strana 4

U výzkumu zelených

střech

Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) ve spolupráci s naší společností dokončili třetí rok pětiletého výzkumného projektu. Jeho hlavním cílem je nalézt optimální skladbu

souvrství extenzivních vegetačních střech, které mohou významně přispět k zadržování vody ve městech

a energeticky úspornému ochlazování budov a jejich

okolí během horkých letních dnů.

Tým Laboratoře hydrometeorologie & hydropedologie provádí testování na celkem 24 zkušebních plochách vybudovaných na střeše budovy ČVUT UCEEB

v Buštěhradu. Pro výzkum byly vybrány rostliny maximálně přizpůsobené extrémním podmínkám, tedy především

nedostatku vody a životu v mělkém neúživném substrátu.

Odborníci UCEEB během roku průběžně monitorovali

rozvoj vegetace na plochách a prováděli jejich údržbu

(např. hnojení, odstraňování plevelů atd.). Dále se pravidelně sbírala data z měřicích zařízení a odebíraly vzorky

substrátů, aby bylo možné v laboratoři stanovit jejich

charakteristiky. Zjištěné údaje budou předány odborníkům Metrostavu jako zadavateli projektu a budou využity

při realizaci souvrství extenzivní zeleně (zelených střech)

na projektech naší společnosti, a to včetně doporučení

následné péče objednateli.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Naše pomoc nekončí!

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Již v předchozích vydáních našich firemních novin

jsme informovali o pomoci, která spočívala v poskytnutí stavebních buněk jako zázemí pro zdravotníky.

Počet kontejnerů se rozrostl: orgánům veřejné správy

jich Metrostav zapůjčil sedmnáct.

Mobilní stavební buňky lze využít nejen v nemocnicích

pro zřízení externích odběrových míst, ale také pro nouzová pracoviště složek integrovaného záchranného systému

či pro výdejní místa zdravotnické pomoci, potravin a základních hygienických potřeb.

Například liberecký tým, který pod vedením Ing. Ondřeje Matouška rekonstruuje pavilon psychiatrie v Krajské

nemocnici Liberec, poskytl jednu ze stavebních buněk

jako zázemí pro zdravotníky, kteří mají na starosti vstupní kontrolu pacientů. Další kontejnery ke stejnému účelu

zapůjčil Metrostav do nemocnic v Jablonci nad Nisou, ve

Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Chebu. Několik

jich putovalo i na hraniční přechody, konkrétně do Pomezí

nad Ohří, do Vojtanova a sedm kontejnerů je umístěno

na hraničních přechodech s Polskem. Jeden kontejner

byl vyčleněn pro potřeby Azylového domu do dočasného

stanového kempu v Praze v Troji.

1

–red– s využitím tiskové zprávy UCEEB

Návrat do Norska

Jako vládní delegace si musela připadat skupina

20 stavbařů Metrostavu, která dobrovolně přijala obtížný úkol vrátit se do Norska a dokončit tam významnou zakázku pro investora Trondelag fylkeskommune.

Staveniště u Åstfjordu v rámci projektu Fv. 714 Lakseveien, kde naše společnost buduje dva silniční tunely

a jeden most přes fjord, museli naši lidé totiž na začátku března opustit kvůli pandemii koronaviru.

Zvláštní tým (foto) nastoupil 15. dubna na Terminálu 3 Letiště Václava Havla v Praze do soukromého letadla do Trondheimu. Součástí mimořádné cesty byl díky

operativnímu jednání s úřady i jeden dobrý skutek navíc.

Volná místa v letadle totiž Metrostav nabídl českému velvyslanectví v Norsku i norskému velvyslanectví v České

republice, a společně se stavbaři tak nakonec odletěl

také český velvyslanec Jaroslav Knot a čtyři repatriovaní

norští studenti. Ti všichni by se do Norska za stávající

situace dostávali jen velmi obtížně.

„Velmi oceňuji pomocnou ruku Metrostavu v těchto

těžkých časech. Přátelské gesto Metrostavu odráží vztahy

mezi Norskem a Českou republikou – jsme partneři a spojenci, kteří se na sebe mohou v případě potřeby vzájemně

spolehnout,“ okomentoval počin Metrostavu Robert Kvile,

norský velvyslanec v ČR.

Přísný režim na stavbě

Po příletu do Trondheimu museli stavbaři napřed do karantény. Poté se budou pohybovat po odděleném staveništi, aby nepřišli do kontaktu s ostatními pracovníky. To

by mělo jít snadno, protože zatímco Metrostav dokončuje

pouze most, jeho partner ve sdružení Bertelsen & Garpestad bude pracovat převážně v tunelech.

„Oproti normální situaci sice budeme na místě v menším počtu, ale i tak bychom měli dokončit stavbu v souladu s původním harmonogramem. Těsně před opuštěním

stavby jsme stihli betonáž mostovky a dostali jsme se do

předstihu. Betonáž římsy a další zbývající dokončovací

práce nám zaberou zhruba tři měsíce. Nový úsek silnice

by měl být otevřen letos na podzim,“ říká vedoucí projektu

Ing. Robert Brož, Ph.D., z Metrostavu. A dodává: „Vzhledem k technické náročnosti projektu jsme tušili, že nás

čeká něco, co jsme ještě nezažili. Ale že to bude nakonec až

takto dobrodružné, to si nikdo z nás nedokázal představit.“

Ing. Vojtěch Kostiha, foto archiv Metrostavu

2

3

Peněžitý dar na vývoj respirátoru

„Vzhledem k ohrožení obyvatelstva virovou pandemií

jsme neváhali a rozhodli se pomoci tak, jak většina jednotlivců ani firem pomoci nemůže,“ komentuje aktivitu

prezident Skupiny Metrostav pan Ing. František Kočí.

„Jsem rád, že se naše nabídka setkala s kladnou odezvou

a že se vzhledem k úspěšnosti konceptu objevují další požadavky,“ dodává. Zapůjčení mobilních stavebních buněk

provádí Metrostav samozřejmě bezplatně.

Tím ale naše pomoc nekončí. Společnost Metrostav

poskytla peněžitý dar Českému institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha ve výši 100 000 Kč na

vývoj respirátoru CIIRC RP 95 v rámci vývoje prostředků

proti šíření covidu-19. Dále Metrostav bezplatně poskytl

osobní ochranné pomůcky (30 ks ochranných brýlí) pro

Krajský úřad Středočeského kraje.

Ing. Vojtěch Kostiha

25 let s TBG Metrostav

4

5

6

Modernizace velké plavební komory v Hoříně u Mělníka vrcholí

Jihočeský tým divize 6 už nějaký čas pracuje na úpravách velké plavební komory Hořín (foto č. 1), kde je cílem

rozšíření průjezdného profilu vodního díla z 11 na 12 m a hlavně zvýšení podjezdné výšky památkově chráněného

mostu přes dolní ohlaví zdymadla o téměř pět metrů pomocí nové posuvně-zdvihací konstrukce. V pondělí 20. dubna

tu proběhla důležitá operace, která spočívala v osazení dolních vrat za pomoci autojeřábu umístěného na plavidle

(foto č. 2). „Vrata jsou dělena na vrátni – levou a pravou – a jsou nyní vzpěrná oproti původním opěrným (foto č. 3

a 4). Každá vráteň má rozměry 12 x 6m a váží přibližně 30 tun. Montáž probíhala z plavidla František za pomoci

autojeřábu umístěného rovněž na plavidle. Přítomností potápěčů (foto č. 5) při osazení vrátní byla zajištěna správná

poloha na dolním ložisku. Vrata se podařilo osadit bez větších komplikací,“ popisuje vedoucí projektu Jan Prokeš.

V plánu je dále úplné vypuštění plavební komory a dostrojení vrat do finální podoby. Suché zkoušky vrat by měly

začít na přelomu května a června 2020, k provizornímu zprovoznění plavební komory na tři měsíce by mělo dojít

kolem poloviny června. Stavba umožní vyšším lodím doplout od soutoku Vltavy a Labe až do Prahy a v lokalitě

u Mělníka překonat rozdíl hladin až 8,5 m. Zhotovitelem modernizace je naše společnost a investorem Ředitelství

vodních cest. Investice dosahuje 360 milionů Kč, celá modernizace 10 km dlouhého plavebního kanálu Vraňany–

Hořín vyjde asi na dvě miliardy Kč. Projekt je spolufinancován Státním fondem dopravní infrastruktury a EU, první

vyšší lodě by po něm mohly proplout příští rok na jaře.

Naše dceřiná společnost, jež se zabývá výrobou a dopravou betonu, letos slaví 25 let od svého založení.

Za tuto dobu vyrobila a dodala betony pro všechny

současné významné stavby v našem hlavním městě

a zasadila se o zlepšení úrovně stavitelství v České

republice. V současné době má čtyři provozovny: Rohanský ostrov (foto), Libeň, Radlice a Písnice.

TBG Metrostav byl založen roku 1995. Ovšem samotná

historie společnosti sahá ještě mnohem dále. Jejím centrálním provozem je betonárna na Rohanském ostrově,

která existuje už od roku 1967, kdy byla postavena, aby zásobovala betonem výstavbu pražského metra. Zajímavostí

je, že již v té době fungoval u betonárny přístav a betonárna byla velkou měrou zásobována lodní dopravou, jako je

tomu doposud. Tehdy byla betonárna součástí podniku

Vodních staveb a později Metrostavu, který roku 1995

prodal 50% podíl betonárny skupině HeidelbergCement

(Českomoravský beton), a k 1. září 1995 vznikla společnost TBG Metrostav. V tomto roce měla společnost vedle

rohanské provozovny ještě provoz na Zličíně.

Společnost TBG Metrostav byla a je jedničkou na

pražském trhu. Od samého začátku si vedení společnosti

zakládá na kvalitě, poradenství a vývoji nových směsí.

Proto s rozšířením nabídky produktů čerstvých směsí

o sádrové potěry a maltové směsi vznikla 1. října 1999

dceřiná společnost TBG Pražské malty. Zkušený tým

technologů neustále pracuje na vývoji inovativních betonů. Podrobnosti o těchto technologiích i další zajímavosti

z historie společnosti přineseme v průběhu roku.

Ing. Kristýna Vinklerová,

foto archiv TBG Metrostav

–red–, foto Petr Adámek

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřený šéfredaktor David Kalců, DiS / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 245; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

/ Číslo 7/2020 vyšlo 4. 5. 2020 (8/2020 vyjde 20. 5. 2020) / Složení redakční rady Ing. Vojtěch Kostiha, MBA (předseda), David Kalců, DiS (místopředseda), Ing. Roman Čech, Ing. Kateřina Hainzová, MBA, Mgr. Jana Kořínková, MBA,

Ing. Jitka Neklanová, Ing. Petr Půta, Ing. Renáta Zavřelová a Ing. Michal Zelenka / Neoznačené materiály připravil David Kalců, DiS, foto archiv Metrostavu / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,

tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.

Metrostav_07_2020.indd 4

29.04.20 12:57