. Patří mezi ně například:
Střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až
1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy
Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, dílo Josefa Gočára
Městské divadlo v Ústí nad Orlicí, jež postavil Kamil
Roškot ve stylu organického funkcionalismu
Dnešní Společenský dům v Opavě, jenž vznikl dle
návrhu Leopolda Bauera a reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu
Metrostav se podílel na budování všech možných komunikací pro Pražskou integrovanou dopravu (PID).
Razil tunely i stanice metra, pokládal kolejové dráhy
pro tramvaje i vlaky. Asfaltoval silnice a dláždil ulice
pro auta, prodlužoval cyklostezky a před 32 lety dokonce obnovil i petřínskou lanovku. V Praze existuje jen
jedna cesta pro prostředky hromadné dopravy, kterou
nestavěl – řeka Vltava.
V Praze dnes tok Vltavy měří přes 30 km a do PID je
integrováno šest převoznických linek, které jej překonávají. Historicky jich samozřejmě bylo o mnoho víc, přes čtyřicet. Jsou doloženy už od roku 1222, kdy Vyšehradská
kapitula vlastnila obec Podolí s dvorem a právem přívozu
na protější břeh, dnešní Císařskou louku.
Provozovat převoznictví ale nikdy nebylo snadné
a neobešlo se bez obětí na životech. Na pražské Vltavě
se největší neštěstí odehrálo 3. listopadu 1910, kdy se
na prám pro převoz nejvýše dvanácti lidí natlačilo 30 pasažérů a přetížená loď se překotila. Při cestě do práce
z pražských Lahoviček do modřanského cukrovaru tehdy
zahynuli tři lidé. Zdaleka nejtragičtějším dnem převoznictví u nás ale byl 26. květen 1936, když se na rozbouřené
Dyji rozlomil prám a při školním výletě utonulo 31 dětí.
Jak se v současnosti dostat přes Vltavu bez mostů
V metropoli dnes jezdí v sezoně šest přívozů zahrnutých
do PID. Jsou označené jako linky P, platí na nich jízdenky
MHD a jízdní kola i kočárky mají cestu zdarma. Využití
přímé spojky přes Vltavu ale není jen záležitostí turistů či
jednotlivců. V roce 2011 třeba šest převoznických linek
dopravilo na druhý břeh rekordní počet 650 tisíc osob.
P1 jako přívoz s celoročním provozem zajišťuje spojení Sedlce a Zámků na severním okraji Prahy.
Také P2, Lysolajský přívoz mezi vyústěním Šáreckého
údolí a Podhořím, jezdí po celý rok a při zvýšené poptávce
může být provozován i nepřetržitě.
Mezi smíchovským lihovarem a Veslařským ostrovem
u Podolí funguje přívoz P3 se sezonním provozem. Při
velkém zájmu ale také jezdívá častěji, než udává jízdní řád.
Přívoz P4 (foto) z Dětského ostrova k Národnímu divadlu byl v roce 2011 zrušen, protože sloužil jen turistům.
Linka P5 má i zastávku – při cestě z Císařské louky
na smíchovskou náplavku přistává i na Výtoni. Ovšem jen
když jezdí, tedy v období od dubna do října. Toto spojení
je vyhledávané zvlášť v době, kdy se na výtoňském břehu
pořádají farmářské trhy. Tehdy může přívoz i posílit.
P6 spojuje Lahovičky a nádraží Modřany a cestu –
ovšem jen v sezoně od dubna do října – urazí za pár minut.
Potřeba plavby mimo jízdní řád se tu může signalizovat
zvonem nebo požádáním a neplatí se za ni žádný příplatek.
Poslední linka P7 spojuje v sezoně ostrov Štvanici
s oběma vltavskými břehy. Nabízí tak nejen cestu na jinak
obtížně dostupný ostrov, ale i rychlou a zajímavou přepravu mezi Holešovicemi a Karlínem. Opět bez příplatku lze
u něj požádat i o plavbu navíc.
Provoz přívozů se ale může každý rok měnit, informace je proto vhodné aktualizovat na www.ropid.cz/privozy.
–red–, foto Wikimedia
1
2
3
4
5
Některé památky na ocenění dlouho čekaly
Druhou skupinu oceněných tvoří památky, které jsou buď
navrhovány opakovaně, nebo vykazují hodnoty, které byly
dostatečně oceněny až v poslední době. Sem třeba patří:
Pražská Invalidovna, monumentální barokní dílo postavené podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera
Palác Lucerna v Praze, který nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu. Vyniká i novátorským
řešením Velkého sálu, jehož velkorozponovou železobetonovou konstrukci navrhl prof. Stanislav Bechyně
Zbytky románského hradu v Chebu
Blatenský vodní kanál
Ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických
vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje
Klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě
MHCM v číslech
Nejdelší cyklistický nonstop maraton v Evropě, který pořádá spolek Cesta za snem a jehož generálním
partnerem je i letos Metrostav, charakterizuje řada
zajímavých čísel. V roce 2016 (foto) to například bylo:
6
7
8
9
Jeden den s vedoucím projektu Ing. Filipem Křesťanem z divize 9
Každý vedoucí projektu, který řídí několik zakázek najednou, musí navíc často řídit i auto. Naštěstí se díky mobilům
a handsfree dá firemní vůz využít jako pojízdná kancelář (foto č. 1), jinak by asi ani Ing. Filipu Křesťanovi pracovní
den na vyřízení všech záležitostí nestačil. Středu 8. března zahájil na stavbě Vitality Rezidence na pražském
Smíchově hned vedle komplexu Sacre Coeur², který s kolegy dokončil vloni v létě. Stroje zde už vyhloubily
stavební jámu (foto č. 2) a technici dnes aktuálně řeší přemostění podzemní štoly, která prochází pod jejím dnem.
Po obhlídce na místě se stavbyvedoucím Ing. Lukášem Březinou (foto č. 3) následovala rychlá porada s techniky
Ing. Jiřím Mühlmannem a Karolínou Prouzovou a přípravářem Karlem Kaislerem (foto č. 4 zprava) nad čerstvou
pracovní dokumentací. Pak přišla na řadu cesta do Pece pod Sněžkou, kde po zimní pauze pokračují práce
na Apartmánech sv. Vavřince (foto č. 5). I když počasí v Krkonoších stále není ideální, kolegové z Pragisu tu už
rozeběhli výstavbu železobetonových konstrukcí. O tom, že spolupráce s nimi je příjemná, svědčí foto číslo 6. V Peci
dnes vedoucí projektu nejvíc řeší postup prací při zásypech a přípravě betonáží poslední výškové úrovně základové
desky – na stavbě se stavbyvedoucími Ing. Jiřím Korábečným a Ing. Milanem Voráčkem (foto č. 7 zleva) i u počítače
(foto č. 8). Po ročním působení povětrnostních vlivů už může stav cedrového obkladu na fasádě prodejní kanceláře
investora napovědět (foto č. 9), zda obstojí i na obvodovém plášti apartmánů. Teprve při odpolední cestě zpět
do Prahy zbyl Ing. Křesťanovi čas myslet na něco jiného než na práci: „Po loňských zkušenostech se těším, že se
letos při Metrostav Handy Cyklo Maratonu znovu potkám se spoustou pozitivně naladěných lidí, a to nejen cyklistů,
ale i dobrovolných pomocníků. Je skvělé, že Metrostav podporuje akci, na které může pomáhat každý.“
Závodních týmů
39
Cyklistů
296
Z toho handicapovaných
98
Lidí v doprovodných vozidlech
234
Průjezdních stanovišť v ČR a SR
33
Produkčních v průjezdních stanovištích
132
Hodin celkem strávených v sedle kol = 161 dní!
3861
Ujetých kilometrů = 2x okolo světa!
86 658
Litrů tekutin vypitých během maratonu
4440
Litrů tekutin vypocených cyklisty během MHCM
888
Registrovaných uživatelů webu během závodu
1350
Blogových zpráv
500
Uživatelských fotografií
3000
Pokud jste se 21. března nemohli zúčastnit informační
schůzky k Metrostav Handy Cyklo Maratonu 2017 a máte
zájem o spolupráci, můžete se o podrobnostech informovat na webu www.cestazasnem.cz nebo napsat na
e-mailovou adresu cyklomaraton@metrostav.cz.
Zdroj Cesta za snem
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav
/ Číslo 5/2017 vyšlo 22. 3. 2017 (6/2017 vyjde 6. 4. 2017) / Složení redakční rady Ing. J. Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing. J. Kavan, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob
a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,
tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_05_2017.indd 4
20.03.17 11:27