Metrostav a.s.

strana 2

Studentské exkurze

Úsek personálního ředitele každoročně pořádá ve spolupráci s divizemi řadu exkurzí pro studenty. Prohlídka

našich staveb mladým lidem pomáhá rozšiřovat teoretické znalosti, podporuje jejich zájem o obor a informuje je i o možnostech práce v Metrostavu.

Koncem března PhDr. Lenka Laňová doprovodila posluchače vysokých škol hned při dvou exkurzích – pod

zem do tunelu Blanka a nad zem na stavby do Mostu.

Studenti podzemního stavitelství z Fakulty stavební

VUT Brno se pod vedením Doc. Ing. Vladislava Horáka, CSc. seznámili s tunelovým komplexem Blanka, jehož

stavbu řídí a koordinuje divize 2 a tunely razí divize 5.

Do podzemí vyrazili dokonale připraveni – projekt a jeho parametry jim přiblížil technicko-obchodní náměstek

divize 2 Ing. Jiří Valeš (foto 1). Po teoretickém úvodu

se z trojského staveniště vydali tunelem pod Vltavou až

k čelbě (foto č. 2) a po cestě se díky průvodcům – stavbyvedoucím Ing. Jiřímu Kociánovi a Milanu Krušinovi

z divize 5 – seznámili v praxi s technologiemi a pracovními

postupy (foto 3, 4, 5), které dosud znali jen z učebnic.

Ptáme se

Ing. Ermína Stehlíka,

ředitele výstavby z divize 5

Vyhlídková jízda tramvají po staveništi

Divize 8 umožnila studentům pozemních staveb

z Fakulty stavební ČVUT v Praze návštěvu právě dokončovaných staveb obchodního střediska a bytového

domu v centru Mostu. Jako pedagog je doprovázel

Doc. Ing. Zdeněk Tobolka, CSc. z centrály Metrostavu.

Velikou trpělivost prokázal vedoucí projektu Ing. Radek

Zeman, který studentům odpovídal na všechny dotazy.

Podobných exkurzí se letos uskuteční ještě řada

a všem, kdo studentům věnují svůj čas, patří náš dík.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Metrostav_07_08.indd 2

Staveniště Městského okruhu v Troji dělí na dvě části

nepřerušovaně provozovaná tramvajová trať. O tom,

jak divize 2 pokračuje ve stavbě trojské části hloubených tunelů komplexu Blanka, si tak do detailu může

udělat přehled každý, kdo tudy jezdí třeba do práce.

„Zajímavý výhled nabízíme nejen cestujícím. Několikrát se stalo, že mi zástupce technického dozoru telefonoval dodatečné připomínky, protože až při odjezdu tramvají

zahlédl něco, čeho si při obchůzce nevšiml,“ říká s úsměvem vedoucí projektu Ing. Pavel Šindelář z divize 2, který

od února stavbu hloubených tunelů v Troji řídí. Metrostav

odpovídá i za čistotu tramvajových kolejí a výhybek na

křížení staveništní komunikace s tramvajovou tratí.

V Troji se měl původně vybudovat nejdřív nový trojský

most, a teprve pak měla přijít na řadu stavba hloubených

tunelů. Realizační dokumentace pro výstavbu mostu však

dosud není hotová, a protože stavbaře tlačí termín dokončení celého díla, obrátili postup výstavby. Dnes se tedy

nejprve staví hloubené tunely v otevřených stavebních

jamách a potom sdružení divizí 2 a 5 vysune nový ocelový

most přes tunely a Vltavu pomocí dráhy a soulodí.

Stavba v Troji začala vloni hloubením a jištěním základové jámy u portálu ražených tunelů. Dva dvoupruhé

hloubené tunely, které na ražené navážou, budou dlouhé

asi 570 m a budou se skládat z prvního dílu s technologickým centrem TGC 6, ze čtyř dilatačních celků s půlkruhovým průřezem, z přechodového dílu a z deseti dalších celků s průřezem obdélníkovým. Poslední díl s náběhovými

křídly u vjezdu do tunelů se dostaví po vysunutí mostu.

Železobetonová nosná rámová konstrukce hloubených tunelů se do otevřených stavebních jam betonuje ve

třech záběrech na jeden dilatační celek směrem od vjezdu

do hloubených tunelů k portálu ražených. Desátý dilatační

celek s obdélníkovým průřezem je dnes hotový z poloviny,

devátý je už dobetonovaný celý včetně částečného obložení izolačními bentonitovými rohožemi a na osmém dílu

se pilně pracuje (foto č. 1).

Za tramvajovou tratí se za stálého odčerpávání prosakující podzemní vody jámy teprve připravují na betonáže

(foto č. 2). Propojení obou částí staveniště si vyžádá

komplikovanou přeložku tramvají a hlavního kanalizačního sběrače dešťové vody z přilehlých Bohnic.

„Stavbu teď urychlí právě dokončená betonárka, ve

které společnost TBG METROSTAV připravuje betony

s plastovými vlákny pro hloubené tunely, ale i jiné pro

ostění ražených,“ říká Ing. Šindelář. „Stavby obou druhů

tunelů jsou tady v Troji těsně provázané, přes naše staveniště třeba divize 7 vyváží veškerou vyrubanou horninu

z ražených tunelů po staveništní komunikaci. Tato cesta

sice v projektu původně nebyla, ale díky ní máme teď

možnost očistit auta už v rámci staveniště a neznečišťujeme přilehlé veřejné komunikace.“

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Hodnocení zaměstnanců v roce 2007

V závěru roku 2007 proběhlo další, již tradiční roční hodnocení zaměstnanců Metrostavu. Personalisté

centrály tentokrát vyhodnotili celkem 3206 vyplněných

formulářů a výsledky předali ředitelům divizí a jejich

personalistům v podobě divizních analýz. Z pohledu

celé firmy výsledky projednala v polovině března 2008

porada vedení společnosti. Analýza údajů za rok 2007

a jejich porovnání s údaji za rok 2006 přinesly celou

škálu zajímavých informací a postřehů.

Získaná data za celou firmu představují zprůměrované

statistické údaje. Větší vypovídací hodnotu nabízí srovnání, které ukazuje na rozdíly mezi jednotlivými divizemi.

Například podíl zaměstnanců informovaných o pracovních úkolech velmi dobře se na divizích pohybuje od 36

do 70 procent, průměr za celou firmu činí 48 procent.

Ve spojení s meziročním porovnáním lze vysledovat

i pozitivní či negativní změny v názorech a spokojenosti

zaměstnanců. Pro vedení divizí to jsou cenné informace,

které mohou mít vliv na pracovní výkon zaměstnanců

a mohou pomoci účinně předcházet problémům ve vztazích na pracovištích. Pro každého hodnotitele jsou názory

a vyjádření hodnocených zaměstnanců cennou zpětnou vazbou, odrazem jeho vztahu ke spolupracovníkům,

a proto je zamyšlení nad výsledky hodnocení na úrovni

každého liniového manažera hodně důležité.

Zaměstnancům Metrostavu roční hodnocení zase

poskytuje prostor pro vyjádření i nad rámec položených

otázek. V loňském roce tak bylo zaznamenáno téměř

tisíc návrhů, námětů a připomínek (přesně 962), což

v porovnaní s předchozími lety představuje mírný nárůst.

Vyjádření se týkala celé škály problematiky (viz tabulka),

jejich podrobné přehledy jsou součástí divizních analýz.

Z výsledků hodnocení vyplynulo celkem 5221 úkolů

na další rok především z oblasti pracovního výkonu a rozvoje odborných a osobnostních způsobilostí. V průměru

to odpovídá 2,6 úkolů na jednoho THP, téměř 14 % z nich

však žádný úkol z hodnocení nedostalo. Na divizích se

podíl těchto zaměstnanců pohybuje od 0 do 40 procent.

Z hodnocení vzešlo také 22 návrhů na ukončení pracovního poměru, 215 návrhů liniových manažerů na zařazení jejich podřízených do přípravy pro vyšší manažerské

pozice, 38 návrhů na rekvalifikaci dělníků, 35 návrhů

na zařazení dělníků do kvalifikační přípravy pro pozici

mistra a 246 návrhů na udělení čestných titulů.

Ing. Olga Ilovičná, vedoucí ÚPS

Oblast

počet vyjádření

Pracovní podmínky

144

Kvalifikační rozvoj

138

Komunikace, informovanost

130

Odměňování, motivace

119

Příprava a realizace zakázky

102

Lidské zdroje

Organizace a řízení

IS/IT

Marketing, obchod

Nakupování

Různé

OŘD

BOZ

15,0 %

14,3 %

13,5 %

12,4 %

10,6 %

9,6 %

8,9 %

5,3 %

3,7 %

3,4 %

1,5 %

1,4 %

0,4 %

Nezvyklé křestní jméno a vztah ke stavebnictví podědil

Ermín Stehlík po otci. Svůj profesní život spojil s podzemními stavbami a vloni na podzim neodolal nabídce

vést stavbu tunelů Siglufjörður a Ólafsfjörður na Islandu. V Metrostavu je tedy zaměstnaný teprve pár měsíců, přesto v naší společnosti není nováčkem.

Jste v Metrostavu zaměstnaný už podruhé. Kdy jste se

s ním setkal prvně?

Vlastně už při studiu, když jsem si přivydělával jako zeměměřič v prvním raženém tunelu metra v Praze, kde můj

otec pracoval pro Metrostav jako stavbyvedoucí. Po skončení stavební fakulty na ČVUT jsem sice na deset let nastoupil do Metroprojektu, dalších deset let jsem ale strávil

právě v Metrostavu, který mi vysláním na stavbu do Iráku

otevřel cestu do světa. Od roku 1990 jsem pracoval jako

volný konzultant a k Metrostavu jsem se znovu vrátil až

vloni, když jsem díky svým zahraničním zkušenostem

dostal nabídku řídit stavbu na Islandu.

Za prací jste projezdil celý svět. Na kterou stavbu nejraději vzpomínáte?

Určitě na Wanjiazhai Yellow River Diversion Project

v Číně, kde jsem byl dva roky konzultantem pro stavbu

téměř 90 km tunelů, ražených najednou pomocí hned

čtyř tunelovacích strojů (TBM) s průměrem štítu 6 m.

Bylo to obrovské dílo, která mělo za úkol dovést pitnou

vodu ze Žluté řeky do více než 150 km vzdáleného města

Taiyuan v provincii Shanxi. Byly tam dvě podzemní a jedna nadzemní přečerpávací stanice, které vodu nejprve

přečerpaly do výšky 1600 m a odtud tekla samospádem.

Nejdelší, 42 km dlouhý tunel vznikal protiražbou.

Čtyři roky jste žil za mořem v New Yorku, na jaké stavbě jste pracoval tam?

Navrhoval jsem tunel East Side Access, zkráceně zvaný

ESA, který má propojit příměstské vlaky s Grand Central

Terminal na Manhattanu. Pod řekou East River tady vystavěli v sedmdesátých letech dvoupodlažní naplavovaný

tunel, jehož spodní patro se teď tříkilometrovými traťovými tunely propojuje s jednou z největších železničních

stanic na Manhattanu. Razí je dva TBM a pod Grand Central Terminal vznikne 24 metry vysoká a 19 metrů široká

kaverna pro čtyři nová nástupiště. Manhattanská skála je

ta nejlepší, v jaké jsem kdy pracoval. Stojí na ní desítky

mrakodrapů a tunely přitom mohou vést poměrně blízko

k povrchu skalního podloží.

S jakými geologickými podmínkami se setkáváte

na severu Islandu, kde razíte teď?

Jsou o mnoho horší než na Manhattanu. Island je sei

smicky aktivní oblast s mladými horninami. Nejčastěji

tu nacházíme hodně rozpraskané čediče se zvláštními,

později vyvřelými žílami, kolem kterých je hornina více

porušená a většinou z ní proudí do výrubu voda. Práce

při ražbě musíme kvůli velkým přítokům často přerušovat a přistupovat k injektážím, a to buď chemickým, nebo

cementovým, podle teploty vody. Voda je prostě v islandských tunelech náš největší problém.

Island mnoho lidí nezná. Jak se Vám líbí?

Je to zajímavá země s divokou přírodou a s rychle se

měnícím počasím. Každý fjord má své vlastní mikroklima

a teploty se tu rychle střídají v závislosti na směru větru.

V zimě je tu dlouho tma, zato v létě je světlo skoro celý

den. V tunelu je to ale jedno, tam vnímáte jen přítoky vody, která na hodinky nekouká. Naši lidé na Islandu pracují

ve dvou dvanáctihodinových směnách po šest dnů v týdnu. Po osmi týdnech práce se na další čtyři vracejí domů.

Jedná se o sehrané party a dobře se mi s nimi pracuje.

Máme také velmi dobré vztahy s místními obyvateli, kteří

na dokončení tunelů netrpělivě čekají. Nikdy jsem nedělal

stavbyvedoucího, byla to pro mě velká změna, ale jsem

rád, že jsem se pro ni rozhodl, protože Island i práce

na něm se mi opravdu líbí.

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

4/9/08 9:58:54 AM