strana 2
rukopisem doprastavu
Když na některé z našich staveb uslyšíte slovenštinu,
není na tom nic zvláštního. Naopak, také na Slovensku
je na mnoha stavbách Doprastavu čeština běžným
„jednacím jazykem“. Již sedmým rokem totiž obě firmy, jež patří k základním pilířům skupiny DDM Group,
pracují na některých projektech společně a navzájem také konzultují neobvyklé technické postupy, nové
technologie a zajímavé projekty.
Obě společnosti mají mnoho společného, jejich jména jsou spojována s celou řadou pozoruhodných staveb.
Nemálo projektů přitom vzbudilo oprávněnou pozornost
odborné i laické veřejnosti, protože pro jejich realizaci
firmy vyvinuly a použily zcela nové technologií či postupy.
Posouvání technických možností a hledání nových cest,
které znamenají úspory, kratší dobu výstavby a nižší ekologická rizika, patří dnes ke každodenní praxi stavbařů.
Také fotografie dokazují, že rukopis Doprastavu je
osobitý, a že stavby, na nichž společnost zanechala svou
vizitku, patří mezi evropskou elitu.
–bh– foto Ing. Ján Babiar a Josef Husák
ptáme se
ing. karla volfa,
vedoucího projektu z divize 3
1
univerzitní centrum ve zlíně už získalo svůj tvar
Za pouhých 24 měsíců stačili stavbaři Doprastavu a Metrostavu vybudovat pro areál pražského letiště v Ruzyni
více než 23 tisíc m² nových komunikací, včetně 400 metrů
dlouhé mostní estakády. Projekt získal prestižní ocenění
Dopravní stavba roku 2006.
Žilinská univerzita může od loňského roku naplno využívat
dva nové výukové pavilony, jejichž posluchárny, učebny,
kabinety a odborné laboratoře poskytují komfortní zázemí
téměř 850 studentům a 114 pedagogům.
Stavbu Univerzitního centra ve Zlíně pozorně sleduje
nejen veřejnost. Svědčí o tom i slavnostní uložení
„posledního kubíku“ betonu, kterého se 17. dubna
zúčastní vedení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v čele
se svým rektorem i zástupci Ministerstva školství ČR
a městského Magistrátu. Dokončením hrubé stavby
centrum dosáhne svého oválného tvaru, který brzy
začnou vyplňovat konstrukce s promyšlenými detaily,
tolik typickými pro jejich architektku, proslulou zlínskou rodačku prof. Evu Jiřičnou.
Tým divize 3 pod vedením Martina Churaně už na
parcelách bývalých Masarykových škol v centru Zlína
trvale zastavěl plochu téměř 2400 m² a hrubá stavba už
vymezila i konečný obestavěný prostor centra o velikosti
kolem 48 000 m³. V jedné budově se v něm setkají sídlo
rektorátu UTB a univerzitní knihovna.
Objekt je navržený jako monolitický železobetonový
skelet s nosnými sloupy po obvodě a spojitou stropní
deskou s radiálními plochými průvlaky. Už nyní přiznává
oválný tvar nad půdorysem cca 70 x 35 m, má dvě podzemní a pět nadzemních podlaží, která jsou od prvního
patra rozdělena pasáží na dvě samostatné hmoty, spojené
v krajích svislými komunikačními jádry (foto č. 2).
Mezilehlé atrium zastřeší ocelová konstrukce s proskleným střešním pláštěm (foto č. 1). Vnitřní stěna do
atria je navržena ze sklobetonových tvárnic prokládaných
svislými zasklenými pásy. Vnější plášť budovy vodorovně
rozčlení pásová okna doplněná keramickým obkladem
s tepelnou izolací na železobetonových parapetech.
Od začátku loňského srpna, kdy pracovníci Metrostavu převzali staveniště, už stačili dokončit nejen výše zmiňované železobetonové konstrukce, ale i hloubení velmi
členité stavební jámy včetně jejího záporového zajištění,
pilotové založení objektu a nyní provádějí i venkovní kanalizace, zdění stěn a příček.
„Od poloviny dubna se naplno rozjíždějí i další dodávky – sklobetonová stěna atria na výšku čtyř podlaží, veš-
keré rozvody TZB – tedy zdravotně technické instalace,
topení, vzduchotechnika, chlazení, silno- i slaboproudé
rozvody elektro, měření a regulace,“ doplňuje postup
výstavby Martin Churaň. „V květnu zahájíme provádění
keramického a proskleného opláštění budovy a začneme
montovat vnitřní sádrokartonové konstrukce. V sousedním Kulturním centru, které také navrhla prof. Jiřičná
a bude se dokončovat později, v současnosti realizují
pouze přímo související část dvou podzemních podlaží,
kde budou zejména garáže a technické zázemí.“
2
Univerzitní centrum ve Zlíně má být dokončeno do
konce letošního října a o postupu jeho stavby se může
přesvědčit opravdu každý při sledování on-line zpravodajství na internetových stránkách Univerzity Tomáše Bati:
http://cam-u4-kuc.utb.cz/view/index.shtml.
Lenka Svobodová
foto Ing. Vítězslav Přikryl
vizualizace Al-Design
záruka výroby kvalitního betonu
K desítkám kilometrů silnic a dálnic, které Doprastav na
Slovensku postavil, přibyl v roce 2006 také více než dvacetikilometrový úsek rychlostní silnice R1 mezi Hronským
Beňadikem a Žarnovicou.
Most Apollo je pátým bratislavským mostem před Dunaj.
Hlavní oblouk jeho ocelové konstrukce je 231 m dlouhý
a 36 m vysoký a stal se novou dominantou metropole.
V roce 2006 tento projekt jako jediný zástupce starého
kontinentu získal prestižní americkou cenu OPAL Awards.
Metrostav_7_07.indd 2
Spotřeba betonu na Slovensku roste rychleji než na
českém trhu a zdá se, že se tato situace hned tak
nezmění. Společnosti Doprastav a Českomoravský
beton, člen nadnárodní skupiny HeidelbergCement,
tam proto společně založily akciovou společnost TBG
Doprastav, které se už po roce působení podařilo na
slovenském trhu pevně usadit.
Od Doprastavu převzala všechny betonárny i stroje
pro výrobu, přepravu a čerpání betonu a odborníci z české společnosti TBG Metrostav jí potom doplnili všechny
potřebné technologické znalosti. Hlavně ředitel a předseda představenstva TBG Doprastav Ing. Pavel Takáč se
potom se svým novým týmem zasloužil o to, že se nové
společnosti velmi dobře daří plnit všechny ukazatele a
cíle, které má stanovené do roku 2012.
Betonové směsi zatím vyrábí v osmi stálých betonárnách (viz mapa), ze kterých je kdykoliv schopná dopravit
je do celého regionu Slovenska v požadovaném druhu
a kvalitě. V nejbližší budoucnosti plánuje rozšířit své
aktivity zejména v hlavním městě Bratislavě, kde zatím
nemá zastoupení, i když okraje metropole umí zásobovat
ze své betonárny v Senci.
V začátcích TBG Doprastav pracoval převážně pro
mateřský Doprastav a spolu s ním se tak zasloužil třeba
o stavbu dálnic D3 z Hričovského Podhradí do Žiliny a D1
z Važce do Mengušovců. S postupem času se mu však
stále lépe daří naplnit jeden ze svých hlavních úkolů – stát
se významným dodavatelem betonových směsí i pro
ostatní velké stavební společnosti na Slovensku. Díky
těmto jeho dodávkám tak vyrostl třeba i nový moderní
automobilový závod KIA v Žilině.
Společnost si úspěšně buduje vlastní tým technologů,
který zákazníkům nabízí komplexní služby v oblasti výroby betonu stejně jako TBG Metrostav, na jehož specialisty
se kdykoliv může obrátit s žádostí o radu či zkušenost.
Vzhledem k tomu, že beton z TBG Doprastav je vždy
kvalitní, nová firma může výrazně přispět i k dobré práci
celé skupiny DDM Group na Slovensku. Do budoucna by
proto vedení TBG Doprastav chtělo následovat český TBG
Metrostav a stát se automatickou součástí všech poptávek a soutěží na dodavatele betonových směsí pro svou
mateřskou společnost.
Lenka Svobodová
Dá se říct, že Ing. Karlu Volfovi, se podařilo to, co je
obecně považováno za počátek úspěchu: být ve správný čas na správném místě. Na divizi 3 nastupoval do
týmu Ing. Martina Plcha jako vedoucí výroby 1. ledna
roku 2004, tedy ve chvíli, kdy se rozjížděl projekt Nile
House. Po roce a půl tuto budovu, která již získala
několik prestižních ocenění doma i v zahraničí, předával jako vedoucí projektu. Před několika týdny dokončil
jeho tým další významný projekt – hotel Courtyard by
Marriott na letišti v Ruzyni.
Dají se oba projekty srovnat?
Obě stavby působí velmi moderně, čistě a nadčasové,
oběma vévodí prosklené atrium, ale z pohledu realizace
pro mě symbolizují spíš dva protipóly. Zatímco v případě
Nile House měl investor od počátku naprosto jasnou představu, jak má budova po dokončení vypadat, na hotelu to
byl průběžný proces hledání. Kromě prvotních představ
investora do projektu vstupovaly požadavky provozovatelů. Při tempu, kterým bylo nutné od počátku pracovat,
aby se dal splnit požadovaný termín dokončení, to bylo
skutečně složité. A pak se přiznám, že Nile House mě od
začátku „chytil“, už z projektů bylo jasné, že je to nesmírně
komplikovaná stavba zejména po technické stránce. Projekt hotelu i přes svou velikost a koordinační náročnost
takové technické složitosti neskrýval.
Tedy zakázka jako každá jiná?
Tak bych to neřekl, byla to velká stavba, jejíž řízení a koordinace vyžadovaly promýšlet věci s patřičným předstihem. Objemy prací byly obrovské a značně specifická byla
také lokalita, v níž jsme se pohybovali - výstavba v žádném případě nesměla nijak výrazně ovlivnit běžný provoz
letištního areálu. Po architektonické stránce objekt sice
působí poněkud chladně a stroze, ale ukázalo se, že je do
komplexu letiště začleněn nesmírně citlivě, a i v detailech
je to vysoce funkční budova. Samotného mě překvapilo,
jak příjemnou atmosféru nakonec hotel získal díky vybavení interiérů.
Počáteční nadšení pro každý nový projekt je pro Vás
hodně důležité?
Pochopitelně, když rozjíždíte něco, co vnímáte jako výzvu,
co vás zaujalo nebo na co jste zvědaví, je to motivace. Ale
mnohem důležitější je mít projekt důkladně prostudovaný,
prodiskutovaný a vyhodnocený jak s investorem a projektanty, tak i s kolegy z obchodního útvaru a hlavně ve
vlastním realizačním týmu. A také je třeba hned na začátku
nastavit jasná „pravidla hry“ se všemi, kteří se budou na
realizaci podílet. Ideální by pak bylo, kdyby se nová práce
začínala v okamžiku, kdy je uzavřena ta předchozí, ale to
je spíš iluze a zbožné přání.
Teď před Vámi, zdá se, stojí hodně velká výzva…
V sousedství Nile House začínáme stavět na Karlínském
nábřeží pro stejného investora, tedy společnost Europolis Real Estate Asset Management, víceúčelovou budovu
Amazon Court. Jde o další část projektu River City Praque
a bude to skutečně pozoruhodný objekt! Architektonický
koncept vytvořil tým z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen a už nyní je jasné, že přeměnit veškeré jeho
představy v realitu opravdu nebude snadné. Nosnou konstrukci tvoří nejen klasický železobetonový skelet, ale také
ocelové mostní konstrukce. Je to skutečně hodně velká
výzva, ale jsem rád, že na ni můžeme zareagovat právě
my, a na tu práci se vážně těším.
Je pravda, že si o Vás investor „řekl“?
Dalo by se to tak říct, investor měl skutečně zájem, aby na
karlínském projektu Amazon Court pracoval stejný tým,
jako na Nile House, protože byl spokojen nejen s výsledkem naší práce, ale také se systémem spolupráce při dílčích krocích realizace. Tato důvěra je pro nás pochopitelně
zavazující a za sebe i celý realizační tým mohu slíbit, že
budeme dělat vše pro to, abychom obstáli i tentokrát.
Za rozhovor děkuje Blanka Hrdinová
4/10/07 12:26:54 PM