Strana 3
Divize 5 opět modernizuje železniční uzel
Naokraji Plzně u Škodových závodů si nelze nevšim-
nout stavebního ruchu (foto č. 1). Divize 5 tam od letoš-
ního března pracuje namodernizaci dopravní kuriozity
– na tzv. „přesmyku domažlické trati“ – tedy mimo-
úrovňovém křížení několika tratí asilnice. Jde otřetí
etapu rekonstrukce plzeňského železničního uzlu.
„Provádíme hlavice pilířů silničního mostu vkilome-
tru 107,090 přes trať Plzeň–Domažlice (foto č. 2) abrzy
začneme pracovat naskruži nosné konstrukce,“ informuje
přímo ze stavby vedoucí projektu Ing.Petr Hanzal.
Rekonstrukce uzlu zahrnuje modernizaci železničních
tratí zPlzně do Chebu a zPlzně do Domažlic, součástí
je ipřeložka silnice I/26 avybudování mimoúrovňového
křížení sdomažlickou tratí. Celkem jde o163 stavebních
objektů! Generálním zhotovitelem je sdružení firem Swie-
telsky Rail CZ a Swietelsky stavební, Metrostav pro tu
první buduje čtyři důležité stavební objekty. Jde ozmíně-
ný most přes trať Plzeň-Domažlice, nedaleký kolektor pod
stejnou tratí, Faltusův most uŠkodových závodů adalší
železniční most poblíž hlavního nádraží. Všechny čtyři by
měly být hotové v květnu 2019. Modernizace přesmyku
bezesporu zlepší vlakové spojení směrem nazápad země.
Náročný přesun technické památky
Inženýr Petr Hanzal zmiňuje složitější fáze stavby: „Celou
akci komplikuje těsná blízkost azásahy doareálu plzeňské
Škody. Vzhledem ktomu, že se pohybujeme nasilnici I/26,
veškeré práce nám přebírají zatechnický dozor investora
zástupci SŽDC, města Plzně aŘSD ČR. Vzáří nás také
čeká náročný přesun Faltusova mostu. Tato technická
památka bude demontována, přesunuta a následně se
rozhodne ojejím budoucím využití.“
Generálním dodavatelem druhé etapy rekonstrukce
plzeňského uzlu je také Metrostav apracuje naní už od
roku 2016 tým divize5 včele sIng.Janem Zemánkem.
David Kalců, foto stavba
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Dlouhá cesta kproměně Rudého hradu
Teprve koncem letošního roku si Ostraváci oddychnou,
protože jejich město přestane hyzdit nepřehlédnutel-
ný pozůstatek Rudého hradu. V roce 1987 jej dělníci
začali budovat jako sídlo krajského výboru komunis-
tické strany ČSSR apodokončení skeletu jej chvíli po
sametové revoluci opustili. Dostavba torza začala až
za26let, aby byla pozastřešení aopláštění přerušena.
Až letos vúnoru se dostal keslovu tým Ing.Lukáše Ho-
ruty ze severomoravského regionu divize 1 askořápku
objektu vefrekventované lokalitě začal měnit veSmart
Innovation Center (vizualizace).
Při první etapě dostavby byl skelet prvně staticky
sanován a doplněn fasádním pláštěm. „Staveniště pro
druhou etapu díla jsme od nového investora převzali
26.února aodté doby projektujeme technologie, mon-
tujeme sádrokartonové konstrukce, betonujeme podlahy
aprovádíme zemní práce vsuterénu iokolo objektu avrty
pro tepelná čerpadla. Dokončený objekt má totiž mít prů-
kaz energetické náročnosti třídy A. Bude tedy mimořádně
úspornou asoběstačnou budovou využívající nejen tepel-
ná čerpadla, ale také fotovoltaické panely aobsáhne ista-
nice pro nabíjení elektromobilů,“ popisuje Ing.Horuta.
Změna účelu užití
Opuštěný skelet se nejdřív měl proměnit vmultifunkční
středisko Red House sobchody, kancelářemi, byty ama-
teřskou školou. Investorovi však jeho plánovaný záměr
nevyšel arozestavěný objekt vloni koncem roku prodal.
Nový majitel, společnost Smart Innovation Center (SIC),
má jinou vizi apřislíbenou dotaci zoperačního programu
na podporu inovací. „Vybudujeme v Ostravě vědecko-
-technologický park se zaměřením na takzvané smart
city. Půjde o jakési centrum, kde se budou sdružovat
firmy, které se těmito moderními technologiemi zabývají.
Už objekt sám osobě by měl být ukázkou použití nových
materiálů avýrobních postupů. Vpodstatě půjde opilotní
projekt vrámci celé České republiky,“ vysvětlil Moravsko-
slezskému deníku jednatel firmy SIC Michal Burian.
Budova SIC bude mít v suterénu garáže, sklady
atechnologické prostory. Vpřízemí vzniknou univerzální
plochy pro služby avpěti patrech kanceláře pro celkem
500 zaměstnanců. Vsedmém nadzemním podlaží vyroste
restaurace pro zaměstnance spředpokládanou kapacitou
do300 jídel denně. Doplní ji venkovní terasa.
„Doprojektovat budovu podle představ investora
azvládnout její dokončení v termínu podle smlouvy do
30.srpna letošního roku bude velice obtížný úkol. Udě-
láme ale všechno pro to, abychom práci zvládli kvalitně
avplánovaném termínu,“ uzavřel vedoucí projektu.
–red–, vizualizace archiv stavby
Divize 4: musíme to opravit!
Spříchodem jara startují hlavní opravy silnic. Nazlep-
šení stavu vozovek se mezi jinými významně podílí
takédivize 4. Opravuje úseky jak menších silnic, tak
klíčových tepen, konkrétně dálnic D35, D1, D3... Letos
ale chystá práce také naLetišti Praha-Kbely.
Výtluky, místy celkově otřesný povrch vozovek. Sil-
ničáři nestíhají vše včas spravovat, řidiči se právem roz-
čilují. Ktomu letos ipomírné zimě přibyly další výmoly,
protože vozovkám nesvědčilo střídání teplot.
Drobnější opravy silnic pozimě mají nastarost přede-
vším krajské správy aúdržby silnic. Týmy divize 4 přispí-
vají kezlepšení dopravní situace prováděním větších akcí
plánovaných i několik let dopředu. „Každá větší oprava
totiž vyžaduje poměrně dlouhou přípravu. Bavíme se
okomunikacích, kde byl už nevyhovující stav déle, aproto
ŘSD, respektive kraje rozhodly ojejich rekonstrukci,“ vy-
jasňuje Ing.Kristýna Miláčková, přípravářka atechnička
kvality střediska asfaltových vozovek zdivize 4.
Její kolegové nyní pracují třeba nasilnici I/18 vúseku
Sedlčany–Vojkov. Na tahu, který propojuje okresy Pří-
bram aBenešov a na území středočeského regionu tvoří
důležité napojení na dálnici D4, opravují odvodnění apo-
vrch vozovky. A to není vše: „Při modernizaci dálnice D1
začneme brzy pokládat cementovou stabilizaci pro firmu
Hochtief CZ, a to v úseku 04 Ostředek–Šternov. Také
na dálnici D3 v úseku Bošilec–Ševětín, který staví tým
Ing.Josefa Krále, se mimo hlavní trasy začne pracovat
naspoustě dalších objektů,“ doplňuje Kristýna Miláčková.
Nová obalovna, poprvé větší finišér
Mezi velké projekty divize 4 patří bezesporu rekonstrukce
dálnice D35 uPřáslavic vOlomouckém kraji, která začala
vloni adruhou polovinou pokračuje iletos. „Je to první ak-
ce, kde asfaltovou směs dodávala nedávno zprovozněná
obalovna Metrostavu vLipníku,“ říká Ing.Jan Merunka,
vedoucí útvaru marketingu aobchodu divize 4.
V tomto úseku asfaltéři pokládali směs s vysokým
modulem tuhosti (VMT), což se provádí až vposledních
letech. Zpočátku byly práce náročné zejména kvůli nově
použité směsi. Vše se ale ustálilo. Kristýna Miláčková
připomíná zajímavost: „Natéto stavbě jsme poprvé po-
kládali asfaltové směsi finišerem spevnou lištou ošířce
10 metrů s použitím homogenizéru pro zajištění jejich
stejnorodosti adostatečný přísun materiálu.“
Divize 4 loni pracovala také naVysočině nafrekven-
tované silnici II/602 Jihlava–Dvorce (fota), kde probíhala
modernizace arozšíření komunikace, či nazakázce vPří-
brami naI/18 vEvropské ulici. Šlo také ocelkovou opravu
zaúčelem prodloužení životnosti vozovky. „Připravujeme
také rekonstrukci pojezdové dráhy (TWY) naLetišti Pra-
ha-Kbely,“ zmínila jako zajímavost Kristýna Miláčková.
David Kalců, foto Luboš Pavlíček
krát se už konala programová konference Metrostavu označovaná
zkratkou TEK. Její 15. ročník proběhne v hotelu Olympik letos
26.dubna a informace z něj přinesou příští noviny 8/2018.
Spolupráce při výstavbě lávky přes Vltavu
Tým Jana Prokeše zdivize 6 buduje vČeských Budějo-
vicích lávku u TJ Meteor. Je navržena zoceli avyrábí
ji i montuje divize 3, s dopravou a provizorními kon-
strukcemi pomáhá divize4. Práce Metrostavu vjiho-
české metropoli pokročily – nad řekou je už dnes totiž
uložená nosná konstrukce lávky s horním obloukem.
Nejdřív se u Vltavy dostali ke slovu pracovníci divize6.
Když dokončili hlubinné založení na mikropilotách a vybe-
tonovali obě opěry i stěny levobřežní rampy, přišla na řadu
divize 4 a doprostřed řeky osadila pomocné konstrukce
Pižmo. VHorních Počernicích zatím oceláři divize 3 tech-
nologicky náročným způsobem vyrobili nosné prvky pro
jednopolovou lávku přes Vltavu s rozpětím 40m a 17m
rampu. Celková hmotnost použité oceli dosáhla 65 tun.
První nadrozměrný náklad dorazil zPrahy na staveniště
po Velikonocích, stejně jako autojeřáb s nosností 500tun,
který osadil na tři části rozdělenou hlavní mostovku (foto
č. 1), jejíž největší díl vážil 14 tun. „Aby se k řece dostala
těžká avelká břemena i autojeřáb, museli jsme přemostit
lávku přes Vltavu u Plané, která slouží pro cyklostezku,“
říká Jan Prokeš. „Dodnes je mi záhadou, jak dokázal řidič
autojeřábu zacouvat na prostorově omezené místo mon-
táže, když jeho stroj má šířku 3 m a délku 20,5m,“ říká
Ing.Ondřej Benčič, který poprvé řídí tým divize3.
Vpolovině dubna pak menší autojeřáb snosností 100t
osadil na místo ostatní nosné konstrukce (foto č. 2). Jejich
montáž a svařování provádějí opět pracovníci provozu
ocelových konstrukcí. Skončit by měli asi za měsíc. „Za-
tím se mi zdá nejsložitější dodržet požadovaný tvar lávky
– množství svarů totiž ‚cvičí’, s konstrukcí, která se musí
složitě srovnávat s pomocí geodetů,“ říká Ing. Benčič.
Divize 6 dnes dokončuje betonáže a zásypy. „Zajímavé
je, že železobetonové povrchy zde nejsou hladké, ale vlni-
té, což není zrovna jednoduché při sestavování bednění,
do kterého musíme vkládat tvarované matrice,“ uzavírá
Lukáš Hynek, který vede práce divize 6. Chodci i cyklisté
začnou lávku (vizualizace č. 3) užívat v červnu.
–red–, foto archiv divize 3
Ocel pro českobudějovickou lávku
Délka nosné konstrukce lávky 40,8 m
Šířka lávky 4,2 m
Výška oblouku cca 6,8 m
Trubky oblouku a spodního táhla 508 × 16 mm
Celková tonáž lávky 59 tun
Délka levobřežní rampy 18,5 m
Šířka levobřežní rampy 2,2 m
Tonáž ocelové části rampy 6 tun
1
2 3
Faltusův silniční most
Jde oprvní svařovaný příhradový most
vČeskoslovensku. Vznikl roku 1931 vareálu Škodových
závodů podle projektu konstruktéra aznalce voboru
ocelových konstrukcí amostů Ing.Františka Faltuse.
Most tvoří celosvařovaná ocelová příhradová
konstrukce orozpětí 49,2 m. Mostovka šířky
7,9 m se skládá zpříčníků apodélníků spřažených
sželezobetonovou deskou.
Metrostav_07_2018.indd 3 23.04.18 12:41