strana 2

rukopisem doprastavu

Když na některé z našich staveb uslyšíte slovenštinu,

není na tom nic zvláštního. Naopak, také na Slovensku

je na mnoha stavbách Doprastavu čeština běžným

„jednacím jazykem“. Již sedmým rokem totiž obě firmy, jež patří k základním pilířům skupiny DDM Group,

pracují na některých projektech společně a navzájem také konzultují neobvyklé technické postupy, nové

technologie a zajímavé projekty.

Obě společnosti mají mnoho společného, jejich jména jsou spojována s celou řadou pozoruhodných staveb.

Nemálo projektů přitom vzbudilo oprávněnou pozornost

odborné i laické veřejnosti, protože pro jejich realizaci

firmy vyvinuly a použily zcela nové technologií či postupy.

Posouvání technických možností a hledání nových cest,

které znamenají úspory, kratší dobu výstavby a nižší ekologická rizika, patří dnes ke každodenní praxi stavbařů.

Také fotografie dokazují, že rukopis Doprastavu je

osobitý, a že stavby, na nichž společnost zanechala svou

vizitku, patří mezi evropskou elitu.

–bh– foto Ing. Ján Babiar a Josef Husák

ptáme se

ing. karla volfa,

vedoucího projektu z divize 3

1

univerzitní centrum ve zlíně už získalo svůj tvar

Za pouhých 24 měsíců stačili stavbaři Doprastavu a Metrostavu vybudovat pro areál pražského letiště v Ruzyni

více než 23 tisíc m² nových komunikací, včetně 400 metrů

dlouhé mostní estakády. Projekt získal prestižní ocenění

Dopravní stavba roku 2006.

Žilinská univerzita může od loňského roku naplno využívat

dva nové výukové pavilony, jejichž posluchárny, učebny,

kabinety a odborné laboratoře poskytují komfortní zázemí

téměř 850 studentům a 114 pedagogům.

Stavbu Univerzitního centra ve Zlíně pozorně sleduje

nejen veřejnost. Svědčí o tom i slavnostní uložení

„posledního kubíku“ betonu, kterého se 17. dubna

zúčastní vedení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v čele

se svým rektorem i zástupci Ministerstva školství ČR

a městského Magistrátu. Dokončením hrubé stavby

centrum dosáhne svého oválného tvaru, který brzy

začnou vyplňovat konstrukce s promyšlenými detaily,

tolik typickými pro jejich architektku, proslulou zlínskou rodačku prof. Evu Jiřičnou.

Tým divize 3 pod vedením Martina Churaně už na

parcelách bývalých Masarykových škol v centru Zlína

trvale zastavěl plochu téměř 2400 m² a hrubá stavba už

vymezila i konečný obestavěný prostor centra o velikosti

kolem 48 000 m³. V jedné budově se v něm setkají sídlo

rektorátu UTB a univerzitní knihovna.

Objekt je navržený jako monolitický železobetonový

skelet s nosnými sloupy po obvodě a spojitou stropní

deskou s radiálními plochými průvlaky. Už nyní přiznává

oválný tvar nad půdorysem cca 70 x 35 m, má dvě podzemní a pět nadzemních podlaží, která jsou od prvního

patra rozdělena pasáží na dvě samostatné hmoty, spojené

v krajích svislými komunikačními jádry (foto č. 2).

Mezilehlé atrium zastřeší ocelová konstrukce s proskleným střešním pláštěm (foto č. 1). Vnitřní stěna do

atria je navržena ze sklobetonových tvárnic prokládaných

svislými zasklenými pásy. Vnější plášť budovy vodorovně

rozčlení pásová okna doplněná keramickým obkladem

s tepelnou izolací na železobetonových parapetech.

Od začátku loňského srpna, kdy pracovníci Metrostavu převzali staveniště, už stačili dokončit nejen výše zmiňované železobetonové konstrukce, ale i hloubení velmi

členité stavební jámy včetně jejího záporového zajištění,

pilotové založení objektu a nyní provádějí i venkovní kanalizace, zdění stěn a příček.

„Od poloviny dubna se naplno rozjíždějí i další dodávky – sklobetonová stěna atria na výšku čtyř podlaží, veš-

keré rozvody TZB – tedy zdravotně technické instalace,

topení, vzduchotechnika, chlazení, silno- i slaboproudé

rozvody elektro, měření a regulace,“ doplňuje postup

výstavby Martin Churaň. „V květnu zahájíme provádění

keramického a proskleného opláštění budovy a začneme

montovat vnitřní sádrokartonové konstrukce. V sousedním Kulturním centru, které také navrhla prof. Jiřičná

a bude se dokončovat později, v současnosti realizují

pouze přímo související část dvou podzemních podlaží,

kde budou zejména garáže a technické zázemí.“

2

Univerzitní centrum ve Zlíně má být dokončeno do

konce letošního října a o postupu jeho stavby se může

přesvědčit opravdu každý při sledování on-line zpravodajství na internetových stránkách Univerzity Tomáše Bati:

http://cam-u4-kuc.utb.cz/view/index.shtml.

Lenka Svobodová

foto Ing. Vítězslav Přikryl

vizualizace Al-Design

záruka výroby kvalitního betonu

K desítkám kilometrů silnic a dálnic, které Doprastav na

Slovensku postavil, přibyl v roce 2006 také více než dvacetikilometrový úsek rychlostní silnice R1 mezi Hronským

Beňadikem a Žarnovicou.

Most Apollo je pátým bratislavským mostem před Dunaj.

Hlavní oblouk jeho ocelové konstrukce je 231 m dlouhý

a 36 m vysoký a stal se novou dominantou metropole.

V roce 2006 tento projekt jako jediný zástupce starého

kontinentu získal prestižní americkou cenu OPAL Awards.

Metrostav_7_07.indd 2

Spotřeba betonu na Slovensku roste rychleji než na

českém trhu a zdá se, že se tato situace hned tak

nezmění. Společnosti Doprastav a Českomoravský

beton, člen nadnárodní skupiny HeidelbergCement,

tam proto společně založily akciovou společnost TBG

Doprastav, které se už po roce působení podařilo na

slovenském trhu pevně usadit.

Od Doprastavu převzala všechny betonárny i stroje

pro výrobu, přepravu a čerpání betonu a odborníci z české společnosti TBG Metrostav jí potom doplnili všechny

potřebné technologické znalosti. Hlavně ředitel a předseda představenstva TBG Doprastav Ing. Pavel Takáč se

potom se svým novým týmem zasloužil o to, že se nové

společnosti velmi dobře daří plnit všechny ukazatele a

cíle, které má stanovené do roku 2012.

Betonové směsi zatím vyrábí v osmi stálých betonárnách (viz mapa), ze kterých je kdykoliv schopná dopravit

je do celého regionu Slovenska v požadovaném druhu

a kvalitě. V nejbližší budoucnosti plánuje rozšířit své

aktivity zejména v hlavním městě Bratislavě, kde zatím

nemá zastoupení, i když okraje metropole umí zásobovat

ze své betonárny v Senci.

V začátcích TBG Doprastav pracoval převážně pro

mateřský Doprastav a spolu s ním se tak zasloužil třeba

o stavbu dálnic D3 z Hričovského Podhradí do Žiliny a D1

z Važce do Mengušovců. S postupem času se mu však

stále lépe daří naplnit jeden ze svých hlavních úkolů – stát

se významným dodavatelem betonových směsí i pro

ostatní velké stavební společnosti na Slovensku. Díky

těmto jeho dodávkám tak vyrostl třeba i nový moderní

automobilový závod KIA v Žilině.

Společnost si úspěšně buduje vlastní tým technologů,

který zákazníkům nabízí komplexní služby v oblasti výroby betonu stejně jako TBG Metrostav, na jehož specialisty

se kdykoliv může obrátit s žádostí o radu či zkušenost.

Vzhledem k tomu, že beton z TBG Doprastav je vždy

kvalitní, nová firma může výrazně přispět i k dobré práci

celé skupiny DDM Group na Slovensku. Do budoucna by

proto vedení TBG Doprastav chtělo následovat český TBG

Metrostav a stát se automatickou součástí všech poptávek a soutěží na dodavatele betonových směsí pro svou

mateřskou společnost.

Lenka Svobodová

Dá se říct, že Ing. Karlu Volfovi, se podařilo to, co je

obecně považováno za počátek úspěchu: být ve správný čas na správném místě. Na divizi 3 nastupoval do

týmu Ing. Martina Plcha jako vedoucí výroby 1. ledna

roku 2004, tedy ve chvíli, kdy se rozjížděl projekt Nile

House. Po roce a půl tuto budovu, která již získala

několik prestižních ocenění doma i v zahraničí, předával jako vedoucí projektu. Před několika týdny dokončil

jeho tým další významný projekt – hotel Courtyard by

Marriott na letišti v Ruzyni.

Dají se oba projekty srovnat?

Obě stavby působí velmi moderně, čistě a nadčasové,

oběma vévodí prosklené atrium, ale z pohledu realizace

pro mě symbolizují spíš dva protipóly. Zatímco v případě

Nile House měl investor od počátku naprosto jasnou představu, jak má budova po dokončení vypadat, na hotelu to

byl průběžný proces hledání. Kromě prvotních představ

investora do projektu vstupovaly požadavky provozovatelů. Při tempu, kterým bylo nutné od počátku pracovat,

aby se dal splnit požadovaný termín dokončení, to bylo

skutečně složité. A pak se přiznám, že Nile House mě od

začátku „chytil“, už z projektů bylo jasné, že je to nesmírně

komplikovaná stavba zejména po technické stránce. Projekt hotelu i přes svou velikost a koordinační náročnost

takové technické složitosti neskrýval.

Tedy zakázka jako každá jiná?

Tak bych to neřekl, byla to velká stavba, jejíž řízení a koordinace vyžadovaly promýšlet věci s patřičným předstihem. Objemy prací byly obrovské a značně specifická byla

také lokalita, v níž jsme se pohybovali - výstavba v žádném případě nesměla nijak výrazně ovlivnit běžný provoz

letištního areálu. Po architektonické stránce objekt sice

působí poněkud chladně a stroze, ale ukázalo se, že je do

komplexu letiště začleněn nesmírně citlivě, a i v detailech

je to vysoce funkční budova. Samotného mě překvapilo,

jak příjemnou atmosféru nakonec hotel získal díky vybavení interiérů.

Počáteční nadšení pro každý nový projekt je pro Vás

hodně důležité?

Pochopitelně, když rozjíždíte něco, co vnímáte jako výzvu,

co vás zaujalo nebo na co jste zvědaví, je to motivace. Ale

mnohem důležitější je mít projekt důkladně prostudovaný,

prodiskutovaný a vyhodnocený jak s investorem a projektanty, tak i s kolegy z obchodního útvaru a hlavně ve

vlastním realizačním týmu. A také je třeba hned na začátku

nastavit jasná „pravidla hry“ se všemi, kteří se budou na

realizaci podílet. Ideální by pak bylo, kdyby se nová práce

začínala v okamžiku, kdy je uzavřena ta předchozí, ale to

je spíš iluze a zbožné přání.

Teď před Vámi, zdá se, stojí hodně velká výzva…

V sousedství Nile House začínáme stavět na Karlínském

nábřeží pro stejného investora, tedy společnost Europolis Real Estate Asset Management, víceúčelovou budovu

Amazon Court. Jde o další část projektu River City Praque

a bude to skutečně pozoruhodný objekt! Architektonický

koncept vytvořil tým z dánské kanceláře Schmidt Hammer Lassen a už nyní je jasné, že přeměnit veškeré jeho

představy v realitu opravdu nebude snadné. Nosnou konstrukci tvoří nejen klasický železobetonový skelet, ale také

ocelové mostní konstrukce. Je to skutečně hodně velká

výzva, ale jsem rád, že na ni můžeme zareagovat právě

my, a na tu práci se vážně těším.

Je pravda, že si o Vás investor „řekl“?

Dalo by se to tak říct, investor měl skutečně zájem, aby na

karlínském projektu Amazon Court pracoval stejný tým,

jako na Nile House, protože byl spokojen nejen s výsledkem naší práce, ale také se systémem spolupráce při dílčích krocích realizace. Tato důvěra je pro nás pochopitelně

zavazující a za sebe i celý realizační tým mohu slíbit, že

budeme dělat vše pro to, abychom obstáli i tentokrát.

Za rozhovor děkuje Blanka Hrdinová

4/10/07 12:26:54 PM