strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Rekonstrukce porodnice v Karlových Varech

Stavbaři divize 9 ukončili první etapu modernizace porodnicko-gynekologického oddělení Karlovarské krajské nemocnice (foto č. 1). Kolaudace sice proběhla už

18. března, ale další část rekonstrukce plánovaná pro

druhou etapu bude po měsíci znovu pokračovat.

Metrostav zahájil práce na zakázce v květnu minulého

roku. První etapa představovala náročnější část. Stavební úpravy probíhaly na dvou třetinách modernizovaného

prostoru – ve druhém podlaží budovy B (foto č. 2), v němž

je mimo jiné umístěna porodnice včetně operačních sálů

a příslušných ambulancí.

Stavbaři se museli vyrovnat se základním požadavkem investora na zachování provozu ve zbývající části

gynekologicko-porodnického oddělení a také v dalších

patrech pětipodlažní budovy. To znamenalo složité přesuny zdravotnického zařízení i techniky a pro stavbaře také

důkladné plánování a nemalá omezení. Vnitřní prostory

budovy včetně vstupu nesměly být využívány pro pohyb

2

pracovníků stavby ani pro zásobování. „Přístup na stavbu první etapy byl pouze z fasády přes okno,“ připomíná

za Metrostav vedoucí projektu Ing. Jan Mráz.

Dodatečné vyztužení pro nové technologie

Kvůli omezení prašnosti bylo nutné stavět provizorní

sádrokartonové příčky a kvůli hluku se na stavbě mohlo

pracovat jen mezi 7. a 16. hodinou. Pečlivě se plánovalo

také odpojování inženýrských sítí. Nemocnice má v budově i jiná zdravotnická zařízení. Nad rekonstruovaným podlažím dál fungovalo dětské oddělení včetně sálů, novorozenecké jednotky intenzivní péče a ambulancí. A v patrech

nad ním byla v provozu lůžková část chirurgie, infekčního

oddělení a urologie. Práce proto bylo nutné organizovat

tak, aby například přerušení dodávek vody a kanalizace

probíhalo vždy jen na jedné stupačce.

Největší problémy se nakonec objevily v souvislosti

se statikou budovy. Až v průběhu stavebních prací se

ukázalo, že bude zejména v operačních sálech nutné dodatečně instalovat ocelové konstrukce pro vyztužení míst

určených pro umístění nových technologií. V rekonstruo­

vaných prostorách se nyní nacházejí například porodní

boxy, z toho jeden s porodní vanou. Vedle zdravotnického

zařízení se během první etapy modernizace upravovaly

také lékařské pokoje a lůžková část porodnice.

Ve druhé etapě modernizace, která má být zahájena

23. dubna, čekají stavbaře práce v novorozenecké části

oddělení. Úpravami projde také zázemí sester. Druhá etapa by měla být dokončena v listopadu.

Stavba výrobního závodu v Nové Roli skončila

Společnost SWISS – FORM už brzy zahájí výrobu v novém moderním závodě (foto), který necelý rok budoval

v Nové Roli na úpatí Krušných hor ve sdružení tým Radka Kučery z karlovarského zastoupení divize 9.

„Dílo jsme spolu s firmou Baustav zahájili vloni začátkem června a dokončíme jej už za pár dní, posledního

dubna,“ konstatuje vedoucí projektu Radek Kučera. Ne

každá stavba je architektonicky zajímavá nebo obsahuje

technicky náročné detaily či inovativní materiály. Avšak

všechny, které jsou dokončeny v kvalitě a v termínu, jsou

přínosem pro zákazníka i pro Metrostav. A divizi 9 se

práce na závodě v Nové Roli povedla.

Zakázka obsahovala výstavbu dvou hlavních objektů,

jejichž nosný systém tvořil prefabrikovaný železobetonový skelet založený na plovoucích pilotách typu Franki.

V čele komplexu stojí třípodlažní administrativní budova

se zázemím pro zaměstnance. Rozkládá se na ploše téměř

800 m2 a obsahuje i gastroprovoz pro ohřev a přípravu

dovezených jídel, který je dimenzován s ohledem na další

plánované rozšíření výrobny. Na tuto vyšší budovu centrálně navazuje převážně přízemní dvojlodní hala, již doplňují technické a pomocné provozy rozmístěné ve dvou

podlažích. Její půdorys o hrubých rozměrech 126 x 49 m

nabízí více než 6000 m2 plochy pro rozmístění strojů

ke zpracování malých a středních plechových přístřihů ze

zastudena válcované oceli, magnetického i nemagnetického nerezu či hliníku o tloušťkách od 0,6 mm do 5 mm.

napojení na inženýrské sítě, parkoviště pro 70 vozů a vybudování dopravní infrastruktury.

„S největšími komplikacemi díla jsme se přitom setkali

hned na začátku, když jsme museli stabilizovat zemní pláň

pod podlahou výrobní haly. Najít správnou recepturu stabilizace, laboratorně ji ověřit a následně určit její vhodnou

tloušťku tak, aby účinně spolupůsobila se štěrkovými pilíři a přenášela zatížení z podlahové desky do pilot, nám

pomáhal i Ing. Jaroslav Beňo, Ph.D., z Fakulty metalurgie

a materiálového inženýrství VŠB-TU,“ říká Radek Kučera.

Podle webových stránek už švýcarsko-česká firma SWISS

– FORM dokončuje technologické vybavení výrobny, některé stroje už dokonce pracují v testovacím provozu. Až

se výroba rozjede naplno, nabídne ve dvou směnách práci

téměř 200 zaměstnancům. A to bude co nevidět, protože

v současnosti probíhají v Nové Roli přejímky a odstraňování závad, k dokončení celé zakázky chybí stavbařům jen

sadové úpravy a oplocení.

Lenka Svobodová, foto Miroslav Chaloupka

Spolupráce s odborníky VŠB-TU

Za 11 měsíců stavbaři dokončili celou první etapu výstavby na ploše o velikosti více než 15 000 m2, a to včetně

krát se už konala programová konference Metrostavu označovaná

zkratkou TEK. Ve čtvrtek 25. dubna proběhne v hotelu Olympik

její 16. ročník. Informace z něj přineseme v novinách 7/2019.

Smart Innovation Center je po letech kompletní

Budova, které v Ostravě snad nikdo neřekne jinak než

skelet, se po mnoha desetiletích konečně dočkala

dokončení. Objekt (foto č. 1), který se nachází naproti

domu kultury v ulici 28. října a nově nese název Smart

Innovation Center, má nejen zajímavou historii, ale

i vybavení a použité technologie.

Budova začala vznikat již od 80. let minulého století,

přičemž stavba byla na dlouho zastavena a na místě tak

dlouhé roky stálo pouze nevzhledné šestipatrové betonové torzo. Hyzdilo okolí a samozřejmě chátralo. Už déle

bylo třeba osadit okna a dveře, dokončit podlahy, rozvést

elektřinu a všechny ostatní instalace, vzduchotechniku

a postupně celou stavbu dokončit.

Objekt je zajímavý i vybavením, protože má kombinované vytápění. Jednak se v něm nachází plynová kotelna

(foto č. 2), ale kromě toho je vybaven i tepelnými čerpadly,

která jsou napojena na hlubinné vrty. Na střeše jsou navíc

namontovány fotovoltaické panely pro získávání elektrické energie a na parkovištích jsou k dispozici nabíjecí

stanice pro elektromobily.

Blanka Růžičková, foto Miroslav Chaloupka

Jirkovská nádrž má unikátní nornou stěnu

Vodní dílo Jirkov, které leží na řece Bílině, je pozoruhodné nejen svou 55 m vysokou sypanou hrází, která

je nejvyšší hrází tohoto typu ve střední Evropě, ale

od konce března i 212 m dlouhou nornou stěnou, se

kterou lze manipulovat. Takové řešení bylo v České

republice použito vůbec poprvé!

Norná stěna vznikla v rámci rekonstrukce spodních

výpustí, kterou pro Povodí Ohře prováděl tým divize 6

Ing. Petra Brože, jenž má s vodními díly mnohaleté zkušenosti. Norná stěna má za úkol zabezpečit přeliv vodního

díla proti plaveninám. Řešení vyprojektovali odborníci

z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Vodní dílo Jirkov je vodárenská nádrž pro město Jirkov a okolí. Má sypanou hráz s betonovým šachtovým

bezpečnostním přelivem, což je 47 m vysoký „komín“,

ze kterého vyčnívá nad hladinu v nádrži nálevkovitá část

a kterým jsou odváděny vody během povodní. A to je důvod pro instalování norné stěny, která má za úkol zadržet

tzv. pláví, tedy plovoucí předměty. V případě Jirkova jde

především o dřevo z okolních svahů a lesů, které by se

během povodně mohlo dostat do šachtového přelivu

a poškodit ho, nebo ho dokonce ucpat.

„Pláví bude zachycovat 212 m dlouhá norná stěna, která je na obou březích připevněná ke kotevním blokům, což

jsou betonové kostky 2 x 2 x 2 metru s ocelovým sloupem,

vybudované na mikropilotách. Kotevní bloky jsou celkem

tři, dva pro permanentní uchycení, jeden pro manipulační

uchycení ve fázi těžení zachyceného pláví,“ popisuje řešení vedoucí projektu Ing. Petr Brož.

Přizpůsobeno k manipulaci

Norná stěna se skládá z plastových bójí s PUR výplní,

které zajišťují plovatelnost, a samotné clony, tedy gumového laminátu, který zachycuje pláví a zároveň tvoří nosný systém stěny. Pro zvýšení bezpečnosti zařízení tvoří

druhý nosný systém nerezové lano. Kromě toho je norná

stěna osazena lodní propustí. „Řešení, kdy bude možné

se stěnou manipulovat, je v České republice použito vůbec

poprvé. Po opadnutí povodně provozovatel nádrže uvolní

stěnu na permanentním bloku a ručně z loďky – proto

lodní propust –, nebo pomocí motorového navijáku ji

přetáhne k manipulačnímu bodu na tomtéž břehu, který

je situován u hospodářského sjezdu k hladině. Z loďky

bude pláví posunováno ke sjezdu, kde bude technikou

naloženo na nákladní vůz a odvezeno k likvidaci,“ uvádí

stavbyvedoucí Ing. Jiří Mika.

Když na konci března stavbaři předávali dokončené

dílo zástupcům Povodí Ohře, součástí předávky bylo

i předvedení manipulace s nornou stěnou (foto).

Martina Vampulová, archiv stavby

Metrostav_06_2019.indd 3

1

se totiž uvažovalo, že by zde mohl vzniknout polyfunkční

objekt. K dostavbě a sanaci se přistoupilo až v roce 2016.

„Mimo sanaci skeletu a obvodový plášť prováděla vše

naše firma. Konkrétně náš tým pak převzal staveniště loni

koncem února, abychom celý objekt dokončili,“ popisuje

vedoucí projektu Ing. Lukáš Horuta z divize 1.

Náročné založení parkovacího domu

Budova s půdorysem ve tvaru otevřeného L je rozdělena

na dvě části: objekt A a B, přičemž A má jedno podzemní

a sedm nadzemních podlaží, objekt B pak o jedno nadzemní podlaží méně. K tomu přistavěl tým Ing. Lukáše

Horuty třípodlažní parkovací dům, který je ze dvou třetin

zapuštěn do terénu. „Právě založení parkovacího domu

považuji za jeden z nejnáročnějších procesů celé stavby.

Nejenže zajištění stavební jámy nebylo vůbec řešeno

v zadávací dokumentaci, problémem byla také extrémně

tvrdá zemina a okolní výstavba včetně inženýrských sítí

vzdálená pouhý jeden metr od stavební jámy. Zapažení

jsme řešili s externími statiky i odbornými firmami na zakládání staveb. Nakonec se nám podařilo způsob zapažení

vymyslet, ale výstavbu parkovacího domu to prodloužilo

o šest měsíců,“ vzpomíná vedoucí projektu.

Moderní technologie s ohledem na životní prostředí

Kromě toho stavbaři prováděli všechny nezbytné práce

uvnitř skeletu. Postupně tak vznikaly nosné zdi i příčky,

2

Smart Innovation Center je tak po desetiletích dokončeno a čeká na kolaudaci. Kromě technologického zázemí,

které je kompletně umístěno v podzemním podlaží, vznikly v prvním nadzemním podlaží prodejní plochy, nad nimi

pak kancelářské prostory. V sedmém nadzemním podlaží

v budově A bude restaurace s vyhlídkovou terasou.

„Rád bych poděkoval celému týmu, který tuto zakázku

se mnou realizoval na výbornou, a oceňuji pečlivou práci.

To především vzhledem k faktu, že tento projekt nebyl

zdaleka připraven ze strany projektantů zadávací dokumentace k realizaci,“ uzavřel Ing. Lukáš Horuta.

Martina Vampulová,

foto Drahoslav Ramík

Z historie skeletu

Konstrukce budovy byla postavena již v 80. letech

minulého století maďarským systémem spouštěného

bednění Lift-form. Nakonec vznikla jen hrubá stavba

z železobetonové základové desky s patkami,

nosnými ocelovými sloupy a kazetovými stropními

železobetonovými deskami, které byly vyztuženy jádry.

Výstavba byla přerušena v 80. letech minulého století.

O tři desítky let později, v roce 2010, byla provedena

sanace skeletu a od roku 2016 zahájena dostavba,

kdy bylo potřeba nejprve třeba uzavřít obvodový plášť

a provést provizorní střešní hydroizolaci.

10.04.19 13:14