strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Rekonstrukce porodnice v Karlových Varech
Stavbaři divize 9 ukončili první etapu modernizace porodnicko-gynekologického oddělení Karlovarské krajské nemocnice (foto č. 1). Kolaudace sice proběhla už
18. března, ale další část rekonstrukce plánovaná pro
druhou etapu bude po měsíci znovu pokračovat.
Metrostav zahájil práce na zakázce v květnu minulého
roku. První etapa představovala náročnější část. Stavební úpravy probíhaly na dvou třetinách modernizovaného
prostoru – ve druhém podlaží budovy B (foto č. 2), v němž
je mimo jiné umístěna porodnice včetně operačních sálů
a příslušných ambulancí.
Stavbaři se museli vyrovnat se základním požadavkem investora na zachování provozu ve zbývající části
gynekologicko-porodnického oddělení a také v dalších
patrech pětipodlažní budovy. To znamenalo složité přesuny zdravotnického zařízení i techniky a pro stavbaře také
důkladné plánování a nemalá omezení. Vnitřní prostory
budovy včetně vstupu nesměly být využívány pro pohyb
2
pracovníků stavby ani pro zásobování. „Přístup na stavbu první etapy byl pouze z fasády přes okno,“ připomíná
za Metrostav vedoucí projektu Ing. Jan Mráz.
Dodatečné vyztužení pro nové technologie
Kvůli omezení prašnosti bylo nutné stavět provizorní
sádrokartonové příčky a kvůli hluku se na stavbě mohlo
pracovat jen mezi 7. a 16. hodinou. Pečlivě se plánovalo
také odpojování inženýrských sítí. Nemocnice má v budově i jiná zdravotnická zařízení. Nad rekonstruovaným podlažím dál fungovalo dětské oddělení včetně sálů, novorozenecké jednotky intenzivní péče a ambulancí. A v patrech
nad ním byla v provozu lůžková část chirurgie, infekčního
oddělení a urologie. Práce proto bylo nutné organizovat
tak, aby například přerušení dodávek vody a kanalizace
probíhalo vždy jen na jedné stupačce.
Největší problémy se nakonec objevily v souvislosti
se statikou budovy. Až v průběhu stavebních prací se
ukázalo, že bude zejména v operačních sálech nutné dodatečně instalovat ocelové konstrukce pro vyztužení míst
určených pro umístění nových technologií. V rekonstruo
vaných prostorách se nyní nacházejí například porodní
boxy, z toho jeden s porodní vanou. Vedle zdravotnického
zařízení se během první etapy modernizace upravovaly
také lékařské pokoje a lůžková část porodnice.
Ve druhé etapě modernizace, která má být zahájena
23. dubna, čekají stavbaře práce v novorozenecké části
oddělení. Úpravami projde také zázemí sester. Druhá etapa by měla být dokončena v listopadu.
Stavba výrobního závodu v Nové Roli skončila
Společnost SWISS – FORM už brzy zahájí výrobu v novém moderním závodě (foto), který necelý rok budoval
v Nové Roli na úpatí Krušných hor ve sdružení tým Radka Kučery z karlovarského zastoupení divize 9.
„Dílo jsme spolu s firmou Baustav zahájili vloni začátkem června a dokončíme jej už za pár dní, posledního
dubna,“ konstatuje vedoucí projektu Radek Kučera. Ne
každá stavba je architektonicky zajímavá nebo obsahuje
technicky náročné detaily či inovativní materiály. Avšak
všechny, které jsou dokončeny v kvalitě a v termínu, jsou
přínosem pro zákazníka i pro Metrostav. A divizi 9 se
práce na závodě v Nové Roli povedla.
Zakázka obsahovala výstavbu dvou hlavních objektů,
jejichž nosný systém tvořil prefabrikovaný železobetonový skelet založený na plovoucích pilotách typu Franki.
V čele komplexu stojí třípodlažní administrativní budova
se zázemím pro zaměstnance. Rozkládá se na ploše téměř
800 m2 a obsahuje i gastroprovoz pro ohřev a přípravu
dovezených jídel, který je dimenzován s ohledem na další
plánované rozšíření výrobny. Na tuto vyšší budovu centrálně navazuje převážně přízemní dvojlodní hala, již doplňují technické a pomocné provozy rozmístěné ve dvou
podlažích. Její půdorys o hrubých rozměrech 126 x 49 m
nabízí více než 6000 m2 plochy pro rozmístění strojů
ke zpracování malých a středních plechových přístřihů ze
zastudena válcované oceli, magnetického i nemagnetického nerezu či hliníku o tloušťkách od 0,6 mm do 5 mm.
napojení na inženýrské sítě, parkoviště pro 70 vozů a vybudování dopravní infrastruktury.
„S největšími komplikacemi díla jsme se přitom setkali
hned na začátku, když jsme museli stabilizovat zemní pláň
pod podlahou výrobní haly. Najít správnou recepturu stabilizace, laboratorně ji ověřit a následně určit její vhodnou
tloušťku tak, aby účinně spolupůsobila se štěrkovými pilíři a přenášela zatížení z podlahové desky do pilot, nám
pomáhal i Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D., z Fakulty metalurgie
a materiálového inženýrství VŠB-TU,“ říká Radek Kučera.
Podle webových stránek už švýcarsko-česká firma SWISS
– FORM dokončuje technologické vybavení výrobny, některé stroje už dokonce pracují v testovacím provozu. Až
se výroba rozjede naplno, nabídne ve dvou směnách práci
téměř 200 zaměstnancům. A to bude co nevidět, protože
v současnosti probíhají v Nové Roli přejímky a odstraňování závad, k dokončení celé zakázky chybí stavbařům jen
sadové úpravy a oplocení.
Lenka Svobodová, foto Miroslav Chaloupka
Spolupráce s odborníky VŠB-TU
Za 11 měsíců stavbaři dokončili celou první etapu výstavby na ploše o velikosti více než 15 000 m2, a to včetně
krát se už konala programová konference Metrostavu označovaná
zkratkou TEK. Ve čtvrtek 25. dubna proběhne v hotelu Olympik
její 16. ročník. Informace z něj přineseme v novinách 7/2019.
Smart Innovation Center je po letech kompletní
Budova, které v Ostravě snad nikdo neřekne jinak než
skelet, se po mnoha desetiletích konečně dočkala
dokončení. Objekt (foto č. 1), který se nachází naproti
domu kultury v ulici 28. října a nově nese název Smart
Innovation Center, má nejen zajímavou historii, ale
i vybavení a použité technologie.
Budova začala vznikat již od 80. let minulého století,
přičemž stavba byla na dlouho zastavena a na místě tak
dlouhé roky stálo pouze nevzhledné šestipatrové betonové torzo. Hyzdilo okolí a samozřejmě chátralo. Už déle
bylo třeba osadit okna a dveře, dokončit podlahy, rozvést
elektřinu a všechny ostatní instalace, vzduchotechniku
a postupně celou stavbu dokončit.
Objekt je zajímavý i vybavením, protože má kombinované vytápění. Jednak se v něm nachází plynová kotelna
(foto č. 2), ale kromě toho je vybaven i tepelnými čerpadly,
která jsou napojena na hlubinné vrty. Na střeše jsou navíc
namontovány fotovoltaické panely pro získávání elektrické energie a na parkovištích jsou k dispozici nabíjecí
stanice pro elektromobily.
Blanka Růžičková, foto Miroslav Chaloupka
Jirkovská nádrž má unikátní nornou stěnu
Vodní dílo Jirkov, které leží na řece Bílině, je pozoruhodné nejen svou 55 vysokou sypanou hrází, která
m
je nejvyšší hrází tohoto typu ve střední Evropě, ale
od konce března i 212 dlouhou nornou stěnou, se
m
kterou lze manipulovat. Takové řešení bylo v České
republice použito vůbec poprvé!
Norná stěna vznikla v rámci rekonstrukce spodních
výpustí, kterou pro Povodí Ohře prováděl tým divize 6
Ing. Petra Brože, jenž má s vodními díly mnohaleté zkušenosti. Norná stěna má za úkol zabezpečit přeliv vodního
díla proti plaveninám. Řešení vyprojektovali odborníci
z Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Vodní dílo Jirkov je vodárenská nádrž pro město Jirkov a okolí. Má sypanou hráz s betonovým šachtovým
bezpečnostním přelivem, což je 47 vysoký „komín“,
m
ze kterého vyčnívá nad hladinu v nádrži nálevkovitá část
a kterým jsou odváděny vody během povodní. A to je důvod pro instalování norné stěny, která má za úkol zadržet
tzv. pláví, tedy plovoucí předměty. V případě Jirkova jde
především o dřevo z okolních svahů a lesů, které by se
během povodně mohlo dostat do šachtového přelivu
a poškodit ho, nebo ho dokonce ucpat.
„Pláví bude zachycovat 212 m dlouhá norná stěna, která je na obou březích připevněná ke kotevním blokům, což
jsou betonové kostky 2 x 2 x 2 metru s ocelovým sloupem,
vybudované na mikropilotách. Kotevní bloky jsou celkem
tři, dva pro permanentní uchycení, jeden pro manipulační
uchycení ve fázi těžení zachyceného pláví,“ popisuje řešení vedoucí projektu Ing. Petr Brož.
Přizpůsobeno k manipulaci
Norná stěna se skládá z plastových bójí s PUR výplní,
které zajišťují plovatelnost, a samotné clony, tedy gumového laminátu, který zachycuje pláví a zároveň tvoří nosný systém stěny. Pro zvýšení bezpečnosti zařízení tvoří
druhý nosný systém nerezové lano. Kromě toho je norná
stěna osazena lodní propustí. „Řešení, kdy bude možné
se stěnou manipulovat, je v České republice použito vůbec
poprvé. Po opadnutí povodně provozovatel nádrže uvolní
stěnu na permanentním bloku a ručně z loďky – proto
lodní propust –, nebo pomocí motorového navijáku ji
přetáhne k manipulačnímu bodu na tomtéž břehu, který
je situován u hospodářského sjezdu k hladině. Z loďky
bude pláví posunováno ke sjezdu, kde bude technikou
naloženo na nákladní vůz a odvezeno k likvidaci,“ uvádí
stavbyvedoucí Ing. Jiří Mika.
Když na konci března stavbaři předávali dokončené
dílo zástupcům Povodí Ohře, součástí předávky bylo
i předvedení manipulace s nornou stěnou (foto).
Martina Vampulová, archiv stavby
Metrostav_06_2019.indd 3
1
se totiž uvažovalo, že by zde mohl vzniknout polyfunkční
objekt. K dostavbě a sanaci se přistoupilo až v roce 2016.
„Mimo sanaci skeletu a obvodový plášť prováděla vše
naše firma. Konkrétně náš tým pak převzal staveniště loni
koncem února, abychom celý objekt dokončili,“ popisuje
vedoucí projektu Ing. Lukáš Horuta z divize 1.
Náročné založení parkovacího domu
Budova s půdorysem ve tvaru otevřeného L je rozdělena
na dvě části: objekt A a B, přičemž A má jedno podzemní
a sedm nadzemních podlaží, objekt B pak o jedno nadzemní podlaží méně. K tomu přistavěl tým Ing. Lukáše
Horuty třípodlažní parkovací dům, který je ze dvou třetin
zapuštěn do terénu. „Právě založení parkovacího domu
považuji za jeden z nejnáročnějších procesů celé stavby.
Nejenže zajištění stavební jámy nebylo vůbec řešeno
v zadávací dokumentaci, problémem byla také extrémně
tvrdá zemina a okolní výstavba včetně inženýrských sítí
vzdálená pouhý jeden metr od stavební jámy. Zapažení
jsme řešili s externími statiky i odbornými firmami na zakládání staveb. Nakonec se nám podařilo způsob zapažení
vymyslet, ale výstavbu parkovacího domu to prodloužilo
o šest měsíců,“ vzpomíná vedoucí projektu.
Moderní technologie s ohledem na životní prostředí
Kromě toho stavbaři prováděli všechny nezbytné práce
uvnitř skeletu. Postupně tak vznikaly nosné zdi i příčky,
2
Smart Innovation Center je tak po desetiletích dokončeno a čeká na kolaudaci. Kromě technologického zázemí,
které je kompletně umístěno v podzemním podlaží, vznikly v prvním nadzemním podlaží prodejní plochy, nad nimi
pak kancelářské prostory. V sedmém nadzemním podlaží
v budově A bude restaurace s vyhlídkovou terasou.
„Rád bych poděkoval celému týmu, který tuto zakázku
se mnou realizoval na výbornou, a oceňuji pečlivou práci.
To především vzhledem k faktu, že tento projekt nebyl
zdaleka připraven ze strany projektantů zadávací dokumentace k realizaci,“ uzavřel Ing. Lukáš Horuta.
Martina Vampulová,
foto Drahoslav Ramík
Z historie skeletu
Konstrukce budovy byla postavena již v 80. letech
minulého století maďarským systémem spouštěného
bednění Lift-form. Nakonec vznikla jen hrubá stavba
z železobetonové základové desky s patkami,
nosnými ocelovými sloupy a kazetovými stropními
železobetonovými deskami, které byly vyztuženy jádry.
Výstavba byla přerušena v 80. letech minulého století.
O tři desítky let později, v roce 2010, byla provedena
sanace skeletu a od roku 2016 zahájena dostavba,
kdy bylo potřeba nejprve třeba uzavřít obvodový plášť
a provést provizorní střešní hydroizolaci.
10.04.19 13:14