Metrostav

Strana 2

Experimentální ověřování požární odolnosti
Z hlediska zajištění bezpečnosti provozu v tunelech
představuje zásadní problém požární odolnost tunelo-
vého ostění. Požár představuje značné tepelné zatíže-
ní, které může vést až kezřícení tunelu. Hloubené tune-
ly srovnými vyztuženými stropy jsou navliv požárního
zatížení citlivější než klenbové.
Při výstavbě dálnice D8 vroce 2005 Metrostav uva-
žoval o použití definitivního ostění z prostého betonu
utunelu Libouchec. Zatímco pro vyztužená ostění existo-
vala kritéria návrhu, aplikace prostého betonu unás byly
vpočátcích. Proto jsme vezkušebně PAVUS veVeselí nad
Lužnicí přistoupili k experimentálnímu ověření požární
odolnosti vzorku ostění tunelu zprostého betonu oroz-
měrech 2,0 x 2,0 x 0,4 m. Zkouška prokázala, že při tehdy
požadovaném požárním zatížení nedošlo k závažnému
porušení testovaného vzorku. Experimentálním ověřením
kvality tak byly splněny požadavky investora a ostění
zprostého betonu bylo možné vtunelu Libouchec použít,
což významně přispělo kekonomickému výsledku stavby
avytvořilo příznivější podmínky pro další realizace.
Vnásledujícím období se Metrostav podílel nařešení
výzkumného projektu CIDEAS, kde se požární odolnost
tunelových ostění dále zkoumala asi pět let aověřily se
různé technologie jejich ochrany.
Již standardním, ale nejméně účinným opatřením je
použití polypropylenových vláken, která omezují odprýs-
kávání betonu vystaveného vysokým teplotám. Ostění
se poruší podstatně méně, než kdyby se vlákna nepou-
žila, ale stále je nutné jej popožáru rekonstruovat. Vyšší
odolnost poskytují ochranné nástřiky. Předmětem zkou-
šení byl například nástřik odfirmy BASF vtloušťce cca
50 mm. Další testy ověřovaly například ochranu modelu
vyztuženého stropu hloubeného tunelu pomocí desek
Promatect–T odspolečnosti Promat. Vzorky byly zatíženy
asledoval se průhyb desek orozpětí cca 4,5 m při požá-
ru podobu 180 minut. Soubor zkoušek prokázal stupeň
funkčnosti jednotlivých opatření azároveň však upozornil
naproblematické části použitých technologií.
Výzkumná činnost nikdy nekončí
Aby požární opatření byla účinná, bylo by je nutné provést
vcelé délce tunelu, přestože se využijí jen lokálně vmístě
požáru. Proto jsou velmi nákladná. Před rozhodnutím
ojejich realizaci je tak nezbytné pečlivě zvažovat dopady
případného požáru najeho účastníky, nanásledné opravy
inaomezení provozu vtunelu. Je třeba vyhodnotit riziko
vzniku požáru ajeho rozsah vevazbě najeho důsledky.
Z toho pak vyplyne efektivnost nákladů vynaložených
napožární opatření. To je mimo jiné isložkou výzkumné
činnosti vsoučasnosti řešeného projektu CESTI, který se
zabývá stavbami dopravní infrastruktury.
prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Deformovaný železobetonový vzorek stropní desky
pozkoušce zatížením při požáru
Poděkování příchozím
Na22. akci Daruj krev sMetrostavem se přihlásilo na
60 jeho zaměstnanců ikolegů zjiných firem Skupiny.
Zdravotníci zÚVN vedení MUDr.Dominikem Kutáčem
(foto č.1) jim odebrali přes 22 litrů krve (foto č. 2–6).
Daroval ji i Mgr. Robert Gruzovský zútvaru vztahů kve-
řejnosti (foto č. 7), který akci pravidelně organizuje.
Ing.Davida Szombathyho,
vedoucího střediska divize 4
Profesní životopis Ing. Szombathyho je rovný jako
přímka – od studia geotechniky a podzemního sta-
vitelství na Vysoké škole báňské v Ostravě vede bez
odboček přímo kdivizi 4. Vloni se po10leté praxi stal
vedoucím jejího střediska silničních staveb.
Psali jsme ostřediscích asfaltových abetonových vo-
zovek. Jak mezi ně zapadá středisko silničních staveb?
Připravuje jim staveniště na pokládku krytu. Zajišťuje
totiž výstavbu akompletní rekonstrukce silnic idálnic –
odbourání přes zemní práce apodkladní vrstvy vozovek
až pokanalizaci či odvodňovací systémy. Spolupracujeme
přitom samozřejmě se všemi divizními středisky iprovo-
zem dopravy a mechanizace. Máme pět techniků, kteří
komunikují přímo sinvestorem, atři strojníky. Jsme sice
malé středisko, ale efektivní. Zarok existence jsme už do-
kázali, že spoměrně nízkými režijními náklady dokážeme
úspěšně dokončit zakázky vřádu stovek milionů korun.
Které stavby máte zasebou?
Vlastními silami jsme provedli řadu menších projektů,
vesměs se jedná o fragmentace betonových vozovek,
kanalizaci azemní práce. Podstatné jsou ale ty velké za-
kázky, které jsme dokončili, konkrétně sedm rekonstrukcí
nadálnicích D1 aD2 vokruhu 40 km odBrna. Začali jsme
je dělat před čtyřmi lety, když jsme ještě působili vprovo-
zu zemních prací, zněhož jsme se vloni vyčlenili.
Kde pracujete teď?
Provádíme kanalizaci vúseku, kde mezi Bošilcem aŠe-
větínem staví dálnici D3 tým kolegy Michala Türka. Při
modernizaci dálnice D1 06 Soutice–Psáře, kterou řídí dal-
ší tým naší divize vedený Zdeňkem Ludvíkem, skanalizací
letos končíme, znovu jsme tam zahájili bourání starého
cementobetonového krytu pomocí multikladivové drtičky.
Myslela jsem, že se nato používá silniční gilotina?
Gilotina má běžně jen jeden břit apomocí několikatunové-
ho závaží rozbíjí kryt napoměrně velké kusy betonu, které
se musejí odvážet. My máme ale uzavřenou smlouvu
ovýhradní spolupráci spolsko-americkou firmou Wegar-
ten akdrcení starého krytu používáme technologii zvanou
rubblizing, kterou má patentovanou společnost Antigo
zUSA. Drticí stroj nese označení MHB (Multi Head Bre-
aker) aspomocí dvanácti dvojic hydraulicky poháněných
kladiv, které vrůzném rytmu padají znastavitelné výšky,
drtí kryt na drobnější frakce. Ty se pak lépe nakládají
adokorby se vejde větší náklad. Použití tohoto stroje pro
demolici CBK je ale druhotné. Je hlavně určen ksegmen-
taci vysloužilé betonové vozovky, jejíž rozdrcené kusy
pozvibrování přímo namístě poslouží jako podklad pro
asfaltový povrch. Kdyby se totiž asfalt položil napůvodní
kryt, jeho dilatační spáry by se prokopírovaly napovrch,
takže by vznikla pěkná valcha, jako se už leckde stalo. Při
technologii rubblizing ktomu dojít nemůže, jen se zesílí
podkladní vrstva komunikace. Výhoda je iv tom, že se
demolovaný materiál nemusí odvážet naskládku arecyk-
lovat, takže se životní prostředí nezatěžuje zbytečným hlu-
kem či prachem. Letos už dosáhneme mety 1 milionum²
fragmentovaných CB vozovek unás anaSlovensku.
Rozjíždíte inovou zakázku vČeských Budějovicích…
Začínáme tam stavět asi 700metrovou silnici, která přímo
spojí sídliště Máj a Vltava. Je to dost náročný projekt,
protože při něm budeme muset večtyřech etapách apři
zachování plného provozu přestavět křižovatku Husovy
třídy se Strakonickou ulicí nakruhový objezd. Obě tyto
komunikace jsou přitom extrémně vytížené ajezdí ponich
itrolejbusy. Další zpestření díla nám může přinést poze-
mek, přes který nová trasa povede až večtyřmetrovém
zářezu. Dřív totiž sloužil jako vojenský tankodrom anikdo
neví, naco naněm narazíme. Mluví se iozakopaných tan-
cích apodzemním muničním skladu, ale to snad nebude
pravda a stavbu dokončíme podle plánu dodubna 2018.
Nastředisko sosmi lidmi máte dost práce.
Jsme vytížení na100 % amusejí nám vypomáhat iko-
legové zostatních projektových týmů naší divize. Věřím
proto, že všechno dobře avčas zvládneme.
strana 2
PTÁME SE
1
Stavbu Marsa-Żołnierska obyvatelé tolerují
Odloňského března, kdy divize 4 podepsala smlouvu
s investorem na modernizaci částí varšavských ulic
Marsa aŻołnierska, uplynul více než rok apřestavba
dříve velmi vytížených komunikací se blíží polovině.
Ato nejen co se týče termínu.
„Letošní zimu jsme podle plánu využili kbourání staré
mostní estakády nad jedním železničním koridorem. Prá-
ce jsme kvůli počasí nemuseli přerušovat, proto zakázka
stále běží podle harmonogramu. Ovšem upraveného,
ne původního. Investor nám totiž nebyl schopen předat
veškeré pozemky nutné kvýstavbě vesmluvním termínu,
atak je zakončení stavby posunuté očtyři měsíce. Nej-
bližším milníkem teď pro nás bude letošní listopad, kdy
je nutné uvést do provozu první nové mosty. Celé dílo
musíme fyzicky skončit do 25. července příštího roku
apotom zadalší dva měsíce uzavřít administrativu,“ říká
vedoucí projektu Ing.Tomáš Ćmiel.
V jeho týmu dnes pracuje 28techniků. Pět jich pochází
zČeska, ostatní jsou Poláci. „Většinu znich znám velmi
dobře. Víc než 15místních kolegů už totiž snámi spolu-
pracovalo při naší předchozí varšavské stavbě naS8,“ do-
dává. Foto sídla týmu naleznete v upoutávce na straně1.
Stavbu pozorně sledují místní občané
Modernizace ulic Marsa a Żołnierska spočívá ve zka-
pacitnění krajské silnice 631 v 4,8 km dlouhém úseku,
jenž začíná nakřižovatce ulic Marsa aNaddnieprzańska
apopřekonání dvou železničních koridorů končí nahra-
nicích polského hlavního města. Přestavba probíhá při
zachování provozu jak naulicích, tak navlakových tratích
(foto č. 1). Je proto rozdělena do mnoha dílčích etap,
při nichž se vokolí mění průběh dopravních tras. „Naši
práci na předchozí stavbě S8 místní obyvatelé chválili.
Také tady mají pro nás pochopení aasi se jim opět líbí,
že práce rychle postupují. Zatím si totiž nestěžují, ato ani
přes velké silniční zácpy, kterými jim stavba (foto č. 2)
iorganizace její dopravy komplikují život,“ říká Ing.Ćmiel.
Některé práce už stavbaři ukončili
Dnes už mají stavbaři hotové založení čtyř mostů –
napilotách CFA oprůměru 500 mm, velkoprůměrových
pilotách 1200 mm či vkolejišti namikropilotách – aza-
hájili práce navbíjení prefabrikovaných pilot sprůřezem
500 × 500 mm. Začátkem letošního dubna už také oceláři
vyrobili přes 1200 tun ocelových mostních konstrukcí,
kterých bude divize 4 nasvou polskou zakázku celkem
potřebovat zhruba dvojnásobek.
–red–, foto Genesis PR
2
1
2
3
4
5
6
7
Metrostav_07_2017.indd 2 20.04.17 11:38
Metrostav a.s. - noviny