strana 2

Cesta na severozápad

V Ústeckém kraji má oblastní zastoupení divize 8,

které vede Ing. Roman Vildner, rozpracovaných asi

třicet zakázek. Ty nejvýznamnější představuje následující fotosloupek.

Nejvíc projektů má divize 8 rozestavěných v areálu

Mondi Štětí. V rámci projektu EcoFlex zde tým Ing. Petra

Orta rozšiřuje papírnu o Fibre Line, což jsou čtyři objekty, v nichž se bude třídit, prát a vařit buničina (foto č. 1).

Stavba je rozpracovaná asi z pětiny. Z 80 % je ale hotové

rozšíření elektrorozvodny (foto č. 2) pro moderní kotel,

pro nějž divize 8 staví kotelnu. Navíc ještě rozšiřuje dřevosklad a buduje nádrže pod nové chladicí věže.

V Teplicích stavbaři pod vedením Ing. Michala Weinera rekonstruují a zvětšují aquacentrum. Zatím mají

zajištěnou zhruba 8,5 m hlubokou stavební jámu a hotové

pilotové založení a základové konstrukce (foto č. 3) pro

přístavbu haly, v níž bude 25m plavecký bazén, šatny

a potřebné pohodlné zázemí pro sportovce.

Ing. Petr Plachý pracuje se svými techniky v elektrárně Tušimice, kde už z více než 60 % vybudoval nové

datové centrum (foto č. 4) – jednopodlažní halu spojenou

s dvoupatrovou administrativní částí. Zajímavostí projektu je požadavek investora na zvukovou neprůzvučnost až

52 decibelů v určených částech budovy.

V areálu Severočeských dolů v Bílině staví tým Jana

Juština středisko údržby (foto č. 5), které se skládá ze čtyř

jednopodlažních ocelových hal pro dílny a jejich přístaveb

pro sklady a zázemí zaměstnanců. Samostatně zde bude

stát garáž pro pomocnou mechanizaci a sklad hořlavin.

–red–, foto archiv staveb

1

2

PTÁME SE

Ing. Romana Vildnera, MBA,

oblastního ředitele divize 8

Krátce po prvním rozhovoru do firemních novin se

Ing. Vildner stal od prvního září roku 2014 oblastním

ředitelem divize 8 pro Ústecký kraj.

Sladovnu vystřídaly moderní byty

Na místě bývalé podbabské sladovny v Praze 6 dnes

stojí moderní bytové domy. Než ale mohly být letos

v únoru zkolaudovány poslední nové byty, vystřídala

se na jejich výstavbě řada generálních dodavatelů,

stavba byla dokonce na několik let přerušena. A došlo

navíc i ke změně developera.

„Metrostav převzal stavbu ve fázi, když byly dokončené železobetonové konstrukce prvního až pátého nadzemního podlaží po přibližně pětiletém přerušení výstavby.

Kolegové tu začali pracovat v srpnu roku 2016, já o pět

měsíců později. A vloni v březnu jsem po Aleši Synkovi

převzal vedení projektu,“ stručně popisuje dlouhou historii stavby Ing. Tomáš Pýcha z divize 1.

Rezidenční dům Podbaba na rohu ulic Heinemannova

a Lindleyova není podle vedoucího projektu typický jednoduchý bytový projekt. Šlo totiž o rekonstrukci a dostavbu

zároveň, protože část objektu byla založena nad původním

suterénem, který tvořily cihelné klenby na litinových sloupech dnes krytých sádrokartonem (malé foto).

V podzemí obytného souboru jsou komerční prostory,

garáže majitelů bytů s kapacitou 92 parkovacích stání

a další technické zázemí včetně sklepních kójí. V nadzemní části je pak obytný soubor rozdělen do čtyř objektů,

v nichž se nachází celkem 126 bytů o velikosti 1+kk až

5+1. Bytový dům má v celé ploše pět nadzemních podlaží,

v ustupujících částech i šesté a v několika mezonetových

bytech se horní patro nachází na úrovni sedmého. V místě

původní hvozdící věže sladovny vznikl mezonetový byt,

který dosahuje úrovně 8. nadzemního podlaží. Areál bývalé sladovny připomínají repliky původních komínů, které

jsou ale nižší, než ty originální (velké foto).

Tým divize 1 zvládl i kritický nedostatek kapacit

„V průběhu celé stavby jsme se museli vypořádat se

složitou koordinací při zásobování staveniště jedinou

přístupovou cestou. Mnohem větším problémem však

někdy byl až kritický nedostatek pracovníků na stavbě

a v některých případech také neschopnost subdodavatelů realizovat předmět díla v dohodnutých smluvních

termínech. Za více než 20 let praxe u Metrostavu jsem

v průběhu loňského léta poprvé zažil pocit beznaděje,“

vzpomíná Ing. Pýcha s tím, že nebylo možné nahradit nefungujícího zasmluvněného dodavatele okamžitě. Trvalo

i několik týdnů, než se to podařilo. „Například při hledání

náhradního dodavatele sádrokartonů jsme museli poptat

34 firem! Podobná situace se opakovala i při hledání náhradníků na provedení fasády či střechy,“ dodává. Stavbu

se podařilo dotáhnout do zdárného konce díky vysokému

pracovnímu nasazení celého týmu. Dnes už jen zbývá

předat dokončený projekt majitelům bytů a investorovi.

Martina Vampulová, foto archiv MTS

Zástavba proluky u stanice metra Vysočanská

3

4

5

Metrostav_05_2017.indd 2

Metrostav byl generálním dodavatelem stavebních

prací u řady projektů společnosti Central Group, naposledy třeba při výstavbě bytových domů Nad Modřanskou roklí. Na úspěšnou spolupráci navázal v polovině

loňského listopadu tým Ing. Jaroslava Kazatele z divize 6, když začal u vysočanské radnice budovat polyfunkční dům Bassova s více než 110 byty a ateliéry.

Výstavba nových domů na zelené louce není v Praze

vítaná. Spíš než rozšiřování plochy totiž metropoli svědčí

zástavba brownfieldů či proluk. A právě mezi ně patří dům

Bassova. Svou hmotou nad půdorysem do tvaru písmene L propojí prázdné štíty v Sokolovské a Staromlýnské

ulici. Vyroste v místě, kde poblíž radnice Prahy 9 a stanice

metra Vysočanská byla po dlouhá léta u prodejny Norma

a parkoviště jen neudržovaná zelená plocha.

„Dnes tu máme zajištěnou stavební jámu, což přímo

pro investora prováděla společnost Hinton, dokončené

tahové piloty pod základovou deskou a z velké většiny

i zemní práce, které zajišťuje divize 4. Čerpáme spodní

vodu, jež do jámy proniká v souvislosti s nedalekou Rokytkou, provádíme podkladní mazaninu a připravujeme

osazení jeřábu,“ vypočítává přípravář Ing. Michal Bocek.

Do práce se už zapojili i betonáři z divize 6 Metrostavu,

kteří jako první vybudují bílou vanu spodní stavby a na ni

navážou nosným železobetonovým monolitem na zastavěné ploše téměř 2000 m2.

Přímo pod novostavbou vede tubus metra, proto bude

její nosná konstrukce v úrovni stropu nad 1. PP přerušena

vrstvou vibroizolace. Spodní stavbu z vodonepropustného betonu ochrání navíc asfaltová izolace. Vzhledem

k blízkosti podzemní dráhy, tramvajové trati a železnice

se totiž v lokalitě ve velké míře objevují bludné proudy.

„Na celou stavbu ve stísněné a dopravně frekventované lokalitě máme jen necelé dva roky, do konce října 2019.

Abychom byli schopni dodržet smluvní termíny s investorem, musíme hledat všechna možná řešení, která nám

uspoří čas. Už se nám tak podařilo domluvit s majiteli

okolních pozemků a můžeme celou stavební jámu zajistit

zemními kotvami i v té části půdorysu, kde projekt z majetkoprávních důvodů navrhoval zajištění pilotových stěn

rozpěrami. Uvolnili jsme si tak pro stavební práce celý

půdorys naráz. Původně jsme totiž měli při spodní stavbě

pracovat po částech, což by trvalo déle,“ vysvětluje současný vedoucí projektu Karel Špírek.

Za 19 měsíců se stavbaři odstěhují

Budova se třemi podzemními a sedmi nadzemními podlažími (vizualizace) uzavře klidný vnitroblok. V podzemí nabídne 119 parkovacích míst a technické zázemí, v přízemí

prostory pro obchody a služby. V patrech vznikne 90 bytů

s dispozicí 1kk až 4kk a 23 ateliérů.

–red–, vizualizace Central Group

Míval jste rád práci na stavbě. Nechybí vám?

Ne, i když si na ni občas vzpomenu, ale posunul jsem se

dál. Mám teď kolem sebe skvělé kolegy a žiju převážně

obchodní činností.

Jak byste představil vaše oblastní zastoupení?

Je nás asi padesát. Máme společné obchodní oddělení

pro nabídky i přípravu projektů, kde pracuje osm kolegů,

dvě ekonomky a šest projektových týmů. Sídlo v Trmicích

je nám už ale malé a chtěli bychom ho rozšířit.

Na jakých hlavních zakázkách teď vaše týmy pracují?

Michal Ptáček staví apartmány na Klínovci a zahajuje

rekonstrukci náměstí plus jeden další menší projekt v Bílině. Michal Weiner řídí rekonstrukci Aquacentra Teplice,

Honza Juštin buduje v Bílině Středisko údržby Severočeských dolů a zahájil projekt Vodohospodářského opatření

v Bořislavi plus má další tři menší projekty kanalizací.

Petr Plachý pracuje na stavbě Datového centra v Tušimicích a na Skladu plastů v Záluží. Tým Petra Orta má čtyři

projekty pro Mondi Štětí – nedávno dokončil dřevosklad,

rozšiřuje elektrorozvodnu, buduje objekty na třídění, praní

i vaření buničiny a nádrže pod chladicí věže. Radek Zeman

zde s kolegy pracuje i na novostavbě regeneračního kotle.

U společnosti Mondi Štětí máte úspěch…

Jsem rád, že se nám u tohoto investora podařilo uspět.

Všechny pro něj realizované projekty jsou velmi náročné

a zajímavé, a to jak po organizační, tak i po technické

stránce. Kolegové se zatím se všemi jejich úskalími vypořádávají úspěšně, což nám dává možnost pro tohoto

investora pokračovat. Z jednání s vrcholovými manažery

společnosti cítím, že jsou s výkony naší firmy spokojeni.

Věřím, že by se nám tím mohla otevřít cesta k podobným

projektům Mondi na Slovensku.

Daří se vám i u Severočeské vodárenské společnosti.

Uzavřeli jsme rámcovou smlouvu (zatím pro dvě oblasti,

na třetí čekáme), která by nám po dobu čtyř let mohla zajistit práci pro vlastní dělnické kapacity a umožnila je dále

rozvíjet. Jedná se o velké množství drobných zakázek,

o jejichž řízení se dělím především s kolegou Juštinem.

S malými zakázkami je sice stejně práce jako s velkými,

nám to ale zapadá do divizní strategie, protože chceme

být vnímáni jako regionální stavební firma. Místní trh si

nás tak pomalu začíná všímat a naši pozici se nám daří

postupně zlepšovat. Odměnou za dobrou práci je důvěra

vedení divize s tím, že nám nechává poměrně velkou

volnost. Jsme tak autonomní a můžeme samostatně plnit

strategické úkoly, jež jsem při nástupu do funkce vytyčil.

Které to jsou?

Získat důvěru vedení, sjednotit atmosféru z úrovně oblasti, vybudovat totožný názor po linii obchod – výroba,

získat stabilní okruh investorů a konečně doplnit personál

včetně vybudování vlastních kapacit. Co se týče našich

dělníků, chceme mít spíš party schopných univerzálních

lidí, abychom mohli nějaké části projektů, které jsme až

dosud kupovali, provádět sami.

Získávají se v Ústeckém kraji dělníci snadno?

Obtížněji než jinde. Ústecký kraj je totiž specifický tím, že

je z celé republiky nejhorší, co se týká počtu exekucí. Lidé,

co přijdou k pohovoru, jsou většinou takto „postižení“

a lze je pak velmi těžko motivovat.

Máte nějaký strategický cíl pro další období?

Kromě rozšíření sídla bych si rád vychoval nástupce. Ne

proto, že bych měl zájem odejít od rozdělané práce, to

opravdu není na pořadu dne. Mám Ústecký kraj rád a těší

mě, že si na nás tamější stavební trh zvykl. Mám skvělý

tým. Je nejlepší, jaký jsem měl možnost za 22 let praxe

řídit. Každý v něm má svou roli, není tu žádný sólový

hráč. Jsem s kolegy rád. A fungují i beze mne. Ale člověk

nikdy neví, kam ho profesní osud zavane. Chtěl bych proto

mít za sebou někoho, kdo je mi podobný, totožně vnímá

problematiku a mohl by případně v mé práci pokračovat.

21.03.18 13:10