Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 2
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 3
I es mrazivou zimu, kdy betonáři i teploch nších
než -5 ºC museli často erušovat práci, stavby Met-
rostavu na posledním nedokončeném úseku dálnice
D8 od podzimu hodně povyrostly. Most přes Oparenské
údolí i ten v Dobkovch se rychle protahují do délky,
tunel Prackovice se bezpečně blíží k prorážce.
Unikátmost pomalu uzavírá prvoblouk
Stavba železobetonového mostu se spodním obloukem
přes Oparenské údoje rozpracovaná do takové ze, že
se nad téměř kaskadérskými výkony pracov obou
týmů divize 5 tají dech. Bezpečně ipoutaní na úvazech
prodlužují symetricky z obou stran údonosný oblouk
levého mostu rychlospůl metru za den. Betonářský
vozík posunují v cyklu po deseti dnech.
„Na levém mostě při pohledu od Prahy směrem
k hranici pracujeme naplno na všech bedch,“ po-
pisuje Ing. Roman Fuksa, ředitel celé zdejší stavby Met-
rostavu, a pokračuje:Z oblouku je na každé straně hotová
asi polovina (foto č. 1). V míspilířů P4 a P11 začínáme
betonovat pomocné pylony pro zavěšení konstrukce nad
údolím. Kromě vozíků na oblouku se symetricky pohybují
i přesuvné skruže s horním nosníkem na betonáž předpja-
té deskové mostovky (foto č. 2). Bednění z nich začneme
brzy přemísťovat na pravý most.“
S mostovkou levého mostu nad údolím totiž bude
možné pokrovat, až když se oblouk uzavře a vyrostou
na něm pilíře, které ji podepřou. Proto se skruže přesunou
na pravý most, kde jsou dnes na obou stranách stavby
hotové všechny pilíře včetně zárodku oblouku.
Příprava na betonáž rekordního taktu
„U Dobkovek jsme stavbu pro změnu rozjeli na pravém
mostě (foto č. 4), vystluje Ing. Fuksa postup prací,
které provásdružení divizí 4 a 5. „Chvíli trvalo, než jsme
se s technologií sžili, ale dnes máme odbedněný celý
první takt a přesuvná skruž je přemístěna na druhý.
Železobetonový most Dobkovky stavbu každé
mostní konstrukce rozdělenou do 10 proměnlivě dlou-
hých taktů. První a poslední jsou nejkratší a měří jen“
30 metrů. Další jsou o 13 m delší a většina prostředních
bude mít rekordní prodlouženou délku 48 metrů. Beto-
ři se v Dobkovičkách soustředí hlavně na to, aby rychle
rostla hrubá mostovka. „Technologické zařízení na stavbu
mostu má totiž hmotnost kolem 450 tun a hotové dílo za-
žením deformuje,“ říká Ing. Fuksa. „Teprve až mostovka
bude za polovinou délky, proměříme její dotvarování
a rozhodneme o postupu dalších prací.“
Bezpečný průchod vyhaslou sopkou
České středohí, kudy dálnice D8 povede, se od ostat-
ních území výrazně odlišuje svým geomorfologickým
charakterem. Jeho členitost na svědovulkanická
činnost, která na poměr malém úze vytvarovala
stovky kuželů dnes už naštěstí vyhaslých sopek.
Jednou z nich je i vrch Debus, kde budujeme tunel
Prackovice. Je sice krátký, ale razíme jej v nesmírob-
tížném geologickém profilu, připomíná Ing. Fuksa a zjed-
nodušeně vysvětluje: Ražbu jsme zahájili od pražského
portálu, umístěného ve stěně vytěženého lomu. mali
v m znělcovou výplň sopečho kráteru nepravidel-
ho tvaru, který buď vznikl boční erupcí, nebo se dodateč-
sesunul na stranu. Tvra soudržné jádro kopce tak
včetně jeho úpazmizelo a v hoře zbyly jen sice pevné,
ale velmi nesoudržbazalty, tufy a popraskané ly. Tento
úlomkovitý materiál, zřejmě v kusech vyvržený ze sopky
na stranu od hlavního lávového proudu, spojila gravitace
a působení povětrnostních sil v nesourodou horninu,
která nás i raziče z firmy Subterra stále překvapuje.“
Ražba prometodou NRTM. Členění výrubu, od-
stup primárního ostění či dobírání dna je stanovené tech-
nologickými předpisy podle právě zastižené třídy ražnosti
hornin. I když je čelba stabilní, tunel musí t v odstupu
1–1,5 m zpevňován vyztuženým síkaným primárním
ostěním (foto č. 3). íhradové nosníky, mezi nimiž je
zdvojesíť KARI, dopuje velmnstkotev.
„Tunel prorame do přísně chráněho údoUhel
strouhy,doplňuje Ing. Fuksa. K portálomě na ús-
tecké straně nevede žádná přístupová cesta. S ohledem
na ochranu životního prostředí jsme proto změnili původ-
ně uvažovaný technologický postup a prodloužením ražby
zmenšíme na to straně hloubetunely o 16 m.“
Tunel Prackovice bude celkem měřit 270 m. Zásyp asi
80 m dlouhých hloubených tunev Prackovickém lomu
vrátí z této strany kopci jeho irozený tvar. Na druhém
konci budou raziči pod ochranou tryskové injektáže po-
kračovat v ražbě až do doby, kdy ve vrchlíku čelbu prorazí.
Do práce pak nastoupí bagry, které tunel vyvedou z hory
ven. Čtyřicetimetrový hloubený úsek, který měl navazovat
na svislý portál ražených tunelů, tak zkrátí na 24 m.
Prorážku letrouby ekává divize 5 v květnu, pro-
rážka pravé ji bude v bezpném odstupu následovat.
i ípravě i na stavbě podzemních nádrží na pohon
hmoty v Loukově řeší specialisté z centrály Metrostavu
dva základní okruhy problémů. První je geotechnický
a zahrnuje jak zakládání nádrží, tak jejich pozdější
ztné zásypy. Druhý se týká způsobu výstavby jednot-
livých betonových sobků.
Geotechnická ření
Čti nádrže o průměru téměř 50 m a výšce přes 20 m jsou
zahloubeny v oblasti flyšového oligocenního pásma tvo-
řeného bloky jílovců a pískovců. Podrobný geotechnický
průzkum při přípravě stavby odhalil, že v místě plánované
výstavby tvoří podloží sice pevné, ale ve styku s vodou
silně bobtnavé jílovce. Prote ítomnost podzemní ne-
bo prosákpovrchové vody není na stavbě nikdy mož
vyloučit, odborníci navrhli posunout dispozici nádrží
do oblasti s pískovcovými vrstvami.
Území s vhodnými základovými poměry však průzkum
potvrdil až blízko hranic pozemku, které nebylo možné
ekročit. Hloubka výkopu se ve svahu oproti původní-
mu projektu ztšila. Nedostatek místa kolem staveb
jámy zase způsobil, že nemohla t svahovaná. Směrem
k okraji pozemku ji proto jisasi 18 m vysoká a 220 m
dlouhá kotvená pažící pilotová stěna. V nejvyšším mís
je zdvojená, protože pod sousedpozemek nesměly za-
sahovat ani kořeny kotev.
Pro zvýšení bezpečnosti byly mezi piloty vloženy
svisdrény, zaústědo dostatečně nadimenzovaného
obvodoho odvodnění. Stěny nádrží tak při stavbě neo-
hrozí tlak vody z ípadných vývěrů.
Pro zpětný syp nádrží poslouží materiál odtěžený ze
stavební my. Zásyp bude až 20 m vysoký a musí být pro-
veden tak, aby zemní tlak na stěny nádrží byl dlouhodobě
minimální. Vhodný způsob provedení zásypu odborníci
právě vybírají ze dvou v současnosti studovaných postu-
pů, které si ověří pokusy na stavbě.
O objemu prostoru, který bude nutné zasypat, si
můžete udělat edstavu i pohledu na fotografii, kde
ve stavební jámě je vpravo nádrž s dokončenými stěnami.
Do plné výšky chybí ještě osm metrů vysoký vrchlík
střechy. Zábradlí v popředí snímku a vlevo lemuje horní
hranu zdvojené pažicí pilotové stěny.
Řešení betonových konstrukcí
Jednoduchá není ani stavba válcovitých nádrží, které
s 60 cm tlustými stěnami patří mezi tenkostěnné kon-
strukce. Aby odolaly tlaku náplně a nedlo k jejich poru-
šení trhlinami, jsou kompletně navržené z edpjatého be-
tonu. Základové desky jsou předepnuté ve dvou kolmých
směrech. Stěny, budovapomoposuvného bednění,
mají edpínací kabely (systém DSI) svisa vodorovné,
kotveve svislých žebrech na vnější straně nádrže. Do-
dávku stěn pro naši divizi 6 provádí společnost Omega-
-Teplotechna Praha. Střecha ve tvaru kulového vrchlíku se
bude betonovat na dně nádrže a po částečném předepnutí
ji pracovníci firmy SM 7 vyzvednou do definitivní polohy
hydraulickým systémem se závěsnými tyčemi.
Po betonáži se každá nádrž napustí vodou a při tlako-
zkoušce se budou kontrolovat i deformace kladové
dy. Po vysušebudou nádrže opatřeny dvouvrstvým
snicím sysmem z lamitu, který je schopen indiko-
vat případné úniky náplně. Zajistí bezpečnost konstrukce
i ochranu prostředí před ropmi produkty.
Na stav, kterou ří m Ing. Ladislava Michálka
z divize 7, v současné době probíhají přípravné práce pro
betož první sechy a ipravuje se přesun posuvného
bednění na druhou nádrž. Sny první rostly rychlostí
až 1,4 m za den. Dosavadní postup výstavby v Loukově
svědčí o tom, že stavaři i experti z Metrostavu se s nároč-
nými a nezvyklými stavbami umějí vypořádat.
podle materiálů Ing. Richarda Barvínka,
prof. Ing. Jana L. Vítka, CSc.,
foto Ing. Richard Barvínek
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVI
Jarní cesta po trase rozestavěné dálnice D8
1
Nezvyklé stavby vyžadují nezvyklá řešení
2
3
4
Rekonstrukce Americké třídy je završena
Od konce ezna mohou obyvatelé i vštěvníci zápa-
dočeské metropole opět plně využívat zásadní doprav-
uzel v centru Plzně bez jakéhokoli dopravho ome-
zení. Divize 1 totdokončila veškeré stavební práce
spojené s poslední částí rekonstrukce Americké třídy.
Stavba v Plzni, která přestavovala jednu z nejrušněj-
ších městských tepen, byla výjimečná svým umístěním.
Americká třída v rekonstruovaném 700metrovém úseku
od Klatovské ulice po Anglické nábřeží, včetně Jungman-
novy a části Prokopovy ulice, spojuje od řeky Radbuzy
centrem sta východní a padní část Plzně. Je zá-
sadním dopravním uzlem, ve kterém se sjíždějí veškeré
plzeňské trolejbusové linky, edstavující základ místní
městské hromadné dopravy (foto).
Smyslem rekonstrukce, která probíhala v jednotlivých
etapách od konce ezna loňského roku, bylo především
zklidnění a celko zpříjemnění této rny. Za tímto
účelem zde bylo novysázeno 54 stromů, usny la-
vičky a postaveny dfontány. Stávající hlučné dláždění
nahradily živičné povrchy komunikací. Také chodníky byly
rozšířeny a opatřeny novým kamenným povrchem. Sto
let starou infrastrukturu nahradily nové inžerssítě.
Přestavba se týkala nejen vodovodů, plynovodů, horko-
vodů, ale i kabelových vedení včetně veřejného osvětlení,
městského rozhlasu, kamerového systému, světelné sig-
nalizace, dopravního značení a trolejového vedení.
Zakázka byla mimádně rná jak z hlediska ča-
sové koordinace jednotlivých fází, tak i z hlediska ochra-
ny zdraví pracova obyvatel města, kteří se v počtu
mnoha tisíc denně pohybovali přímo po staveništi,” uvedl
vedoucí projektu Ing. Radek Böhm. Za nejnáročnější část
stavby považuje vybudování nového kruhového objezdu,
který nahradil původní klasickou křižovatku, a pokládky
ech důležitých inženýrských , jež bylo nutno prová-
dět za nepřereného provozu některých trolejbusových
linek. Cena stavby nepřesáhla stanovený rozpočet, který
byl 194 milionů Kč včetně DPH. S výsledkem práce týmu
Ing. Böhma tak mohou t spokojení nejen obyvate
Plzně, ale i divize 1 Metrostavu.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
Metrostav_07_09.indd 3 4/16/09 9:42:58 AM
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 1
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 2
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 3
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 4
Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 07/2009, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (467 ms)

Rendering Strana 4 (104177): (0/1) (467 ms)

Rendering Strana 3 (104175): (0/1) (510 ms)

Rendering Strana 2 (104174): (0/1) (509 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3131/vth120845-1.jpg (3x)

 i3131/vth120846-1.jpg (3x)

 i3131/bg104175.svg

 i3131/vth120848-1.jpg (3x)

 i3131/vth120843-1.jpg