strana 3

Plzeňský Livingstone už má jádro i skořápku

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Úplná uzavírka D1 byla zkrácena o 30 minut

Jen pár minut pěšky od náměstí Republiky a katedrály

svatého Bartoloměje provádí tým Ing. Radka Böhma

z plzeňské oblasti divize 1 poslední změny, které v samém centru Plzně vyplynuly z požadavků investora či

nových nájemců. Od září roku 2014 tu totiž staví polyfunkční dům Livingstone. Jde vlastně o dvě budovy,

z nichž ta vyšší, označovaná římskou jedničkou nebo

písmenem A, má devět nadzemních podlaží (foto č. 1),

ta nižší pak o čtyři méně (foto č. 2).

Ačkoli tým zkušených architektů v čele s Lubošem

Kouřimem vyprojektoval z hlediska architektury i použitých materiálů zajímavé budovy, pro stavbaře to nebyla

ničím výjimečná zakázka. „Ne zcela tradiční je snad jen

fasádní omítka spodních podlaží objektu A, kde jsme

použili technologii modelování čerstvé omítkové směsi.

Do omítky jsme ve čtyřech krocích imitovali strukturu

přírodního kamene přesně podle požadavku architekta,

který si stejně jako my prošel školením u výrobce směsi

v jeho firemním centru a byl přítomen i při vlastní práci na

místě. Do této omítky jsme zároveň zabudovali osvětlující

dekorativní pásky,“ popisuje Ing. Böhm.

Neobvyklé je však dokončení zakázky. Stavbaři totiž

předávají budovy investorovi v podobě Shell & Core

(Skořápka & Jádro). „Interiéry dokončovat nebudeme,

to provádí jednak investor prostřednictvím svých firem,

nebo se o ně starají noví majitelé. Výjimkou jsou jen některé případy, například stavební úpravy zubní ordinace

v objektu A,“ dodává Ing. Böhm.

Obě budovy šplhaly do výšky ve svižném tempu. Časový harmonogram díla byl velmi napnutý, a to i přesto,

že došlo k jeho mírnému posunu. Chyba však nebyla na

straně stavbařů. „Prodloužení termínu prací si vyžádalo

velké množství změn v dispozici i koncepci technologických rozvodů. Investor například až v průběhu díla výrazně změnil rozhodnutí, které byty a konferenční prostory

budou vytápěny podlahovým topením a které budou nebo

naopak nebudou mít klimatizaci,“ vzpomíná Ing. Böhm.

Ve vyšší z obou budov, devítipodlažním Livingstone I,

je celkem 12 bytů s dispozicí 2+kk až 5+kk a o celkové

ploše od 85 do 232 m². Ve čtyřech jeho podlažích se

nacházejí komerční prostory a v suterénu garáže. V pětipodlažním objektu Livingstone II je patnácti bytů 1+kk až

5+1 a rovněž jeden obchod. Pro tým divize 1 už práce na

stavbě skončila – do nižší budovy se stěhují noví majitelé,

v té vyšší probíhá příprava interiérů.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Kde: dálnice D1.

Kdy: 19.–20. března 2016.

Kdo: tým Ing. Zdeňka Ludvíka z divize 4 a 70 dalších pracovníků.

Co: 11 třicetitunových pásových bagrů vystrojených hydraulickými nůžkami a bouracími kladivy, dva dvacetitunové

kolové bagry, 20 nákladních automobilů, dva kolové nakladače.

Proč: snesení nadjezdů D1-051 a D1-052 nad uzavřenou dálnicí, odstranění 3600 tun betonové suti a 4500 m³ zeminy.

Jak: za dobu o 30 minut kratší, než předpokládal harmonogram. Všichni řidiči děkují.

„Náš projektový tým akci zajistil a řídil. Demolici –

kvůli nutnosti masivního nasazení speciální mechanizace

– jsme provedli pomocí strojů externích dodavatelů (foto

č. 1–3),“ uvedl ředitel výstavby Ing. Ludvík, jehož tým

od letošního jara pracuje souběžně na modernizaci hned

dvou úseků dálnice D1 – 03 mezi Hvězdonicemi a Ostředkem a 06 mezi Psářemi a Souticemi. „Obě stavby s celkovou délkou přes 12 km musejí být s ohledem na požadavky investora provedeny v extrémně krátkých termínech

a jsou pod drobnohledem nejen ŘSD, ale i veřejnosti. Realizace v těchto extrémních termínech vyžaduje maximální

nasazení všech kapacit a kromě prodloužených a nočních

směn i nepřetržitou práci o víkendech a svátcích,“ dodává.

Bourání nad D1 si tým Ing. Ludvíka vyzkoušel vloni

v červenci, když demoloval nadjezd v MÚK Ostředek.

Letos začal obdobný, přesně dirigovaný stavební koncert

19. března v 19 hodin uzavřením dálnice mezi exity 41

a 56. Konstrukci nadjezdu D1-051 stavbaři snesli ve 20.15,

o půl hodiny později byl dole i D1-052. Dobře naplánovaná

a přesně provedená práce slavila úspěch – levý jízdní pás

byl k potěše motoristů v provozu už 20. března v 10.30.

1

2

je počet úseků, na které je rozdělena modernizace dálnice D1

na trase mezi Mirošovicemi na 21. km a Kývalkou na 182. km.

Náklady na celou stavbu se odhadují asi na 14 miliard Kč.

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

Práci bagrů v časosběrném videu na Facebooku

Metrostavu okomentovala návštěvnice KK slovy:

„Stroje se sesypaly na most

jako vosy na bonbon.“

2

3

V obou úsecích D1, kde Metrostav pracuje jako lídr

sdružení, divize 4 stavby nejen řídí, ale její zaměstnanci

provádějí i hlavní práce. Spočívají ve vybourání původního

cementobetonového (CB) krytu a v jeho následné recyklaci, dále pokračují kompletním provedením nového CB

krytu včetně výroby betonu ve vlastní mobilní betonárně.

V úseku 06 vybudují pracovníci divize 4 i pět nových

mostních objektů a v extrémně krátkém termínu 21 dnů

provedou 4,6 km kanalizace. Na obou stavbách rovněž působí firmy CCE a SQZ, které provádějí geodetické, respektive laboratorní práce. Kamenivo pro výrobu nového CB

krytu dodávají lomy společnosti BES. Skupina Metrostav

se prostě v oblasti dálničních staveb stává soběstačnou.

–red–, foto archiv stavby

Betonáři vymodelovali stavbu Atria Kobylisy

Po úspěchu první etapy projektu Atrium Kobylisy se

investor ve stejné lokalitě rozhodl pokračovat s další výstavbou. Zadal ji Metrostavu – konkrétně týmu

Ing. Marka Kubra z divize 6. Ten už v současnosti dokončil hrubou stavbu domů (foto) a hotové je předá investorovi, společnosti CTR group, již letos na podzim.

Atrium Kobylisy tvoří dva bytové domy o třech až šesti

podlažích – jeden ve tvaru L, druhý ve tvaru U. Spolu vy-

tvářejí polouzavřený prostor, atrium, které dalo projektu

jméno. Pro energeticky úsporné objekty kategorie B jsou

charakteristické extravagantní organické tvary, které budou i díky originální barvě dominantním prvkem díla.

„Je pro nás stěžejní ohlídat zejména to, aby veškeré

důležité detaily s dopadem na energetickou náročnost

byly provedeny přesně podle dokumentace jednotlivých

profesí. Práci nám sice komplikují nezvyklé tvary fasády,

věřím však, že si s ní úspěšně poradíme,“ uvedl Ing. Kubr.

Většinu prací na hrubé stavbě dokončili betonáři již začátkem února. První březnový den proto mohli na stavbě

oslavit uložení posledního kubíku betonu.

Do obálky budovy jsou už dnes vložena dřevěná okna

a dělníci dokončují skladby střech. Rozestavěné domy

jsou tak uzavřeny proti zatékání vody. Zvenku nyní probíhají práce na jejich fasádách, uvnitř objekty doplňují

sádrokartonové příčky, omítky a stropní stěrky. Začátkem

dubna přijde na řadu lití podlah a areálové rozvody sítí.

Vše tedy naznačuje, že divize 6 zakázku předá včas.

Jarmila Šnoblová, foto archiv Metrostavu

Metrostav_06_2016.indd 3

Řeka z kamene nad metrem nedaleko Vltavy

Stanice metra Nádraží Holešovice, která se nachází

na druhém úseku linky C, byla zprovozněna v roce 1984. Vzhledem k tomu, že se jednalo o stanici vybudovanou pod významným dopravním uzlem,

koncipovali ji její autoři, architekti Jiří Dušek a Jan

Marek, atypickým způsobem. Stanice má proto dva

typy vestibulů. Jižní povrchový, jehož součástí je kryté stání pro autobusy, a severní, integrovaný do nádražní budovy postavené podle projektu architekta

Karla Filsaka z roku 1978.

A byl to pravděpodobně právě Filsak, jeden z předních protagonistů českého brutalismu, kdo vypracováním umělecké výzdoby pověřil sochaře Josefa Klimeše

(*1928), s nímž tehdy systematicky spolupracoval.

Josef Klimeš, absolvent sochařského ateliéru Jana

Laudy na pražské AVU a také dějin umění na Filozofické

fakultě UK, na sebe poprvé upozornil již v roce 1958.

Za plastiku s názvem Každý má své právo na vzdělání,

instalovanou v Československém pavilonu na EXPO 58

v Bruselu, získal cenu Grand Prix. V této době, respektive

počátkem 60. let 20. století Klimeš dospěl k osobitému

výtvarnému projevu, který charakterizují dva základní

tvůrčí přístupy. První z nich představuje práce s figurálními motivy abstrahovanými v jednoduché tvary s jasně

danou tektonikou, kterou ještě podtrhuje struktura hrubě opracovaného materiálu, vesměs dřeva. Druhý, který

historička umění Adriana Kořisková nazývá modelačním,

pracuje s otisky lidských rukou. Symbolizuje „tvárnění

hmoty člověkem, ale představuje zároveň vlastní dynamický i dramatický děj hmoty“. Právě tento princip je

přítomný v Klimešových realizacích pro architekturu,

tedy i v případě plastiky Řeka, která se nachází v klidové

zóně jižního vestibulu stanice Nádraží Holešovice.

Téma řeky, pochopitelně Vltavy, bylo zvoleno záměrně, jako pocta technické stavbě vedoucí pod jejím

tokem. Dílo na pomezí sochy, instalace a land artu proto

pracuje s různě velikými rozlomenými kameny usazenými do středu symbolického říčního brodu z oblázků,

který může poutník překročit po plochých kamenech.

Voda proto kameny neobtéká, nýbrž z nich přímo vyvěrá, a balvany tak zároveň slouží jako mramorová pítka.

Jakub Potůček

08.04.16 11:40