strana 3
z p r av o d a j s t v í z d ivi z í
Z Dobřan už teče do Radbuzy jen čistá voda
V devíti městech a obcích mikroregionu Radbuza byla
právě ukončena dostavba stávající vodohospodářské
infrastruktury podle projektu Čistá Radbuza. Sdružení firem Metrostav, SSŽ, OHL ŽS a Berger Bohemia,
vedené týmem Ing. Radka Böhma z plzeňské oblasti
divize 1, tu celkem rekonstruovalo a intenzifikovalo
osm čistíren odpadních vod, vybudovalo 62 kilometrů
gravitačních a výtlačných řadů, 23 čerpacích stanic
a více než 2000 kanalizačních přípojek.
Projekt je ze tří čtvrtin financovaný EU a umožní obcím
splnit požadavky na kvalitu odpadních vod. Metrostav byl
lídrem sdružení a jeho divize 1 kromě koordinace všech
staveb přímo řídila práce v Dobřanech, Stodu, Holýšově,
v Líních a ve Zbůchu, kde vybudovala nové kanalizační řady a zrekonstruovala tři čistírny odpadních vod, z nichž ta
největší v Dobřanech je od listopadu v úplném provozu.
„Všechny práce na čistírnách jsme prováděli za provozu a bylo velmi náročné zkoordinovat postup stavby
s chodem čistírny,“ vzpomíná stavbyvedoucí Bc. Tomáš
Lavička z plzeňské oblasti divize 1 a pokračuje: „Celá
zdejší oblast je poddolovaná a ještě před pár lety se z ne-
dalekých šachet odčerpávalo velké množství podzemní
vody. Po ukončení těžby čerpání skončilo, a tak jsme se
tu setkali s velmi zavodněným podložím, jsou tu tekuté
písky, břehy se bortí, a proto jsme se dost potýkali se zakládáním třeba čerpacích stanic, které leží v blízkosti řeky
a mají základovou spáru až 5 metrů pod úrovní hladiny.“
Kapacitu převážně gravitační ČOV v Dobřanech zdvojnásobilo vybudování druhé biologické linky a instalace
mechanického separátoru pevných nečistot Huber a výkonné odstředivky tekutých kalů. Provoz řídí počítač, který monitoruje kvalitu vypouštěné vody a umožňuje zpětně
vyhledat všechny údaje o jejích průtocích a hodnotách.
„I když tu zatím ještě nemám takové trávníky, jako
dřív, je tu nejmodernější technologie a mnohem snazší
práce,“ říká Jiří Pešek, který v čističce pracuje a velmi
oceňuje i její nově vybudované sociální zázemí.
Výsledky práce divize 1 i všech dalších společností
ve sdružení už dnes mohou ocenit nejen obyvatelé dotčených obcí, ale i všichni, kteří bydlí dál po toku řek. Těm
všem už v nich proudí o hodně čistší voda.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
1
Optimalizace trati z Benešova do Hostivaře
Aby se moderní vozy s naklápěcí skříní mohly pohybovat po železnici rychlostí až 120 km/h, musí být staré
trati přestavěné na moderní koridory s evropskými
parametry. Divize 3 Metrostavu se na jejich optimalizaci podílí hned ve dvou zakázkách, když ve sdruženích
modernizuje trať z Benešova do pražské Hostivaře. Zatímco Ing. Jiří Barabáš jako specialista a vedoucí Metrostavu ve sdružení v létě končí koordinaci projektu
Koridor Strančice – Hostivař A, Ing. Miloslav Havlíček
ve shodné pozici dokončí Optimalizaci trati Benešov –
Strančice až za více než dva roky. Na obou stavbách se
Metrostav podílí i dohodnutým objemem vlastních prací, který pro obě navazující části trati shodně zajišťuje
tým divize 3 vedený Janem Kvítkem.
„Práce na obou stavbách provádíme při zachování
obousměrného provozu po jedné koleji. Na téměř devatenáctikilometrové trase Strančice – Hostivař jsme již vybudovali skoro 11,5 km protihlukových stěn (foto č. 2) o ploše 41 792 m², která odpovídá rozloze sedmi fotbalových
stadionů,“ vysvětluje Jan Kvítek a ve výčtu prací pokra-
2
čuje: „Tento úsek byl rovinatější a budovali jsme na něm
mnoho různorodých objektů – od podchodů a podjezdů až
po rekonstrukce nádražních budov či dodávku výtahů pro
novou ocelovou lávku na nádraží ve Strančicích, kterou
vyráběla divize 7. Teď už na celé trati probíhá jen úklid,
přejímky a odstraňování případných vad a nedodělků.“
Dvacet čtyři kilometry dlouhá železnice mezi Benešovem a Strančicemi vede s výškovým převýšením většinou
sklaními zářezy, které je nutné rozšířit zejména v zatáčkách. Tým Jana Kvítka zde proto teď nejvíc pracuje na sanaci skal (foto č. 1). Před sebou však má i zde výstavbu
protihlukových stěn, propustků, nových drážních staveb
i rekonstrukce stávajících.
„Ze 429 stavebních objektů tady Metrostav vlastními
silami provede 39,“ říká Ing. Havlíček. „Sdružení firem
Skanska ŽS, SSŽ a Metrostav na tomto úseku koridoru vybuduje kromě rekonstrukce železničního spodku
i svršku v rozsahu 53 km i nové trakční vedení a sdělovací
a zabezpečovací zařízení včetně silnoproudých rozvodů.
Kromě sanace skal zde proběhnou i sanace mostků, propustků a přejezdů. Přeložky se dotknou inženýrských sítí
i některých komunikací. Všechny stávající drážní objekty
upravíme, nebo vybudujeme nové, jako třeba transformovny v Benešově, Čerčanech a v Senohrabech.“
Od října 2006, kdy práce na optimalizaci trati z Benešova do Strančic započaly, se už podařilo zmodernizovat
celý úsek od Benešova po výhybnu v Bedrči. Práce teď
pokračují směrem k Čerčanům a tým Jana Kvítka můžete
dnes nejspíš zahlédnout mezi železničními zastávkami
Pyšely a Senohraby, kde při výluce jedné koleje provádí
sanaci přilehlých skal.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Valcha se těší na první kanalizaci v historii
V obci Valcha nedaleko Plzně zatím odpadní vody končí
v žumpách a v septicích. Divize 1 tu však už v srpnu dokončí nový systém splaškové kanalizace, jenž spolu se
stavbou vodárenského souboru Vinice buduje v rámci
projektu Čistá Plzeň.
Na projektu, který za významné finanční pomoci EU
doplní vodohospodářskou infrastrukturu Plzně a jejího
okolí, se Metrostav podílí ve sdružení spolu s firmami
HOCHTIEF CZ, SSŽ, TCHAS a Strabag. Stavbu na Valše
řídí a koordinuje tým divize 1 z plzeňské oblasti v čele
s Ing. Miroslavem Záhořem a třetinu prací tam vlastními
silami provádějí pracovníci pražského provozu inženýrských sítí divize 1 pod vedením Ctirada Mazance.
„V obci jsou už od konce ledna položené hlavní kanalizační řady, tedy 7,2 km gravitačních stok ze sklolaminátového potrubí a 1,9 km kanalizačních výtlaků z tlakové
litiny s pěti železobetonovými přečerpávacími stanicemi.
V únoru jsme zahájili pokládku 454 přípojek, které u nás
ve formě prodloužených odboček investor objednal pro
úplně všechny nemovitosti v obci,“ vysvětluje Ing. Záhoř.
„Od hlavního řadu tedy budujeme přípojky směrem k pozemkům občanů, ale jen do vzdálenosti nejvýše 1,5 metru
za hranu komunikace, abychom v rámci projektu mohli
provést definitivní opravy povrchu vozovek.“
V současnosti je hotova více než polovina odboček
a byly zahájeny práce na definitivních vozovkách (foto).
„V čerpacích stanicích je osazena veškerá technologie
a zbývá jen odzkoušet přenos dat mezi stanicemi a budoucím provozovatelem kanalizační sítě,“ říká Ing. Záhoř.
„Kanalizace je navržena s rezervou a v budoucnu by měla
splašky z Valchy, nedaleké obce Lhota a z plánované nové
výstavby odvádět přes litický sběrač do čističky odpadních vod, aby toky v okolí Plzně byly co nejčistší.“
Práce na vodárenském souboru Vinice jsou už také
u konce – vodojem s objemem 2 x 6000 m³ je hotový
a zasypaný. „Dokončujeme oplocení vodárenského areálu
a pracujeme na jeho komunikacích, jejichž dokončení nám
pozdržely přeložky inženýrských sítí, které jsou odlišně
umístěné, než předpokládala projektová dokumentace,“
říká Ing. Záhoř. „V květnu práce uzavřeme posledními
sadovými úpravami a po provedení zkoušek datových
přenosů hotový vodárenský soubor Vinice předáme zhruba v polovině letošního června.“
1
2
Divize 4 zahájila stavbu silnice v centru Ostravy
Na konci loňského roku divize 4 uspěla ve výběrovém
řízení na stavbu silnice I/56 v úseku Ostrava – Prodloužená Místecká. Konkrétně jde o realizaci I. a II. etapy
stavby čtyřproudé rychlostní silnice o celkové délce
2522 metrů, na které by v budoucnu měla navázat ještě
Prodloužená Místecká stavba III. Metrostav bude tuto
důležitou silnici stavět jako vedoucí sdružení ve spolupráci s firmami Strabag, Max Bögl a FIRESTA.
Rychlostní silnice Prodloužená Místecká bude procházet centrem Ostravy a spojí již dnes fungující úsek dálnice D47 s rychlostní silnicí R56 vedoucí z Frýdku-Místku
do Ostravy. Přes 12 km dlouhý úsek R56 mezi Frýdkem‑Místkem a Ostravou dnes využívají nejen obyvatelé obou
měst, ale slouží i k dopravě do blízkých Beskyd.
Prodloužená Místecká je dlouho očekávanou stavbou,
protože výrazně zlepší dopravu v centru Ostravy i okolí
města. Na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí už
v polovině roku 1998, koncem roku 2002 zpracovala firma
VPÚ DECO dokumentaci pro stavební povolení. Zahájení
stavby však dále odsunuly problémy s pozemkem bývalé
firmy Transkorekta. Nicméně vše se podařilo vyřešit,
proběhlo výběrové řízení a divize 4 Metrostavu v polovině
března letošního roku převzala staveniště.
„Zahájili jsme práce na vytyčení stavby a začali s přípravou území. Právě probíhá odlesnění, demolice a skrývky ornic. Souběžně s tím pracujeme na realizační dokumentaci stavby,“ popisuje Ing. Michael Dibon postup
prací. „Pokud nás nepotká žádné překvapení, přičemž při
realizaci stavby ve městě lze pod zemí očekávat cokoliv,
měl by být letošní harmonogram splněn tak, jak bylo dohodnuto s investorem, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.“
První dvě stavby prodloužené Místecké budou po dokončení, které harmonogram stanoví na říjen 2010, měřit
2522 metrů. Součástí první, o celkové délce 1310 m, bude
mimoúrovňové křížení Mariánskohorská se čtyřproudou
silnicí I/58. „Bude to zajímavá stavba, protože zde bude
použito mimoúrovňové křížení ve formě kruhového objezdu (foto uprostřed), na kterém bude umístěn mostní
objekt ve tvaru Y. Ten navazuje na námi realizovanou
mostní estakádu o pěti polích, jež prochází přes podnik
Osramo Vlček a dál mostem překračuje koleje a vlečky
u výjezdu z nákladového nádraží,“ popisuje stavbu Ing. Dibon. Stavba bude podle něj rozhodně zajímavá a náročná
i díky tomu, že před realizací bude třeba provést 17 940 m
přeložek inženýrských sítí i kabelů Českých drah.
Součástí první stavby je kromě mimoúrovňového křížení Mariánskohorská i sedm dalších mostů, železniční
trať o délce 241 metrů a opěrné a protihlukové stěny. Druhá stavba čtyřproudé komunikace bude měřit 1212 metrů
a bude mimo jiné zahrnovat tři mosty o celkové délce
126 metrů a opěrné zdi. Druhá stavba byla oproti původnímu záměru zkrácena o stavbu Prodloužená Místecká
stavba III., jejíž součástí je podchod místní komunikace,
opěrná stěna i rekonstrukce a rozšíření Cingrovy (Místecké) ulice mezi křižovatkami s ulicemi Českobratrská
a 28. října. Realizace této třetí etapy stavby je plánována
na období březen 2009 až listopad 2010.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Metrostav_07_08.indd 3
4/9/08 9:58:58 AM