Strana 2
Experimentální ověřování požární odolnosti
Z hlediska zajištění bezpečnosti provozu v tunelech
představuje zásadní problém požární odolnost tunelo-
vého ostění. Požár představuje značné tepelné zatíže-
ní, které může vést až kezřícení tunelu. Hloubené tune-
ly srovnými vyztuženými stropy jsou navliv požárního
zatížení citlivější než klenbové.
Při výstavbě dálnice D8 vroce 2005 Metrostav uva-
žoval o použití definitivního ostění z prostého betonu
utunelu Libouchec. Zatímco pro vyztužená ostění existo-
vala kritéria návrhu, aplikace prostého betonu unás byly
vpočátcích. Proto jsme vezkušebně PAVUS veVeselí nad
Lužnicí přistoupili k experimentálnímu ověření požární
odolnosti vzorku ostění tunelu zprostého betonu oroz-
měrech 2,0 x 2,0 x 0,4 m. Zkouška prokázala, že při tehdy
požadovaném požárním zatížení nedošlo k závažnému
porušení testovaného vzorku. Experimentálním ověřením
kvality tak byly splněny požadavky investora a ostění
zprostého betonu bylo možné vtunelu Libouchec použít,
což významně přispělo kekonomickému výsledku stavby
avytvořilo příznivější podmínky pro další realizace.
Vnásledujícím období se Metrostav podílel nařešení
výzkumného projektu CIDEAS, kde se požární odolnost
tunelových ostění dále zkoumala asi pět let aověřily se
různé technologie jejich ochrany.
Již standardním, ale nejméně účinným opatřením je
použití polypropylenových vláken, která omezují odprýs-
kávání betonu vystaveného vysokým teplotám. Ostění
se poruší podstatně méně, než kdyby se vlákna nepou-
žila, ale stále je nutné jej popožáru rekonstruovat. Vyšší
odolnost poskytují ochranné nástřiky. Předmětem zkou-
šení byl například nástřik odfirmy BASF vtloušťce cca
50 mm. Další testy ověřovaly například ochranu modelu
vyztuženého stropu hloubeného tunelu pomocí desek
Promatect–T odspolečnosti Promat. Vzorky byly zatíženy
asledoval se průhyb desek orozpětí cca 4,5 m při požá-
ru podobu 180 minut. Soubor zkoušek prokázal stupeň
funkčnosti jednotlivých opatření azároveň však upozornil
naproblematické části použitých technologií.
Výzkumná činnost nikdy nekončí
Aby požární opatření byla účinná, bylo by je nutné provést
vcelé délce tunelu, přestože se využijí jen lokálně vmístě
požáru. Proto jsou velmi nákladná. Před rozhodnutím
ojejich realizaci je tak nezbytné pečlivě zvažovat dopady
případného požáru najeho účastníky, nanásledné opravy
inaomezení provozu vtunelu. Je třeba vyhodnotit riziko
vzniku požáru ajeho rozsah vevazbě najeho důsledky.
Z toho pak vyplyne efektivnost nákladů vynaložených
napožární opatření. To je mimo jiné isložkou výzkumné
činnosti vsoučasnosti řešeného projektu CESTI, který se
zabývá stavbami dopravní infrastruktury.
prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Deformovaný železobetonový vzorek stropní desky
pozkoušce zatížením při požáru
Poděkování příchozím
Na22. akci Daruj krev sMetrostavem se přihlásilo na
60 jeho zaměstnanců ikolegů zjiných firem Skupiny.
Zdravotníci zÚVN vedení MUDr.Dominikem Kutáčem
(foto č.1) jim odebrali přes 22 litrů krve (foto č. 2–6).
Daroval ji i Mgr. Robert Gruzovský zútvaru vztahů kve-
řejnosti (foto č. 7), který akci pravidelně organizuje.
Ing.Davida Szombathyho,
vedoucího střediska divize 4
Profesní životopis Ing. Szombathyho je rovný jako
přímka – od studia geotechniky a podzemního sta-
vitelství na Vysoké škole báňské v Ostravě vede bez
odboček přímo kdivizi 4. Vloni se po10leté praxi stal
vedoucím jejího střediska silničních staveb.
Psali jsme ostřediscích asfaltových abetonových vo-
zovek. Jak mezi ně zapadá středisko silničních staveb?
Připravuje jim staveniště na pokládku krytu. Zajišťuje
totiž výstavbu akompletní rekonstrukce silnic idálnic –
odbourání přes zemní práce apodkladní vrstvy vozovek
až pokanalizaci či odvodňovací systémy. Spolupracujeme
přitom samozřejmě se všemi divizními středisky iprovo-
zem dopravy a mechanizace. Máme pět techniků, kteří
komunikují přímo sinvestorem, atři strojníky. Jsme sice
malé středisko, ale efektivní. Zarok existence jsme už do-
kázali, že spoměrně nízkými režijními náklady dokážeme
úspěšně dokončit zakázky vřádu stovek milionů korun.
Které stavby máte zasebou?
Vlastními silami jsme provedli řadu menších projektů,
vesměs se jedná o fragmentace betonových vozovek,
kanalizaci azemní práce. Podstatné jsou ale ty velké za-
kázky, které jsme dokončili, konkrétně sedm rekonstrukcí
nadálnicích D1 aD2 vokruhu 40 km odBrna. Začali jsme
je dělat před čtyřmi lety, když jsme ještě působili vprovo-
zu zemních prací, zněhož jsme se vloni vyčlenili.
Kde pracujete teď?
Provádíme kanalizaci vúseku, kde mezi Bošilcem aŠe-
větínem staví dálnici D3 tým kolegy Michala Türka. Při
modernizaci dálnice D1 06 Soutice–Psáře, kterou řídí dal-
ší tým naší divize vedený Zdeňkem Ludvíkem, skanalizací
letos končíme, znovu jsme tam zahájili bourání starého
cementobetonového krytu pomocí multikladivové drtičky.
Myslela jsem, že se nato používá silniční gilotina?
Gilotina má běžně jen jeden břit apomocí několikatunové-
ho závaží rozbíjí kryt napoměrně velké kusy betonu, které
se musejí odvážet. My máme ale uzavřenou smlouvu
ovýhradní spolupráci spolsko-americkou firmou Wegar-
ten akdrcení starého krytu používáme technologii zvanou
rubblizing, kterou má patentovanou společnost Antigo
zUSA. Drticí stroj nese označení MHB (Multi Head Bre-
aker) aspomocí dvanácti dvojic hydraulicky poháněných
kladiv, které vrůzném rytmu padají znastavitelné výšky,
drtí kryt na drobnější frakce. Ty se pak lépe nakládají
adokorby se vejde větší náklad. Použití tohoto stroje pro
demolici CBK je ale druhotné. Je hlavně určen ksegmen-
taci vysloužilé betonové vozovky, jejíž rozdrcené kusy
pozvibrování přímo namístě poslouží jako podklad pro
asfaltový povrch. Kdyby se totiž asfalt položil napůvodní
kryt, jeho dilatační spáry by se prokopírovaly napovrch,
takže by vznikla pěkná valcha, jako se už leckde stalo. Při
technologii rubblizing ktomu dojít nemůže, jen se zesílí
podkladní vrstva komunikace. Výhoda je iv tom, že se
demolovaný materiál nemusí odvážet naskládku arecyk-
lovat, takže se životní prostředí nezatěžuje zbytečným hlu-
kem či prachem. Letos už dosáhneme mety 1 milionum²
fragmentovaných CB vozovek unás anaSlovensku.
Rozjíždíte inovou zakázku vČeských Budějovicích…
Začínáme tam stavět asi 700metrovou silnici, která přímo
spojí sídliště Máj a Vltava. Je to dost náročný projekt,
protože při něm budeme muset večtyřech etapách apři
zachování plného provozu přestavět křižovatku Husovy
třídy se Strakonickou ulicí nakruhový objezd. Obě tyto
komunikace jsou přitom extrémně vytížené ajezdí ponich
itrolejbusy. Další zpestření díla nám může přinést poze-
mek, přes který nová trasa povede až večtyřmetrovém
zářezu. Dřív totiž sloužil jako vojenský tankodrom anikdo
neví, naco naněm narazíme. Mluví se iozakopaných tan-
cích apodzemním muničním skladu, ale to snad nebude
pravda a stavbu dokončíme podle plánu dodubna 2018.
Nastředisko sosmi lidmi máte dost práce.
Jsme vytížení na100 % amusejí nám vypomáhat iko-
legové zostatních projektových týmů naší divize. Věřím
proto, že všechno dobře avčas zvládneme.
strana 2
PTÁME SE
1
Stavbu Marsa-Żołnierska obyvatelé tolerují
Odloňského března, kdy divize 4 podepsala smlouvu
s investorem na modernizaci částí varšavských ulic
Marsa aŻołnierska, uplynul více než rok apřestavba
dříve velmi vytížených komunikací se blíží polovině.
Ato nejen co se týče termínu.
„Letošní zimu jsme podle plánu využili kbourání staré
mostní estakády nad jedním železničním koridorem. Prá-
ce jsme kvůli počasí nemuseli přerušovat, proto zakázka
stále běží podle harmonogramu. Ovšem upraveného,
ne původního. Investor nám totiž nebyl schopen předat
veškeré pozemky nutné kvýstavbě vesmluvním termínu,
atak je zakončení stavby posunuté očtyři měsíce. Nej-
bližším milníkem teď pro nás bude letošní listopad, kdy
je nutné uvést do provozu první nové mosty. Celé dílo
musíme fyzicky skončit do 25. července příštího roku
apotom zadalší dva měsíce uzavřít administrativu,“ říká
vedoucí projektu Ing.Tomáš Ćmiel.
V jeho týmu dnes pracuje 28techniků. Pět jich pochází
zČeska, ostatní jsou Poláci. „Většinu znich znám velmi
dobře. Víc než 15místních kolegů už totiž snámi spolu-
pracovalo při naší předchozí varšavské stavbě naS8,“ do-
dává. Foto sídla týmu naleznete v upoutávce na straně1.
Stavbu pozorně sledují místní občané
Modernizace ulic Marsa a Żołnierska spočívá ve zka-
pacitnění krajské silnice 631 v 4,8 km dlouhém úseku,
jenž začíná nakřižovatce ulic Marsa aNaddnieprzańska
apopřekonání dvou železničních koridorů končí nahra-
nicích polského hlavního města. Přestavba probíhá při
zachování provozu jak naulicích, tak navlakových tratích
(foto č. 1). Je proto rozdělena do mnoha dílčích etap,
při nichž se vokolí mění průběh dopravních tras. „Naši
práci na předchozí stavbě S8 místní obyvatelé chválili.
Také tady mají pro nás pochopení aasi se jim opět líbí,
že práce rychle postupují. Zatím si totiž nestěžují, ato ani
přes velké silniční zácpy, kterými jim stavba (foto č. 2)
iorganizace její dopravy komplikují život,“ říká Ing.Ćmiel.
Některé práce už stavbaři ukončili
Dnes už mají stavbaři hotové založení čtyř mostů –
napilotách CFA oprůměru 500 mm, velkoprůměrových
pilotách 1200 mm či vkolejišti namikropilotách – aza-
hájili práce navbíjení prefabrikovaných pilot sprůřezem
500 × 500 mm. Začátkem letošního dubna už také oceláři
vyrobili přes 1200 tun ocelových mostních konstrukcí,
kterých bude divize 4 nasvou polskou zakázku celkem
potřebovat zhruba dvojnásobek.
–red–, foto Genesis PR
2
1
2
3
4
5
6
7
Metrostav_07_2017.indd 2 20.04.17 11:38