Strana 2
Hodnocení zaměstnanců v roce 2007
V závěru roku 2007 proběhlo další, již tradiční roč-
ní hodnocení zaměstnanců Metrostavu. Personalisté
centrály tentokrát vyhodnotili celkem 3206 vyplněných
formulářů a výsledky předali ředitelům divizí a jejich
personalistům v podobě divizních analýz. Z pohledu
celé firmy výsledky projednala v polovině března 2008
porada vedení společnosti. Analýza údajů za rok 2007
a jejich porovnání s údaji za rok 2006 přinesly celou
škálu zajímavých informací a postřehů.
Získaná data za celou firmu představují zprůměrované
statistické údaje. Větší vypovídací hodnotu nabízí srov-
nání, které ukazuje na rozdíly mezi jednotlivými divizemi.
Například podíl zaměstnanců informovaných o pracov-
ních úkolech velmi dobře se na divizích pohybuje od 36
do 70 procent, průměr za celou firmu činí 48 procent.
Ve spojení s meziročním porovnáním lze vysledovat
i pozitivní či negativní změny v názorech a spokojenosti
zaměstnanců. Pro vedení divizí to jsou cenné informace,
které mohou mít vliv na pracovní výkon zaměstnanců
a mohou pomoci účinně předcházet problémům ve vzta-
zích na pracovištích. Pro každého hodnotitele jsou názory
a vyjádření hodnocených zaměstnanců cennou zpět-
nou vazbou, odrazem jeho vztahu ke spolupracovníkům,
a proto je zamyšlení nad výsledky hodnocení na úrovni
každého liniového manažera hodně důležité.
Zaměstnancům Metrostavu roční hodnocení zase
poskytuje prostor pro vyjádření i nad rámec položených
otázek. V loňském roce tak bylo zaznamenáno téměř
tisíc návrhů, námětů a připomínek (přesně 962), což
v porovnaní s předchozími lety představuje mírný nárůst.
Vyjádření se týkala celé škály problematiky (viz tabulka),
jejich podrobné přehledy jsou součástí divizních analýz.
Z výsledků hodnocení vyplynulo celkem 5221 úkolů
na další rok především z oblasti pracovního výkonu a roz-
voje odborných a osobnostních způsobilostí. V průměru
to odpovídá 2,6 úkolů na jednoho THP, téměř 14 % z nich
však žádný úkol z hodnocení nedostalo. Na divizích se
podíl těchto zaměstnanců pohybuje od 0 do 40 procent.
Z hodnocení vzešlo také 22 návrhů na ukončení pra-
covního poměru, 215 návrhů liniových manažerů na zařa-
zení jejich podřízených do přípravy pro vyšší manažerské
pozice, 38 návrhů na rekvalifikaci dělníků, 35 návrhů
na zařazení dělníků do kvalifikační přípravy pro pozici
mistra a 246 návrhů na udělení čestných titulů.
Ing. Olga Ilovičná, vedoucí ÚPS
Oblast počet vyjádření v %
Pracovní podmínky 144 15,0 %
Kvalifikační rozvoj 138 14,3 %
Komunikace, informovanost 130 13,5 %
Odměňování, motivace 119 12,4 %
Příprava a realizace zakázky 102 10,6 %
Lidské zdroje 92 9,6 %
Organizace a řízení 86 8,9 %
IS/IT 51 5,3 %
Marketing, obchod 36 3,7 %
Nakupování 33 3,4 %
Různé 14 1,5 %
OŘD 13 1,4 %
BOZ 4 0,4 %
Studentské exkurze
Úsek personálního ředitele každoročně pořádá ve spo-
lupráci s divizemi řadu exkurzí pro studenty. Prohlídka
našich staveb mladým lidem pomáhá rozšiřovat teore-
tické znalosti, podporuje jejich zájem o obor a informu-
je je i o možnostech práce v Metrostavu.
Koncem března PhDr. Lenka Laňová doprovodila po-
sluchače vysokých škol hned při dvou exkurzích – pod
zem do tunelu Blanka a nad zem na stavby do Mostu.
Studenti podzemního stavitelství z Fakulty stavební
VUT Brno se pod vedením Doc. Ing. Vladislava Horá-
ka, CSc. seznámili s tunelovým komplexem Blanka, jehož
stavbu řídí a koordinuje divize 2 a tunely razí divize 5.
Do podzemí vyrazili dokonale připraveni – projekt a je-
ho parametry jim přiblížil technicko-obchodní náměstek
divize 2 Ing. Jiří Valeš (foto 1). Po teoretickém úvodu
se z trojského staveniště vydali tunelem pod Vltavou až
k čelbě (foto č. 2) a po cestě se díky průvodcům – stav-
byvedoucím Ing. Jiřímu Kociánovi a Milanu Krušinovi
z divize 5 – seznámili v praxi s technologiemi a pracovními
postupy (foto 3, 4, 5), které dosud znali jen z učebnic.
Divize 8 umožnila studentům pozemních staveb
z Fakulty stavební ČVUT v Praze návštěvu právě do-
končovaných staveb obchodního střediska a bytového
domu v centru Mostu. Jako pedagog je doprovázel
Doc. Ing. Zdeněk Tobolka, CSc. z centrály Metrostavu.
Velikou trpělivost prokázal vedoucí projektu Ing. Radek
Zeman, který studentům odpovídal na všechny dotazy.
Podobných exkurzí se letos uskuteční ještě řada
a všem, kdo studentům věnují svůj čas, patří náš dík.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Ing. Ermína Stehlíka,
ředitele výstavby z divize 5
Nezvyklé křestní jméno a vztah ke stavebnictví podědil
Ermín Stehlík po otci. Svůj profesní život spojil s pod-
zemními stavbami a vloni na podzim neodolal nabídce
vést stavbu tunelů Siglufjörður a Ólafsfjörður na Islan-
du. V Metrostavu je tedy zaměstnaný teprve pár měsí-
ců, přesto v naší společnosti není nováčkem.
Jste v Metrostavu zaměstnaný už podruhé. Kdy jste se
s ním setkal prvně?
Vlastně už při studiu, když jsem si přivydělával jako ze-
měměřič v prvním raženém tunelu metra v Praze, kde můj
otec pracoval pro Metrostav jako stavbyvedoucí. Po skon-
čení stavební fakulty na ČVUT jsem sice na deset let na-
stoupil do Metroprojektu, dalších deset let jsem ale strávil
právě v Metrostavu, který mi vysláním na stavbu do Iráku
otevřel cestu do světa. Od roku 1990 jsem pracoval jako
volný konzultant a k Metrostavu jsem se znovu vrátil až
vloni, když jsem díky svým zahraničním zkušenostem
dostal nabídku řídit stavbu na Islandu.
Za prací jste projezdil celý svět. Na kterou stavbu nej-
raději vzpomínáte?
Určitě na Wanjiazhai Yellow River Diversion Project
v Číně, kde jsem byl dva roky konzultantem pro stavbu
téměř 90 km tunelů, ražených najednou pomocí hned
čtyř tunelovacích strojů (TBM) s průměrem štítu 6 m.
Bylo to obrovské dílo, která mělo za úkol dovést pitnou
vodu ze Žluté řeky do více než 150 km vzdáleného města
Taiyuan v provincii Shanxi. Byly tam dvě podzemní a jed-
na nadzemní přečerpávací stanice, které vodu nejprve
přečerpaly do výšky 1600 m a odtud tekla samospádem.
Nejdelší, 42 km dlouhý tunel vznikal protiražbou.
Čtyři roky jste žil za mořem v New Yorku, na jaké stav-
bě jste pracoval tam?
Navrhoval jsem tunel East Side Access, zkráceně zvaný
ESA, který má propojit příměstské vlaky s Grand Central
Terminal na Manhattanu. Pod řekou East River tady vy-
stavěli v sedmdesátých letech dvoupodlažní naplavovaný
tunel, jehož spodní patro se teď tříkilometrovými traťo-
vými tunely propojuje s jednou z největších železničních
stanic na Manhattanu. Razí je dva TBM a pod Grand Cen-
tral Terminal vznikne 24 metry vysoká a 19 metrů široká
kaverna pro čtyři nová nástupiště. Manhattanská skála je
ta nejlepší, v jaké jsem kdy pracoval. Stojí na ní desítky
mrakodrapů a tunely přitom mohou vést poměrně blízko
k povrchu skalního podloží.
S jakými geologickými podmínkami se setkáváte
na severu Islandu, kde razíte teď?
Jsou o mnoho horší než na Manhattanu. Island je sei-
smicky aktivní oblast s mladými horninami. Nejčastěji
tu nacházíme hodně rozpraskané čediče se zvláštními,
později vyvřelými žílami, kolem kterých je hornina více
porušená a většinou z ní proudí do výrubu voda. Práce
při ražbě musíme kvůli velkým přítokům často přerušo-
vat a přistupovat k injektážím, a to buď chemickým, nebo
cementovým, podle teploty vody. Voda je prostě v island-
ských tunelech náš největší problém.
Island mnoho lidí nezná. Jak se Vám líbí?
Je to zajímavá země s divokou přírodou a s rychle se
měnícím počasím. Každý fjord má své vlastní mikroklima
a teploty se tu rychle střídají v závislosti na směru větru.
V zimě je tu dlouho tma, zato v létě je světlo skoro celý
den. V tunelu je to ale jedno, tam vnímáte jen přítoky vo-
dy, která na hodinky nekouká. Naši lidé na Islandu pracují
ve dvou dvanáctihodinových směnách po šest dnů v týd-
nu. Po osmi týdnech práce se na další čtyři vracejí domů.
Jedná se o sehrané party a dobře se mi s nimi pracuje.
Máme také velmi dobré vztahy s místními obyvateli, kteří
na dokončení tunelů netrpělivě čekají. Nikdy jsem nedělal
stavbyvedoucího, byla to pro mě velká změna, ale jsem
rád, že jsem se pro ni rozhodl, protože Island i práce
na něm se mi opravdu líbí.
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
strana 2
PTÁME SE
1
Vyhlídková jízda tramvají po staveništi
Staveniště Městského okruhu v Troji dělí na dvě části
nepřerušovaně provozovaná tramvajová trať. O tom,
jak divize 2 pokračuje ve stavbě trojské části hloube-
ných tunelů komplexu Blanka, si tak do detailu může
udělat přehled každý, kdo tudy jezdí třeba do práce.
„Zajímavý výhled nabízíme nejen cestujícím. Několi-
krát se stalo, že mi zástupce technického dozoru telefono-
val dodatečné připomínky, protože až při odjezdu tramvají
zahlédl něco, čeho si při obchůzce nevšiml,“ říká s úsmě-
vem vedoucí projektu Ing. Pavel Šindelář z divize 2, který
od února stavbu hloubených tunelů v Troji řídí. Metrostav
odpovídá i za čistotu tramvajových kolejí a výhybek na
křížení staveništní komunikace s tramvajovou tratí.
V Troji se měl původně vybudovat nejdřív nový trojský
most, a teprve pak měla přijít na řadu stavba hloubených
tunelů. Realizační dokumentace pro výstavbu mostu však
dosud není hotová, a protože stavbaře tlačí termín dokon-
čení celého díla, obrátili postup výstavby. Dnes se tedy
nejprve staví hloubené tunely v otevřených stavebních
jamách a potom sdružení divizí 2 a 5 vysune nový ocelový
most přes tunely a Vltavu pomocí dráhy a soulodí.
Stavba v Troji začala vloni hloubením a jištěním zá-
kladové jámy u portálu ražených tunelů. Dva dvoupruhé
hloubené tunely, které na ražené navážou, budou dlouhé
asi 570 m a budou se skládat z prvního dílu s technologic-
kým centrem TGC 6, ze čtyř dilatačních celků s půlkruho-
vým průřezem, z přechodového dílu a z deseti dalších cel-
ků s průřezem obdélníkovým. Poslední díl s náběhovými
křídly u vjezdu do tunelů se dostaví po vysunutí mostu.
Železobetonová nosná rámová konstrukce hloube-
ných tunelů se do otevřených stavebních jam betonuje ve
třech záběrech na jeden dilatační celek směrem od vjezdu
do hloubených tunelů k portálu ražených. Desátý dilatační
celek s obdélníkovým průřezem je dnes hotový z poloviny,
devátý je už dobetonovaný celý včetně částečného oblo-
žení izolačními bentonitovými rohožemi a na osmém dílu
se pilně pracuje (foto č. 1).
Za tramvajovou tratí se za stálého odčerpávání prosa-
kující podzemní vody jámy teprve připravují na betonáže
(foto č. 2). Propojení obou částí staveniště si vyžádá
komplikovanou přeložku tramvají a hlavního kanalizační-
ho sběrače dešťové vody z přilehlých Bohnic.
„Stavbu teď urychlí právě dokončená betonárka, ve
které společnost TBG METROSTAV připravuje betony
s plastovými vlákny pro hloubené tunely, ale i jiné pro
ostění ražených,“ říká Ing. Šindelář. „Stavby obou druhů
tunelů jsou tady v Troji těsně provázané, přes naše sta-
veniště třeba divize 7 vyváží veškerou vyrubanou horninu
z ražených tunelů po staveništní komunikaci. Tato cesta
sice v projektu původně nebyla, ale díky ní máme teď
možnost očistit auta už v rámci staveniště a neznečišťu-
jeme přilehlé veřejné komunikace.“
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
2
1
2
3
4
5
Metrostav_07_08.indd 2 4/9/08 9:58:54 AM