strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Divize 5 opět modernizuje železniční uzel

Na okraji Plzně u Škodových závodů si nelze nevšim­

nout stavebního ruchu (foto č. 1). Divize 5 tam od letoš­

ního března pracuje na modernizaci dopravní kuriozity

– na tzv. „přesmyku domažlické trati“ – tedy mimo­

úrovňovém křížení několika tratí a silnice. Jde o třetí

etapu rekonstrukce plzeňského železničního uzlu.

„Provádíme hlavice pilířů silničního mostu v kilometru 107,090 přes trať Plzeň–Domažlice (foto č. 2) a brzy

začneme pracovat na skruži nosné konstrukce,“ informuje

přímo ze stavby vedoucí projektu Ing. Petr Hanzal.

Rekonstrukce uzlu zahrnuje modernizaci železničních

tratí z Plzně do Chebu a z Plzně do Domažlic, součástí

je i přeložka silnice I/26 a vybudování mimoúrovňového

křížení s domažlickou tratí. Celkem jde o 163 stavebních

objektů! Generálním zhotovitelem je sdružení firem Swie­

telsky Rail CZ a Swietelsky stavební, Metrostav pro tu

první buduje čtyři důležité stavební objekty. Jde o zmíněný most přes trať Plzeň-Domažlice, nedaleký kolektor pod

stejnou tratí, Faltusův most u Škodových závodů a další

železniční most poblíž hlavního nádraží. Všechny čtyři by

měly být hotové v květnu 2019. Modernizace přesmyku

bezesporu zlepší vlakové spojení směrem na západ země.

Jde o první svařovaný příhradový most

v Československu. Vznikl roku 1931 v areálu Škodových

závodů podle projektu konstruktéra a znalce v oboru

ocelových konstrukcí a mostů Ing. Františka Faltuse.

Most tvoří celosvařovaná ocelová příhradová

konstrukce o rozpětí 49,2 m. Mostovka šířky

7,9 m se skládá z příčníků a podélníků spřažených

s železobetonovou deskou.

úspornou a soběstačnou budovou využívající nejen tepelná čerpadla, ale také fotovoltaické panely a obsáhne i stanice pro nabíjení elektromobilů,“ popisuje Ing. Horuta.

Změna účelu užití

Opuštěný skelet se nejdřív měl proměnit v multifunkční

středisko Red House s obchody, kancelářemi, byty a mateřskou školou. Investorovi však jeho plánovaný záměr

nevyšel a rozestavěný objekt vloni koncem roku prodal.

Nový majitel, společnost Smart Innovation Center (SIC),

má jinou vizi a přislíbenou dotaci z operačního programu

na podporu inovací. „Vybudujeme v Ostravě vědecko-technologický park se zaměřením na takzvané smart

city. Půjde o jakési centrum, kde se budou sdružovat

firmy, které se těmito moderními technologiemi zabývají.

Už objekt sám o sobě by měl být ukázkou použití nových

materiálů a výrobních postupů. V podstatě půjde o pilotní

projekt v rámci celé České republiky,“ vysvětlil Moravskoslezskému deníku jednatel firmy SIC Michal Burian.

Budova SIC bude mít v suterénu garáže, sklady

a technologické prostory. V přízemí vzniknou univerzální

plochy pro služby a v pěti patrech kanceláře pro celkem

500 zaměstnanců. V sedmém nadzemním podlaží vyroste

restaurace pro zaměstnance s předpokládanou kapacitou

do 300 jídel denně. Doplní ji venkovní terasa.

„Doprojektovat budovu podle představ investora

a zvládnout její dokončení v termínu podle smlouvy do

30. srpna letošního roku bude velice obtížný úkol. Uděláme ale všechno pro to, abychom práci zvládli kvalitně

a v plánovaném termínu,“ uzavřel vedoucí projektu.

–red–, vizualizace archiv stavby

Metrostav_07_2018.indd 3

Ing. Josefa Krále, se mimo hlavní trasy začne pracovat

na spoustě dalších objektů,“ doplňuje Kristýna Miláčková.

Nová obalovna, poprvé větší finišér

Mezi velké projekty divize 4 patří bezesporu rekonstrukce

dálnice D35 u Přáslavic v Olomouckém kraji, která začala

vloni a druhou polovinou pokračuje i letos. „Je to první akce, kde asfaltovou směs dodávala nedávno zprovozněná

obalovna Metrostavu v Lipníku,“ říká Ing. Jan Merunka,

vedoucí útvaru marketingu a obchodu divize 4.

V tomto úseku asfaltéři pokládali směs s vysokým

modulem tuhosti (VMT), což se provádí až v posledních

letech. Zpočátku byly práce náročné zejména kvůli nově

použité směsi. Vše se ale ustálilo. Kristýna Miláčková

připomíná zajímavost: „Na této stavbě jsme poprvé pokládali asfaltové směsi finišerem s pevnou lištou o šířce

10 metrů s použitím homogenizéru pro zajištění jejich

stejnorodosti a dostatečný přísun materiálu.“

Divize 4 loni pracovala také na Vysočině na frekventované silnici II/602 Jihlava–Dvorce (fota), kde probíhala

modernizace a rozšíření komunikace, či na zakázce v Příbrami na I/18 v Evropské ulici. Šlo také o celkovou opravu

za účelem prodloužení životnosti vozovky. „Připravujeme

také rekonstrukci pojezdové dráhy (TWY) na Letišti Praha-Kbely,“ zmínila jako zajímavost Kristýna Miláčková.

David Kalců, foto Luboš Pavlíček

krát se už konala programová konference Metrostavu označovaná

zkratkou TEK. Její 15. ročník proběhne v hotelu Olympik letos

26. dubna a informace z něj přinesou příští noviny 8/2018.

David Kalců, foto stavba

Dlouhá cesta k proměně Rudého hradu

Teprve koncem letošního roku si Ostraváci oddychnou,

protože jejich město přestane hyzdit nepřehlédnutel­

ný pozůstatek Rudého hradu. V roce 1987 jej dělníci

začali budovat jako sídlo krajského výboru komunis­

tické strany ČSSR a po dokončení skeletu jej chvíli po

sametové revoluci opustili. Dostavba torza začala až

za 26 let, aby byla po zastřešení a opláštění přerušena.

Až letos v únoru se dostal ke slovu tým Ing. Lukáše Ho­

ruty ze severomoravského regionu divize 1 a skořápku

objektu ve frekventované lokalitě začal měnit ve Smart

Innovation Center (vizualizace).

Při první etapě dostavby byl skelet prvně staticky

sanován a doplněn fasádním pláštěm. „Staveniště pro

druhou etapu díla jsme od nového investora převzali

26. února a od té doby projektujeme technologie, montujeme sádrokartonové konstrukce, betonujeme podlahy

a provádíme zemní práce v suterénu i okolo objektu a vrty

pro tepelná čerpadla. Dokončený objekt má totiž mít průkaz energetické náročnosti třídy A. Bude tedy mimořádně

S příchodem jara startují hlavní opravy silnic. Na zlep­

šení stavu vozovek se mezi jinými významně podílí

také divize 4. Opravuje úseky jak menších silnic, tak

klíčových tepen, konkrétně dálnic D35, D1, D3... Letos

ale chystá práce také na Letišti Praha-Kbely.

Výtluky, místy celkově otřesný povrch vozovek. Silničáři nestíhají vše včas spravovat, řidiči se právem rozčilují. K tomu letos i po mírné zimě přibyly další výmoly,

protože vozovkám nesvědčilo střídání teplot.

Drobnější opravy silnic po zimě mají na starost především krajské správy a údržby silnic. Týmy divize 4 přispívají ke zlepšení dopravní situace prováděním větších akcí

plánovaných i několik let dopředu. „Každá větší oprava

totiž vyžaduje poměrně dlouhou přípravu. Bavíme se

o komunikacích, kde byl už nevyhovující stav déle, a proto

ŘSD, respektive kraje rozhodly o jejich rekonstrukci,“ vyjasňuje Ing. Kristýna Miláčková, přípravářka a technička

kvality střediska asfaltových vozovek z divize 4.

Její kolegové nyní pracují třeba na silnici I/18 v úseku

Sedlčany–Vojkov. Na tahu, který propojuje okresy Příbram a Benešov a na území středočeského regionu tvoří

důležité napojení na dálnici D4, opravují odvodnění a povrch vozovky. A to není vše: „Při modernizaci dálnice D1

začneme brzy pokládat cementovou stabilizaci pro firmu

Hochtief CZ, a to v úseku 04 Ostředek–Šternov. Také

na dálnici D3 v úseku Bošilec–Ševětín, který staví tým

Náročný přesun technické památky

Inženýr Petr Hanzal zmiňuje složitější fáze stavby: „Celou

akci komplikuje těsná blízkost a zásahy do areálu plzeňské

Škody. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme na silnici I/26,

veškeré práce nám přebírají za technický dozor investora

zástupci SŽDC, města Plzně a ŘSD ČR. V září nás také

čeká náročný přesun Faltusova mostu. Tato technická

památka bude demontována, přesunuta a následně se

rozhodne o jejím budoucím využití.“

Generálním dodavatelem druhé etapy rekonstrukce

plzeňského uzlu je také Metrostav a pracuje na ní už od

roku 2016 tým divize 5 v čele s Ing. Janem Zemánkem.

Faltusův silniční most

2

Divize 4: musíme to opravit!

Spolupráce při výstavbě lávky přes Vltavu

Tým Jana Prokeše z divize 6 buduje v Českých Budějo­

vicích lávku u TJ Meteor. Je navržena z oceli a vyrábí

ji i montuje divize 3, s dopravou a provizorními kon­

strukcemi pomáhá divize 4. Práce Metrostavu v jiho­

české metropoli pokročily – nad řekou je už dnes totiž

uložená nosná konstrukce lávky s horním obloukem.

Nejdřív se u Vltavy dostali ke slovu pracovníci divize 6.

Když dokončili hlubinné založení na mikropilotách a vybetonovali obě opěry i stěny levobřežní rampy, přišla na řadu

divize 4 a doprostřed řeky osadila pomocné konstrukce

Pižmo. V Horních Počernicích zatím oceláři divize 3 technologicky náročným způsobem vyrobili nosné prvky pro

jednopolovou lávku přes Vltavu s rozpětím 40 m a 17m

rampu. Celková hmotnost použité oceli dosáhla 65 tun.

První nadrozměrný náklad dorazil z Prahy na staveniště

po Velikonocích, stejně jako autojeřáb s nosností 500 tun,

který osadil na tři části rozdělenou hlavní mostovku (foto

č. 1), jejíž největší díl vážil 14 tun. „Aby se k řece dostala

těžká a velká břemena i autojeřáb, museli jsme přemostit

lávku přes Vltavu u Plané, která slouží pro cyklostezku,“

říká Jan Prokeš. „Dodnes je mi záhadou, jak dokázal řidič

autojeřábu zacouvat na prostorově omezené místo montáže, když jeho stroj má šířku 3 m a délku 20,5 m,“ říká

Ing. Ondřej Benčič, který poprvé řídí tým divize 3.

V polovině dubna pak menší autojeřáb s nosností 100 t

osadil na místo ostatní nosné konstrukce (foto č. 2). Jejich

montáž a svařování provádějí opět pracovníci provozu

ocelových konstrukcí. Skončit by měli asi za měsíc. „Zatím se mi zdá nejsložitější dodržet požadovaný tvar lávky

– množství svarů totiž ‚cvičí’, s konstrukcí, která se musí

složitě srovnávat s pomocí geodetů,“ říká Ing. Benčič.

Divize 6 dnes dokončuje betonáže a zásypy. „Zajímavé

je, že železobetonové povrchy zde nejsou hladké, ale vlnité, což není zrovna jednoduché při sestavování bednění,

do kterého musíme vkládat tvarované matrice,“ uzavírá

Lukáš Hynek, který vede práce divize 6. Chodci i cyklisté

začnou lávku (vizualizace č. 3) užívat v červnu.

–red–, foto archiv divize 3

Ocel pro českobudějovickou lávku

1

2

Délka nosné konstrukce lávky

Šířka lávky

Výška oblouku

Trubky oblouku a spodního táhla

Celková tonáž lávky

Délka levobřežní rampy

Šířka levobřežní rampy

Tonáž ocelové části rampy

40,8 m

4,2 m

cca 6,8 m

508 × 16 mm

59 tun

18,5 m

2,2 m

6 tun

3

23.04.18 12:41