Strana 2
Škola vLuštěnicích dostane nový pavilon
Školní docházku si mohou připomenout pracovníci di-
vize 8, kteří rekonstruují a rozšiřují Základní školu
vLuštěnicích. Zavzpomínat mohou jak ti, kteří chodili
dostaré školy, tak ti, kteří už navštěvovali modernější
školní prostředí. Škola vLuštěnicích má totiž obé. Její
původní klasická budova, která je vyhrazena pro dru-
hý stupeň, pochází zroku 1909, ta novější, co slouží
mladším žákům, byla postavena vakci Z před 40 lety.
Obě školní budovy propojí vbudoucnosti nová, bezba-
riérová dvoupodlažní přístavba, vekteré budou centrální
šatny, jídelna s kuchyní, tři nové třídy, dílny a sociální
zařízení. Technické mezipatro zabere kotelna. Součástí
zakázky, kterou řídí tým Ing.Jana Müllera z divize 9, je
irekonstrukce stávajících přípojek avyvolané úpravy uží-
vaných pavilonů školy ivenkovních ploch vjejím areálu.
„Všechny práce tu probíhají zaplného provozu, proto
dáváme obzvláště velký pozor na zabezpečení staveni-
ště,“ řekl Ing.Müller. „Nejdřív jsme však museli vyřešit
problém, jak zahájit stavbu a zároveň neodpojit školu
odmédií. Prvně jsme proto dělali přeložky všech stavbou
dotčených stávajících přípojek a vnitroareálových roz-
vodů. Neznali jsme přitom ani jejich rozložení, ani trasy.
Práci nám komplikovaly inečekané nálezy starých septiků
astudní. Nazačátku jsme také museli vyměnit zdroj tepla
vobjektu prvního stupně, kde bylo nutné nahradit plyno-
vý kotel provizorním elektrickým, abychom mohli odpojit
plynovodní potrubí,“ popisuje Ing.Müller.
Aby se žáci aučitelé mohli bezpečně přesouvat mezi
současnými pavilony školy, stavbaři jim vybudovali mimo
hranice staveniště nový chodník. Pokud nechtěli narušit
vyučování, museli vše stihnout během týdenních jarních
prázdnin. „Nakonec se nám to podařilo avše jsme stihli
včas,“ pochvaluje si zahájení stavby Jan Müller.
Další práce, které přímo navazují nastávající objekty,
jsou plánovány na období letních prázdnin, takže dě-
ti – ikdyž by si možná přály opak – vevyučování onic
nepřijdou. Celá stavba, která začala vúnoru 2013, bude
dokončena ještě letos. Vnovém školním roce se ale děti
budou potkávat se stavbaři jen dva měsíce. Odlistopadu
se už totiž budou moci vzdělávat, stravovat ipřezouvat
vezcela nových prostorách (vizualizace).
–jar–, vizualizace Ing.arch. Ondřej Havlis
Ocel zHorních Počernic
Provoz ocelových konstrukcí divize 3 Metrostavu před-
stavil článek v minulém čísle novin. Jeho výrobnu
avní rozdělanou práci přibližují následující fotografie.
V Horních Počernicích ve skladu hutního materiálu,
halách přípravny, skládání, svařování, tryskárny alakovny
pracuje vsoučasnosti zhruba 60 kmenových zaměstnan-
ců Metrostavu. Většina z nich jsou svářeči, zámečníci
aostatní dělníci, pod jejichž rukama dnes mimo jiné vzni-
kají hned tři nová přemostění.
Dva 36 m vysoké pylony vetvaru písmene A(foto č.1
a2) pro zavěšení lávky vČelákovicích oceláři vyrábějí pro
tým Ing. Petra Koukolíka z divize 5. Technici z divize4
vedení Ing.Martinem Ředinou čekají nanové ocelové díly
pro rekonstrukci železničního mostu natrati Děčín–Jed-
lová (foto č. 3 a4). Pro sdružení divizí 2 a5 pak vHorních
Počernicích připravují také chodníkové konzoly pro Troj-
ský most (foto č. 5 a6). Díky zkušenostem icertifikátům
ocelářů z divize 3 je kvalita všech konstrukcí zaručená.
Ing. Václava Soukupa,
ředitele zahraničního podnikání
Jako mnoho dalších i Ing. Soukup začal pracovat vMe-
trostavu hned po ukončení studia na stavební fakultě
ČVUT. I když absolvoval obor Ekonomika a řízení sta-
vebnictví, nastoupil v roce 1980 do podzemí, aby se na
prvním pracovišti seznámil s mechanizovaným štítem
TŠčB-3, který razil tunely metra mezi stanicemi Můs-
tek a Sokolovská. Na podzemních stavbách pracoval
12 let, naposledy jako hlavní stavbyvedoucí. V led-
nu1994 se stal výrobním náměstkem divize 5 av úno-
ru 2002 jejím ředitelem. Od 1. dubna 2013 řídí útvar
zahraničního podnikání Skupiny Metrostav.
Získal jste bohatou praxi na podzemních stavbách. Na
které z nich nejraději vzpomínáte?
Snad na ty první, kdy jsem byl v přímém kontaktu s lidmi,
kteří v tunelech pracují. Často jsem jim i mistroval, znal
jsem všechny předáky a udržoval s nimi korektní a přá-
telské vztahy. Poznal jsem při tom hodnotu lidské práce
a potvrdil si, že zkušenosti ze staveb jsou nezbytným
základem pro dobrou manažerskou práci. Rád vzpomí-
nám ina prorážky, které s sebou vždy kromě slavnostní
atmosféry přinášely i trochu smutku, že každá stavba tu-
nelu jednou skončí. Tunelařina je těžká disciplína – nikdy
nevíte, na co při ní narazíte. Nelze proto zapomenout ani
na chvíle, kdy se nám nedařilo.
Budete řídit zahraniční podnikání. Mohou vám vpráci
pomoci i zkušenosti ze stavby tunelů na Islandu?
První stavba Metrostavu v zámoří byla složitá logisticky,
pracovně i vztahově, když jsme se museli zabývat itím,
jak při extrémních geologických podmínkách udržet vtý-
mu snesitelnou pracovní atmosféru. Také zkušenosti ze
zvládání nových technologií, z finanční krize, soudních
sporů či z tahanic o claimy lze uplatnit při dalších zakáz-
kách v cizině, i když každé teritorium má svá specifika.
Události se totiž často opakují, a když si rizika zahra-
ničního podnikání vyzkoušíte na vlastní kůži, získáte tak
zkušenosti ipro budoucí rozhodování.
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Mám určitou vizi, jak zahraniční podnikání ve Skupině
Metrostav řídit. Chtěl bych ale prvně navštívit všechny
organizační složky, které se jím zabývají nebo chtějí za-
bývat, a promluvit s jejich řediteli a obchodními řediteli
či náměstky. Mimo divizí Metrostavu a Subterry mezi ně
patří iZakládání staveb, ochotu podílet se na zahraničním
podnikání projevily i firmy CCE Praha a PRAGIS. Na zákla-
dě toho, co si vyslechnu o jejich zahraničních strategiích
apreferencích, bych chtěl navrhnout organizaci a strategii
pro celou Skupinu. Předpokládám, že mi jednání usnadní
ito, že celý život pracuji v Metrostavu a znám mnohé jeho
zaměstnance imanažery, Subterru nevyjímaje.
Jak velké by mělo zahraniční podnikání být a ve kterých
zemích bychom se podle vás měli o zakázky ucházet?
Podnikání v zahraničí se v první řadě musí odvíjet od
toho, kolik schopných pracovníků ochotných působit
vcizině jsme si vychovali a připravili. Na jejich počtu totiž
závisí i množství projektů, ve kterých můžeme uspět.
Geograficky pak musíme upřednostnit země, kde je
vyšší potenciál zakázku získat. Dál zvyšovat počet států,
do kterých cílíme, nemá cenu. Které z nich však budou
perspektivní, zjistíme až po prvním pokusu proniknout
na jejich trh. Tam, kde to lze, bychom se měli snažit pod-
pořit naše aktivity i exportním financováním. Na východ
od našich hranic teď hledáme uplatnění pro tunelovací
stroje Metrostavu. V bývalém socialistickém bloku se totiž
metro stavělo ve stejných profilech a stejnou technologií.
Změst, která mají geologii vyhovující štítům EPB, se má
podzemní dráha začít stavět v Charkově avBaku.
Jako první v historii jste letos získal Výroční cenu ge-
nerálního ředitele Metrostavu. Jak jste ji přijal?
Převzal jsem ji na konci působení udivize 5 a nepovažuji
ji jen za ocenění své práce, ale za uznání pro celý kolektiv,
který jsem řídil a jenž prokázal, že umí dobře zvládnout
itak složité technologie, jako jsou ražby moderními tu-
nelovacími stroji. A proto si tohoto ocenění velmi vážím.
strana 2
PTÁME SE
1
Delší životnost, nižší výška ikratší doba stavby
Firma Subterra použila pro modernizaci železniční trati
ve Střelenském tunelu a před jeho českým portálem
poprvé pevnou jízdní dráhu (PJD) typu PORR. Zatím
zní provedla 1. kolej (foto č. 1), jež je vezkušebním
provozu, aletos se chystá narekonstrukci druhé. Nové
řešení kolejového svršku má oproti klasickým řešením
delší životnost, téměř bezúdržbovou konstrukci ivyšší
udržitelnost geometrické polohy koleje. Díky vysoké
míře prefabrikace zkracuje čas výstavby aulehčuje ji.
Stavba u Střelenského tunelu zahrnuje nejen sanaci
amodernizaci jeho konstrukcí, ale irekonstrukci 1. koleje
natrati Púchov (SR) – Hranice n/M, obou kolejí veStře-
lenském tunelu apřestavbu zastávky Střelná. Vše včetně
nejmodernějších trakčních, sdělovacích, řídicích izabez-
pečovacích technologií. Dílo měří na délku 6 km amimo
téměř 300m tunelu zahrnuje i rekonstrukci 8 mostů,
6propustků aprotihlukové stěny. Stavba, spolufinanco-
vaná EU, posvém dokončení vkvětnu 2013 umožní bez-
pečnější, komfortnější arychlejší jízdu vlakových souprav.
Svýjimkou pevné jízdní dráhy se jedná ostandardní
zakázku, s jakou má Subterra bohaté zkušenosti. PJD
typu PORR, která vychází zpatentu rakouské firmy Porr
Bau GmbH, má však přes své nesporné výhody i vyšší
pořizovací náklady, než je unás obvyklé, avČR se sní
proto setkáváme poprvé. Konstrukce tohoto železnič-
ního svršku bez štěrkového lože vychází z nepředpjatě
vyztužených železobetonových panelů o velikosti 5160
x 2400 mm. Každá ztěchto prefabrikovaných desek ob-
sahuje 8 párů integrovaných kolejových podpor vosové
vzdálenosti 650 mm, dva odvzdušňovací otvory, dva pro
podlití panelu betonovou směsí apět kapes se závitovými
pouzdry, která slouží kosazení rektifikačních šroubů. Vo-
divé propojení dílů zajišťují měděné propojky najejich kra-
jích. Napojení PJD naklasický svršek řeší tzv. přechodová
oblast, která umožňuje plynulý nárůst tuhosti zklasického
svršku nabetonovou konstrukci anaopak (foto č. 2).
„Pevná jízdní dráha veStřelenském tunelu avoblasti
jeho českého portálu dosáhne ukaždé koleje délku přes
415 metrů, první z nich je už dnes ve zkušebním provozu,“
říká vedoucí projektu Ing.Petr Mikulášek zfirmy Subterra
a vysvětluje: „Nosné konstrukce tunelu byly v dobrém
stavu a stačilo je pouze sanovat. Dřevěné pražce však
byly zničené akvůli malému průjezdnému profilu je ne-
bylo možné nahradit betonovými, které potřebují vyšší
štěrkové lože. Použití pevné jízdní dráhy typu PORR bylo
tedy jediné možné řešení. Velmi se nám osvědčila aurčitě
ji použijeme pokaždé, kdy to bude možné.“
–red–, foto archiv Subterra
2
2
1
3
4
5
6
Certifikát na provádění pevné jízdní dráhy má i provoz
mostů a železobetonových konstrukcí dopravních
staveb divize 5 Metrostavu. Jak jsme psali v novinách
číslo 9/2010, jeho pracovníci získali oprávnění
provádět PJD systémem LVT (Low Vibration Track),
který má podkladní prefabrikované betonové bloky
uložené v pryžové botě. S kolejnicemi se osazují na
pevný, vyrovnaný podklad do projektované polohy
abez výztuže se zabetonují.