strana 4
Poetická oslava práce
i n f o r m a c e / a k t u a l it y / z a j í m a v o sti
Připomínka čtyřicátin
n a š e FO T ORE P OR T Á Ž
Noviny Vodních staveb číslo 21–22/1974 zveřejnily na
stránce Metrostavu, která se věnovala zahájení provozu metra I.C, mezi jinými texty i úryvek z básně Josefa
Hory nazvané První máj budoucnosti.
Básník, překladatel a literární kritik Josef Hora (1891–
1945) neměl s pražskou dopravou ani s metrem či stavebnictvím nic společného. Mezi lety 1920 a 1925, kdy mimo
jiné působil i jako novinář v Rudém právu, však psal tzv.
proletářskou poezii. Nebyla revoluční, spíš se zamýšlela
nad osudem dělníků. Později se Josef Hora věnoval lyrické poezii a byl jako první – in memoriam – jmenován
československým národním umělcem. Jeho básnickou
oslavu práce si můžeme připomenout i dnes:
To práce zpívá.
To odvaha otců,
jich vítězný boj
a nový a nový
nepokoj.
Touha výš a dál,
nového máje
slast a žal...
Bylo tak slavné
žaláře bořit,
ale jak krásné je,
dítě mé, tvořit,
milion rukou
když převrací zem,
když člověkem být
je být dělníkem!
Čtyřicet let spolehlivé služby prvního provozního úseku trasy C pražského metra připomene celá řada aktivit. Kromě Metrostavu je chystá i Dopravní podnik
hlavního města Prahy, který o nich bude informovat
zejména na internetových stránkách www.m40.cz.
Metrostav připravil pro veřejnost výstavu velkoformátových historických fotografií ze stavby metra I.C. Ozdobí
ploty staveniště metra V.A u Evropské třídy v Dejvicích. Je
jen škoda, že snímků se mnoho nedochovalo, a také v jejich datování se podklady rozcházejí. Třeba kromě zájmu
kolemjdoucích fotografie vyvolají i vzpomínky pamětníků
a Metrostavu se díky nim podaří archiv upřesnit.
Obdobná fotografická výstava bude brzo i součástí
parteru nového sídla Metrostavu – Palmovka Parku II.
Někteří zkušení kolegové si tak budou moci připomenout
stavby, na kterých začínali, ty mladší zase možná udiví,
jak prázdná byla před více než 40 lety některá pražská
prostranství, kde dnes žijí v bytové zástavbě tisíce lidí.
Historii se současností propojí večer 5. května koncert
orchestru BERG. Uskuteční se v rozestavěné stanici Petřiny na metru V.A a posluchačům nabídne moderní vážnou
hudbu v podání mladého tělesa, které v roce 1995 založil
dirigent Peter Vrábel. Vstupenky na toto vystoupení lze
zakoupit prostřednictvím webu www.berg.cz.
Ani v metru cestující o hudbu nepřijdou. Součástí
oslav, které od 5. května pořádá Dopravní podnik hl. m.
Prahy, totiž bude kromě výstavy o stavbě metra a dne otevřených dveří v depu Kačerov také pokračování oblíbené
hudební akce Nalaďte se v metru. Tentokrát proběhne za
uměleckého přispění jednotlivců i skupin z řad veřejnosti.
1
Metro jako inspirace
Budování pražského metra bylo nejvýznamnější československou stavební událostí konce 60. a začátku
70. let minulého století. Od samotného počátku bylo
navrhováno nejen jako účelné, ale mělo být i krásné.
Jeho vzhled tvořili architekti, vestibuly i stanice zdobili sochaři a výtvarníci. Stalo se i zdrojem a inspirací
pro umělce. Některá díla se dají dodnes dohledat.
Na metru I.C ale mnoho uměleckých artefaktů nebylo
či nezůstalo. Podchod na Florenci však dosud zdobí původní mozaika. Na I. P. Pavlova zůstal již zmíněný reliéf lvů
z původních Mariánských hradeb. Stanice Vyšehrad, jejíž
architektonické řešení navrhl Ing. arch. Stanislav Hubička,
má sochařsky modelované vnější stěny. Uměleckými díly
jsou i skleněná stěna v pankráckém vestibulu a pískovcový reliéf či skleněné vitráže ve vestibulu stanice Kačerov.
Autory těchto děl najdete na metroweb.cz.
To, že se pražské metro povedlo, potvrzuje i fakt, že
stanici metra Staroměstská na lince A (foto dole) zařadili
čtenáři webu zpravodajské stanice CNN mezi dvanáct
nejpůsobivějších stanic podzemní dráhy v Evropě.
Není proto divu, že se podzemí Prahy stalo i uměleckou inspirací. V rozhlasovém pořadu Hrajeme za dobrou
práci a pro radost pracovníkům Metrostavu třeba zazněla
27. února 1973 Písnička pro Metrostav. Její hudbu složil
Jindřich Brabec a slova napsal Jiří Aplt. Známější se ale
stala skladba Metro, dobrý den, kterou nazpíval Jiří Schelinger. Její slova najdete na 1. stránce a v řadě zábavních
podniků si ji můžete zazpívat jako karaoke. Motivy z metra
se objevily na také známkách, třeba na jednokorunové
z roku 1975 vydané k 30. výročí osvobození Československa. Radovali se také sběratelé odznaků. Jejich sbírky
se mohly najednou rozrůst hned o desítky exemplářů.
V mnoha knihovnách lze zase nalézt reprezentativní
publikaci nazvanou Pražské metro – Stavba československo-sovětské spolupráce, jejímž odborným redaktorem
byl Ing. Karel Matzner z Metrostavu. Spolu s archivními
výtisky novin podniku Vodní stavby a webovými stránkami metroweb. cz tato kniha posloužila jako základní zdroj
pro sestavení textů do tohoto čísla novin Metrostavu,
které se vážou k historii stavby metra.
Z Karlova na Pankrác
2
3
4
5
6
7
Stavba metra pokračuje i 40 let po zprovoznění jeho prvního úseku I.C
Metrostav dostál svému jménu a v budování pražské podzemní dráhy stále pokračuje. Jako lídr ve sdružení s firmou
HOCHTIEF CZ dnes naše divize 8 v čele s ředitelem výstavby Ing. Miroslavem Filipem řídí stavbu metra V.A. Úsek
z Dejvic do Motola měří 6,1 km a jeho čtyři stanice už zkrášlují závěrečné práce. Ve stanici Bořislavka, kterou
buduje partner Metrostavu, montéři připevňují lamely obkladů (foto č. 1). Hlavním subdodavatelem stanice
Nádraží Veleslavín je Subterra. Její pracovníci (foto č. 2) zde v současnosti pokračují v pokládce vodovodního
a kanalizačního potrubí a probíhá zde montáž definitivního osvětlení (foto č. 3). Také na Petřinách (foto č. 4), jež
budou dílem Metrostavu, stavbaři finišují. Stojí zde lešení pro obklad ploch nad eskalátorovým tunelem a stěny
začaly pokrývat obkladové lamely (foto č. 5). Jediná stanice osvětlená přímým slunečním světlem na tomto
provozním úseku bude Nemocnice Motol, kterou opět buduje HOCHTIEF CZ. Na její prosklený střešní plášť (foto
č. 6) dělníci osazují slunolamy a napojují jej na sokl železobetonové konstrukce. V interiéru (foto č. 7) už mimo
jiné zedníci zdrsnili betonové stěny pro keramické obklady, provádějí omítky i podkladní vrstvy podlah a osazují
ocelové zárubně. V traťových tunelech, jejichž snímek najdete v upoutávce na str. 1, jsou z většiny hotové kolejové
svršky, natažen tunelový vodovod a elektrikáři pracují na osvětlení. Tuto část stavby zajišťovalo sdružení divizí 8
a 5 Metrostavu a ražby provedly mechanizované tunelovací stroje Tonda a Adéla. Ty byly i důkazem technologického
posunu Metrostavu, který se k nejmodernějším razicím štítům propracoval od sovětského nemechanizovaného
Pavla, s nímž razil metro I.C. Jistě i úsek V.A bude spolehlivě sloužit nejméně 40 let, jako dnes slaví metro I.C.
Na trase I.C projíždějí soupravy metra také tubusem
Nuselského mostu. V roce 1965 jej zbouráním 17 obytných budov začali stavět pracovníci podniku Stavby
silnic a železnic, Praha. Pro automobilovou dopravu
byl slavnostně otevřen 22. února roku 1973. S metrem
jej spojuje i to, že v roce 2000 získal v kategorii dopravních děl ocenění Stavba století.
Nuselský most (v letech 1975–1989 nazývaný most
Klementa Gottwalda) je 485 metrů dlouhý a 26,5 m široký.
Má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře.
Dvě jeho pole mají rozpětí 68,5 m a tři měří 115,5 m.
Vnitřní tubus pro metro má lichoběžníkový průřez a výšku téměř 6,5 m, tloušťka jeho stěn se pohybuje od 30 do
110 cm. Průměrná výška mostu dosahuje 42,5 m.
O přemostění Nuselského údolí uvažovali inženýři už
koncem 19. století, na prvním vážnějším návrhu pracoval
i vyhlášený mostař Ing. Stanislav Bechyně. Nakonec byl
most postaven podle koncepce Ing. Jana Vítka, Ing. Miroslava Sůry a Ing. arch. Roberta Bucháčka.
Stavbu mostu provázela řada problémů, které odstartovalo rozhodnutí vlády o změně podpovrchové tramvaje
na metro a později o nákupu souprav metra ze Sovětského
svazu. Zatímco původně plánované tramvaje nebo lehké
české vozy metra R1 měly nápravový tlak 10,5 tuny, sovětské soupravy Ečs dosahovaly 16 tun. Na takové zatížení
však most nebyl navržen, proto jej musel doplnit speciální
roznášecí ocelový rošt s hmotností 822 t, který nápravové
tlaky roznesl na stěny komorového nosníku (foto).
Rošt má délku jako most – 485 m, což je hodnota
blízká vlnové délce, na které vysílá stanice Praha (639 kHz
~ 469 m). Proto zatěžovací zkoušky mostu a související
měření musely probíhat především v noci, kdy se Praha
odmlčela. V opačném případě totiž rošt fungoval jako velmi kvalitní anténa a přijímaný signál rozhlasového vysílání
zcela překrýval signály pro měřicí přístroje.
V nedaleké budoucnosti bude muset Nuselský most
projít generální opravou. Ta značně omezí pražskou
dopravu, zvlášť pokud předtím nebude dokončena trasa
metra D. Také toto konstatování potvrzuje, že bez dalšího
rozvoje sítě metra se hlavní město těžko obejde.
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,
180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 7/2014 vyšlo 22. 4. 2014 (8/2014 vyjde 13. 5. 2014) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda),
Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou
37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad
Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.
Metrostav_07_2014.indd 4
17.4.14 15:11