strana 2
Snášení mostu u Edenu
PTÁME SE
Zatímco většina lidí již spala, u Edenu v pražských
Vršovicích se v noci z 18. na 19. března naši stavbaři
z divize 5 pustili do nelehké operace: v rámci projektu
Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha
hl. n. II bourali starou mostní konstrukci (foto č. 1).
V Praze od loňska vzniká vysokorychlostní čtyřkolejná
trať, která zkvalitní cestování. Součástí projektu je výstavba nových mostů, a zde se jednalo o snesení části staré
mostní konstrukce pod kolejemi malešické trati.
Akce byla náročná z několika důvodů – jednou ze ztěžujících okolností byl fakt, že aby se co nejméně ochromila doprava na přilehlých komunikacích, práce probíhaly
v noci. V několikahodinové výluce bylo nutné mostovku
nejprve rozřezat (foto č. 2 a 3), upevnit odříznutý díl (foto
č. 4), snést pomocí jeřábu (foto č. 5 a 6) a uvést provoz
na komunikaci do původního stavu. V další fázi budou
osazené nové nosníky, které se v květnu zabetonují.
Jana Kučery,
vedoucího projektů z divize 9
–red–, foto archiv Metrostavu
BeMo a obří válcovna na plech Adjustage II
1
2
Společnost BeMo Tunneling (BeMo) pro firmu Ilsenburger Grobblech GmbH od června 2018 zhotovuje na klíč
válcovnu plechu. Objekt „Adjustage II“ (foto zachycuje
práce na základech) u německého Ilsenburgu se bude
skládat z trojlodní tovární haly s vedlejšími budovami.
Celková hodnota zakázky činí zhruba 60 milionů eur.
Projekt (3D model) je realizován v rámci sdružení
s firmou Heitkamp Ingenieur-und Kraftwerksbau z Essenu a rozsah dodávky obsahuje ocelovou konstrukci pro
340 m dlouhou stejnolodní halu. Na její zhotovení bude
potřeba zhruba 4,5 tisíce tun oceli a pro založení základů haly a strojního zařízení bude použito 550 opěrných
vrtaných pilot o průměru 90 cm a 120 cm. Pro základy
je nutno provést výkop zeminy v objemu cca 100 000 m3
a vestavbu 35 000 m3 vyztuženého konstrukčního betonu.
Pro statisíce tun oceli
Prováděcí projekt na objednávku zákazníka zpracovává
kancelář Assmann Beraten + Planen AG a strojní vybavení
dodá jménem zadavatele firma SMS Siemag. Celková doba výstavby podle plánu činí zhruba 14 měsíců, stavební
záměr má tak být dokončen v průběhu letošního roku.
Na lince v nové válcovně se má v budoucnu žíhat
a dále zpracovávat více než 200 000 tun ocelových desek
ročně. Linka bude navržena pro manipulaci s deskami
v tloušťkách od 5 do 175 mm a šířkách do 3500 mm. Budou se zde zpracovávat uhlíkové oceli s vysokou pevností,
vysoce odolné oceli pro tlakové nádoby jakož i kalené
oceli. Pro vytvrzování a normalizaci se desky zahřívají
na teplotu až 950 °C ve vysokoteplotní válcové nístějové
peci se dvěma komorami s různými teplotami.
Dodejme, že Ilsenburger Grobblech GmbH je dceřinou společností Salzgitter AG, jedné z předních skupin
v oblasti ocelových technologií v Evropě. Zhruba 750 zaměstnanců produkuje 700 000 tun těžkých plechů ročně
v přibližně 350 druzích oceli pro nejrůznější oblasti užití.
Andreas Rabe, Robert Dostál
Foto archiv stavby
3
Odborné příspěvky ze Strategické konference
Na setkání firem Metrostavu v pražském DOX vystoupili odborníci firem Skupiny a v rámci odborných příspěvků představili technicky náročné projekty.
4
5
6
Metrostav_05_2018.indd 2
Modernizace trati Rokycany–Plzeň
Loni na podzim bylo zprovozněno významné dílo Metrostavu a Subterry – tunely Ejpovice, které zrychlily cestování vlakem z Prahy směrem na Plzeň. Tento náročný
projekt byl součástí modernizace železniční trati Rokycany–Plzeň, kterou řídil Ing. Tomáš Kohout z divize 5. Kromě
náročné ražby 4,1 km dlouhých tunelů stavba zahrnovala
41 mostních a inženýrských objektů (14 železničních
mostů, 1 silniční most, 15 propustků).
Miliardová stavba na Dunaji
Ing. Radek Liška, Ph.D. (foto), z divize 8 Metrostavu představil nový rozsáhlý projekt na Slovensku – modernizaci
plavebních komor na vodním díle Gabčíkovo. Cílem těchto
prací je, aby se při průjezdu vodním dílem zvýšila bezpečnost a intenzita lodní dopravy. Tento projekt Ing. Liška
zahájil koncem února, kdy převzal prostor pro zařízení
staveniště a oficiálně odstartovaly přípravné práce.
Náročná výzva v Gdaňsku
V průběhu loňského roku kromě výstavby rychlostní silnice S7 Metrostav zajistil budování sklopného mostu v Sobieševu v Gdaňsku. Připomeňme, že dílo získalo v Polsku
ocenění Diamenty Infrastruktury i Budownictva 2018
v kategorii Realizacja roku. Vedoucí projektu Ing. Ladislav
Chovanec ve své prezentaci ukázal technické parametry
mostu a hovořil třeba o náročné betonáži komor a nosné
konstrukci sklopné části mostu.
Unikátní most přes Åstjfjord
Ing. Robert Brož, Ph.D., z divize 5 seznámil účastníky se
zahraničním projektem u norského fjordu, kde v rámci
výstavby 5,6 km dlouhého úseku silnice Fv. 714 vzniká
osmipolový most a tunely Slørdal a Mjønes. V případě
mostu inženýr Brož nastínil pozoruhodnou výstavbu
studní, které slouží pro základy mostu. Největší výzvou
pro stavbaře bylo právě zakládání pilířů v moři. „Velmi
často nám teklo do bot, ale boty jsme vylili a pokračovali
znovu. Chtěl bych také vyzvednout výbornou spolupráci
tunelářského týmu,“ poděkoval Robert Brož.
Prezentace společnosti BeMo Tunneling
V závěru odborných příspěvků vystoupil Dipl. Ing. Helmut
Göhringer, jednatel BeMo. Připomněl milníky společnosti
i okamžiky, kdy se společnost stala součástí Skupiny Metrostav. Mimo jiné zmínil velice náročný osmiletý projekt
výstavby lehkého metra v německém Karlsruhe, který
společnosti přinesl finanční stabilitu.
–red–, foto Josef Husák
Do Metrostavu Jan Kučera nastoupil týden po maturitě
na stavební průmyslovce a zůstal mu věrný už téměř
27 let. Působí v divizi 9 a postupně se vypracoval k důležitému projektu – řídí rekonstrukci Historické budovy
Národního muzea v Praze.
Co se aktuálně děje v Národním muzeu?
Ve spojovací chodbě se provádí zdvojená podlaha a začneme s montážemi vzduchotechniky a elektroinstalace.
Interiéry Historické budovy dokončujeme na čisto podle
harmonogramu, který je potřeba dodržet kvůli instalaci
expozic. Odstraňujeme tam vady a nedodělky. Národní
muzeum si postupně přebírá jednotlivé prostory pro stavbu
expozic a zcela předáno by mělo být v září.
Jaké konkrétní práce tam ještě probíhají?
Těžiště stavebních prací je ve spojovací chodbě, která pod
Vinohradskou ulicí propojí budovu bývalého Federálního
shromáždění a Historickou budovu. Oproti plánům došlo
k posunu, protože investor změnil původní koncept expozic.
Místo 80metrové chodby s výstavními vitrínami po obou
stranách prostor nabídne multimediální představení. Je to
rozumné rozhodnutí, chodba plná vitrín by asi návštěvníky
zahltila. Naše práce by měly být dokončeny v červnu.
Tušíte, jaká projekce se tam plánuje?
Václavské náměstí jako jeviště dějin. Tématem by měly
být události, které se zde odehrály ve 20. století.
Co vám tato rekonstrukce dala, co pro vás znamenala?
No nebyla to úplně procházka růžovou zahradou. Složitá
stavba. Co mi tedy dala? Ohromnou zkušenost. Šlo o nesmírně komplikované prostředí rekonstrukce národní
kulturní památky v rámci veřejné zakázky, která byla
termínově vypjatá a extrémně sledována ze všech stran.
A šlo také o ohromné soukolí, které záviselo na spoustě
detailů. Realizační tým byl ale výborný! Dlouho se například řešilo, jakým způsobem budou rekonstruována okna.
Zjistili jsme, že skutečný stav oken je jiný, než předpokládal projektant. V Národním muzeu je zhruba 250 velkorozměrových oken, každé okno má 18 křídel, veliké rámy.
Výměna byla nelehká logistická operace.
Vybavíte si vypjaté momenty?
Těch bylo! Třeba požár v únoru 2016. Když mi v půl druhé
v noci zavolali, že hoří Muzeum, máte pocit, že to není
možné. Když jsem na kamerách viděl, jak kolem Muzea
stály hasičské vozy snad z celé Prahy, polilo mě horko. Než
jsem tam dojel, bylo to silné. Ale požár byl naštěstí včas
identifikován a zlikvidován. A napínavá – byť jinak – byla
samozřejmě předpremiéra slavnostního otevření 25. října.
Bylo to skutečně tak, že z jedné strany Muzea vstupovali
hosté v obleku a z druhé strany couvali řemeslníci, co tu
a tam ještě něco dolešťovali. Nicméně otevření Muzea bylo
ve finále důstojné. Když jsem 27. října po slavnostním koncertu vyšel na Václavské náměstí a viděl ty davy lidí, kteří
se přišli podívat, byl to pro mě silný okamžik.
Můžete zmínit některé vaše předchozí projekty?
Až na výjimky jsem měl štěstí na samé zajímavé projekty.
Před Muzeem jsem dělal třeba na rezidenci Sacre Coeur 2
na Smíchově, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT u Kladna, Pavilon urgentní medicíny
a centrálního příjmu v Karlovarské krajské nemocnici či
rekonstrukci budovy City Tower na Pankráci. A teď se mi
vybavuje, že v letech 1995 až 1997 jsem se účastnil – byť
tehdy jako mistr – podobné přestavby jako v případě Muzea. Šlo o rekonstrukci Obecního domu v Praze. Tyto budovy byly stavěny plus minus v téže době a spousta postupů byla podobných. Možná také proto, že jsem leccos
již věděl, dokázal jsem u Národního muzea lépe reagovat.
Co vás čeká v následujícím období?
Soustředím se na zdárné dovršení rekonstrukce Muzea,
tedy chci dokončit celou agendu, která je rozsáhlá. Před
Muzeem, stejně jako před každou jinou stavbou, cítím velkou zodpovědnost a mám respekt. To, že jsem mohl pracovat v Národním muzeu, vnímám jako ocenění a vlastně
také logické pokračování své profesní kariéry.
Za rozhovor děkuje David Kalců
29.03.19 9:53