strana 2
Darovali jsme krev
Centrum vzdělávání v Palmovka Parku II se v pátek
13. dubna proměnilo v transfuzní stanici (foto č. 1).
Na 50 zaměstnanců převážně z mateřské firmy se při
24. akci Daruj krev s Metrostavem rozhodlo věnovat
svou životodárnou tekutinu. Celkem se podařilo ode
brat přes 21 litrů krve, které pomohou zachránit životy.
Hned po sedmé ráno účastníci vyplňovali dotazníky
(foto č. 2), poté jim zdravotníci z Oddělení hematologie
a krevní transfuze ÚVN v Praze-Střešovicích provedli nezbytná vyšetření a zaevidovali je (foto č. 3). Ve školicím
sále pak probíhal odběr: na přenosných lůžkách se střídali
dárci, aby se na 10 až 15 minut „napojili“ na odběrové
váhy, a vaky s červenou tekutinou jen přibývaly…
„Říkal jsem si, že dokud ještě vzhledem k věku můžu,
daruji krev,“ svěřuje se 64letý Ivan Macoun (foto č. 4),
rozpočtář z divize 4, zatímco mu sestřička zavádí do žíly
jehlu. „Krev dávám dlouhodobě už nejméně 25 let. Někomu pomohu a je to pro mě i ověření, že jsem zdravotně
v pořádku.“ Ivan Macoun je držitel Janského bronzové
plakety a absolvoval už 18. odběr. „Mne inspirovali kolegové,“ říká 24letý Michal Tábořík, technik z divize 4.
„Doporučil mi to lékař ze zdravotních důvodů,“ prozrazuje.
Průběh akce si pochvaloval MUDr. Martin Marek
z ÚVN (foto č. 5). „S Metrostavem spolupracujeme dlouhodobě a rádi. Počet účastníků je v porovnání s jinými
firmami vždy vysoký a jsou tu v naprosté většině dárci,
kteří věnují svou krev už déle, což představuje větší bezpečnost. Navíc tito lidé mají zažitý určitý typ chování,
který od nich potřebujeme a očekáváme.“
David Kalců, foto archiv Metrostavu
1
2
PTÁME SE
Ing. Karla Volfa, MBA,
obchodního ředitele Metrostavu
1
Rekonstrukce věže Staroměstské radnice
Již více než rok probíhají pod dohledem památkářů sta
vební a restaurátorské práce na jedné z nejznámějších
pražských dominant. Rekonstrukci věže Staroměstské
radnice (foto č. 1) provádí divize 2 Subterra, podílí se
na ní i firma AVERS a zástupci mnoha uměleckých ře
mesel. Opravy se dostaly do závěrečné fáze.
Aby rekonstrukce co možná nejméně omezila návštěvníky oblíbené památky, rozdělilo ji hlavní město Praha
do etap. Po převzetí věže v únoru 2017 nejdříve proběhl
restaurátorský a stavební průzkum kamenných architektonických prvků, soch a erbů.
Od května do listopadu se práce soustředily na střechu a vyhlídkový ochoz, kam byly pro zvýšení bezpečnosti
osazeny kované mříže. Zrestaurována byla středověká
korunní římsa a nárožní krakorce s maskarony a chrliči,
následovalo snesení střešní krytiny včetně pozlacených
makovic a hrotnic. Po opravě krovu, klempířských prvků
a hromosvodu pokryly střechu nové břidlicové šablony.
V makovicích objevili stavbaři tradičně uschovávané
historické dokumenty, jež pocházely z let 1948 a 1985.
Originály byly předány Archivu hlavního města Prahy,
ke kopiím pak přibyly nové měděné tubusy se záznamy
o stavbě i o dnešní době. Mezi dokumenty nechyběly
ani výtisky Zpravodaje Subterra. Slavnostního uložení
schránek se zúčastnili zástupci pražského magistrátu.
Společnost Subterra reprezentoval ředitel divize 2 Petr
Kajer a vedoucí projektu Pavel Horák. V prosinci byl ochoz
dle plánu znovu zpřístupněn.
Počátkem ledna byl odstaven a demontován orloj,
který včetně apoštolů i dřevěných soch přešel do rukou
restaurátorů. Návrat astronomických hodin na místo se
předpokládá v druhé polovině léta, turisté ale o vyhledávanou památku zcela nepřijdou. Pracovníci divize 2
nainstalovali na lešení velkoplošnou obrazovku, na niž
se každou hodinu ukazuje odbíjení orloje. Podobu věže
zachycuje potisk na plachtách lešení (foto č. 2).
Oprava skončí v podzimním termínu
Dnes se Subterra soustředí na opravu střechy a interiéru
kaple. Pokračují práce na zdivu věže a kamenných detailech fasád. Čtveřice hodin prošla obnovou mechanických
částí a dostala nové ciferníky s barokní podobou. „Slavnostní uvedení hodin do chodu se uskutečnilo v březnu
za přítomnosti radních hlavního města Prahy. Termín
před Velikonocemi byl dalším splněným přáním investora,“ dodává vedoucí projektu Pavel Horák.
Rekonstrukce věže Staroměstské radnice má být hotová v září 2018. Památka tak bude připravena na říjnové
oslavy stoletého výročí vzniku Československé republiky.
Tex t a f o t o s pole č n o s t S ub t e r r a
2
Stavba inspirovaná industriálními kořeny lokality
3
4
5
Metrostav_07_2018.indd 2
Na úzkém pozemku ohraničeném Sokolovskou ulicí
a Rohanským nábřežím roste mezi ulicemi Za Inva
lidovnou a K Olympiku nová administrativní budova.
Na místě bývalé Rustonky ji pro developera J&T Real
Estate CZ buduje sdružení, v němž jsou stejným dílem
zastoupeny jako lídr firma Geosan Group a Metrostav.
Společný realizační tým, řízený Ing. Karlem Kutnohorským z Geosan Group a Ing. Milanem Kolajou z divize 3
Metrostavu, zahájil stavbu vloni v prosinci. Hotové dílo by
měl předat na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu 2019.
„Kolegové z divize 4 hloubí až do konce května stavební jámu. Kvůli třem podzemním podlažím bude základová
spára objektu ležet téměř 13 m pod úrovní terénu a asi
osm metrů pod hladinou podzemní vody. Jámu proto paží
a těsní štětovnice, které už jsou zajištěné v první kotevní
úrovni. Abychom mohli vybudovat spodní stavbu, navrženou jako bílou vanu z vodonepropustného betonu podepřenou velkoprůměrovými tahovými a tlakovými pilotami,
budeme muset z jámy neustále odčerpávat podzemní
vodu. Doufám, že její hladina nebude příliš kolísat, aby se
práce nekomplikovaly,“ říká Ing. Milan Kolaja.
Omezené staveniště umožňuje zásobovat a provádět
dílo jen z kratší strany objektu, stavbaři proto musí nejčastěji řešit logistické problémy. Zvlášť složité období je
čeká při vytahování štětovnic, kdy práce ovlivní stísněný
prostor i blízké tramvajové vedení v Sokolovské ulici.
Kanceláře s obchody pro více než 1360 pracovníků
Při návrhu objektu inspirovala autory z ateliéru CMC
architects historie lokality. Technicistně pojatý kvádr budovy s modulovou fasádou proto oživili výraznými, nepravidelně rozmístěnými prostorovými profily (vizualizace).
Ve třech suterénech novostavby bude parkoviště pro
185 aut, sklady a technologické zázemí. Přízemí zaberou
obchody a restaurace pro zaměstnance. V sedmi kancelářských podlažích stavbaři připraví otevřené kancelářské
prostory pro fit-out podle přání nájemců.
„Pevně věřím, že zakázku dokončíme včas, a kolegyně
i kolegové si při další běžné práci zase najdou volný čas
na své rodiny či koníčky,“ uzavřel Ing. Kolaja.
Na rozhraní Karlína a Libně, kde se říkávalo Švábky,
bývala kdysi přádelna. Roku 1832 ji nahradila továrna
na parní stroje, kterou o 28 let později koupil britský
stavitel lodí Joseph Ruston, jehož příjmení dalo firmě
lidový název Rustonka. Vyráběl v ní strojní zařízení
a lodní díly, od konce 19. století i velké nýtované
ocelové konstrukce. Továrna později sloužila jako
opravárenský a údržbářský závod pro vozidla MHD.
Naposledy zde Pražská strojírna vyráběla kolejové
konstrukce. Demolice areálu začala už před 11 lety.
Ing. Karel Volf se po pěti letech zaměstnání v divizi 3,
kdy většinou působil jako vedoucí projektu na nároč
ných stavbách, stal v lednu roku 2009 jejím obchodním
náměstkem. Za šest let postoupil na místo zástupce
obchodního ředitele celého Metrostavu. Obchodním
ředitelem společnosti je od letošního ledna.
Jaká je dnešní doba z pohledu obchodního ředitele?
Situace na trhu se neustále mění a vyvíjí tak, že naše
podnikání stále víc závisí na proměnných, které neznáme. Nevíme, jak dopadnou volby, jaká bude mezinárodní
situace, jak se změní legislativa, jaký to bude mít dopad
na ekonomiku, na trh práce. Před třemi lety bych třeba
nepředpokládal, že nastane čas, kdy budeme přemlouvat
subdodavatele, aby nám dali vůbec nějakou nabídku.
Také získat nového zaměstnance je dnes kvůli nízké míře
nezaměstnanosti téměř nadlidský výkon. Máme lépe naplněný zásobník práce než v nedávné minulosti. To nám
dává příležitost soustředit se ne na kvantitu, ale na kvalitu
zakázek, a tím pádem i na lepší ekonomiku.
Chystáte nějaké změny v činnosti obchodního úseku?
Úsek obchodního ředitele se dlouhodobě moc neměnil,
zatímco vnější prostředí se proměnilo velmi významně.
Proto jsem začal hledat problematické oblasti, kde se nám
okolí vzdálilo, a řešit je. První, co si zasluhuje pozornost,
je soutěžní legislativa. Proto jsem v lednu posílil úsek
o specialistu na tuto problematiku. Dostal za úkol vnést do
našeho současného obchodního systému řád a společně
s divizemi najít cestu ke zlepšení. Tři měsíce jeho činnosti potvrzují, že jsme vykročili správným směrem. Další
oblastí, kde jsme vždy byli silní, ale nyní ji potřebujeme
podpořit, je marketing – budování dobré pověsti, vztahů
s veřejností i s investory. V blízké době proto plánuji útvar,
který se tím zabývá, personálně posílit a rozvíjet jeho
strategii. V neposlední řadě se zaměřím na postupnou
změnu používání našeho systému sledování zakázek.
Chceme v něm potlačit formální „úřednický“ přístup
a naopak hledat cestu k co největšímu využití potenciálu,
který máme v lidech, kapacitách i zkušenostech divizí.
Jak nahlížíte na spolupráci uvnitř společnosti?
Záleží na konkrétních lidech a na vzájemné důvěře.
Podporuji sdílení informací a zkušeností, a proto jsem
si předsevzal prohlubovat co nejvíc spolupráci mezi divizemi. Chtěl bych, aby každá z nich měla jasné priority,
a na ty se zaměřila. Nemáme dobré zkušenosti s tím, když
projekty provádějí sdružení divizí. I kvůli tomu je nutné,
aby se rozhodování o tom, kdo se bude věnovat které
zakázce, konalo v co nejranější fázi jejího sledování. Byl
bych rád, kdyby se nám podařilo vybudovat prostředí, kde
divize budou mít pocit, že když něco dají, tak něco získají,
a nebudou se úzké spolupráce obávat.
Jak vnímáte současnou českou legislativu?
Rozhodně chceme podporovat změny v proinvestičních
zákonech, které umožní snadnější povolování staveb a jejich jednodušší realizaci. Tleskáme každému investorovi
jak soukromému, tak veřejnému, který nevybírá zhotovitele na podkladě nejnižší ceny, ale naopak použije více
kritérií ekonomické výhodnosti nabídky, jako je například
hodnocení kvality a množství referencí, zkušeností realizačního týmu či výhodnosti předloženého technického řešení. Bohužel jsou zatím takto uvažující investoři v České
republice ve výrazné menšině.
Na co se musíme zaměřit v budoucnosti?
Za současných podmínek je důležité uchovat si nejen tradiční hodnoty, na nichž stavíme, ale také hledat flexibilitu
pro adaptaci na změny prostředí, které určitě přijdou, jen
nevíme kdy ani jak. Pružnost přitom musí vycházet zespodu. K tomu, aby si lidé poradili, máme nástroje na všech
úrovních řízení. Musíme jen navzájem sdílet informace,
důvěřovat si a hledat nejefektivnější cesty. Je nutné posilovat vlastní kapacity, rozšiřovat působení v regionech,
lépe využívat potenciál stavebního trhu na Slovensku
a přistoupit k dalším akvizicím zdrojů. A hlavně si musíme
pamatovat, že „soupeř“ je mimo firmu, ne uvnitř.
23.04.18 12:41