Strana 2
Stavba inspirovaná industriálními kořeny lokality
Na úzkém pozemku ohraničeném Sokolovskou ulicí
a Rohanským nábřežím roste mezi ulicemi Za Inva-
lidovnou a K Olympiku nová administrativní budova.
Namístě bývalé Rustonky ji pro developera J&T Real
Estate CZ buduje sdružení, vněmž jsou stejným dílem
zastoupeny jako lídr firma Geosan Group aMetrostav.
Společný realizační tým, řízený Ing.Karlem Kutnohor-
ským z Geosan Group aIng.Milanem Kolajou zdivize 3
Metrostavu, zahájil stavbu vloni v prosinci. Hotové dílo by
měl předat napřelomu třetího ačtvrtého kvartálu 2019.
„Kolegové zdivize 4 hloubí až dokonce května staveb-
ní jámu. Kvůli třem podzemním podlažím bude základová
spára objektu ležet téměř 13 m pod úrovní terénu aasi
osm metrů pod hladinou podzemní vody. Jámu proto paží
atěsní štětovnice, které už jsou zajištěné vprvní kotevní
úrovni. Abychom mohli vybudovat spodní stavbu, navr-
ženou jako bílou vanu zvodonepropustného betonu pode-
přenou velkoprůměrovými tahovými atlakovými pilotami,
budeme muset z jámy neustále odčerpávat podzemní
vodu. Doufám, že její hladina nebude příliš kolísat, aby se
práce nekomplikovaly,“ říká Ing.Milan Kolaja.
Omezené staveniště umožňuje zásobovat aprovádět
dílo jen zkratší strany objektu, stavbaři proto musí nej-
častěji řešit logistické problémy. Zvlášť složité období je
čeká při vytahování štětovnic, kdy práce ovlivní stísněný
prostor i blízké tramvajové vedení vSokolovské ulici.
Kanceláře sobchody pro více než 1360 pracovníků
Při návrhu objektu inspirovala autory z ateliéru CMC
architects historie lokality. Technicistně pojatý kvádr bu-
dovy smodulovou fasádou proto oživili výraznými, nepra-
videlně rozmístěnými prostorovými profily (vizualizace).
Vetřech suterénech novostavby bude parkoviště pro
185 aut, sklady atechnologické zázemí. Přízemí zaberou
obchody arestaurace pro zaměstnance. Vsedmi kance-
lářských podlažích stavbaři připraví otevřené kancelářské
prostory pro fit-out podle přání nájemců.
„Pevně věřím, že zakázku dokončíme včas, akolegyně
ikolegové si při další běžné práci zase najdou volný čas
nasvé rodiny čikoníčky,“ uzavřel Ing.Kolaja.
Darovali jsme krev
Centrum vzdělávání v Palmovka Parku II se v pátek
13. dubna proměnilo v transfuzní stanici (foto č. 1).
Na50 zaměstnanců převážně zmateřské firmy se při
24. akci Daruj krev s Metrostavem rozhodlo věnovat
svou životodárnou tekutinu. Celkem se podařilo ode-
brat přes 21 litrů krve, které pomohou zachránit životy.
Hned posedmé ráno účastníci vyplňovali dotazníky
(foto č. 2), poté jim zdravotníci zOddělení hematologie
akrevní transfuze ÚVN vPraze-Střešovicích provedli ne-
zbytná vyšetření azaevidovali je (foto č. 3). Ve školicím
sále pak probíhal odběr: napřenosných lůžkách se střídali
dárci, aby se na 10 až 15 minut „napojili“ na odběrové
váhy, a vaky sčervenou tekutinou jen přibývaly…
„Říkal jsem si, že dokud ještě vzhledem k věku můžu,
daruji krev,“ svěřuje se 64letý Ivan Macoun (foto č. 4),
rozpočtář zdivize 4, zatímco mu sestřička zavádí dožíly
jehlu. „Krev dávám dlouhodobě už nejméně 25let. Něko-
mu pomohu aje to pro mě iověření, že jsem zdravotně
v pořádku.“ Ivan Macoun je držitel Janského bronzové
plakety a absolvoval už 18. odběr. „Mne inspirovali ko-
legové,“ říká 24letý Michal Tábořík, technik z divize 4.
„Doporučil mi to lékař ze zdravotních důvodů,“ prozrazuje.
Průběh akce si pochvaloval MUDr. Martin Marek
zÚVN (foto č. 5). „SMetrostavem spolupracujeme dlou-
hodobě a rádi. Počet účastníků je vporovnání sjinými
firmami vždy vysoký ajsou tu vnaprosté většině dárci,
kteří věnují svou krev už déle, což představuje větší bez-
pečnost. Navíc tito lidé mají zažitý určitý typ chování,
který odnich potřebujeme aočekáváme.“
David Kalců, foto archiv Metrostavu
Ing.Karla Volfa, MBA,
obchodního ředitele Metrostavu
Ing. Karel Volf se po pěti letech zaměstnání v divizi3,
kdy většinou působil jako vedoucí projektu na nároč-
ných stavbách, stal vlednu roku 2009 jejím obchodním
náměstkem. Za šest let postoupil na místo zástupce
obchodního ředitele celého Metrostavu. Obchodním
ředitelem společnosti je od letošního ledna.
Jaká je dnešní doba z pohledu obchodního ředitele?
Situace na trhu se neustále mění a vyvíjí tak, že naše
podnikání stále víc závisí na proměnných, které nezná-
me. Nevíme, jak dopadnou volby, jaká bude mezinárodní
situace, jak se změní legislativa, jaký to bude mít dopad
na ekonomiku, na trh práce. Před třemi lety bych třeba
nepředpokládal, že nastane čas, kdy budeme přemlouvat
subdodavatele, aby nám dali vůbec nějakou nabídku.
Také získat nového zaměstnance je dnes kvůli nízké míře
nezaměstnanosti téměř nadlidský výkon. Máme lépe na-
plněný zásobník práce než v nedávné minulosti. To nám
dává příležitost soustředit se ne na kvantitu, ale na kvalitu
zakázek, a tím pádem i na lepší ekonomiku.
Chystáte nějaké změny v činnosti obchodního úseku?
Úsek obchodního ředitele se dlouhodobě moc neměnil,
zatímco vnější prostředí se proměnilo velmi významně.
Proto jsem začal hledat problematické oblasti, kde se nám
okolí vzdálilo, a řešit je. První, co si zasluhuje pozornost,
je soutěžní legislativa. Proto jsem v lednu posílil úsek
ospecialistu na tuto problematiku. Dostal za úkol vnést do
našeho současného obchodního systému řád a společně
s divizemi najít cestu ke zlepšení. Tři měsíce jeho činnos-
ti potvrzují, že jsme vykročili správným směrem. Další
oblastí, kde jsme vždy byli silní, ale nyní ji potřebujeme
podpořit, je marketing – budování dobré pověsti, vztahů
sveřejností i s investory. V blízké době proto plánuji útvar,
který se tím zabývá, personálně posílit a rozvíjet jeho
strategii. V neposlední řadě se zaměřím na postupnou
změnu používání našeho systému sledování zakázek.
Chceme v něm potlačit formální „úřednický“ přístup
anaopak hledat cestu k co největšímu využití potenciálu,
který máme v lidech, kapacitách i zkušenostech divizí.
Jak nahlížíte na spolupráci uvnitř společnosti?
Záleží na konkrétních lidech a na vzájemné důvěře.
Podporuji sdílení informací a zkušeností, a proto jsem
si předsevzal prohlubovat co nejvíc spolupráci mezi di-
vizemi. Chtěl bych, aby každá z nich měla jasné priority,
ana ty se zaměřila. Nemáme dobré zkušenosti s tím, když
projekty provádějí sdružení divizí. I kvůli tomu je nutné,
aby se rozhodování o tom, kdo se bude věnovat které
zakázce, konalo v co nejranější fázi jejího sledování. Byl
bych rád, kdyby se nám podařilo vybudovat prostředí, kde
divize budou mít pocit, že když něco dají, tak něco získají,
anebudou se úzké spolupráce obávat.
Jak vnímáte současnou českou legislativu?
Rozhodně chceme podporovat změny v proinvestičních
zákonech, které umožní snadnější povolování staveb aje-
jich jednodušší realizaci. Tleskáme každému investorovi
jak soukromému, tak veřejnému, který nevybírá zhoto-
vitele na podkladě nejnižší ceny, ale naopak použije více
kritérií ekonomické výhodnosti nabídky, jako je například
hodnocení kvality a množství referencí, zkušeností reali-
začního týmu či výhodnosti předloženého technického ře-
šení. Bohužel jsou zatím takto uvažující investoři vČeské
republice ve výrazné menšině.
Na co se musíme zaměřit v budoucnosti?
Za současných podmínek je důležité uchovat si nejen tra-
diční hodnoty, na nichž stavíme, ale také hledat flexibilitu
pro adaptaci na změny prostředí, které určitě přijdou, jen
nevíme kdy ani jak. Pružnost přitom musí vycházet zespo-
du. K tomu, aby si lidé poradili, máme nástroje na všech
úrovních řízení. Musíme jen navzájem sdílet informace,
důvěřovat si a hledat nejefektivnější cesty. Je nutné po-
silovat vlastní kapacity, rozšiřovat působení vregionech,
lépe využívat potenciál stavebního trhu na Slovensku
apřistoupit k dalším akvizicím zdrojů. A hlavně si musíme
pamatovat, že „soupeř“ je mimo firmu, ne uvnitř.
strana 2
PTÁME SE
1
Rekonstrukce věže Staroměstské radnice
Již více než rok probíhají pod dohledem památkářů sta-
vební arestaurátorské práce najedné znejznámějších
pražských dominant. Rekonstrukci věže Staroměstské
radnice (foto č. 1) provádí divize 2 Subterra, podílí se
na ní i firma AVERS azástupci mnoha uměleckých ře-
mesel. Opravy se dostaly dozávěrečné fáze.
Aby rekonstrukce co možná nejméně omezila návštěv-
níky oblíbené památky, rozdělilo ji hlavní město Praha
doetap. Popřevzetí věže vúnoru 2017 nejdříve proběhl
restaurátorský astavební průzkum kamenných architek-
tonických prvků, soch aerbů.
Odkvětna dolistopadu se práce soustředily nastře-
chu avyhlídkový ochoz, kam byly pro zvýšení bezpečnosti
osazeny kované mříže. Zrestaurována byla středověká
korunní římsa anárožní krakorce smaskarony achrliči,
následovalo snesení střešní krytiny včetně pozlacených
makovic ahrotnic. Poopravě krovu, klempířských prvků
ahromosvodu pokryly střechu nové břidlicové šablony.
Vmakovicích objevili stavbaři tradičně uschovávané
historické dokumenty, jež pocházely zlet 1948 a 1985.
Originály byly předány Archivu hlavního města Prahy,
kekopiím pak přibyly nové měděné tubusy se záznamy
o stavbě i o dnešní době. Mezi dokumenty nechyběly
ani výtisky Zpravodaje Subterra. Slavnostního uložení
schránek se zúčastnili zástupci pražského magistrátu.
Společnost Subterra reprezentoval ředitel divize 2 Petr
Kajer avedoucí projektu Pavel Horák. Vprosinci byl ochoz
dle plánu znovu zpřístupněn.
Počátkem ledna byl odstaven a demontován orloj,
který včetně apoštolů idřevěných soch přešel dorukou
restaurátorů. Návrat astronomických hodin namísto se
předpokládá v druhé polovině léta, turisté ale o vyhle-
dávanou památku zcela nepřijdou. Pracovníci divize 2
nainstalovali na lešení velkoplošnou obrazovku, na niž
se každou hodinu ukazuje odbíjení orloje. Podobu věže
zachycuje potisk naplachtách lešení (foto č. 2).
Oprava skončí v podzimním termínu
Dnes se Subterra soustředí naopravu střechy ainteriéru
kaple. Pokračují práce nazdivu věže akamenných detai-
lech fasád. Čtveřice hodin prošla obnovou mechanických
částí adostala nové ciferníky sbarokní podobou. „Slav-
nostní uvedení hodin dochodu se uskutečnilo vbřeznu
za přítomnosti radních hlavního města Prahy. Termín
před Velikonocemi byl dalším splněným přáním investo-
ra,“ dodává vedoucí projektu Pavel Horák.
Rekonstrukce věže Staroměstské radnice má být ho-
tová vzáří 2018. Památka tak bude připravena naříjnové
oslavy stoletého výročí vzniku Československé republiky.
Text a foto společnost Subterra
2
1
2
3
4
5
Na rozhraní Karlína a Libně, kde se říkávalo Švábky,
bývala kdysi přádelna. Roku 1832 ji nahradila továrna
na parní stroje, kterou o28 let později koupil britský
stavitel lodí Joseph Ruston, jehož příjmení dalo firmě
lidový název Rustonka. Vyráběl vní strojní zařízení
alodní díly, od konce 19. století i velké nýtované
ocelové konstrukce. Továrna později sloužila jako
opravárenský aúdržbářský závod pro vozidla MHD.
Naposledy zde Pražská strojírna vyráběla kolejové
konstrukce. Demolice areálu začala už před 11 lety.
Metrostav_07_2018.indd 2 23.04.18 12:41