strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Klíčový most na dálnici D6 v rekordním čase

Sdružení pod vedením Metrostavu divize 4 vstupuje do

závěrečné etapy výstavby obchvatu kolem Řevničova,

který tvoří jeden z nových úseků dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Navzdory pandemii koronaviru

a dodatečně zjištěnému nestabilnímu podloží v dotčené lokalitě stavba míří do své finální fáze.

Projekt významně zrychlila rychlá výstavba mostu,

který překonává rokli Krušovického potoka právě v sesuvném území (foto č. 1). „Aktivní sesuv identifikovala

geologická analýza až po vyhotovení zadávací dokumentace, situaci jsme tedy museli řešit operativně až ve fázi

výstavby. Dle dodatečných požadavků jsme přizpůsobili

hlubinné založení mostu a pomocí sanačních opatření

jsme zabezpečili sesuv. Protože stavba kvůli tomu nabrala

už na začátku několikaměsíční zpoždění, rozhodli jsme se

spolu s investorem změnit technologii provádění nosné

konstrukce a místo postupné realizace polí jsme provedli

levý i pravý most najednou. Díky této inovaci jsme doká-

2

zali zkrátit výstavbu mostu na pouhých jedenáct měsíců,“

říká vedoucí projektu Ing. Pavel Aksamit.

Mostní objekt nad roklí tvoří dva samostatné mosty

o délce přes 180 m a výšce 23 m. Spodní stavba se skládá

ze dvou opěr a osmi pilířů s mohutnou hlavou ve tvaru

písmene V a nosná konstrukce ze spojitého železobetonového monolitického nosníku s dodatečným předpětím.

Betonáž prvního pole proběhla vloni v polovině září a poslední betonáž nosné konstrukce letos na konci února.

Šest mostů a další objekty

Kromě mostu přes Krušovický potok stavba zahrnuje

dalších šest mostů, mimoúrovňovou křižovatku Řevničov,

protihlukové stěny i retenční nádrž. Zvláštní součástí je

mohutný zářez o délce téměř 600 m (foto č. 2). Stavbaři nejprve museli odtěžit přes 180 000 kubíků zeminy

a zářez následně zabezpečit po obou stranách velkými

pilotovými stěnami. Toto místo patří k esteticky nejhodnotnějším, protože stěny budou obloženy betonovými

krabicovými prefabrikáty, zasypanými ornicí a osázenými

vhodným porostem. V rámci stavby bylo nutné provést

přeložky dvou silnic, polních cest, vedení vysokého napětí

a částečnou přeložku Louštínského potoka.

Cílem stavby s názvem D6 Řevničov, obchvat, je vybudovat nový dálniční úsek mezi km 37,550 a km 41,750.

Investorem stavby je Ředitelství silnic a dálnic ČR a zhotovitelem sdružení společností Metrostav, Eurovia a Swie­

telsky. Obchvat Řevničova navazuje na stavbu D6 Nové

Strašecí–Řevničov, která je aktuálně rovněž v realizaci.

Přes všechny překážky v Domažlicích finišují

V multifunkčním centrum se postupně díky naší společnosti změnil skoro k nepoznání bývalý domažlický

pivovar. První etapa rekonstrukce, kdy byl opraven

tzv. Hvozd, v němž vznikly unikátní výstavní prostory

(foto) a také technologické vybavení pro celý zbývající

areál, byla dokončena v roce 2016. Letos na konci února dokončil tým Ing. Miroslava Kšíra z divize 1 druhou

etapu, díky níž v pivovaru vzniklo komunitní centrum,

vzdělávací centrum s knihovnou a byly obnoveny i prostory sloužící pro pivovarnictví.

„Na úvod musím říci, že dokončenou rekonstrukci

pivovaru hodnotím jako velmi vydařenou, a to zejména

s ohledem na technické provedení a špičkové řemeslnické

zpracování. Jedním dechem však s ohledem na objednatele dodávám, že stavba byla velmi složitá,“ uvádí vedoucí

projektu. Ve druhé etapě má za sebou objekt v Domažlicích generální rekonstrukci a dostavbu západního a jižního křídla včetně nových zpevněných ploch v okolí.

Ve čtyřpodlažním západním křídle vznikly nové prostory vlastního pivovaru s muzeem pivovarnictví a velká

restaurace s kuchyní. V horních podlažích se našlo místo

pro knihovnu pro dospělé a dětskou knihovnu a v nejvyšším, čtvrtém podlaží vznikla nová galerie. V podzemním

podlaží jižního křídla vybudovali stavbaři pivnici s vlastním barem a zázemím, v horních podlažích se nachází

klubové a komunitní centrum s víceúčelovým sálem,

divadelní scénou s pódiem a zázemím herců.

55 tun ocelových konstrukcí

V průběhu rekonstrukce ale nešlo vše úplně hladce. Při

odkrývání skrytých konstrukcí se během stavby objevily

zásadní defekty dřevěných nosných konstrukcí. Šlo hlavně o velkou část krovu západního křídla, ale především

kompletní svislé a vodorovné prvky nosné dřevěné soustavy západního křídla. „Zajistili jsme provedení zkoušek

stávajících dřevěných prvků v Kloknerově ústavu ČVUT

a objednali zpracování komplexního statického výpočtu

s 3D modelem stávajících nosných dřevěných prvků –

sloupů, bačkor, průvlaků a stropních trámů. Šlo nám

o to, abychom zjistili skutečný průběh zatížení a únosnost

těchto prvků. Výsledkem náročných projekčních prací

a jednání s objednatelem byl kompletní posudek s návrhem komplexního řešení sanací a rozsáhlou realizačně-výrobní dokumentací pro jejich provedení,“ popisuje

Ing. Kšír. Při sanačních pracích bylo do již téměř dokončeného objektu západního křídla včleněno 55 tun ocelových

konstrukcí a prvků s vysokou požární odolností. Veškerou

ocel pro sanace museli stavbaři po objektu navíc přesouvat ručně. „A najednou byl objekt západního křídla znovu

‚rozbombardovaný‘ a nový termín dokončení, posunutý

o dalších pět měsíců, tak strašně blízko. Do toho všeho

obrovské penzum dalších změn a jejich velmi složité projednávání s objednatelem,“ vzpomíná vedoucí projektu.

A dodává: „Jsem rád, že během realizace skvěle fungoval

celý náš pracovní tým včetně našich dodavatelů. Děkuji,

smekám a tleskám!“ Díky pracovnímu nasazení a vynikající spolupráci se tak dnes může divize 1 pochlubit další

náročnou, ale perfektně dokončenou zakázkou.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

tisíc metrů čtverečních je rozloha Stříbrného jezera v Opavě. Toto

oblíbené rekreační místo se dočká rekultivace, kterou provede

Metrostav. Letošní sezona stavebními pracemi narušena nebude.

Pila Štětí: většina objektů předána s předstihem

Na pile nového závodu pro zpracování dřeva, který vyrostl během posledního roku v těsném sousedství areálu

papíren Štětí, se 19. března rozjel zkušební provoz. Stavbaři tam s téměř dvoutýdenním předstihem předali investorovi, společnosti Labe-Wood, většinu objektů ambiciózního projektu (foto).

Ing. Pavel Aksamit, foto Petr Adámek

Oprava kláštera se sochařskou dostavbou

Divize 9 se pustila do další rekonstrukce památkově

chráněného objektu. Ve druhé polovině letošního února začal tým Ing. Vojtěcha Česáka přestavovat bývalý

augustiniánský klášter ve Vrchlabí, který posledních

čtyřicet let sloužil jako Muzeum Krkonoš. Kromě modernizace technických zařízení se dočká i změny dispozic, protože by se měl nově stát i Návštěvnickým

centrem KRNAP. Vnější přístavba jeho vstupu se střechou ze sochařsky tvarované betonové skořepiny uvolní původní rajský dvůr, který bude možné alternativně

využívat pro různé kulturní akce.

„Při rekonstrukcích se vždycky setkáváme s velkým

množstvím změn. Projekt, podle něhož ale pracujeme

my, je však navíc asi deset let starý a od doby jeho vzniku

objekt i investiční záměr doznaly řady změn,“ říká vedoucí

projektu Ing. Vojtěch Česák. V podzemním podlaží už bourací práce skončily. Aby mohly být vytvořeny kapacitnější

kanály pro vedení instalací, dotkly se demolice i podlah.

Před dvěma týdny pod nimi stavbaři nečekaně odhalili

schodiště do podzemní krypty.

„S ohledem na probíhající opatření vlády vyvolaná

nákazou koronavirem spolupracujeme s památkáři hlavně

elektronicky. Archeologové tu však průběžně fungují a se

všemi vycházíme bez problémů. Jinak pracujeme bez

omezení, jen všichni nosíme roušky a na obědy chodíme

s ešusem,“ vypočítává Ing. Česák.

Nosná konstrukce atypického tvaru

Kromě bouracích prací a vývozu zeminy z rajského dvora teď stavbaři pracují i na zajištění stavební jámy pro

vnější patrovou přístavbu vstupu. Její nosná konstrukce

Metrostav_06_2020.indd 3

je navržena jako železobetonový monolitický skelet velmi atypického tvaru, který vychází z architektonických

požadavků. Jeho obvodovou konstrukci vytvoří železobetonová skořepina s nepravidelnými, různě ukloněnými

mnohoúhelníkovými stěnami, které přecházejí od stěn

v prvním podzemním podlaží až po střechu. Povrchová

úprava opláštění a střechy bude ze stříkaného a sochařsky tvarovaného betonu.

Zrekonstruovaný klášter má divize 9 předat 19. června

příštího roku, další dva měsíce v něm ještě bude probíhat

zkušební provoz. „Vzhledem k velkému množství změn,

se kterými se potýkáme, považuji za nejtěžší udržet celou stavbu v chodu. Náš projektový tým je nově složený,

ještě před měsícem jsme se navzájem neznali. Přesto si

troufám tvrdit, že náročnou práci zvládneme včas a podle

představ investora,“ uzavírá Ing. Česák.

Lenka Svobodová

Z historie Krkonošského muzea

Trojkřídlý barokní klášter obutých augustiniánů

eremitů ve Vrchlabí uzavírá do čtverce s centrálním

rajským dvorem přilehlý kostel sv. Augustina. Roku

1714 komplex dostavěl rakouský architekt a stavitel

Matyáš Aueroviz. V roce 1895 při opravě střechy

kostel i konvent vyhořely, jejich opravy trvaly až do

roku 1904. Po havárii v roce 1967 byly budovy, které

už tehdy sloužily Krkonošskému muzeu, pro veřejnost

zcela uzavřeny a začala jejich postupná a pomalá

rekonstrukce. Muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo

až po více než deseti letech v roce 1978.

Nový závod s plánovanou kapacitou zpracování až

milionu kubíků dřeva ročně se po dokončení zařadí mezi

největší producenty truhlářského a stavebního řeziva ve

střední Evropě. Výstavba nové kapacity zahrnovala celkem 14 objektů, z toho pět velkých hal. V rámci zakázky

se budovaly také provozní rozvody, inženýrské sítě a další

infrastruktura. Tým divize 8 Metrostavu zde pracoval ve

sdružení s firmou Strabag. Vedoucí projektu Ing. Petr

Girard oceňuje průběh i operativní rozhodování během

stavby: „Od začátku jsme tady razili cestu, že jsme jeden

tým, a snažili se fungovat nezávisle na tom, kdo je z jaké

firmy. Když si uvědomíte, že první základy se začaly kopat

v březnu 2019 a nyní se zde už řeže kulatina, je to určitě

velmi pozitivní obraz, který jsme zde díky našemu úsilí

a nasazení zanechali.“

Závod se postupně rozjíždí

Inženýr Girard připomíná, že to není jen zásluha sdružení,

ale také investora. „Veškeré změny během výstavby ať už

ze strany investora, nebo z naší byly vzájemně konzultovány tak, abychom našli přijatelné řešení pro všechny

a zároveň, aby to co nejméně narušilo napjatý harmono-

gram stavby. Pracovat pro takto uvědomělého a korektního investora stále není úplně běžné,“ říká za stavbaře.

Do zkušebního provozu byly jako první uvedeny objekty pro třídění a dopravu kulatiny, pila a sklady. Stavbařům

se podařilo s předstihem upravit severní vjezd do areálu

tak, aby se tudy mohla bez problému dopravovat dodávaná kulatina. Další části nového závodu, například administrativní budova nebo čerpací stanice, se budou využívat

od poloviny dubna. Stavbaři nyní ještě dokončují práce

v hale údržby, na vlečkách a na zpevněných plochách.

V areálu zatím zůstávají. Na zahájení provozu dosud ještě

čekají haly určené pro takzvané odkornění a třídění řeziva, kde se montáž technologií prodloužila kvůli opožděné

dodávce zařízení ze zahraničí.

Nová továrna na zpracování dřeva se řadí k největším tuzemským průmyslovým investicím posledních let.

Slavnostního aktu k zahájení výroby se tak ve Štětí měl

původně zúčastnit premiér a další členové vlády. Akce

plánovaná na 25. března však byla kvůli nouzovému stavu

vyhlášenému v souvislosti s pandemií způsobenou virem

covid-19 odložena na neurčito.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

14.04.20 11:35