strana 3

Přestavba prvorepublikového domu

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Metrostav zvládá velké a složité projekty

Díky zkušeným zaměstnancům, mnoha technologiím

i širokému strojovému parku dokáže Metrostav budovat velmi náročné stavby všech druhů. Z těch, na nichž

dnes firma pracuje, vybrali techničtí nebo výrobní

náměstci jednotlivých divizí ty nejkomplikovanější.

I běžné stavby jsou ve velkém množství složité

Ing. Martin Sirotek z divize 1: „Bohužel v současné době

nemáme samostatně rozpracovanou žádnou technicky

mimořádně složitou zakázku. Tento rok ale bude pro nás

charakteristický výstavbou velkého množství bytů. Dnes

jich máme rozestavěných více než 1200 a zhruba dvě

třetiny z nich musíme úspěšně dokončit a předat ještě

letos. A protože si dobře uvědomujeme specifika bytové

výstavby, bude pro nás objem těchto staveb a jejich kvalita představovat velmi náročný úkol.“

2

Stavba za provozu v centru města

Ing. Jan Jarolímek z divize 3: „Za nás je to rekonstrukce

a nástavba obchodního centra IGY1 v Českých Budějovicích. Stavíme tam za provozu jen s částečnou výlukou

obchodů, proto musíme postup prací každodenně koordinovat se správou IGY1. Součástí díla jsou i poměrně

rozsáhlé demolice a zásahy do nosných konstrukcí, vše

na frekventovaném místě s minimem prostoru. A jak je

dnes obvyklé, objednatel vyžaduje v průběhu stavby mnoho změn. Aby těch komplikací nebylo málo, nekoordinovaná zadávací dokumentace obsahovala řadu závažných

chyb, jež jsme museli napravit. Na sousedním pozemku

stavíme IGY2 (foto č. 2), které s IGY1 propojíme mosty.“

Stavět silnice a dálnice je komplikované všude

Ing. David Stempák z divize 4: „V Polsku to je stavba silnice S7 u Gdaňsku. Její více než 20km trasa vede na neúnosných a nesourodých podložích v území, jehož terén

leží až metr pod hladinou moře. V blízkosti Visly je navíc

až kilometr široká inundační oblast ohraničená protipovodňovými valy. Náročné dílo provádí i provoz mostních

technologií na Slovensku při stavbě mostu na dálnici D1

Hubová–Ivachnová, kde jsme poprvé nasadili vylepšenou

patentovanou přesuvnou skruž. V Česku je nejsložitější

modernizace dálnice D1, kterou za provozu provádí řada

našich středisek a vlastní mobilní betonárna.“

3

Metrostav_06_2017.indd 3

Nejen tunel u Plzně

Ing. Jiří Mosler z divize 5: „Naší největší výzvou je modernizace trati Rokycany–Plzeň, kterou provádíme ve sdružení se Subterrou. Stavba je složitá z technického a technologického hlediska i z pohledu organizace výstavby.

Ražba tunelu Ejpovice v nesourodém prostředí poruchových zón a přítoků podzemní vody vrchu Homolka a velmi tvrdých spilitů v oblasti Chlumu si vyžádala atypické

uspořádání dosud největšího tunelovacího stroje v ČR.

Pro segmentové tunelové ostění (foto č. 3) jsme inovativně použili drátkobeton a navrhli patentované řešení spojů.

Realizační tým si musí poradit i se složitými hloubenými

objekty, velkým počtem mostů, pevnou jízdní dráhou v tunelu a s koordinací prací v souběhu s provozem na trati.“

Zkušenosti ze splavnění Vltavy

Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z divize 6: „Jednou z technicky

nejnáročnějších staveb je rekonstrukce a úprava vodního

stupně Hněvkovice, kterou nyní dokončujeme. Zahrnuje

výstavbu plavební komory, víceúčelového koridoru, modernizaci jezu, resp. vybudování nového jezového pole

s troubovou klapkou a úpravy dna řeky před a za plavební

komorou (foto č. 1). Složité základové poměry si vyžádaly

použití speciálních technologií, třeba rozpojování horniny

Cevamitem. Dílo navíc roste uprostřed řeky, která nás

už potrápila povodní. Je poslední z projektu obnovení

splavnosti vltavské vodní cesty, v jehož rámci jsme už vybudovali plavební komory v Českém Vrbném a Hluboké.“

V jaderných elektrárnách nemůže pracovat každý

Ing. Pavel Komsa z divize 8: „Aktuálně máme nejnáročnější zakázku ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské

Bohunice. Naši pracovníci tam mají za úkol vyprojektovat

a po schválení Úřadem jaderného dozoru Slovenska provozně oddělit společné rozvody a zařízení elektráren V1

a V2 a vybudovat sekundární chlazení skladu vyhořelého

paliva. Vzhledem k propojení technologické a stavební

části řeší velmi složité koordinace činností.“

Od rekonstrukce muzea po nové technologie

Václav Meisner z divize 9: „I když máme v oboru bohaté

zkušenosti, je pro nás rekonstrukce památkově chráněné

budovy Národního muzea v Praze (foto č. 4) velmi složitá.

Musíme v ní prohloubit dvoranu pod úroveň základové

spáry objektu a zastřešit ji. Budujeme spojovací chodbu

pod Vinohradskou třídou v jiných základových podmínkách, než se předpokládalo, a do kopule provádíme ocelovou vestavbu. Náročná je ale i výstavba regionálního

centra zpracování odpadů ve Vintířově (foto na titulní

straně), kde pracujeme ve sdružení se společností Subterra. Kromě složitých základových poměrů na výsypce

hnědouhelných dolů se zde musíme vypořádat s technologií, s níž jsme se dosud nesetkali.“

–red–,

foto

DronaVision.cz,

Jan

Miroslav Chaloupka, Ester Havlová

4

Loni na podzim musela skoro stovka seniorů opustit

na rok svůj domov v Černožicích, aby jej stavbaři mohli

přeměnit v moderní zařízení sociální péče. Budova B

v areálu domova důchodců prošla rekonstrukcí zhruba

před osmi lety, teď tým Ing. Jaroslava Sýkory z divize 9

rekonstruuje objekt A (foto). Část označovanou jako

„Céčko“ museli stavbaři zbourat. Na jejím místě vyroste zcela nová budova pro technické účely.

Objekt A, který právě prochází obnovou, měl celou

řadu nedostatků, jež komplikovaly život nejen obyvatelům

černožického domova důchodců, ale i personálu. Rekonstrukce se proto dotkne všech prostor s výjimkou kotelny,

která prošla modernizací už dříve.

„Dokončili jsme už všechny bourací práce i demolice

a jsou hotové i vyzdívky. Končíme rozvody a brzy začneme s omítkami a betonovými podlahami. U nové budovy C

finišujeme s hrubou stavbou,“ popisuje vedoucí projektu.

Z dokončených pracích pak Ing. Sýkora zmiňuje také injektáž vlhkého zdiva v kapli.

Objekt je nemovitou kulturní památkou, proto se nepočítá se zateplením jeho fasády, toho se dočká pouze

střecha. Historická špaletová okna stavbaři vymění za repliky, jedno ale bude společně s vchodovými a několika

vnitřními dveřmi repasovat restaurátorský ateliér divize 9.

„Podle původního plánu měla v části kuchyně proběhnout

jen částečná rekonstrukce, ale při odrytí konstrukcí jsme

u nich zjistili výrazně horší stav, než se předpokládalo.

Bude proto nutná úprava projektu a rozsáhlejší rekonstrukce, což může ovlivnit termín dokončení celé zakázky,

který byl plánovaný na letošní říjen,“ uvádí Ing. Sýkora.

Domov pro seniory nabídne příjemný komfort

V historické budově z první republiky musí stavbaři kompletně změnit dispozice. Místo dosavadních sociálních

zařízení na chodbách vznikne vždy pro dva pokoje jedno

samostatné, a to včetně bezbariérové sprchy. Některé

pokoje budou i jednolůžkové. Každé patro také nově získá

společenskou místnost. Celková kapacita domova se přitom sníží pouze nepatrně – ze 104 na 102 lůžka – a i nadále bude kromě vitálních seniorů sloužit také osobám

s Alzheimerovou chorobou.

Architekti mysleli také na různé sklady a prostory pro

technické zázemí. Součástí zakázky je proto demolice

a následná výstavba nového technického objektu. Na něj

naváže kryté venkovní posezení pro klienty a na zahradě

by mělo vzniknout i seniorského hřiště s aktivizačními

prvky. Úpravy se samozřejmě dotknou také příjezdových

cest pro sanity, zásobování a návštěvy.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Domov důchodců v Černožicích u Jaroměře je

umístěn v památkově chráněné budově navržené

roku 1926 architektem Otakarem Novotným, žákem

Jana Kotěry. Původně sloužila jako ubytovna pro

dělnice textilní továrny a vlastnili ji manželé Rudolf

Steinský-Sehnoutka a jeho žena Jaroslava. Během

těžké nemoci učinil továrník Steinský slib, že pokud

se uzdraví, věnuje dům na dobročinné účely. Tak se

i stalo a v lednu 1936 manželé darovali dům i s okolním

pozemkem Kongregaci sester Nejsvětější Svátosti

v Českých Budějovicích. Sestry do Černožic nastoupily

začátkem května 1936 a tři týdny nato proběhlo za

přítomnosti otce biskupa ThDr. Mořice Píchy slavnostní

svěcení domu a ústavní kaple. Roku 1943 se musel

ústav vystěhovat, ale po skončení války se sestry

do něj vrátily. V roce 1948 převzala dům do své správy

Česká katolická charita a sestry v něm sloužily až

do roku 1983. Znovu působit v domově důchodců

v Černožicích začaly až v roce 1993. O rok později byl

dům s pozemky vrácen Kongregaci, aby jej v roce 2005

odkoupil do svého vlastnictví Královéhradecký kraj.

je počet zaměstnanců, kteří na konci roku 2016

pracovali ve Skupině Metrostav – 2939 v Metrostavu,

675 ve firmě Subterra a 513 v BeMo Tunnelling.

Nové laboratoře pro veterináře v Brně

Nepoužívané půdní prostory i jedno patro třípodlažního

objektu v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně (foto) získají nové využití a budou sloužit

budoucím veterinářům a jejich pedagogům. Předtím

ale musejí projít výraznou proměnou a rozšířením.

Poradit si se všemi záludnostmi rekonstrukce objektu

z roku 1936 dostal za úkol tým Ing. Pavla Brožka z jihomoravského regionu divize 1.

Rekonstrukce se dotkne hlavně vyšších podlaží budovy. Suterén, přízemí a první patro zůstanou téměř v původním stavu. Místo krovu ale stavbaři vybudují nástavbu

přístupnou po prodlouženém schodišti.

„Nově do objektu osadíme výtah, jehož šachtu založíme na mikropilotách vrtaných z interiéru. Vrtací soupravu

proto musíme zvolit tak, aby překonala nejen vstupní

schody, ale také prošla malým dveřním otvorem. Vybouráme prostupy v původních zachovávaných cihelných

klenbových stropech, které předtím zesílíme spřaženou

železobetonovou rubovou skořepinou. Stěny šachty postavíme z bednicích tvárnic vylitých betonem,“ popisuje

vedoucí projektu. Ve 3. NP, tedy druhém patře, stavbaři

zbourají původní příčky a dispozičně rozčlení prostor tak,

aby vznikly moderní kancelářské prostory se sociálním

zařízením. V nově vzniklém 4. NP pak budou umístěny

převážně laboratoře, v 5. NP strojovna vzduchotechniky.

Luxík,

Stavba za plného provozu fakulty

„Už jsme rozebrali starý vestavěný nábytek, původní

obložení, vybourali příčky v 3. NP a odstranili nášlapné vrstvy podlah včetně záklopu. Teprve v té době se

ukázal skutečný stav obnažených stropních konstrukcí,

které podle stupně zničení sanujeme a zpevňujeme,“ říká

Ing. Brožek. Rekonstrukce už pokračuje opravou stropu

nad 2. NP, kde jeho tým vybudoval spřaženou hřebíkovou

desku. Ve 3. NP zedníci vybourali otvory v nosné a zároveň komínové stěně a zdí nové příčky.

Podle vedoucího projektu je rekonstrukce velmi náročná, protože probíhá za plného provozu fakulty, k němuž se stavbaři snaží být co nejohleduplnější. Navíc stále

dochází ke změnám v původní zadávací dokumentaci, což

přináší nutnost vzniku nového statického řešení stavby.

„S tím vším si musíme poradit ve velmi krátkém termínu. Stavba je totiž podřízena datu dokončení a zahájení

semestrů. Dílo jsme si přitom museli rozdělit do etap,

abychom co nejméně rušili výuku a zkouškové období.

Některé bourací práce jsme proto museli přesunout na

letní prázdniny,“ dodává Ing. Pavel Brožek.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU)

byla založena 12. prosince 1918 jako Vysoká škola

zvěrolékařská v prostorách tehdejších jezdeckých

kasáren a zemské vychovatelny, proto se v jejím

rozsáhlém areálu mísí budovy s charakterem

předminulého století s moderními objekty. Divize 1

v tomto kampusu nepracuje poprvé – v srpnu 2008 zde

tým Ing. Jaroslava Kunce staticky zajistil a přestavěl

objekt č. 34, kde dnes sídlí Ústav anatomie, histologie

a embryologie, a budovu auly s č. 29. V objektu

označeném číslem 22, který divize 1 přestavuje

v současnosti, se nacházejí učebny a kanceláře Ústavu

farmakologie a farmacie, které nově doplní laboratoře.

VFU je jedinou tuzemskou univerzitou nabízející

studijní program veterinární medicíny a jednou

z pouhých dvou, jež poskytují vzdělání farmaceutické.

04.04.17 14:09