Strana 2
Zakázka u mladoboleslavského letiště
Na začátku března zahájil tým divize 3 pod vedením
Ing. Jana Krajdla stavbu nového prodejního, servisní-
ho a výcvikového centra společnosti Nisa Air v Mladé
Boleslavi. V těsné blízkosti mladoboleslavského letiš-
tě by na pozemku o výměře 6700m² měl už do podzimu
vyrůst moderní areál, v němž se bude nacházet budova
servisního střediska sveškerým potřebným zázemím
akromě toho i restaurace doplněná apartmány.
Společnost Nisa Air se zabývá prodejem i servisem
vrtulníků a provozuje leteckou školu. Ve své flotile má mi-
mo jiné i bezpilotní vrtulník, který slouží třeba k pořizování
fotografií a videí v místech, kde to jinak není běžně možné.
Nově vznikající areál umožní firmě rozšířit nabídku svých
služeb i o servis malých letadel.
Objekt servisního střediska vyroste podél severní
a východní hranice pozemku a bude se v něm nachá-
zet administrativní a technické zázemí servisu vrtulníků
aškolicí středisko letecké školy. K dispozici zde budou
také sklady a hangáry vrtulníků a v případě potřeby ile-
tadel kategorie ultra light. Maximální hmotnost vrtulníků
ani malých letadel nepřesáhne 1500 kg.
Konstrukci budovy hangárů a servisu vytvoří cel-
kem pět základních modulů o rozměrech 15 x 15 metrů.
Hlavní nosnou funkci těchto modulů budou plnit čtyři
pultové rámy o rozpětí 15 m rozmístěné v pětimetrových
osových vzdálenostech. Na střechu stavbaři použijí tra-
pézový plech s parozábranou, obvodový plášť vytvoří
PUR panely. Letadla se budou do hangárů dopravovat
přes posuvně-skládací amanuálně ovládaná hangárová
vrata s navrhovanou světlostí nejméně 12,0 x 4,0 m.
Vjihozápadní, klidové části areálu s přímým přístupem
od parkoviště postaví tým Ing. Krajdla objekt spřízemní
restaurací, čtyřmi obytnými apartmány vpatře a multi-
funkčním sálem pro pořádání samostatných akcí. Tato
budova bude mít nepravidelný půdorys s maximálními
rozměry 28 x 33,5 m. V její západní části bude vúrovni
terénu půdorys narušen polootevřeným atriem ve tvaru
kruhu. Druhé nadzemní podlaží bude kolem něj uskočené
a na střeše přízemí tak vznikne klidná terasa (vizualizace).
Pro tento objekt budou typické železobetonové nos-
né konstrukce a kontaktní fasádní zateplovací systém
s minerální stěrkou imitující vzhled betonu. V patře by
stavbaři měli na fasádu použít dvouvrstvý provětrávaný
sendvičový plášť s obkladem ve dvou barvách.
Vedoucí projektu neočekává při stavbě žádné nestan-
dardní či zvláštní postupy ani výraznější komplikace. „Jen
si budeme muset poradit snapjatým časovým harmono-
gramem tak, abychom vše stihli dokončit během pouhých
šesti měsíců, tedy do poloviny září,“ dodává Ing. Krajdl.
–mv–, vizual. Ing. arch. Martin Hradečný
Obrazy ze stavby
Dojmy z budování podzemní dráhy mohou být různé.
Zástupce ředitele výstavby metra V.A Ing. Jiří Ju-
nek,CSc., zdivize 8 kjejich zachycení použil fotoapa-
rát. Dokumentární snímky odrážející růst díla následně
upravil pomocí počítače vbarevné obrazy. Fotosloupek
znich představuje výběr sestavený bez ohledu namís-
to či dobu vzniku jednotlivých záběrů. Za poskytnutí
autorovi děkujeme. Více fotografií naleznete v jeho
nově vydané knize o metru V.A.
Definitivní ostění větrací štoly vnapojení navětrací šach-
tu ustanice Bořislavka
Provádění definitivního ostění dna stanice Bořislavka
Lešení pro montáž rastru obkladu stanice Petřiny
Stanice Petřiny připravená pro „definitivní krásno“
Hotové nástupiště stanice Bořislavka
Tlakový uzávěr mezi provozovaným úsekem pražského
metra I.A aprávě otevřeným úsekem V.A.
Ing.Miroslava Filipa,
ředitele výstavby metra V.A zdivize 8
Metro V.A slouží cestujícím. Co ještě z projektu zbývá?
Za zprovozněním úseku V.A stojí pětileté úsilí celého tý-
mu, který pracoval ve složitém prostředí nejen po stránce
technické, ale i legislativně právní a administrativní. Rád
bych proto poděkoval všem, kdo se na společném úkolu
aktivně podíleli. A co zbývá? Dodělat terénní i sadové
úpravy a odstranit drobné vady či nedodělky, které ne-
brání provozu. Postupně vyklízíme jednotlivá zařízení
staveniště, měla by být odstraněna do léta. Dokončení
díla po stavební stránce je ale jedna věc, úspěšné dotažení
zakázky do konce až po vystavení poslední faktury a uza-
vření projektu v souladu s platnou smlouvou je věc druhá.
Už značně redukovaný tým proto ještě čeká pořádný kus
práce zejména v oblasti administrativy.
Na který z okamžiků stavby budete nejvíc vzpomínat?
Ještě jsem neměl čas se nad tím zamyslet, zatím to jsou
jen jednotlivé střípky, které mi občas vytanou na mysli.
Každá část stavby, každý rok nebo jeho část totiž přináše-
ly diametrálně odlišné problémy, které jsme museli nejen
rychle, ale především odpovědně a komplexně řešit. Na
začátku to byla dobrá příprava a rozjetí zakázky. Vprůbě-
hu prací jsme se pak potýkali s řešením změn vyvolaných
vesměs nepředvídatelnými okolnostmi nebo jinými objek-
tivními důvody. Dílčí odchylky přitom měly dopad na celé
dílo. Když se například ukázala nemožnost vybudovat
vyprojektované zařízení staveniště pro vytažení TBM,
musely být jejich ražby prodlouženy až do stanice Dejvic-
ká. To se vzhledem k zastižené geologii sice ukázalo jako
bezpečnější než původně plánovaná NRTM, část strojů
však bylo nutné demontovat ve stísněném prostoru. Také
to ve svém důsledku významně ovlivnilo postup výstavby
celého stavebního oddílu. Opožděné předání staveniště
anečekaně horší geotechnické podmínky vprostorubu-
doucí stanice Nádraží Veleslavín zase vyvolaly změnu
jejího technického řešení. Kvůli zachování bezpečnosti
aco nejrychlejšímu dokončení této části došlo k přemís-
tění měnírny adistribuční trafostanice z ražené části za
nástupištěm do rozšířeného prostoru hloubeného objektu
stanice – vše včetně přepracování prováděcích projektů.
Zásadní úlohou, se kterou jsme se potýkali po celou do-
bu, ale byla koordinace sostatními účastníky výstavby.
I proto, že technologická část projektu byla soutěžena
mnohem později a separátně od stavební. Vše muselo být
přitom koordinováno tak, aby dopady do termínu byly co
nejmenší. Dodržení stanoveného data 6. dubna považuji
za velký úspěch stejně jako zvládnutí technologie ražeb
TBM. Její první použití u nás se stalo nejen výbornou re-
ferencí Metrostavu, ale i školou pro všechny zúčastněné.
Co si myslíte o budoucnosti výstavby metra?
Co se týká Metrostavu, jsem přesvědčen, že si umí dobře
poradit se všemi technickými problémy, které mohou při
stavbě metra nastat. V naší divizi jsou zkušení profesio-
nálové, ale také dost mladých lidí, kteří se osvědčili, apro
budoucnost divize i celé firmy mohou být přínosem. Tým
pro takovou velkou stavbu totiž musí být vždy dobře se-
stavený – praktické zkušenosti zpředcházejících projektů
obdobného typu jsou nezastupitelné, stejně je ale důležitá
i energie mladších a jejich ochota se dál učit. Bohužel
někteří zkušení odborníci už nenávratně odešli, zde bych
rád vzpomenul Václava Spálenku – skvělého praktika,
se kterým se velmi dobře spolupracovalo. Podnikat ale
vprostředí, vjakém se nachází tuzemský trh stavebních
zakázek – obzvláště vkontextu událostí posledních let –,
nebude jednoduché. Velkých staveb moc není ajejich pří-
prava se pozdržela nebo ještě nezačala. A jak už zaznělo
při mnoha jiných příležitostech, realizace projektů je stále
složitější. Je to dáno především nedokonalou legislativou,
zejména jejím složitým právním výkladem, a v některých
případech ikomplikovanou situací investorů, která může
vyústit až v jejich neochotu rozhodovat. Pokud nedojde
kvýrazné změně platné legislativy včetně její interpretace,
tak si myslím, že výstavba liniových dopravních staveb
typu metra bude velice komplikovaná. Jak časově, tak
administrativně, oekonomice ani nemluvě.
strana 2
PTÁME SE
1
Speciální zakládání nastavbě vKarlsruhe
Výstavba tunelové části lehkého metra v Karlstruhe
je dnes největší zakázkou, na které pracují kolegové
ze společnosti BeMo Tunnelling (BeMo). Když se vlé-
tě 2013 mateřská společnost jejich firmy – rakouská
ALPINE Bau – dostala doúpadku, museli vyřešit otáz-
ku, jak nastavbě bez přerušení pokračovat vprovádění
speciálního zakládání. Vlednu 2014, kdy už společnost
BeMo byla členem Skupiny Metrostav, proto v jejím
rámci vzniklo oddělení speciálního zakládání.
Aby projekt vKarlsruhe mohl postupovat, museli ve
firmě BeMo na jaře roku 2014 nejprve zaplnit značné
personální mezery vzniklé vdůsledku insolvence ALPINE
Bau. Ato jak udělnického personálu, tak i mezi techniky
či zaměstnanci. Stavbu bylo také nutné znova vybavit
stroji. Nově vznikající oddělení BeMo při tomto nesnad-
ném úkolu významně podpořila jeho nová „sestra“ ze
Skupiny Metrostav – společnost Zakládání staveb.
Odbřezna 2014 proto mohly být – částečně vsoubě-
hu – na lehké metro nasazeny čtyři jednotky naprovádění
podzemních stěn, čtyři natryskovou injektáž, tři nazhoto-
vování mikropilot (foto č. 2), jedno beranidlo naštětovnice
ajedna velká vrtací souprava. Celkově kolegové zoddělení
speciálního zakládání vroce 2014 vKarlsruhe provedli:
22000 m
2
podzemních stěn
10000 m
2
dna zpevněného tryskovou injektáží
1715 ks mikropilot
355 ks kotev pažení
1000 m
2
vodonepropustného dna zhotoveného che-
mickou injektáží
30 velkých vrtaných pilot.
„Jsme obzvláště hrdí na to, že čerpací zkoušky
vevšech třinácti stavebních jámách prokázaly těsnost van
odpovídající požadavkům zestavební smlouvy. Vyhověli
jsme tak vysokým nárokům nejen navýkon, ale inakva-
litu provedených prací,“ říká vedoucí projektu speciálního
zakládání Tim Pasker, který řídí práce na místě.
Práce speciálního zakládání vprostoru osy východ-
-západ (foto č. 1) kolegové veznačné míře dokončili už
vroce 2014 před nástupem plnoprofilového bentonitové-
ho štítu Giulia. Vroce 2015 proto změřili hlavní pozornost
na oblast tzv. jižní odbočky trasy. Zejména na stanici
Ettlinger Tor, kde se bude nízko založený tunel lehkého
metra navíc křížit s plánovaným silničním tunelem pod
Kriegsstraße. Dá se proto očekávat, že zde pracovníky
z oblasti speciálního zakládání čekají další velké výzvy
při realizaci různých druhů činností.
Zaměstnanci oddělení speciálního zakládání firmy Be-
Mo ze stavby tunelů lehkého metra vKarlsruhe upřímně
děkují kolegům ze společnosti Zakládání staveb, kteří je
odsamého začátku vstřícně asvelkým nasazením pod-
porovali. Ato nejen radami, ale ičiny.
Tim Pasker, Robert Dostál, foto archiv BeMo
2
Metrostav_07_2015.indd 2 17.04.15 13:12