Metrostav a.s.

strana 4

Poetická oslava práce

i n f o r m a c e / a k t u a l it y / z a j í m a v o sti

Připomínka čtyřicátin

n a š e FO T ORE P OR T Á Ž

Noviny Vodních staveb číslo 21–22/1974 zveřejnily na

stránce Metrostavu, která se věnovala zahájení provozu metra I.C, mezi jinými texty i úryvek z básně Josefa

Hory nazvané První máj budoucnosti.

Básník, překladatel a literární kritik Josef Hora (1891–

1945) neměl s pražskou dopravou ani s metrem či stavebnictvím nic společného. Mezi lety 1920 a 1925, kdy mimo

jiné působil i jako novinář v Rudém právu, však psal tzv.

proletářskou poezii. Nebyla revoluční, spíš se zamýšlela

nad osudem dělníků. Později se Josef Hora věnoval lyrické poezii a byl jako první – in memoriam – jmenován

československým národním umělcem. Jeho básnickou

oslavu práce si můžeme připomenout i dnes:

To práce zpívá.

To odvaha otců,

jich vítězný boj

a nový a nový

nepokoj.

Touha výš a dál,

nového máje

slast a žal...

Bylo tak slavné

žaláře bořit,

ale jak krásné je,

dítě mé, tvořit,

milion rukou

když převrací zem,

když člověkem být

je být dělníkem!

Čtyřicet let spolehlivé služby prvního provozního úseku trasy C pražského metra připomene celá řada aktivit. Kromě Metrostavu je chystá i Dopravní podnik

hlavního města Prahy, který o nich bude informovat

zejména na internetových stránkách www.m40.cz.

Metrostav připravil pro veřejnost výstavu velkoformátových historických fotografií ze stavby metra I.C. Ozdobí

ploty staveniště metra V.A u Evropské třídy v Dejvicích. Je

jen škoda, že snímků se mnoho nedochovalo, a také v jejich datování se podklady rozcházejí. Třeba kromě zájmu

kolemjdoucích fotografie vyvolají i vzpomínky pamětníků

a Metrostavu se díky nim podaří archiv upřesnit.

Obdobná fotografická výstava bude brzo i součástí

parteru nového sídla Metrostavu – Palmovka Parku II.

Někteří zkušení kolegové si tak budou moci připomenout

stavby, na kterých začínali, ty mladší zase možná udiví,

jak prázdná byla před více než 40 lety některá pražská

prostranství, kde dnes žijí v bytové zástavbě tisíce lidí.

Historii se současností propojí večer 5. května koncert

orchestru BERG. Uskuteční se v rozestavěné stanici Petřiny na metru V.A a posluchačům nabídne moderní vážnou

hudbu v podání mladého tělesa, které v roce 1995 založil

dirigent Peter Vrábel. Vstupenky na toto vystoupení lze

zakoupit prostřednictvím webu www.berg.cz.

Ani v metru cestující o hudbu nepřijdou. Součástí

oslav, které od 5. května pořádá Dopravní podnik hl. m.

Prahy, totiž bude kromě výstavy o stavbě metra a dne otevřených dveří v depu Kačerov také pokračování oblíbené

hudební akce Nalaďte se v metru. Tentokrát proběhne za

uměleckého přispění jednotlivců i skupin z řad veřejnosti.

Metro jako inspirace

Budování pražského metra bylo nejvýznamnější československou stavební událostí konce 60. a začátku

70. let minulého století. Od samotného počátku bylo

navrhováno nejen jako účelné, ale mělo být i krásné.

Jeho vzhled tvořili architekti, vestibuly i stanice zdobili sochaři a výtvarníci. Stalo se i zdrojem a inspirací

pro umělce. Některá díla se dají dodnes dohledat.

Na metru I.C ale mnoho uměleckých artefaktů nebylo

či nezůstalo. Podchod na Florenci však dosud zdobí původní mozaika. Na I. P. Pavlova zůstal již zmíněný reliéf lvů

z původních Mariánských hradeb. Stanice Vyšehrad, jejíž

architektonické řešení navrhl Ing. arch. Stanislav Hubička,

má sochařsky modelované vnější stěny. Uměleckými díly

jsou i skleněná stěna v pankráckém vestibulu a pískovcový reliéf či skleněné vitráže ve vestibulu stanice Kačerov.

Autory těchto děl najdete na metroweb.cz.

To, že se pražské metro povedlo, potvrzuje i fakt, že

stanici metra Staroměstská na lince A (foto dole) zařadili

čtenáři webu zpravodajské stanice CNN mezi dvanáct

nejpůsobivějších stanic podzemní dráhy v Evropě.

Není proto divu, že se podzemí Prahy stalo i uměleckou inspirací. V rozhlasovém pořadu Hrajeme za dobrou

práci a pro radost pracovníkům Metrostavu třeba zazněla

27. února 1973 Písnička pro Metrostav. Její hudbu složil

Jindřich Brabec a slova napsal Jiří Aplt. Známější se ale

stala skladba Metro, dobrý den, kterou nazpíval Jiří Schelinger. Její slova najdete na 1. stránce a v řadě zábavních

podniků si ji můžete zazpívat jako karaoke. Motivy z metra

se objevily na také známkách, třeba na jednokorunové

z roku 1975 vydané k 30. výročí osvobození Československa. Radovali se také sběratelé odznaků. Jejich sbírky

se mohly najednou rozrůst hned o desítky exemplářů.

V mnoha knihovnách lze zase nalézt reprezentativní

publikaci nazvanou Pražské metro – Stavba československo-sovětské spolupráce, jejímž odborným redaktorem

byl Ing. Karel Matzner z Metrostavu. Spolu s archivními

výtisky novin podniku Vodní stavby a webovými stránkami metroweb. cz tato kniha posloužila jako základní zdroj

pro sestavení textů do tohoto čísla novin Metrostavu,

které se vážou k historii stavby metra.

Z Karlova na Pankrác

Stavba metra pokračuje i 40 let po zprovoznění jeho prvního úseku I.C

Metrostav dostál svému jménu a v budování pražské podzemní dráhy stále pokračuje. Jako lídr ve sdružení s firmou

HOCHTIEF CZ dnes naše divize 8 v čele s ředitelem výstavby Ing. Miroslavem Filipem řídí stavbu metra V.A. Úsek

z Dejvic do Motola měří 6,1 km a jeho čtyři stanice už zkrášlují závěrečné práce. Ve stanici Bořislavka, kterou

buduje partner Metrostavu, montéři připevňují lamely obkladů (foto č. 1). Hlavním subdodavatelem stanice

Nádraží Veleslavín je Subterra. Její pracovníci (foto č. 2) zde v současnosti pokračují v pokládce vodovodního

a kanalizačního potrubí a probíhá zde montáž definitivního osvětlení (foto č. 3). Také na Petřinách (foto č. 4), jež

budou dílem Metrostavu, stavbaři finišují. Stojí zde lešení pro obklad ploch nad eskalátorovým tunelem a stěny

začaly pokrývat obkladové lamely (foto č. 5). Jediná stanice osvětlená přímým slunečním světlem na tomto

provozním úseku bude Nemocnice Motol, kterou opět buduje HOCHTIEF CZ. Na její prosklený střešní plášť (foto

č. 6) dělníci osazují slunolamy a napojují jej na sokl železobetonové konstrukce. V interiéru (foto č. 7) už mimo

jiné zedníci zdrsnili betonové stěny pro keramické obklady, provádějí omítky i podkladní vrstvy podlah a osazují

ocelové zárubně. V traťových tunelech, jejichž snímek najdete v upoutávce na str. 1, jsou z většiny hotové kolejové

svršky, natažen tunelový vodovod a elektrikáři pracují na osvětlení. Tuto část stavby zajišťovalo sdružení divizí 8

a 5 Metrostavu a ražby provedly mechanizované tunelovací stroje Tonda a Adéla. Ty byly i důkazem technologického

posunu Metrostavu, který se k nejmodernějším razicím štítům propracoval od sovětského nemechanizovaného

Pavla, s nímž razil metro I.C. Jistě i úsek V.A bude spolehlivě sloužit nejméně 40 let, jako dnes slaví metro I.C.

Na trase I.C projíždějí soupravy metra také tubusem

Nuselského mostu. V roce 1965 jej zbouráním 17 obytných budov začali stavět pracovníci podniku Stavby

silnic a železnic, Praha. Pro automobilovou dopravu

byl slavnostně otevřen 22. února roku 1973. S metrem

jej spojuje i to, že v roce 2000 získal v kategorii dopravních děl ocenění Stavba století.

Nuselský most (v letech 1975–1989 nazývaný most

Klementa Gottwalda) je 485 metrů dlouhý a 26,5 m široký.

Má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře.

Dvě jeho pole mají rozpětí 68,5 m a tři měří 115,5 m.

Vnitřní tubus pro metro má lichoběžníkový průřez a výšku téměř 6,5 m, tloušťka jeho stěn se pohybuje od 30 do

110 cm. Průměrná výška mostu dosahuje 42,5 m.

O přemostění Nuselského údolí uvažovali inženýři už

koncem 19. století, na prvním vážnějším návrhu pracoval

i vyhlášený mostař Ing. Stanislav Bechyně. Nakonec byl

most postaven podle koncepce Ing. Jana Vítka, Ing. Miroslava Sůry a Ing. arch. Roberta Bucháčka.

Stavbu mostu provázela řada problémů, které odstartovalo rozhodnutí vlády o změně podpovrchové tramvaje

na metro a později o nákupu souprav metra ze Sovětského

svazu. Zatímco původně plánované tramvaje nebo lehké

české vozy metra R1 měly nápravový tlak 10,5 tuny, sovětské soupravy Ečs dosahovaly 16 tun. Na takové zatížení

však most nebyl navržen, proto jej musel doplnit speciální

roznášecí ocelový rošt s hmotností 822 t, který nápravové

tlaky roznesl na stěny komorového nosníku (foto).

Rošt má délku jako most – 485 m, což je hodnota

blízká vlnové délce, na které vysílá stanice Praha (639 kHz

~ 469 m). Proto zatěžovací zkoušky mostu a související

měření musely probíhat především v noci, kdy se Praha

odmlčela. V opačném případě totiž rošt fungoval jako velmi kvalitní anténa a přijímaný signál rozhlasového vysílání

zcela překrýval signály pro měřicí přístroje.

V nedaleké budoucnosti bude muset Nuselský most

projít generální opravou. Ta značně omezí pražskou

dopravu, zvlášť pokud předtím nebude dokončena trasa

metra D. Také toto konstatování potvrzuje, že bez dalšího

rozvoje sítě metra se hlavní město těžko obejde.

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 7/2014 vyšlo 22. 4. 2014 (8/2014 vyjde 13. 5. 2014) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda),

Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou

37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad

Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

Metrostav_07_2014.indd 4

17.4.14 15:11