strana 2

Darovali jsme krev

Centrum vzdělávání v Palmovka Parku II se v pátek

13. dubna proměnilo v transfuzní stanici (foto č. 1).

Na 50 zaměstnanců převážně z mateřské firmy se při

24. akci Daruj krev s Metrostavem rozhodlo věnovat

svou životodárnou tekutinu. Celkem se podařilo ode­

brat přes 21 litrů krve, které pomohou zachránit životy.

Hned po sedmé ráno účastníci vyplňovali dotazníky

(foto č. 2), poté jim zdravotníci z Oddělení hematologie

a krevní transfuze ÚVN v Praze-Střešovicích provedli nezbytná vyšetření a zaevidovali je (foto č. 3). Ve školicím

sále pak probíhal odběr: na přenosných lůžkách se střídali

dárci, aby se na 10 až 15 minut „napojili“ na odběrové

váhy, a vaky s červenou tekutinou jen přibývaly…

„Říkal jsem si, že dokud ještě vzhledem k věku můžu,

daruji krev,“ svěřuje se 64letý Ivan Macoun (foto č. 4),

rozpočtář z divize 4, zatímco mu sestřička zavádí do žíly

jehlu. „Krev dávám dlouhodobě už nejméně 25 let. Někomu pomohu a je to pro mě i ověření, že jsem zdravotně

v pořádku.“ Ivan Macoun je držitel Janského bronzové

plakety a absolvoval už 18. odběr. „Mne inspirovali kolegové,“ říká 24letý Michal Tábořík, technik z divize 4.

„Doporučil mi to lékař ze zdravotních důvodů,“ prozrazuje.

Průběh akce si pochvaloval MUDr. Martin Marek

z ÚVN (foto č. 5). „S Metrostavem spolupracujeme dlouhodobě a rádi. Počet účastníků je v porovnání s jinými

firmami vždy vysoký a jsou tu v naprosté většině dárci,

kteří věnují svou krev už déle, což představuje větší bezpečnost. Navíc tito lidé mají zažitý určitý typ chování,

který od nich potřebujeme a očekáváme.“

David Kalců, foto archiv Metrostavu

1

2

PTÁME SE

Ing. Karla Volfa, MBA,

obchodního ředitele Metrostavu

1

Rekonstrukce věže Staroměstské radnice

Již více než rok probíhají pod dohledem památkářů sta­

vební a restaurátorské práce na jedné z nejznámějších

pražských dominant. Rekonstrukci věže Staroměstské

radnice (foto č. 1) provádí divize 2 Subterra, podílí se

na ní i firma AVERS a zástupci mnoha uměleckých ře­

mesel. Opravy se dostaly do závěrečné fáze.

Aby rekonstrukce co možná nejméně omezila návštěvníky oblíbené památky, rozdělilo ji hlavní město Praha

do etap. Po převzetí věže v únoru 2017 nejdříve proběhl

restaurátorský a stavební průzkum kamenných architektonických prvků, soch a erbů.

Od května do listopadu se práce soustředily na střechu a vyhlídkový ochoz, kam byly pro zvýšení bezpečnosti

osazeny kované mříže. Zrestaurována byla středověká

korunní římsa a nárožní krakorce s maskarony a chrliči,

následovalo snesení střešní krytiny včetně pozlacených

makovic a hrotnic. Po opravě krovu, klempířských prvků

a hromosvodu pokryly střechu nové břidlicové šablony.

V makovicích objevili stavbaři tradičně uschovávané

historické dokumenty, jež pocházely z let 1948 a 1985.

Originály byly předány Archivu hlavního města Prahy,

ke kopiím pak přibyly nové měděné tubusy se záznamy

o stavbě i o dnešní době. Mezi dokumenty nechyběly

ani výtisky Zpravodaje Subterra. Slavnostního uložení

schránek se zúčastnili zástupci pražského magistrátu.

Společnost Subterra reprezentoval ředitel divize 2 Petr

Kajer a vedoucí projektu Pavel Horák. V prosinci byl ochoz

dle plánu znovu zpřístupněn.

Počátkem ledna byl odstaven a demontován orloj,

který včetně apoštolů i dřevěných soch přešel do rukou

restaurátorů. Návrat astronomických hodin na místo se

předpokládá v druhé polovině léta, turisté ale o vyhledávanou památku zcela nepřijdou. Pracovníci divize 2

nainstalovali na lešení velkoplošnou obrazovku, na niž

se každou hodinu ukazuje odbíjení orloje. Podobu věže

zachycuje potisk na plachtách lešení (foto č. 2).

Oprava skončí v podzimním termínu

Dnes se Subterra soustředí na opravu střechy a interiéru

kaple. Pokračují práce na zdivu věže a kamenných detailech fasád. Čtveřice hodin prošla obnovou mechanických

částí a dostala nové ciferníky s barokní podobou. „Slavnostní uvedení hodin do chodu se uskutečnilo v březnu

za přítomnosti radních hlavního města Prahy. Termín

před Velikonocemi byl dalším splněným přáním investora,“ dodává vedoucí projektu Pavel Horák.

Rekonstrukce věže Staroměstské radnice má být hotová v září 2018. Památka tak bude připravena na říjnové

oslavy stoletého výročí vzniku Československé republiky.

Tex t a f o t o s pole č n o s t S ub t e r r a

2

Stavba inspirovaná industriálními kořeny lokality

3

4

5

Metrostav_07_2018.indd 2

Na úzkém pozemku ohraničeném Sokolovskou ulicí

a Rohanským nábřežím roste mezi ulicemi Za Inva­

lidovnou a K Olympiku nová administrativní budova.

Na místě bývalé Rustonky ji pro developera J&T Real

Estate CZ buduje sdružení, v němž jsou stejným dílem

zastoupeny jako lídr firma Geosan Group a Metrostav.

Společný realizační tým, řízený Ing. Karlem Kutnohorským z Geosan Group a Ing. Milanem Kolajou z divize 3

Metrostavu, zahájil stavbu vloni v prosinci. Hotové dílo by

měl předat na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu 2019.

„Kolegové z divize 4 hloubí až do konce května stavební jámu. Kvůli třem podzemním podlažím bude základová

spára objektu ležet téměř 13 m pod úrovní terénu a asi

osm metrů pod hladinou podzemní vody. Jámu proto paží

a těsní štětovnice, které už jsou zajištěné v první kotevní

úrovni. Abychom mohli vybudovat spodní stavbu, navrženou jako bílou vanu z vodonepropustného betonu podepřenou velkoprůměrovými tahovými a tlakovými pilotami,

budeme muset z jámy neustále odčerpávat podzemní

vodu. Doufám, že její hladina nebude příliš kolísat, aby se

práce nekomplikovaly,“ říká Ing. Milan Kolaja.

Omezené staveniště umožňuje zásobovat a provádět

dílo jen z kratší strany objektu, stavbaři proto musí nejčastěji řešit logistické problémy. Zvlášť složité období je

čeká při vytahování štětovnic, kdy práce ovlivní stísněný

prostor i blízké tramvajové vedení v Sokolovské ulici.

Kanceláře s obchody pro více než 1360 pracovníků

Při návrhu objektu inspirovala autory z ateliéru CMC

architects historie lokality. Technicistně pojatý kvádr budovy s modulovou fasádou proto oživili výraznými, nepravidelně rozmístěnými prostorovými profily (vizualizace).

Ve třech suterénech novostavby bude parkoviště pro

185 aut, sklady a technologické zázemí. Přízemí zaberou

obchody a restaurace pro zaměstnance. V sedmi kancelářských podlažích stavbaři připraví otevřené kancelářské

prostory pro fit-out podle přání nájemců.

„Pevně věřím, že zakázku dokončíme včas, a kolegyně

i kolegové si při další běžné práci zase najdou volný čas

na své rodiny či koníčky,“ uzavřel Ing. Kolaja.

Na rozhraní Karlína a Libně, kde se říkávalo Švábky,

bývala kdysi přádelna. Roku 1832 ji nahradila továrna

na parní stroje, kterou o 28 let později koupil britský

stavitel lodí Joseph Ruston, jehož příjmení dalo firmě

lidový název Rustonka. Vyráběl v ní strojní zařízení

a lodní díly, od konce 19. století i velké nýtované

ocelové konstrukce. Továrna později sloužila jako

opravárenský a údržbářský závod pro vozidla MHD.

Naposledy zde Pražská strojírna vyráběla kolejové

konstrukce. Demolice areálu začala už před 11 lety.

Ing. Karel Volf se po pěti letech zaměstnání v divizi 3,

kdy většinou působil jako vedoucí projektu na nároč­

ných stavbách, stal v lednu roku 2009 jejím obchodním

náměstkem. Za šest let postoupil na místo zástupce

obchodního ředitele celého Metrostavu. Obchodním

ředitelem společnosti je od letošního ledna.

Jaká je dnešní doba z pohledu obchodního ředitele?

Situace na trhu se neustále mění a vyvíjí tak, že naše

podnikání stále víc závisí na proměnných, které neznáme. Nevíme, jak dopadnou volby, jaká bude mezinárodní

situace, jak se změní legislativa, jaký to bude mít dopad

na ekonomiku, na trh práce. Před třemi lety bych třeba

nepředpokládal, že nastane čas, kdy budeme přemlouvat

subdodavatele, aby nám dali vůbec nějakou nabídku.

Také získat nového zaměstnance je dnes kvůli nízké míře

nezaměstnanosti téměř nadlidský výkon. Máme lépe naplněný zásobník práce než v nedávné minulosti. To nám

dává příležitost soustředit se ne na kvantitu, ale na kvalitu

zakázek, a tím pádem i na lepší ekonomiku.

Chystáte nějaké změny v činnosti obchodního úseku?

Úsek obchodního ředitele se dlouhodobě moc neměnil,

zatímco vnější prostředí se proměnilo velmi významně.

Proto jsem začal hledat problematické oblasti, kde se nám

okolí vzdálilo, a řešit je. První, co si zasluhuje pozornost,

je soutěžní legislativa. Proto jsem v lednu posílil úsek

o specialistu na tuto problematiku. Dostal za úkol vnést do

našeho současného obchodního systému řád a společně

s divizemi najít cestu ke zlepšení. Tři měsíce jeho činnosti potvrzují, že jsme vykročili správným směrem. Další

oblastí, kde jsme vždy byli silní, ale nyní ji potřebujeme

podpořit, je marketing – budování dobré pověsti, vztahů

s veřejností i s investory. V blízké době proto plánuji útvar,

který se tím zabývá, personálně posílit a rozvíjet jeho

strategii. V neposlední řadě se zaměřím na postupnou

změnu používání našeho systému sledování zakázek.

Chceme v něm potlačit formální „úřednický“ přístup

a naopak hledat cestu k co největšímu využití potenciálu,

který máme v lidech, kapacitách i zkušenostech divizí.

Jak nahlížíte na spolupráci uvnitř společnosti?

Záleží na konkrétních lidech a na vzájemné důvěře.

Podporuji sdílení informací a zkušeností, a proto jsem

si předsevzal prohlubovat co nejvíc spolupráci mezi divizemi. Chtěl bych, aby každá z nich měla jasné priority,

a na ty se zaměřila. Nemáme dobré zkušenosti s tím, když

projekty provádějí sdružení divizí. I kvůli tomu je nutné,

aby se rozhodování o tom, kdo se bude věnovat které

zakázce, konalo v co nejranější fázi jejího sledování. Byl

bych rád, kdyby se nám podařilo vybudovat prostředí, kde

divize budou mít pocit, že když něco dají, tak něco získají,

a nebudou se úzké spolupráce obávat.

Jak vnímáte současnou českou legislativu?

Rozhodně chceme podporovat změny v proinvestičních

zákonech, které umožní snadnější povolování staveb a jejich jednodušší realizaci. Tleskáme každému investorovi

jak soukromému, tak veřejnému, který nevybírá zhotovitele na podkladě nejnižší ceny, ale naopak použije více

kritérií ekonomické výhodnosti nabídky, jako je například

hodnocení kvality a množství referencí, zkušeností realizačního týmu či výhodnosti předloženého technického řešení. Bohužel jsou zatím takto uvažující investoři v České

republice ve výrazné menšině.

Na co se musíme zaměřit v budoucnosti?

Za současných podmínek je důležité uchovat si nejen tradiční hodnoty, na nichž stavíme, ale také hledat flexibilitu

pro adaptaci na změny prostředí, které určitě přijdou, jen

nevíme kdy ani jak. Pružnost přitom musí vycházet zespodu. K tomu, aby si lidé poradili, máme nástroje na všech

úrovních řízení. Musíme jen navzájem sdílet informace,

důvěřovat si a hledat nejefektivnější cesty. Je nutné posilovat vlastní kapacity, rozšiřovat působení v regionech,

lépe využívat potenciál stavebního trhu na Slovensku

a přistoupit k dalším akvizicím zdrojů. A hlavně si musíme

pamatovat, že „soupeř“ je mimo firmu, ne uvnitř.

23.04.18 12:41