strana 3
zpravodajství z divizí
Administrativní budova ve tvaru krystalu
Tým Ing. Filipa Křesťana z divize 9 zahájí koncem dubna práce na nové zakázce – výstavbě administrativní budovy Crystal Prague na pražských Vinohradech.
Svým nepravidelným tvarem, krytým šachovnicovým
pláštěm, zajímavě doplní okolí stanice metra Želivského (vizualizace). Ve 14 podlažích s plochou 13 648 m2
nabídne prostor pro obchody i luxusní kanceláře.
Investor – společnost GES REAL – pověřil návrhem
atypického objektu architektonickou kancelář Atelier 15,
jejíž rukopis nese i vedlejší budova Stavební spořitelny
mezi Kouřimskou ulicí a Vinohradskou třídou.
Nový Crystal Prague bude mít čtyři podzemní podlaží
s garážemi pro 130 vozů. Do přízemí, na plochu přes
1 200 m², se vejde pět obchodních jednotek včetně kavárny a restaurace. Třináct dalších nadzemních podlaží bude
určeno kancelářím, splňujícím nejvyšší standardy.
Jednotlivá patra objektu budou mít sice pravidelný, ale
různě velký půdorys. Jejich složením nad sebe vznikne
tvar připomínající krystal, který dal budově jméno. Neobvyklá kompozice upoutá pozornost a umožní nabídnout
k pronájmu navíc velké prostory v pěti spodních patrech
(s plochou přes 1300 m²) i pouhých 258 m² ve špici domu,
které se hodí třeba pro reprezentativní sídlo malé firmy.
Uspořádání instalací a členění fasády v modulu
po 120 cm umožní flexibilně dělit administrativní plochy
nové budovy a vytvářet jak malé uzavřené kanceláře, tak
tzv. open space. Obvodový plášť, tvořený pravidelnou šachovnicí prosklených a plných ploch, podpoří charakteristický tvar krystalu a jeho vzhled doplní o odlesky a lomy
světla, jež stavbu vylehčí a přispějí k její dynamičnosti.
Developer kladl při návrhu Crystal Prague veliký důraz na bezpečnost, zachování čistoty vzduchu, životního
i pracovního prostředí a energetické úspory. Proto bude
objekt vybaven nejen centrální recepcí, nepřetržitou bezpečnostní službou a kamerovým systémem, ale i sprinklery a dieselagregátem pro případ výpadku elektrické energie. Klimatizaci s možností individuální regulace v každé
místnosti doplní samostatný okruh vzduchotechniky pro
jednací místnosti a centrální zvlhčování vzduchu.
„V nejbližších dnech zahájíme práce na prováděcí
dokumentaci,“ přibližuje harmonogram vedoucí projektu
Ing. Křesťan. „Vlastní stavbu bychom měli začít ve druhé
polovině tohoto roku. Spolu s investorem předpokládáme,
že bude trvat asi rok a půl. Po jejím dokončení Crystal
Prague nepřehlédnutelně změní vinohradské panoráma.“
–ls–, vizualizace Atelier 15
Most přes Ohři je už jedním směrem sjízdný
Od neděle 3. dubna mohou auta z Chebu přes Sokolov
do Karlových Varů jezdit po nové části rychlostní silnice R6. Alespoň v tomto jednom směru. Nově otevřená
spojnice sice zkrátí dosavadní délku cesty mezi oběma
koncovými městy jen asi o deset minut, výrazně však
zvýší bezpečnost cestování.
Rychlostní komunikaci R6 v úseku mezi Novým
Sedlem a Sokolovem staví tři firmy: STRABAG, jako vedoucí sdružení, Skanska a Metrostav. Konkrétně divize 4,
která zde přestavuje dva klíčové mostní objekty – most
s označením SO 205, jenž na délku měří zhruba třicet
metrů a vede ve dvacetimetrové výšce přes železniční trať
Chomutov–Cheb, a most SO 214 přes řeku Ohři. Ten měří
297 m a jeho oblouk o rozpětí 160 m se klene nad hladinou
v třiapadesátimetrové výši (foto).
Tento most byl postaven v roce 1974 a nyní probíhá
jeho rekonstrukce; jenže tady tohle slovo patří do hodně
výrazných uvozovek. „Spodní stavbu jsme zachovali. Museli jsme však znovu podinjektovat základy, obetonovat
některé pilíře, které už byly ve špatném technickém stavu,
odbourat jejich hlavy a nahradit je novými,“ okomentoval
rozsah prováděných prací vedoucí projektu Ing. Zdeněk
Rozsypálek. „Vodorovné konstrukce jsou ale zcela jiné.
Původní desetipolovou mostovku, kde každé pole obsahovalo devět železobetonových předpjatých nosníků
s hmotností asi 50 tun, jsme snesli, co nejrychleji to šlo.
Nová svařená ocelová konstrukce se totiž musela vysouvat jako celek, a to si oproti původním plánům vyžádalo
celkovou uzavírku mostu. Investor i starostové okolních
obcí kvůli tomu trvali na zkrácení stavby na pouhý rok.“
Práce na demontáži začaly loni v dubnu, květen
byl vyhrazen snesení mostovky. Mezitím vyráběla divize 7 novou ocelovou konstrukci, kterou po předmontáži
v Horních Počernicích postupně přivážela na připravenou
plochu nedaleko vlastního mostu. Tady se tyto polotovary svařovaly na poloviny budoucích jednotlivých polí,
přemisťovaly do montážní jámy a odtud se po konečném
svaření do tří dílů vysouvaly na definitivní místo. V rychlém sledu pak následovaly hydroizolace, betonáž říms,
montáž zábradlí, položení asfaltového povrchu, úpravy
okolí a zprůjezdnění jednoho jízdního směru.
Jen pro zajímavost: původní mostovka vážila zhruba
4 500 tun. Ta současná je o 2 000 tun lehčí a navíc o 6 m
širší. Je usazena na ložiskách a dilatační závěr umožňuje
každé její polovině prodlužování či smršťování při změnách teploty až o takřka neuvěřitelných 340 mm.
Těžiště činnosti divize 4 teď spočívá v dokončení druhé poloviny mostu přes Ohři a přemostění železniční tratě.
Kromě terénních úprav a drobnějších dodělávek pokračují
dnes i práce na odlučovači ropných látek a rekonstrukci
veřejného osvětlení. Nestane-li se něco nepředvídaného,
bude celý úsek R6 zprovozněn už letos v listopadu.
–rip–, foto Josef Husák
Nové prostory pro magnetickou rezonanci
V pražské Fakultní nemocnici Motol se staví o sto šest.
O probíhající rekonstrukci dětské části nemocničního
pavilonu jsme v našich novinách už psali několikrát.
Tentokrát jsme se ale s vedoucím projektu Josefem
Majerem z divize 9 vypravili na stavbu objektu, v němž
bude umístěna magnetická rezonance.
Projektant jej dodatečně navrhl na střechu stávající
budovy (foto č. 1), takže stavbaři museli implementovat
nové monolitické konstrukce do již téměř hotové stavby.
To ve svém důsledku znamenalo, že museli zasahovat
do téměř všech jejích systémů a konstrukcí. „Velmi důležité bylo přepočítání únosnosti již provedené monolitické
stropní konstrukce střechy, protože pod místem, kde jsme
budovali nový objekt, už byly kompletně hotové strojovny i s akustickými obklady. Jakákoliv jejich přestavba by
mohla zpozdit dokončení rekonstrukce celého nemocničního monobloku pro dětské pacienty,“ říká Josef Majer.
Původní statický návrh nosných prvků střechy naštěstí vyhovoval. I tak ji stavbaři museli odkrýt a zajistit
stávající konstrukce a systémy pod ní, aby nedošlo k jejich
znehodnocení. Stavba magnetické rezonance navíc začala
až vloni v listopadu, a probíhala tedy v období s nejnepříznivějšími povětrnostními podmínkami.
I přes velkou náročnost a práce v zimním období se
divizi 9 vše podařilo – navíc tak, že neohrozila harmo-
1
nogram hlavní stavby. Sedmiměsíční dodací termín se jí
dokonce na žádost investora podaří asi o měsíc zkrátit.
Dodávku strojní části vyšetřovací techniky si zajišťuje
nemocnice sama, příprava veškerých technologií však
zůstala v kompetenci divize 9. „Bylo proto velmi náročné
skloubit dodávku našich stavebních prací s požadavky
dodavatele nového přístroje, společnosti Philips. Než
jsme došli ke shodě, absolvovali jsme mnoho náročných
jednání,“ vzpomíná vedoucí projektu Josef Majer, jehož
tým už je na stavbách v Motole jako doma.
Prostory pro magnetickou rezonanci (foto č. 2) připravuje k předání už v dubnu, tedy za pouhých pár dní.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Velmi zjednodušeně řečeno – magnetická rezonance
(MRI, z angl. Magnetic Resonance Imaging) funguje
na podobném principu jako sonar, který obraz
předmětů skládá podle odrazu pulzů zvukových vln,
šířených vodou, od pevných látek. Při MRI procházejí
pulzy mnohem jemnějších elektromagnetických vln
organismem, umístěným v silném magnetickém
poli, a odrážejí se od vodíkových iontů. Lidské tělo
je z velké části složené z vody, a proto jsou tyto ionty
přítomné prakticky v každé jeho buňce. Velké množství
odražených signálů sleduje a digitalizuje MRI přístroj.
Jeho počítač data zpracuje a spojí až do 3D obrazu
vyšetřovaného orgánu. MRI vyvíjeli od roku 1973 Paul
Lauterbur a Peter Mansfield, kteří za přispění k jejímu
rozvoji získali v roce 2003 Nobelovu cenu.
Tunely do Národního divadla opraví divize 3
do ko n č ení z e s t r. 1
Třetí, menší tunel se světlostí kolem dvou metrů vznikl při
poslední rekonstrukci Národního divadla, která skončila
v roce 1983. Má nosné konstrukce z monolitického železobetonu a od počátku slouží technologickým rozvodům.
Při rekonstrukci bude jeden tunel opraven zevnitř
železobetonovou skořepinou. Druhé dva, umístěné vedle
sebe, však po demolici stávajících nosných prvků čeká zaklenutí společnou konstrukcí do jednoho prostoru.
Výstavba této nové, velkoprofilové podzemní cesty
proběhne v dotčeném úseku nábřeží v otevřené, 17 m široké jámě při vyloučení veškeré dopravy – automobilové,
tramvajové i pěší. A právě tato výluka poslouží k prove-
dení kompletní rekonstrukce vozovky a kolejí nejen podél
Národního divadla, ale v celé trase až za Klementinum. To
se teď totiž také zrovna opravuje, a proto se i jeho týká
memorandum MK ČR a Dopravního podniku.
Po rekonstrukci by tunely mezi Vltavou a Národním
divadlem měly sloužit nejen pro technologické rozvody
vzduchu a chladicí vody jako dnes, ale ten rozšířený
výhledově i pro přepravu velkoobjemových kontejnerů
s divadelními dekoracemi.
Nábřežní stavbu na jaře roku 2012 završí osazení
dvojice hydraulicky ovládaných protipovodňových vrat,
která zajistí, aby do podzemí divadla už nikdy nevtrhla
velká voda, jako se to stalo v roce 2002.
V rámci dokončení stavby Pražského okruhu bourá divize 4 most nad dálnicí D1
Tým Ing. Radima Čápa se 29. března pustil do bourání starého mostu, který přes dálnici D1 vede silnici z Jesenice do
Říčan. Dělníci rozřezali mostovku i nosníky nejprve přes uzavřený směr na Prahu, další týden se pustili do bourání druhé
poloviny přemostění. Jeřáb přenesl rozřezané kusy na předpolí, odkud je auta po další demolici odvážejí. I když se jedná
o běžné bourací práce, jejich provádění je velmi náročné vzhledem ke zvýšeným požadavkům na bezpečnost. Probíhají
totiž nad frekventovanou dálnicí, byť s omezeným provozem. Nový most se tu začne stavět už v srpnu.