Strana 2

strana 2

Snášení mostu u Edenu

PTÁME SE

Zatímco většina lidí již spala, u Edenu v pražských

Vršovicích se v noci z 18. na 19. března naši stavbaři

z divize 5 pustili do nelehké operace: v rámci projektu

Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha

hl. n. II bourali starou mostní konstrukci (foto č. 1).

V Praze od loňska vzniká vysokorychlostní čtyřkolejná

trať, která zkvalitní cestování. Součástí projektu je výstavba nových mostů, a zde se jednalo o snesení části staré

mostní konstrukce pod kolejemi malešické trati.

Akce byla náročná z několika důvodů – jednou ze ztěžujících okolností byl fakt, že aby se co nejméně ochromila doprava na přilehlých komunikacích, práce probíhaly

v noci. V několikahodinové výluce bylo nutné mostovku

nejprve rozřezat (foto č. 2 a 3), upevnit odříznutý díl (foto

č. 4), snést pomocí jeřábu (foto č. 5 a 6) a uvést provoz

na komunikaci do původního stavu. V další fázi budou

osazené nové nosníky, které se v květnu zabetonují.

Jana Kučery,

vedoucího projektů z divize 9

–red–, foto archiv Metrostavu

BeMo a obří válcovna na plech Adjustage II

Společnost BeMo Tunneling (BeMo) pro firmu Ilsenburger Grobblech GmbH od června 2018 zhotovuje na klíč

válcovnu plechu. Objekt „Adjustage II“ (foto zachycuje

práce na základech) u německého Ilsenburgu se bude

skládat z trojlodní tovární haly s vedlejšími budovami.

Celková hodnota zakázky činí zhruba 60 milionů eur.

Projekt (3D model) je realizován v rámci sdružení

s firmou Heitkamp Ingenieur-und Kraftwerksbau z Essenu a rozsah dodávky obsahuje ocelovou konstrukci pro

340 m dlouhou stejnolodní halu. Na její zhotovení bude

potřeba zhruba 4,5 tisíce tun oceli a pro založení základů haly a strojního zařízení bude použito 550 opěrných

vrtaných pilot o průměru 90 cm a 120 cm. Pro základy

je nutno provést výkop zeminy v objemu cca 100 000 m3

a vestavbu 35 000 m3 vyztuženého konstrukčního betonu.

Pro statisíce tun oceli

Prováděcí projekt na objednávku zákazníka zpracovává

kancelář Assmann Beraten + Planen AG a strojní vybavení

dodá jménem zadavatele firma SMS Siemag. Celková doba výstavby podle plánu činí zhruba 14 měsíců, stavební

záměr má tak být dokončen v průběhu letošního roku.

Na lince v nové válcovně se má v budoucnu žíhat

a dále zpracovávat více než 200 000 tun ocelových desek

ročně. Linka bude navržena pro manipulaci s deskami

v tloušťkách od 5 do 175 mm a šířkách do 3500 mm. Budou se zde zpracovávat uhlíkové oceli s vysokou pevností,

vysoce odolné oceli pro tlakové nádoby jakož i kalené

oceli. Pro vytvrzování a normalizaci se desky zahřívají

na teplotu až 950 °C ve vysokoteplotní válcové nístějové

peci se dvěma komorami s různými teplotami.

Dodejme, že Ilsenburger Grobblech GmbH je dceřinou společností Salzgitter AG, jedné z předních skupin

v oblasti ocelových technologií v Evropě. Zhruba 750 zaměstnanců produkuje 700 000 tun těžkých plechů ročně

v přibližně 350 druzích oceli pro nejrůznější oblasti užití.

Andreas Rabe, Robert Dostál

Foto archiv stavby

Odborné příspěvky ze Strategické konference

Na setkání firem Metrostavu v pražském DOX vystoupili odborníci firem Skupiny a v rámci odborných příspěvků představili technicky náročné projekty.

Metrostav_05_2018.indd 2

Modernizace trati Rokycany–Plzeň

Loni na podzim bylo zprovozněno významné dílo Metrostavu a Subterry – tunely Ejpovice, které zrychlily cestování vlakem z Prahy směrem na Plzeň. Tento náročný

projekt byl součástí modernizace železniční trati Rokycany–Plzeň, kterou řídil Ing. Tomáš Kohout z divize 5. Kromě

náročné ražby 4,1 km dlouhých tunelů stavba zahrnovala

41 mostních a inženýrských objektů (14 železničních

mostů, 1 silniční most, 15 propustků).

Miliardová stavba na Dunaji

Ing. Radek Liška, Ph.D. (foto), z divize 8 Metrostavu představil nový rozsáhlý projekt na Slovensku – modernizaci

plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Cílem těchto

prací je, aby se při průjezdu vodním dílem zvýšila bezpečnost a intenzita lodní dopravy. Tento projekt Ing. Liška

zahájil koncem února, kdy převzal prostor pro zařízení

staveniště a oficiálně odstartovaly přípravné práce.

Náročná výzva v Gdaňsku

V průběhu loňského roku kromě výstavby rychlostní silnice S7 Metrostav zajistil budování sklopného mostu v Sobieševu v Gdaňsku. Připomeňme, že dílo získalo v Polsku

ocenění Diamenty Infrastruktury i Budownictva 2018

v kategorii Realizacja roku. Vedoucí projektu Ing. Ladislav

Chovanec ve své prezentaci ukázal technické parametry

mostu a hovořil třeba o náročné betonáži komor a nosné

konstrukci sklopné části mostu.

Unikátní most přes Åstjfjord

Ing. Robert Brož, Ph.D., z divize 5 seznámil účastníky se

zahraničním projektem u norského fjordu, kde v rámci

výstavby 5,6 km dlouhého úseku silnice Fv. 714 vzniká

osmipolový most a tunely Slørdal a Mjønes. V případě

mostu inženýr Brož nastínil pozoruhodnou výstavbu

studní, které slouží pro základy mostu. Největší výzvou

pro stavbaře bylo právě zakládání pilířů v moři. „Velmi

často nám teklo do bot, ale boty jsme vylili a pokračovali

znovu. Chtěl bych také vyzvednout výbornou spolupráci

tunelářského týmu,“ poděkoval Robert Brož.

Prezentace společnosti BeMo Tunneling

V závěru odborných příspěvků vystoupil Dipl. Ing. Helmut

Göhringer, jednatel BeMo. Připomněl milníky společnosti

i okamžiky, kdy se společnost stala součástí Skupiny Metrostav. Mimo jiné zmínil velice náročný osmiletý projekt

výstavby lehkého metra v německém Karlsruhe, který

společnosti přinesl finanční stabilitu.

–red–, foto Josef Husák

Do Metrostavu Jan Kučera nastoupil týden po maturitě

na stavební průmyslovce a zůstal mu věrný už téměř

27 let. Působí v divizi 9 a postupně se vypracoval k důležitému projektu – řídí rekonstrukci Historické budovy

Národního muzea v Praze.

Co se aktuálně děje v Národním muzeu?

Ve spojovací chodbě se provádí zdvojená podlaha a začneme s montážemi vzduchotechniky a elektroinstalace.

Interiéry Historické budovy dokončujeme na čisto podle

harmonogramu, který je potřeba dodržet kvůli instalaci

expozic. Odstraňujeme tam vady a nedodělky. Národní

muzeum si postupně přebírá jednotlivé prostory pro stavbu

expozic a zcela předáno by mělo být v září.

Jaké konkrétní práce tam ještě probíhají?

Těžiště stavebních prací je ve spojovací chodbě, která pod

Vinohradskou ulicí propojí budovu bývalého Federálního

shromáždění a Historickou budovu. Oproti plánům došlo

k posunu, protože investor změnil původní koncept expozic.

Místo 80metrové chodby s výstavními vitrínami po obou

stranách prostor nabídne multimediální představení. Je to

rozumné rozhodnutí, chodba plná vitrín by asi návštěvníky

zahltila. Naše práce by měly být dokončeny v červnu.

Tušíte, jaká projekce se tam plánuje?

Václavské náměstí jako jeviště dějin. Tématem by měly

být události, které se zde odehrály ve 20. století.

Co vám tato rekonstrukce dala, co pro vás znamenala?

No nebyla to úplně procházka růžovou zahradou. Složitá

stavba. Co mi tedy dala? Ohromnou zkušenost. Šlo o nesmírně komplikované prostředí rekonstrukce národní

kulturní památky v rámci veřejné zakázky, která byla

termínově vypjatá a extrémně sledována ze všech stran.

A šlo také o ohromné soukolí, které záviselo na spoustě

detailů. Realizační tým byl ale výborný! Dlouho se například řešilo, jakým způsobem budou rekonstruována okna.

Zjistili jsme, že skutečný stav oken je jiný, než předpokládal projektant. V Národním muzeu je zhruba 250 velkorozměrových oken, každé okno má 18 křídel, veliké rámy.

Výměna byla nelehká logistická operace.

Vybavíte si vypjaté momenty?

Těch bylo! Třeba požár v únoru 2016. Když mi v půl druhé

v noci zavolali, že hoří Muzeum, máte pocit, že to není

možné. Když jsem na kamerách viděl, jak kolem Muzea

stály hasičské vozy snad z celé Prahy, polilo mě horko. Než

jsem tam dojel, bylo to silné. Ale požár byl naštěstí včas

identifikován a zlikvidován. A napínavá – byť jinak – byla

samozřejmě předpremiéra slavnostního otevření 25. října.

Bylo to skutečně tak, že z jedné strany Muzea vstupovali

hosté v obleku a z druhé strany couvali řemeslníci, co tu

a tam ještě něco dolešťovali. Nicméně otevření Muzea bylo

ve finále důstojné. Když jsem 27. října po slavnostním koncertu vyšel na Václavské náměstí a viděl ty davy lidí, kteří

se přišli podívat, byl to pro mě silný okamžik.

Můžete zmínit některé vaše předchozí projekty?

Až na výjimky jsem měl štěstí na samé zajímavé projekty.

Před Muzeem jsem dělal třeba na rezidenci Sacre Coeur 2

na Smíchově, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT u Kladna, Pavilon urgentní medicíny

a centrálního příjmu v Karlovarské krajské nemocnici či

rekonstrukci budovy City Tower na Pankráci. A teď se mi

vybavuje, že v letech 1995 až 1997 jsem se účastnil – byť

tehdy jako mistr – podobné přestavby jako v případě Muzea. Šlo o rekonstrukci Obecního domu v Praze. Tyto budovy byly stavěny plus minus v téže době a spousta postupů byla podobných. Možná také proto, že jsem leccos

již věděl, dokázal jsem u Národního muzea lépe reagovat.

Co vás čeká v následujícím období?

Soustředím se na zdárné dovršení rekonstrukce Muzea,

tedy chci dokončit celou agendu, která je rozsáhlá. Před

Muzeem, stejně jako před každou jinou stavbou, cítím velkou zodpovědnost a mám respekt. To, že jsem mohl pracovat v Národním muzeu, vnímám jako ocenění a vlastně

také logické pokračování své profesní kariéry.

Za rozhovor děkuje David Kalců

29.03.19 9:53