Strana 3
I když to tak podle titulku nevypadá, tým Ing. Jana
Šlajse z divize 1 pracuje odletošního února najediné
zakázce – nastavbě Galerie Šantovka, kterou navrhli
architekti ze světoznámého studia Benoy (vizualizace).
Vjejím rámci by měl vybudovat vbývalém areálu firmy
MILO v Olomouci nákupní středisko stéměř 200 ob-
chodními jednotkami a1000 parkovacích míst. Rozloží
se naostrově ohraničeném rameny Mlýnského potoka,
proto budou součástí stavby idva silniční mosty, čtyři
lávky pro pěší aprotipovodňové úpravy bývalých mlýn-
ských náhonů, jež ústí dořeky Moravy.
„Ukončili jsme už kácení dřevin ipasportizaci sousedí-
cích objektů akomunikací, začali zajišťovat stavební jámu
azahájili výkopové práce,“ popisuje dílo Ing.Šlajs. Jeho
tým pracuje voblasti, kde poprvní světové válce vyrostla
továrna navýrobu mýdla MILO. Její areál však vposlední
době značně zchátral ainvestoři zfirmy SMCDevelop-
ment se jej rozhodli nahradit celou novou městskou částí.
Podle návrhulondýnského studia Benoy aprojektu česko-
budějovického ATELIERU 8000 tak nedaleko historického
centra Olomouce postupně vyrostou obytné domy aad-
ministrativní budovy, zasazené vzeleni kolem stávajícího
biokoridoru Mlýnského potoka.
První etapou projektu je právě výstavba multifunkč-
ního centra nazvaného podle přilehlé ulice Galerie Šan-
tovka. Je prostorově rozvržena dobloků, jež proporčně
navážou naokolní zástavbu. Vedvou podzemních pod-
lažích budou obsahovat parkoviště asupermarket. Vpří-
zemí se otevřou dvě vstupní haly azté severní vyjdou
dvě nákupní pasáže, které prosvětlí světlíky. Restaurace
aobchody vprvních dvou nadzemních podlažích doplní
prodejní jednotky ve2. NP agastronomické azábavní pro-
story ve3. NP, kde bude iprostor pro výstavbu multikina
s8promítacími sály abowlingového centra s18 dráhami.
Vnejvyšší části objektu vyroste provozní zázemí, napří-
klad strojovna chlazení. Většinu střech pokryje zeleň.
Galerii obklopí revitalizované břehy Mlýnského poto-
ka, které překonají dva nové silniční mosty ačtyři lávky
pro pěší. Protože celý ostrov leží vzáplavovém území řeky
Moravy, budou součástí zakázky iúpravy potočních koryt
abřehů. Protipovodňová opatření naochranu celého úze-
mí jsou součástí městských investic.
Nová nákupní galerie, jejíž výstavba by měla skon-
čit napodzim roku 2013, by měla organicky zapadnout
dosvého okolí. Vytvoří centrum, kolem kterého v budouc-
nosti vyroste moderní obytná čtvrť Olomouce.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Obchody, mosty aprotipovodňová opatření
Vhistorickém centru Kutné Hory se vloni vzáří počty-
řech letech opět zabydlel tým Ing. Michala Kaisera.
Navázal tak nasvou předchozí práci, během níž výraz-
ně přispěl k přeměně bývalé Jezuitské koleje naGa-
lerii Středočeského kraje. Teď v těsném sousedství
chrámu svaté Barbory (foto) upravuje zpustlé zahrady.
Ikdyž by se mohlo zdát, že potéměř osmi měsících
odzačátku prací by měla být zakázka zvětší části dokon-
čena, opak je pravdou. Navině však tentokrát nejsou ani
nepříznivé podmínky během zimy aani možné komplikace
při realizaci. Důvodem, proč zatím tým Ing.Kaisera mohl
provést jen část zemních prací na bastionu, dokončit
zlomky kanalizačních avodovodních přípojek asoustav-
něji pracovat jen narekonstrukci jízdárny, jsou rozsáhlé
archeologické průzkumy, které stavební práce vpřilehlém
okolí Jezuitské koleje doprovázejí. „Náklady na dosud
provedený průzkum se téměř rovnají nákladům fakturo-
vaným zaprovedené práce Metrostavu,“ říká Ing.Kaiser
adodává: „Sarcheology máme dobré vztahy zpředchozí
etapy rekonstrukce samotné Jezuitské koleje, nečekali
jsme však, že rozsah jejich vykopávek bude teď tak obsáh-
lý análezy tak významné.“ Průzkumy zatím vzahradách
odhalily pracoviště související stěžbou stříbra ve13. až
14. století. Archeologové objevili například jámy – zřejmě
pokusné šachty – a žlab pro přívod vody izděné sklepy
obytných domů. Nejzajímavější – avČesku zcela unikátní
– byl potom nález keramických dílů velké prubířské pece
ze16. století, který dokazuje, že se majitel přilehlého do-
mu také zabýval zpracováním stříbra.
I přes výrazné omezení prací způsobené archeolo-
gickým průzkumem stavbaři přece jen nezahálejí. Mohli
už totiž zahájit práce naopěrných zdech bastionu, jehož
horní část by měla sloužit jako vyhlídková terasa. Odvy-
užití jeho suterénu jako lapidária ahorní části jako kavárny
investor vprůběhu rekonstrukce ustoupil.
Park by se měl zcela změnit doletošního října – ubý-
valé jízdárny vznikne venkovní divadelní scéna aucesty
vedoucí od Jezuitské koleje doměstského parku i pra-
meniště svodními kaskádami. „Tvarově itechnologicky
to bude poměrně složitá konstrukce z vodostavebního
betonu,“ upřesňuje Ing.Kaiser. Vparku vyrostou také zají-
mavé mřížové konstrukce, tzv. treláže, které poslouží jako
podpora popínavých rostlin nebo dřevin anávštěvníkům
umožní posezení svýhledem doparku. Tým Ing.Kaisera
by měl opravit aupravit ibývalou budovu jízdárny tak, aby
mohla sloužit kparkování 22 osobních vozidel.
Ačkoli termínově je dokončení této zajímavé zakázky
vzhledem karcheologickým průzkumům už hodně napja-
té, dá se předpokládat, že bude dokončena včas – díky
zkušenostem i vysokému pracovnímu nasazení týmu
Ing.Kaisera astavbařů zdivize 6, kteří budou provádět
betonářské práce. Výsledek projektu bude tentokrát zají-
mavý nejen pro návštěvníky Kutné Hory, ale ipro archeo-
logy, kteří zde doposud získali obrovské množství nálezů
(přes 500 beden a množství přírodovědných vzorků),
jejichž zpracování si vyžádá několik let.
Martina Vampulová, foto Josef Panoš
Jezuitským zahradám vládnou archeologové
Čelákovice mají vlastní vodní elektrárnu
Napravém břehu Labe ujezu azdymadla Čelákovice
roste odříjna 2010 nová malá vodní elektrárna. Reali-
začnímu týmu divize 6 dnes zjejí stavby zbývá dokončit
už jen drobné terénní úpravy apřilehlou komunikaci.
Příjezová průtočná MVE Čelákovice má vestrojovně
umístěna dvě soustrojí s horizontálními turbínami Se-
miKaplan Hydrohrom typu SSK 2200 ocelkovém maxi-
málním průtoku 38 m³/s amaximálním výkonu 712 kW
(foto). Nové vodní dílo, jež vzniklo vespolupráci sfirmou
Zakládání staveb, by mělo být vprovozu až 345 dnů vroce
abude energií zásobovat obec Káraný ačást Čelákovic.
Zpohledu stavařů, které vedl tým Ing.Luboše Joná-
še z divize 6, se jednalo o poměrně náročnou zakázku.
Základová spára strojovny se totiž nachází 8,5 m pod hla-
dinou řeky Labe, aveškeré práce proto musely probíhat
vochranné jímce. Železobetonové konstrukce byly navíc
poměrně členité ajejich budování bylo nutné pečlivě ko-
ordinovat smontáží technologie.
Kromě vlastní strojovny projekt zahrnoval i úpravu
dna řeky vpodjezí anadjezí, nátokovou avýtokovou část
elektrárny anový štěrbinový rybí přechod. Ten nahradil
původní komůrkový, jenž byl vetřicátých letech minulého
století postaven mezi levým jezovým pilířem aplavební
komorou azadnešních průtoků už nebyl funkční.
„Stavbu nám drobně komplikoval zvýšený průsak
vody dostavební jímky, který výrazně navýšil plánované
náklady na odčerpávání,“ konstatoval Ing.Tomáš Ambros,
jenž vedení projektového týmu převzal letos vlednu, když
se Ing.Jonáš stal obchodním náměstkem divize6.
Vzhledem ktomu, že práce probíhaly vtěsné blízkosti
pravého čelákovického jezového pilíře, museli se stavbaři
postarat, aby jej nepoškodily vibrace třeba při zatloukání
ocelových štětových stěn. „Bylo nutné dbát inato, aby
jez neohrozilo rozpínání stavební jímky při zajišťování její
stability nebo objemové změny při betonážích přilehlých
konstrukcí,“ dodává Ing. Ambros. Zakázku se sdružení
podařilo zvládnout díky zkušenostem obou firem spřed-
chozími stavbami malých vodních elektráren. Výrazně
jim k tomu pomohli i betonáři zdivize 6 Metrostavu, kteří
rychle vztyčili všechny železobetonové konstrukce.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Potlesk pro raziče uJordánského vodopádu
Aby se mohl bezpečně vypouštět táborský rybník Jor-
dán, začali nakonci února raziči zestřediska podzemí
divize 1 budovat jeho 208 m dlouhou spodní výpusť.
Práce vtěsném sousedství 18 m vysokého kataraktu,
jímž voda z bezpečnostního přelivu rybníka přepadá
doTismenického potoka, provází živý zájem místních
obyvatel. Čelba se jim už ale ztratila zdohledu – raziči
totiž pronikli více než 50 m doskalního masivu, jehož
úbočí u nás poprvé upravili tlakovým rozpojováním
horniny pomocí expanzních nábojek GBT.
Soutěž na obnovu rybníka Jordán, který byl vybu-
dován v roce, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku,
vyhrálo sdružení společností Metrostav, DAICH a ZVÁ-
NOVEC. Tým divize 1 včele sJiřím Novákem tu pracuje
jako subdodavatel pro divizi 6, která stavbu zanaši firmu
řídí. Jejím vedoucím projektu je Ing.Petr Šimák.
„Spodní výpusť vyjde znejhlubšího místa Jordánu,“
popisuje Jiří Novák. „Její ,špunt‘ však na rozdíl od koupe-
lové vany nebude udna, ale až nabřehu v20 m hlubokém
objektu uzávěrů. Ten podzemní výpusť rozdělí naasi 40 m
dlouhou tlakovou přívodní štolu, která bude zavodněná,
atéměř 150m úsek beztlakové odpadní štoly, jež povede
obloukem kolem sypané hráze avyústí upaty turisty vy-
hledávaného Jordánského vodopádu.“
Deště atání sněhu neumožnily rybník odpustit tak, aby
divize 1 mohla začít hloubit šachtu pro uzávěry. Také část
tlakové štoly se musí budovat votevřeném výkopu nadně
Jordánu, proto raziči svou práci zahájili u ústí výpusti
pod vodopádem. Azačali novinkou – jako první vEvropě
otevřeli úbočí uportálu pomocí beztrhavinového expanz-
ního rozpojování zvaného Green Break Technology (GBT).
Pracuje naprincipu tlakového působení plynů znábojek
nastěny vrtů, provedených doskalního masivu, afunguje
obdobně jako airbagy vevozidlech. „Využili jsme přitom
zkušenosti Vladimíra Pravdy, vedoucího trhacích prací
Metrostavu, který absolvoval školení v zahraničí a tuto
novou technologii knám přivezl,“ vysvětluje Jiří Novák.
„Spolupracujeme sním ipři klasických odstřelech, který-
mi štolu při nepřetržité práci denně prodlužujeme až otři
metry. Dorazit bychom ji chtěli v první polovině května.“
Štolu s podkovovitým profilem a výrubem 4,85 m²
razí divize 1 bez dělení čelby, klasicky s kolejovou dopra-
vou (foto č.2). Primárně ji vyztužuje podle zastiženého
geologického prostředí – ze začátku v pevné skále stačil
jen stříkaný beton, dnes však už používá ocelové sítě
apříhradovou výztuž (foto č. 1) od střediska divize 5, ve-
deného Františkem Peleškou. Vúseku, kde ražba zastihne
pukliny se sedimenty či jiné poruchy, přijde nařadu i běž-
ná důlní výztuž. Sekundární ostění vytvoří vtlakové štole
obetonovaná ocelová roura, vnetlakové železobeton.
„Možná iproto, že stavba nikoho neruší – vodopád je
totiž hlučnější než my –, chodí ji hlavně ovíkendech sle-
dovat celé rodiny. Jsme pro ně zajímavá atrakce, nedávno
nám diváci poodstřelu dokonce zatleskali a to se nám
ještě nikdy nestalo. Věřím proto, že spokojenost obyvatel
sMetrostavem bude v Táboře trvalá,“ uzavřel Jiří Novák.
1 2
Společnost Benoy založil před 65 lety stejnojmenný
britský architekt. Dnes působí po celém světě
a odborníci ji vyhlásili Designérem roku 2010.
Zaměřuje se na návrhy rozsáhlých celků i revitalizace
brownfieldů. Je autorem největšího skandinávského
nákupního centra Mall of Scandinavia ve Stockholmu
apřipravuje bratislavský komplex Twin City. Na
Šantovku vyhrála výběrové řízení, navrhla její
architektonický vzhled a uspořádání staveb 1. etapy.