strana 3

ZPrAVODAJStVÍ Z DIVIZÍ

uceeB vstupuje do další etapy realizace

stavba univerzitního centra energeticky efektivních

budov (uCeeB), kterou pro čvut buduje nedaleko

Buštěhradu u Kladna tým Jana Kučery z divize 9, se nachází v přelomové fázi. po komplikovaných začátcích,

kdy bylo mimo jiné třeba vyřešit zcela novou koncepci

založení objektu včetně provedení nové realizační projektové dokumentace, nabral průběh výstavby rychlé

tempo a opět se drží stanoveného časového plánu.

Kvůli komplikované geologii podloží, jež tvoří nekonsolidované navážky s obsahem strusek různé mocnosti, je

objekt UCEEB založen na vrtaných pilotách. Na nich je jako

strop uložena podlahová základová deska. Pro její betonáž

posloužily speciální tvarovky Modulo, které umožňují

i kompenzaci očekávaných objemových změn podloží.

Koncept budovy je založen na pasivním standardu

a  tomu odpovídají i použité technologie a  postup prací.

Vrchní stavba vznikne kombinací železobetonových monolitických konstrukcí v pohledovém provedení a nosných

montovaných prvků z lepeného lamelového dřeva (foto

č. 1). Tato kombinace materiálů i profesí vyžaduje důslednou koordinaci a přesnost práce. V následujících týdnech

už čeká tým Jana Kučery dokončení hrubé stavby (foto č.

2), uzavření obvodového pláště a zahájení interiérů. Na

stavbě však nepracuje jen divize 9. Už od počátku realizace

v  srpnu 2012 spolupracuje tým Jana Kučery s divizí 1 Metrostavu a se společností Pragis, která zhotovuje veškeré

železobetonové konstrukce. Na stavbě se podílí i Subterra,

jejímž dílem je trafostanice a přípojky VN a NN.

Zakázka, který má být dokončena v rekordním čase

16  měsíců, využívá mnoho netradičních postupů a zahrnuje i jedinečné vybavení. „Jedná se například o těžké

podlahy pro kotvení zkušebních stolic, které při osazení

kotevních prvků vyžadují milimetrovou přesnost, konstrukce akustické komory nebo čistý prostor pro umístění

elektronového mikroskopu. Náročná bude i koordinace

činností při osazení dvou portálových jeřábů a kogenerační turbíny nebo montáž velkoplošného solárního kolektoru

na jižní fasádě budovy,“ vyjmenovává vedoucí projektu

další specifické úkony, které na jeho tým ještě čekají.

Veškeré práce zatím běží podle harmonogramu, takže

již příští zimu by mělo být UCEEB připraveno pro své pracovníky, kteří se v něm budou zabývat výzkumem v oblasti

optimalizace energetických úspor objektů.

Martina vampulová, foto Josef Husák

místo Prioru otevřou v Prostějově Zlatou bránu

nový název starého obchodního centra je jen jednou

z mnoha změn, kterých v příštích měsících dozná prostějovský prior. Byl postaven v 70. letech minulého století a podle názoru místních občanů svým „krabicoidním“ vzhledem, pro tehdejší dobu typickým, doslova

hyzdil střed města. aby se ještě letos změnil k lepšímu,

o to se od února stará tým Ing. lukáše Horuty z divize 1.

Prior v Prostějově změní po rekonstrukci nejen vnější

vzhled, ale i vnitřní uspořádání – z původní stavby totiž

zůstane zachován jen nosný skelet. Po vybourání světlíku

a  propojení pater eskalátory tu vznikne nákupní galerie

(malá vizualizace). Zmenší se skladovací prostory a obchody se rozšíří i do třetího podlaží, kde byly dosud kanceláře. Díky těmto dispozičním změnám se prodejní plocha objektu zdvojnásobí. Po přestavbě návštěvníci kromě

supermarketu a řady obchodů najdou ve Zlaté bráně také

novou restauraci i dvě kavárny a rychlá občerstvení.

Uspořádáním interiéru chtěli architekti navázat na historickou zástavbu, na  jejímž místě „obchoďák“ stojí.

Přibudou mu proto i další vchody, a lidé tak budou moci

chodit obchodním domem po přibližně stejných trasách,

kudy se dříve chodilo ulicemi centra města.

Zásadní změnu zaznamená budova i  zvenku. Dosavadní beton ve větší míře nahradí skleněné plochy (velká

vizualizace). „Z původní fasády Prioru jsme demontovali

skleněné vitráže a architekt má nyní za úkol zakomponovat je do  nového interiéru,“ popisuje využití původního

architektonického prvku Ing. Horuta. Odbouráním původní pekárny a balkonu také objekt o něco opticky odstoupí

od  okolních historických budov. „Zajímavostí a  hlavní

změnou exteriéru by měla být kombinace tří druhů fasád

a jejich různorodých materiálů. Koncepce a výběr materiálů se zatím dotvářejí do finální podoby na stole architekta,“ uvedl Ing. Horuta. Uvažuje se i o tom, že by nároží

budovy směrem k přilehlému náměstí Svatopluka Čecha

bylo ozvláštněno malbou, na které by byl ztvárněn blízký

kostel, který obchodní dům z tohoto pohledu zakrývá.

Stavbaři jsou dnes prakticky na začátku prací, za sebou mají jen hrubé bourací práce. Při nich v  zasedací

místnosti pod tapetou objevili jako zajímavost i  noviny

z  roku 1973 s  inzerátem Metrostavu, který hledal nové

pracovníky pro stavbu metra.

„Na  začátku díla jsme museli od  staveniště oddělit

supermarket, který bude až do konce května v provozu.

Dnes děláme přeložky inženýrských sítí a přípravné stavební práce na novém členění objektu. V příštích dnech

zahájíme montáž hrubých rozvodů technologií,“ popisuje

Ing. Horuta. Většinu díla však mají stavbaři teprve před

sebou. Dokončit by je měli během necelých devíti měsíců,

koncem letošního října.

A odkud se vzalo nové jméno obchodního domu? Jeho

název má upomínat na  městskou bránu, podle které se

jmenuje i sousední ulice, a na nedaleký dům U Zlaté studny. Drahý kov byl i v názvu hostince U Zlaté bečičky, který

stával v místech dnešního hlavního vchodu do Prioru.

–jar–, vizualizace společnost KanIa

Poslední odstřel ukončil ražby pod Jabloncem

stavba protipovodňových opatření, kterou Metrostav

provádí v Jablonci ve  sdružení s  firmou sYner, sice

skončí až v září, od velikonoc se však výrazně ztišila.

tým Ing.  Miroslava vlka z  divize 5 totiž 28. března

ukončil slavnostním odpalem ražbu posledního zdejšího podzemního díla – odpadní štoly z přehrady Mšeno.

přívodní štolu raziči divize 1 dorazili už před 4 měsíci.

„Poslední odstřel provedl primátor Jablonce Ing. Petr

Beitl z  ohlubně 14 m hluboké těžní šachty. Propojil jím

670 m dovrchně ražené štoly od  soutoku Lužické a  Bílé

Nisy s  590 m dlouhou úpadně raženou štolou od  jablonecké přehrady,“ popsal Ing. Vlk a pochválil: „V konečném

výsledku se osy obou tunelů minuly jen o pět milimetrů.“

Pracovníci divize 5 museli odpadní štolu s  profilem

mezi 11 a 16 m2 vyrazit přímo pod centrem města. Pře-

máhali přitom masiv liberecké žuly, který přenášel otřesy

i hluk z podzemí na povrch více, než bývá obvyklé v jiném

geologickém prostředí. Výsledky odborného posouzení

nezávislého soudního znalce však letos v lednu potvrdily,

že činnost stavby žádná obyvateli nahlášená poškození

budov v Jablonci nezavinila.

Teď už divizi 5 zbývá jenom dokončit dílčí úpravy dna

štoly (foto) a  provést betonáž definitivních obezdívek

z litého vodostavebního betonu. Do 30. září potom spolu

s pracovníky firmy SYNER dodělá výústní i vtokový objekt, do původních tras vrátí inženýrské sítě a opraví komunikace. Stavbu uzavře repasportizací objektů stojících

v zónách ovlivnění a odstraněním případných škod.

Závěrečného odpalu se vedle primátora Jablonce

zúčastnil i  ředitel divize 5 Ing.  Roman Fuksa. Ředitel

místního závodu Povodí Labe Ing. Jaroslav Jaroušek při

něm vyzdvihl celkový význam díla pro ochranu Jablonce.

Ing. Vlk k tomu poznamenal: „Koordinace staveb nových

pozemních, podzemních a  vodohospodářských objektů

s  provozem vodního díla Mšeno byla velmi náročná.

Po  celou dobu stavby totiž musel nepřetržitě fungovat

původní systém protipovodňové ochrany. Stavba navíc

leží v CHKO Jizerské hory, takže musíme přísně dodržovat

všechna nařízení na  ochranu životního prostředí.“ Okolí

Bílé a Lužické Nisy, před jejichž vodami bude projekt Jablonec chránit, je nadto nejen hezké, ale co se týče počasí,

i dost divoké. Třeba sněhu je tu stále ještě víc než dost.

1

2

V Řeži u Prahy vzniká nový výzkumný park

do areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u prahy se

na konci listopadu loňského roku nastěhovali stavbaři

z  divize 9, aby zde pro společnost Centrum výzkumu

Řež během 17 měsíců vybudovali diagnostické centrum a rekonstruovali pět stávajících pavilonů.

V objektech, které projdou rekonstrukcí a některé i dostavbou, vybuduje tým Jiřího Paulera například speciální

laboratoře pro výzkum neutronového záření, pro výzkum

a vývoj metod zpracování a úpravy radioaktivního odpadu

či laboratoře pro simulaci geologického ukládání vyhořelého paliva. Nové Diagnostické centrum bude sloužit

výzkumu a vývoji moderních diagnostických metod pro

zkoumání vlastností materiálů za extrémních podmínek.

Novostavbu vytvoří jednopodlažní hala se světlou

výškou 6 m, administrativní vestavbou a přístavkem pro

vyvíječ páry. V jedné části haly se budou nacházet místnosti pro pracoviště LOCA (výzkum simulující podmínky

při haváriích jaderných reaktorů se ztrátou chladiva),

které nebudou mít strop a  budou otevřené pro využití

jeřábu. V hale najde své místo i Centrum vysoce citlivých

analytických přístrojů s laboratořemi, přípravnou, havarijní sprchou, nádržemi aktivní kanalizace a  strojovnou

vzduchotechniky. Administrativní část bude mít v  1. PP

technické místnosti, laboratoře a  hygienické zázemí.

Přízemí z větší části zaberou kanceláře, zkušebny a laboratoře, ale také šatny zaměstnanců a hygienická zařízení.

Do  jeho východní části projektanti umístili pomocnou

laboratoř, která je zařazena do sledovaného pásma. V patře budou opět převážně kanceláře, zkušebny, velká zasedací a školicí místnost či nezbytné zázemí. Diagnostické

centrum bude spojovacím krčkem napojeno na stávající

pavilon fyzikální metalurgie.

Ze stavebního hlediska nečeká stavbaře nic neobvyklého, protože budou používat standardní technologie: železobetonové monolitické konstrukce, PREFA dílce, zděné

obvodové stěny, betonové podlahy a fasádní zateplovací

systém. „Ve  stávajících objektech nás při práci ochrání

dozimetrické měření. V  případě zjištění kontaminace

radioaktivními látkami nastoupí oprávnění pracovníci,

kteří zamořený materiál uloží do  speciálního kontejneru

a předají k likvidaci Ústavu jaderného výzkumu. Náročná

však bude rekonstrukce a  přístavba objektu s  názvem

Malé zbytky, protože je technologicky propojen s budovou

reaktoru, který musí zůstat v nepřetržitém provozu,“ konstatuje vedoucí projektu Jiří Pauler. Kromě jeho týmu teď

můžete na stavbě potkat i kolegy z firmy Zakládání staveb,

na elektroinstalaci se chystají pracovníci elektrostřediska divize 1. Stavební část díla by divize 9 měla dokončit

v dubnu příštího roku. Vědci a výzkumníci se do nových

prostor nastěhují, až je investor, společnost Centrum výzkumu Řež, vybaví technologickým zařízením a přístroji.

Martina vampulová

trojský most v praze je od 21. března 2013 samonosný

„Začátek letošního jara je pro nás velmi významný, protože jsme spustili poslední hydraulické lisy na dočasných podpěrách

a trojský most už stojí pouze na definitivních ložiscích na holešovické opěře a trojském pilíři. dvěstěmetrové hlavní pole

už tak není podepřeno žádnou provizorní podpěrou,“ řekl při této příležitosti vedoucí projektu Bc. alexandr tvrz z divize 5.