strana 3
Přestavba prvorepublikového domu
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Metrostav zvládá velké a složité projekty
Díky zkušeným zaměstnancům, mnoha technologiím
i širokému strojovému parku dokáže Metrostav budovat velmi náročné stavby všech druhů. Z těch, na nichž
dnes firma pracuje, vybrali techničtí nebo výrobní
náměstci jednotlivých divizí ty nejkomplikovanější.
I běžné stavby jsou ve velkém množství složité
Ing. Martin Sirotek z divize 1: „Bohužel v současné době
nemáme samostatně rozpracovanou žádnou technicky
mimořádně složitou zakázku. Tento rok ale bude pro nás
charakteristický výstavbou velkého množství bytů. Dnes
jich máme rozestavěných více než 1200 a zhruba dvě
třetiny z nich musíme úspěšně dokončit a předat ještě
letos. A protože si dobře uvědomujeme specifika bytové
výstavby, bude pro nás objem těchto staveb a jejich kvalita představovat velmi náročný úkol.“
2
Stavba za provozu v centru města
Ing. Jan Jarolímek z divize 3: „Za nás je to rekonstrukce
a nástavba obchodního centra IGY1 v Českých Budějovicích. Stavíme tam za provozu jen s částečnou výlukou
obchodů, proto musíme postup prací každodenně koordinovat se správou IGY1. Součástí díla jsou i poměrně
rozsáhlé demolice a zásahy do nosných konstrukcí, vše
na frekventovaném místě s minimem prostoru. A jak je
dnes obvyklé, objednatel vyžaduje v průběhu stavby mnoho změn. Aby těch komplikací nebylo málo, nekoordinovaná zadávací dokumentace obsahovala řadu závažných
chyb, jež jsme museli napravit. Na sousedním pozemku
stavíme IGY2 (foto č. 2), které s IGY1 propojíme mosty.“
Stavět silnice a dálnice je komplikované všude
Ing. David Stempák z divize 4: „V Polsku to je stavba silnice S7 u Gdaňsku. Její více než 20km trasa vede na neúnosných a nesourodých podložích v území, jehož terén
leží až metr pod hladinou moře. V blízkosti Visly je navíc
až kilometr široká inundační oblast ohraničená protipovodňovými valy. Náročné dílo provádí i provoz mostních
technologií na Slovensku při stavbě mostu na dálnici D1
Hubová–Ivachnová, kde jsme poprvé nasadili vylepšenou
patentovanou přesuvnou skruž. V Česku je nejsložitější
modernizace dálnice D1, kterou za provozu provádí řada
našich středisek a vlastní mobilní betonárna.“
3
Metrostav_06_2017.indd 3
Nejen tunel u Plzně
Ing. Jiří Mosler z divize 5: „Naší největší výzvou je modernizace trati Rokycany–Plzeň, kterou provádíme ve sdružení se Subterrou. Stavba je složitá z technického a technologického hlediska i z pohledu organizace výstavby.
Ražba tunelu Ejpovice v nesourodém prostředí poruchových zón a přítoků podzemní vody vrchu Homolka a velmi tvrdých spilitů v oblasti Chlumu si vyžádala atypické
uspořádání dosud největšího tunelovacího stroje v ČR.
Pro segmentové tunelové ostění (foto č. 3) jsme inovativně použili drátkobeton a navrhli patentované řešení spojů.
Realizační tým si musí poradit i se složitými hloubenými
objekty, velkým počtem mostů, pevnou jízdní dráhou v tunelu a s koordinací prací v souběhu s provozem na trati.“
Zkušenosti ze splavnění Vltavy
Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z divize 6: „Jednou z technicky
nejnáročnějších staveb je rekonstrukce a úprava vodního
stupně Hněvkovice, kterou nyní dokončujeme. Zahrnuje
výstavbu plavební komory, víceúčelového koridoru, modernizaci jezu, resp. vybudování nového jezového pole
s troubovou klapkou a úpravy dna řeky před a za plavební
komorou (foto č. 1). Složité základové poměry si vyžádaly
použití speciálních technologií, třeba rozpojování horniny
Cevamitem. Dílo navíc roste uprostřed řeky, která nás
už potrápila povodní. Je poslední z projektu obnovení
splavnosti vltavské vodní cesty, v jehož rámci jsme už vybudovali plavební komory v Českém Vrbném a Hluboké.“
V jaderných elektrárnách nemůže pracovat každý
Ing. Pavel Komsa z divize 8: „Aktuálně máme nejnáročnější zakázku ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské
Bohunice. Naši pracovníci tam mají za úkol vyprojektovat
a po schválení Úřadem jaderného dozoru Slovenska provozně oddělit společné rozvody a zařízení elektráren V1
a V2 a vybudovat sekundární chlazení skladu vyhořelého
paliva. Vzhledem k propojení technologické a stavební
části řeší velmi složité koordinace činností.“
Od rekonstrukce muzea po nové technologie
Václav Meisner z divize 9: „I když máme v oboru bohaté
zkušenosti, je pro nás rekonstrukce památkově chráněné
budovy Národního muzea v Praze (foto č. 4) velmi složitá.
Musíme v ní prohloubit dvoranu pod úroveň základové
spáry objektu a zastřešit ji. Budujeme spojovací chodbu
pod Vinohradskou třídou v jiných základových podmínkách, než se předpokládalo, a do kopule provádíme ocelovou vestavbu. Náročná je ale i výstavba regionálního
centra zpracování odpadů ve Vintířově (foto na titulní
straně), kde pracujeme ve sdružení se společností Subterra. Kromě složitých základových poměrů na výsypce
hnědouhelných dolů se zde musíme vypořádat s technologií, s níž jsme se dosud nesetkali.“
–red–,
foto
DronaVision.cz,
Jan
Miroslav Chaloupka, Ester Havlová
4
Loni na podzim musela skoro stovka seniorů opustit
na rok svůj domov v Černožicích, aby jej stavbaři mohli
přeměnit v moderní zařízení sociální péče. Budova B
v areálu domova důchodců prošla rekonstrukcí zhruba
před osmi lety, teď tým Ing. Jaroslava Sýkory z divize 9
rekonstruuje objekt A (foto). Část označovanou jako
„Céčko“ museli stavbaři zbourat. Na jejím místě vyroste zcela nová budova pro technické účely.
Objekt A, který právě prochází obnovou, měl celou
řadu nedostatků, jež komplikovaly život nejen obyvatelům
černožického domova důchodců, ale i personálu. Rekonstrukce se proto dotkne všech prostor s výjimkou kotelny,
která prošla modernizací už dříve.
„Dokončili jsme už všechny bourací práce i demolice
a jsou hotové i vyzdívky. Končíme rozvody a brzy začneme s omítkami a betonovými podlahami. U nové budovy C
finišujeme s hrubou stavbou,“ popisuje vedoucí projektu.
Z dokončených pracích pak Ing. Sýkora zmiňuje také injektáž vlhkého zdiva v kapli.
Objekt je nemovitou kulturní památkou, proto se nepočítá se zateplením jeho fasády, toho se dočká pouze
střecha. Historická špaletová okna stavbaři vymění za repliky, jedno ale bude společně s vchodovými a několika
vnitřními dveřmi repasovat restaurátorský ateliér divize 9.
„Podle původního plánu měla v části kuchyně proběhnout
jen částečná rekonstrukce, ale při odrytí konstrukcí jsme
u nich zjistili výrazně horší stav, než se předpokládalo.
Bude proto nutná úprava projektu a rozsáhlejší rekonstrukce, což může ovlivnit termín dokončení celé zakázky,
který byl plánovaný na letošní říjen,“ uvádí Ing. Sýkora.
Domov pro seniory nabídne příjemný komfort
V historické budově z první republiky musí stavbaři kompletně změnit dispozice. Místo dosavadních sociálních
zařízení na chodbách vznikne vždy pro dva pokoje jedno
samostatné, a to včetně bezbariérové sprchy. Některé
pokoje budou i jednolůžkové. Každé patro také nově získá
společenskou místnost. Celková kapacita domova se přitom sníží pouze nepatrně – ze 104 na 102 lůžka – a i nadále bude kromě vitálních seniorů sloužit také osobám
s Alzheimerovou chorobou.
Architekti mysleli také na různé sklady a prostory pro
technické zázemí. Součástí zakázky je proto demolice
a následná výstavba nového technického objektu. Na něj
naváže kryté venkovní posezení pro klienty a na zahradě
by mělo vzniknout i seniorského hřiště s aktivizačními
prvky. Úpravy se samozřejmě dotknou také příjezdových
cest pro sanity, zásobování a návštěvy.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Domov důchodců v Černožicích u Jaroměře je
umístěn v památkově chráněné budově navržené
roku 1926 architektem Otakarem Novotným, žákem
Jana Kotěry. Původně sloužila jako ubytovna pro
dělnice textilní továrny a vlastnili ji manželé Rudolf
Steinský-Sehnoutka a jeho žena Jaroslava. Během
těžké nemoci učinil továrník Steinský slib, že pokud
se uzdraví, věnuje dům na dobročinné účely. Tak se
i stalo a v lednu 1936 manželé darovali dům i s okolním
pozemkem Kongregaci sester Nejsvětější Svátosti
v Českých Budějovicích. Sestry do Černožic nastoupily
začátkem května 1936 a tři týdny nato proběhlo za
přítomnosti otce biskupa ThDr. Mořice Píchy slavnostní
svěcení domu a ústavní kaple. Roku 1943 se musel
ústav vystěhovat, ale po skončení války se sestry
do něj vrátily. V roce 1948 převzala dům do své správy
Česká katolická charita a sestry v něm sloužily až
do roku 1983. Znovu působit v domově důchodců
v Černožicích začaly až v roce 1993. O rok později byl
dům s pozemky vrácen Kongregaci, aby jej v roce 2005
odkoupil do svého vlastnictví Královéhradecký kraj.
je počet zaměstnanců, kteří na konci roku 2016
pracovali ve Skupině Metrostav – 2939 v Metrostavu,
675 ve firmě Subterra a 513 v BeMo Tunnelling.
Nové laboratoře pro veterináře v Brně
Nepoužívané půdní prostory i jedno patro třípodlažního
objektu v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně (foto) získají nové využití a budou sloužit
budoucím veterinářům a jejich pedagogům. Předtím
ale musejí projít výraznou proměnou a rozšířením.
Poradit si se všemi záludnostmi rekonstrukce objektu
z roku 1936 dostal za úkol tým Ing. Pavla Brožka z jihomoravského regionu divize 1.
Rekonstrukce se dotkne hlavně vyšších podlaží budovy. Suterén, přízemí a první patro zůstanou téměř v původním stavu. Místo krovu ale stavbaři vybudují nástavbu
přístupnou po prodlouženém schodišti.
„Nově do objektu osadíme výtah, jehož šachtu založíme na mikropilotách vrtaných z interiéru. Vrtací soupravu
proto musíme zvolit tak, aby překonala nejen vstupní
schody, ale také prošla malým dveřním otvorem. Vybouráme prostupy v původních zachovávaných cihelných
klenbových stropech, které předtím zesílíme spřaženou
železobetonovou rubovou skořepinou. Stěny šachty postavíme z bednicích tvárnic vylitých betonem,“ popisuje
vedoucí projektu. Ve 3. NP, tedy druhém patře, stavbaři
zbourají původní příčky a dispozičně rozčlení prostor tak,
aby vznikly moderní kancelářské prostory se sociálním
zařízením. V nově vzniklém 4. NP pak budou umístěny
převážně laboratoře, v 5. NP strojovna vzduchotechniky.
Luxík,
Stavba za plného provozu fakulty
„Už jsme rozebrali starý vestavěný nábytek, původní
obložení, vybourali příčky v 3. NP a odstranili nášlapné vrstvy podlah včetně záklopu. Teprve v té době se
ukázal skutečný stav obnažených stropních konstrukcí,
které podle stupně zničení sanujeme a zpevňujeme,“ říká
Ing. Brožek. Rekonstrukce už pokračuje opravou stropu
nad 2. NP, kde jeho tým vybudoval spřaženou hřebíkovou
desku. Ve 3. NP zedníci vybourali otvory v nosné a zároveň komínové stěně a zdí nové příčky.
Podle vedoucího projektu je rekonstrukce velmi náročná, protože probíhá za plného provozu fakulty, k němuž se stavbaři snaží být co nejohleduplnější. Navíc stále
dochází ke změnám v původní zadávací dokumentaci, což
přináší nutnost vzniku nového statického řešení stavby.
„S tím vším si musíme poradit ve velmi krátkém termínu. Stavba je totiž podřízena datu dokončení a zahájení
semestrů. Dílo jsme si přitom museli rozdělit do etap,
abychom co nejméně rušili výuku a zkouškové období.
Některé bourací práce jsme proto museli přesunout na
letní prázdniny,“ dodává Ing. Pavel Brožek.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU)
byla založena 12. prosince 1918 jako Vysoká škola
zvěrolékařská v prostorách tehdejších jezdeckých
kasáren a zemské vychovatelny, proto se v jejím
rozsáhlém areálu mísí budovy s charakterem
předminulého století s moderními objekty. Divize 1
v tomto kampusu nepracuje poprvé – v srpnu 2008 zde
tým Ing. Jaroslava Kunce staticky zajistil a přestavěl
objekt č. 34, kde dnes sídlí Ústav anatomie, histologie
a embryologie, a budovu auly s č. 29. V objektu
označeném číslem 22, který divize 1 přestavuje
v současnosti, se nacházejí učebny a kanceláře Ústavu
farmakologie a farmacie, které nově doplní laboratoře.
VFU je jedinou tuzemskou univerzitou nabízející
studijní program veterinární medicíny a jednou
z pouhých dvou, jež poskytují vzdělání farmaceutické.
04.04.17 14:09