strana 3

z p r av o d a j s t v í z   d ivi z í

Z Dobřan už teče do Radbuzy jen čistá voda

V devíti městech a obcích mikroregionu Radbuza byla

právě ukončena dostavba stávající vodohospodářské

infrastruktury podle projektu Čistá Radbuza. Sdružení firem Metrostav, SSŽ, OHL ŽS a Berger Bohemia,

vedené týmem Ing. Radka Böhma z  plzeňské oblasti

divize 1, tu celkem rekonstruovalo a  intenzifikovalo

osm čistíren odpadních vod, vybudovalo 62 kilometrů

gravitačních a výtlačných řadů, 23 čerpacích stanic

a více než 2000 kanalizačních přípojek.

Projekt je ze tří čtvrtin financovaný EU a umožní obcím

splnit požadavky na kvalitu odpadních vod. Metrostav byl

lídrem sdružení a jeho divize 1 kromě koordinace všech

staveb přímo řídila práce v Dobřanech, Stodu, Holýšově,

v Líních a ve Zbůchu, kde vybudovala nové kanalizační řady a zrekonstruovala tři čistírny odpadních vod, z nichž ta

největší v Dobřanech je od listopadu v úplném provozu.

„Všechny práce na čistírnách jsme prováděli za provozu a bylo velmi náročné zkoordinovat postup stavby

s chodem čistírny,“ vzpomíná stavbyvedoucí Bc. Tomáš

Lavička z plzeňské oblasti divize  1 a pokračuje: „Celá

zdejší oblast je poddolovaná a ještě před pár lety se z ne-

dalekých šachet odčerpávalo velké množství podzemní

vody. Po ukončení těžby čerpání skončilo, a tak jsme se

tu setkali s velmi zavodněným podložím, jsou tu tekuté

písky, břehy se bortí, a proto jsme se dost potýkali se zakládáním třeba čerpacích stanic, které leží v blízkosti řeky

a mají základovou spáru až 5 metrů pod úrovní hladiny.“

Kapacitu převážně gravitační ČOV v Dobřanech zdvojnásobilo vybudování druhé biologické linky a instalace

mechanického separátoru pevných nečistot Huber a výkonné odstředivky tekutých kalů. Provoz řídí počítač, který monitoruje kvalitu vypouštěné vody a umožňuje zpětně

vyhledat všechny údaje o jejích průtocích a hodnotách.

„I když tu zatím ještě nemám takové trávníky, jako

dřív, je tu nejmodernější technologie a mnohem snazší

práce,“ říká Jiří Pešek, který v čističce pracuje a velmi

oceňuje i její nově vybudované sociální zázemí.

Výsledky práce divize 1 i všech dalších společností

ve sdružení už dnes mohou ocenit nejen obyvatelé dotčených obcí, ale i všichni, kteří bydlí dál po toku řek. Těm

všem už v nich proudí o hodně čistší voda.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

1

Optimalizace trati z Benešova do Hostivaře

Aby se moderní vozy s naklápěcí skříní mohly pohybovat po železnici rychlostí až 120 km/h, musí být staré

trati přestavěné na  moderní koridory s  evropskými

parametry. Divize 3 Metrostavu se na jejich optimalizaci podílí hned ve dvou zakázkách, když ve sdruženích

modernizuje trať z Benešova do pražské Hostivaře. Zatímco Ing. Jiří Barabáš jako specialista a vedoucí Metrostavu ve  sdružení v  létě končí koordinaci projektu

Koridor Strančice – Hostivař A, Ing. Miloslav Havlíček

ve shodné pozici dokončí Optimalizaci trati Benešov –

Strančice až za více než dva roky. Na obou stavbách se

Metrostav podílí i dohodnutým objemem vlastních prací, který pro obě navazující části trati shodně zajišťuje

tým divize 3 vedený Janem Kvítkem.

„Práce na  obou stavbách provádíme při zachování

obousměrného provozu po jedné koleji. Na téměř devatenáctikilometrové trase Strančice – Hostivař jsme již vybudovali skoro 11,5 km protihlukových stěn (foto č. 2) o ploše 41 792 m², která odpovídá rozloze sedmi fotbalových

stadionů,“ vysvětluje Jan Kvítek a ve výčtu prací pokra-

2

čuje: „Tento úsek byl rovinatější a budovali jsme na něm

mnoho různorodých objektů – od podchodů a podjezdů až

po rekonstrukce nádražních budov či dodávku výtahů pro

novou ocelovou lávku na nádraží ve Strančicích, kterou

vyráběla divize 7. Teď už na celé trati probíhá jen úklid,

přejímky a odstraňování případných vad a nedodělků.“

Dvacet čtyři kilometry dlouhá železnice mezi Benešovem a Strančicemi vede s výškovým převýšením většinou

sklaními zářezy, které je nutné rozšířit zejména v zatáčkách. Tým Jana Kvítka zde proto teď nejvíc pracuje na sanaci skal (foto č. 1). Před sebou však má i zde výstavbu

protihlukových stěn, propustků, nových drážních staveb

i rekonstrukce stávajících.

„Ze 429 stavebních objektů tady Metrostav vlastními

silami provede 39,“ říká Ing.  Havlíček. „Sdružení firem

Skanska ŽS, SSŽ a  Metrostav na  tomto úseku koridoru vybuduje kromě rekonstrukce železničního spodku

i svršku v rozsahu 53 km i nové trakční vedení a sdělovací

a zabezpečovací zařízení včetně silnoproudých rozvodů.

Kromě sanace skal zde proběhnou i sanace mostků, propustků a přejezdů. Přeložky se dotknou inženýrských sítí

i některých komunikací. Všechny stávající drážní objekty

upravíme, nebo vybudujeme nové, jako třeba transformovny v Benešově, Čerčanech a v Senohrabech.“

Od října 2006, kdy práce na optimalizaci trati z Benešova do Strančic započaly, se už podařilo zmodernizovat

celý úsek od  Benešova po  výhybnu v  Bedrči. Práce teď

pokračují směrem k Čerčanům a tým Jana Kvítka můžete

dnes nejspíš zahlédnout mezi železničními zastávkami

Pyšely a Senohraby, kde při výluce jedné koleje provádí

sanaci přilehlých skal.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Valcha se těší na první kanalizaci v historii

V obci Valcha nedaleko Plzně zatím odpadní vody končí

v žumpách a v septicích. Divize 1 tu však už v srpnu dokončí nový systém splaškové kanalizace, jenž spolu se

stavbou vodárenského souboru Vinice buduje v rámci

projektu Čistá Plzeň.

Na projektu, který za významné finanční pomoci EU

doplní vodohospodářskou infrastrukturu Plzně a  jejího

okolí, se Metrostav podílí ve  sdružení spolu s  firmami

HOCHTIEF CZ, SSŽ, TCHAS a Strabag. Stavbu na Valše

řídí a  koordinuje tým divize 1 z  plzeňské oblasti v  čele

s Ing. Miroslavem Záhořem a třetinu prací tam vlastními

silami provádějí pracovníci pražského provozu inženýrských sítí divize 1 pod vedením Ctirada Mazance.

„V obci jsou už od konce ledna položené hlavní kanalizační řady, tedy 7,2 km gravitačních stok ze sklolaminátového potrubí a 1,9 km kanalizačních výtlaků z tlakové

litiny s pěti železobetonovými přečerpávacími stanicemi.

V únoru jsme zahájili pokládku 454 přípojek, které u nás

ve  formě prodloužených odboček investor objednal pro

úplně všechny nemovitosti v obci,“ vysvětluje Ing. Záhoř.

„Od hlavního řadu tedy budujeme přípojky směrem k pozemkům občanů, ale jen do vzdálenosti nejvýše 1,5 metru

za  hranu komunikace, abychom v  rámci projektu mohli

provést definitivní opravy povrchu vozovek.“

V  současnosti je hotova více než polovina odboček

a byly zahájeny práce na definitivních vozovkách (foto).

„V čerpacích stanicích je osazena veškerá technologie

a  zbývá jen odzkoušet přenos dat mezi stanicemi a budoucím provozovatelem kanalizační sítě,“ říká Ing. Záhoř.

„Kanalizace je navržena s rezervou a v budoucnu by měla

splašky z Valchy, nedaleké obce Lhota a z plánované nové

výstavby odvádět přes litický sběrač do čističky odpadních vod, aby toky v okolí Plzně byly co nejčistší.“

Práce na  vodárenském souboru Vinice jsou už také

u  konce – vodojem s  objemem 2 x 6000 m³ je hotový

a zasypaný. „Dokončujeme oplocení vodárenského areálu

a pracujeme na jeho komunikacích, jejichž dokončení nám

pozdržely přeložky inženýrských sítí, které jsou odlišně

umístěné, než předpokládala projektová dokumentace,“

říká Ing.  Záhoř. „V  květnu práce uzavřeme posledními

sadovými úpravami a  po  provedení zkoušek datových

přenosů hotový vodárenský soubor Vinice předáme zhruba v polovině letošního června.“

1

2

Divize 4 zahájila stavbu silnice v centru Ostravy

Na konci loňského roku divize 4 uspěla ve výběrovém

řízení na stavbu silnice I/56 v úseku Ostrava – Prodloužená Místecká. Konkrétně jde o realizaci I. a II. etapy

stavby čtyřproudé rychlostní silnice o  celkové délce

2522 metrů, na které by v budoucnu měla navázat ještě

Prodloužená Místecká stavba III. Metrostav bude tuto

důležitou silnici stavět jako vedoucí sdružení ve spolupráci s firmami Strabag, Max Bögl a FIRESTA.

Rychlostní silnice Prodloužená Místecká bude procházet centrem Ostravy a spojí již dnes fungující úsek dálnice D47 s rychlostní silnicí R56 vedoucí z Frýdku-Místku

do Ostravy. Přes 12 km dlouhý úsek R56 mezi Frýdkem‑Místkem a Ostravou dnes využívají nejen obyvatelé obou

měst, ale slouží i k dopravě do blízkých Beskyd.

Prodloužená Místecká je dlouho očekávanou stavbou,

protože výrazně zlepší dopravu v centru Ostravy i okolí

města. Na  stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí už

v polovině roku 1998, koncem roku 2002 zpracovala firma

VPÚ DECO dokumentaci pro stavební povolení. Zahájení

stavby však dále odsunuly problémy s pozemkem bývalé

firmy Transkorekta. Nicméně vše se podařilo vyřešit,

proběhlo výběrové řízení a divize 4 Metrostavu v polovině

března letošního roku převzala staveniště.

„Zahájili jsme práce na vytyčení stavby a začali s přípravou území. Právě probíhá odlesnění, demolice a skrývky ornic. Souběžně s tím pracujeme na realizační dokumentaci stavby,“ popisuje Ing. Michael Dibon postup

prací. „Pokud nás nepotká žádné překvapení, přičemž při

realizaci stavby ve městě lze pod zemí očekávat cokoliv,

měl by být letošní harmonogram splněn tak, jak bylo dohodnuto s investorem, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.“

První dvě stavby prodloužené Místecké budou po dokončení, které harmonogram stanoví na říjen 2010, měřit

2522 metrů. Součástí první, o celkové délce 1310 m, bude

mimoúrovňové křížení Mariánskohorská se čtyřproudou

silnicí I/58. „Bude to zajímavá stavba, protože zde bude

použito mimoúrovňové křížení ve  formě kruhového objezdu (foto uprostřed), na  kterém bude umístěn mostní

objekt ve  tvaru Y. Ten navazuje na  námi realizovanou

mostní estakádu o pěti polích, jež prochází přes podnik

Osramo Vlček a  dál mostem překračuje koleje a  vlečky

u výjezdu z nákladového nádraží,“ popisuje stavbu Ing. Dibon. Stavba bude podle něj rozhodně zajímavá a náročná

i díky tomu, že před realizací bude třeba provést 17 940 m

přeložek inženýrských sítí i kabelů Českých drah.

Součástí první stavby je kromě mimoúrovňového křížení Mariánskohorská i  sedm dalších mostů, železniční

trať o délce 241 metrů a opěrné a protihlukové stěny. Druhá stavba čtyřproudé komunikace bude měřit 1212 metrů

a  bude mimo jiné zahrnovat tři mosty o  celkové délce

126 metrů a opěrné zdi. Druhá stavba byla oproti původnímu záměru zkrácena o  stavbu Prodloužená Místecká

stavba III., jejíž součástí je podchod místní komunikace,

opěrná stěna i  rekonstrukce a  rozšíření Cingrovy (Místecké) ulice mezi křižovatkami s  ulicemi Českobratrská

a 28. října. Realizace této třetí etapy stavby je plánována

na období březen 2009 až listopad 2010.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Metrostav_07_08.indd 3

4/9/08 9:58:58 AM