strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Klíčový most na dálnici D6 v rekordním čase
Sdružení pod vedením Metrostavu divize 4 vstupuje do
závěrečné etapy výstavby obchvatu kolem Řevničova,
který tvoří jeden z nových úseků dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Navzdory pandemii koronaviru
a dodatečně zjištěnému nestabilnímu podloží v dotčené lokalitě stavba míří do své finální fáze.
Projekt významně zrychlila rychlá výstavba mostu,
který překonává rokli Krušovického potoka právě v sesuvném území (foto č. 1). „Aktivní sesuv identifikovala
geologická analýza až po vyhotovení zadávací dokumentace, situaci jsme tedy museli řešit operativně až ve fázi
výstavby. Dle dodatečných požadavků jsme přizpůsobili
hlubinné založení mostu a pomocí sanačních opatření
jsme zabezpečili sesuv. Protože stavba kvůli tomu nabrala
už na začátku několikaměsíční zpoždění, rozhodli jsme se
spolu s investorem změnit technologii provádění nosné
konstrukce a místo postupné realizace polí jsme provedli
levý i pravý most najednou. Díky této inovaci jsme doká-
2
zali zkrátit výstavbu mostu na pouhých jedenáct měsíců,“
říká vedoucí projektu Ing. Pavel Aksamit.
Mostní objekt nad roklí tvoří dva samostatné mosty
o délce přes 180 m a výšce 23 m. Spodní stavba se skládá
ze dvou opěr a osmi pilířů s mohutnou hlavou ve tvaru
písmene V a nosná konstrukce ze spojitého železobetonového monolitického nosníku s dodatečným předpětím.
Betonáž prvního pole proběhla vloni v polovině září a poslední betonáž nosné konstrukce letos na konci února.
Šest mostů a další objekty
Kromě mostu přes Krušovický potok stavba zahrnuje
dalších šest mostů, mimoúrovňovou křižovatku Řevničov,
protihlukové stěny i retenční nádrž. Zvláštní součástí je
mohutný zářez o délce téměř 600 (foto č. 2). Stavbam
ři nejprve museli odtěžit přes 180 000 kubíků zeminy
a zářez následně zabezpečit po obou stranách velkými
pilotovými stěnami. Toto místo patří k esteticky nejhodnotnějším, protože stěny budou obloženy betonovými
krabicovými prefabrikáty, zasypanými ornicí a osázenými
vhodným porostem. V rámci stavby bylo nutné provést
přeložky dvou silnic, polních cest, vedení vysokého napětí
a částečnou přeložku Louštínského potoka.
Cílem stavby s názvem D6 Řevničov, obchvat, je vybudovat nový dálniční úsek mezi km 37,550 a km 41,750.
Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR a zhotovitelem sdružení společností Metrostav, Eurovia a Swie
telsky. Obchvat Řevničova navazuje na stavbu D6 Nové
Strašecí–Řevničov, která je aktuálně rovněž v realizaci.
Přes všechny překážky v Domažlicích finišují
V multifunkčním centrum se postupně díky naší společnosti změnil skoro k nepoznání bývalý domažlický
pivovar. První etapa rekonstrukce, kdy byl opraven
tzv. Hvozd, v němž vznikly unikátní výstavní prostory
(foto) a také technologické vybavení pro celý zbývající
areál, byla dokončena v roce 2016. Letos na konci února dokončil tým Ing. Miroslava Kšíra z divize 1 druhou
etapu, díky níž v pivovaru vzniklo komunitní centrum,
vzdělávací centrum s knihovnou a byly obnoveny i prostory sloužící pro pivovarnictví.
„Na úvod musím říci, že dokončenou rekonstrukci
pivovaru hodnotím jako velmi vydařenou, a to zejména
s ohledem na technické provedení a špičkové řemeslnické
zpracování. Jedním dechem však s ohledem na objednatele dodávám, že stavba byla velmi složitá,“ uvádí vedoucí
projektu. Ve druhé etapě má za sebou objekt v Domažlicích generální rekonstrukci a dostavbu západního a jižního křídla včetně nových zpevněných ploch v okolí.
Ve čtyřpodlažním západním křídle vznikly nové prostory vlastního pivovaru s muzeem pivovarnictví a velká
restaurace s kuchyní. V horních podlažích se našlo místo
pro knihovnu pro dospělé a dětskou knihovnu a v nejvyšším, čtvrtém podlaží vznikla nová galerie. V podzemním
podlaží jižního křídla vybudovali stavbaři pivnici s vlastním barem a zázemím, v horních podlažích se nachází
klubové a komunitní centrum s víceúčelovým sálem,
divadelní scénou s pódiem a zázemím herců.
55 tun ocelových konstrukcí
V průběhu rekonstrukce ale nešlo vše úplně hladce. Při
odkrývání skrytých konstrukcí se během stavby objevily
zásadní defekty dřevěných nosných konstrukcí. Šlo hlavně o velkou část krovu západního křídla, ale především
kompletní svislé a vodorovné prvky nosné dřevěné soustavy západního křídla. „Zajistili jsme provedení zkoušek
stávajících dřevěných prvků v Kloknerově ústavu ČVUT
a objednali zpracování komplexního statického výpočtu
s 3D modelem stávajících nosných dřevěných prvků –
sloupů, bačkor, průvlaků a stropních trámů. Šlo nám
o to, abychom zjistili skutečný průběh zatížení a únosnost
těchto prvků. Výsledkem náročných projekčních prací
a jednání s objednatelem byl kompletní posudek s návrhem komplexního řešení sanací a rozsáhlou realizačně-výrobní dokumentací pro jejich provedení,“ popisuje
Ing. Kšír. Při sanačních pracích bylo do již téměř dokončeného objektu západního křídla včleněno 55 tun ocelových
konstrukcí a prvků s vysokou požární odolností. Veškerou
ocel pro sanace museli stavbaři po objektu navíc přesouvat ručně. „A najednou byl objekt západního křídla znovu
‚rozbombardovaný‘ a nový termín dokončení, posunutý
o dalších pět měsíců, tak strašně blízko. Do toho všeho
obrovské penzum dalších změn a jejich velmi složité projednávání s objednatelem,“ vzpomíná vedoucí projektu.
A dodává: „Jsem rád, že během realizace skvěle fungoval
celý náš pracovní tým včetně našich dodavatelů. Děkuji,
smekám a tleskám!“ Díky pracovnímu nasazení a vynikající spolupráci se tak dnes může divize 1 pochlubit další
náročnou, ale perfektně dokončenou zakázkou.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
tisíc metrů čtverečních je rozloha Stříbrného jezera v Opavě. Toto
oblíbené rekreační místo se dočká rekultivace, kterou provede
Metrostav. Letošní sezona stavebními pracemi narušena nebude.
Pila Štětí: většina objektů předána s předstihem
Na pile nového závodu pro zpracování dřeva, který vyrostl během posledního roku v těsném sousedství areálu
papíren Štětí, se 19. března rozjel zkušební provoz. Stavbaři tam s téměř dvoutýdenním předstihem předali investorovi, společnosti Labe-Wood, většinu objektů ambiciózního projektu (foto).
Ing. Pavel Aksamit, foto Petr Adámek
Oprava kláštera se sochařskou dostavbou
Divize 9 se pustila do další rekonstrukce památkově
chráněného objektu. Ve druhé polovině letošního února začal tým Ing. Vojtěcha Česáka přestavovat bývalý
augustiniánský klášter ve Vrchlabí, který posledních
čtyřicet let sloužil jako Muzeum Krkonoš. Kromě modernizace technických zařízení se dočká i změny dispozic, protože by se měl nově stát i Návštěvnickým
centrem KRNAP. Vnější přístavba jeho vstupu se střechou ze sochařsky tvarované betonové skořepiny uvolní původní rajský dvůr, který bude možné alternativně
využívat pro různé kulturní akce.
„Při rekonstrukcích se vždycky setkáváme s velkým
množstvím změn. Projekt, podle něhož ale pracujeme
my, je však navíc asi deset let starý a od doby jeho vzniku
objekt i investiční záměr doznaly řady změn,“ říká vedoucí
projektu Ing. Vojtěch Česák. V podzemním podlaží už bourací práce skončily. Aby mohly být vytvořeny kapacitnější
kanály pro vedení instalací, dotkly se demolice i podlah.
Před dvěma týdny pod nimi stavbaři nečekaně odhalili
schodiště do podzemní krypty.
„S ohledem na probíhající opatření vlády vyvolaná
nákazou koronavirem spolupracujeme s památkáři hlavně
elektronicky. Archeologové tu však průběžně fungují a se
všemi vycházíme bez problémů. Jinak pracujeme bez
omezení, jen všichni nosíme roušky a na obědy chodíme
s ešusem,“ vypočítává Ing. Česák.
Nosná konstrukce atypického tvaru
Kromě bouracích prací a vývozu zeminy z rajského dvora teď stavbaři pracují i na zajištění stavební jámy pro
vnější patrovou přístavbu vstupu. Její nosná konstrukce
Metrostav_06_2020.indd 3
je navržena jako železobetonový monolitický skelet velmi atypického tvaru, který vychází z architektonických
požadavků. Jeho obvodovou konstrukci vytvoří železobetonová skořepina s nepravidelnými, různě ukloněnými
mnohoúhelníkovými stěnami, které přecházejí od stěn
v prvním podzemním podlaží až po střechu. Povrchová
úprava opláštění a střechy bude ze stříkaného a sochařsky tvarovaného betonu.
Zrekonstruovaný klášter má divize 9 předat 19. června
příštího roku, další dva měsíce v něm ještě bude probíhat
zkušební provoz. „Vzhledem k velkému množství změn,
se kterými se potýkáme, považuji za nejtěžší udržet celou stavbu v chodu. Náš projektový tým je nově složený,
ještě před měsícem jsme se navzájem neznali. Přesto si
troufám tvrdit, že náročnou práci zvládneme včas a podle
představ investora,“ uzavírá Ing. Česák.
Lenka Svobodová
Z historie Krkonošského muzea
Trojkřídlý barokní klášter obutých augustiniánů
eremitů ve Vrchlabí uzavírá do čtverce s centrálním
rajským dvorem přilehlý kostel sv. Augustina. Roku
1714 komplex dostavěl rakouský architekt a stavitel
Matyáš Aueroviz. V roce 1895 při opravě střechy
kostel i konvent vyhořely, jejich opravy trvaly až do
roku 1904. Po havárii v roce 1967 byly budovy, které
už tehdy sloužily Krkonošskému muzeu, pro veřejnost
zcela uzavřeny a začala jejich postupná a pomalá
rekonstrukce. Muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo
až po více než deseti letech v roce 1978.
Nový závod s plánovanou kapacitou zpracování až
milionu kubíků dřeva ročně se po dokončení zařadí mezi
největší producenty truhlářského a stavebního řeziva ve
střední Evropě. Výstavba nové kapacity zahrnovala celkem 14 objektů, z toho pět velkých hal. V rámci zakázky
se budovaly také provozní rozvody, inženýrské sítě a další
infrastruktura. Tým divize 8 Metrostavu zde pracoval ve
sdružení s firmou Strabag. Vedoucí projektu Ing. Petr
Girard oceňuje průběh i operativní rozhodování během
stavby: „Od začátku jsme tady razili cestu, že jsme jeden
tým, a snažili se fungovat nezávisle na tom, kdo je z jaké
firmy. Když si uvědomíte, že první základy se začaly kopat
v březnu 2019 a nyní se zde už řeže kulatina, je to určitě
velmi pozitivní obraz, který jsme zde díky našemu úsilí
a nasazení zanechali.“
Závod se postupně rozjíždí
Inženýr Girard připomíná, že to není jen zásluha sdružení,
ale také investora. „Veškeré změny během výstavby ať už
ze strany investora, nebo z naší byly vzájemně konzultovány tak, abychom našli přijatelné řešení pro všechny
a zároveň, aby to co nejméně narušilo napjatý harmono-
gram stavby. Pracovat pro takto uvědomělého a korektního investora stále není úplně běžné,“ říká za stavbaře.
Do zkušebního provozu byly jako první uvedeny objekty pro třídění a dopravu kulatiny, pila a sklady. Stavbařům
se podařilo s předstihem upravit severní vjezd do areálu
tak, aby se tudy mohla bez problému dopravovat dodávaná kulatina. Další části nového závodu, například administrativní budova nebo čerpací stanice, se budou využívat
od poloviny dubna. Stavbaři nyní ještě dokončují práce
v hale údržby, na vlečkách a na zpevněných plochách.
V areálu zatím zůstávají. Na zahájení provozu dosud ještě
čekají haly určené pro takzvané odkornění a třídění řeziva, kde se montáž technologií prodloužila kvůli opožděné
dodávce zařízení ze zahraničí.
Nová továrna na zpracování dřeva se řadí k největším tuzemským průmyslovým investicím posledních let.
Slavnostního aktu k zahájení výroby se tak ve Štětí měl
původně zúčastnit premiér a další členové vlády. Akce
plánovaná na 25. března však byla kvůli nouzovému stavu
vyhlášenému v souvislosti s pandemií způsobenou virem
covid-19 odložena na neurčito.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
14.04.20 11:35