strana 4
U výzkumu zelených
střech
Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) ve spolupráci s naší společností dokončili třetí rok pětiletého výzkumného projektu. Jeho hlavním cílem je nalézt optimální skladbu
souvrství extenzivních vegetačních střech, které mohou významně přispět k zadržování vody ve městech
a energeticky úspornému ochlazování budov a jejich
okolí během horkých letních dnů.
Tým Laboratoře hydrometeorologie & hydropedologie provádí testování na celkem 24 zkušebních plochách vybudovaných na střeše budovy ČVUT UCEEB
v Buštěhradu. Pro výzkum byly vybrány rostliny maximálně přizpůsobené extrémním podmínkám, tedy především
nedostatku vody a životu v mělkém neúživném substrátu.
Odborníci UCEEB během roku průběžně monitorovali
rozvoj vegetace na plochách a prováděli jejich údržbu
(např. hnojení, odstraňování plevelů atd.). Dále se pravidelně sbírala data z měřicích zařízení a odebíraly vzorky
substrátů, aby bylo možné v laboratoři stanovit jejich
charakteristiky. Zjištěné údaje budou předány odborníkům Metrostavu jako zadavateli projektu a budou využity
při realizaci souvrství extenzivní zeleně (zelených střech)
na projektech naší společnosti, a to včetně doporučení
následné péče objednateli.
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
Naše pomoc nekončí!
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
Již v předchozích vydáních našich firemních novin
jsme informovali o pomoci, která spočívala v poskytnutí stavebních buněk jako zázemí pro zdravotníky.
Počet kontejnerů se rozrostl: orgánům veřejné správy
jich Metrostav zapůjčil sedmnáct.
Mobilní stavební buňky lze využít nejen v nemocnicích
pro zřízení externích odběrových míst, ale také pro nouzová pracoviště složek integrovaného záchranného systému
či pro výdejní místa zdravotnické pomoci, potravin a základních hygienických potřeb.
Například liberecký tým, který pod vedením Ing. Ondřeje Matouška rekonstruuje pavilon psychiatrie v Krajské
nemocnici Liberec, poskytl jednu ze stavebních buněk
jako zázemí pro zdravotníky, kteří mají na starosti vstupní kontrolu pacientů. Další kontejnery ke stejnému účelu
zapůjčil Metrostav do nemocnic v Jablonci nad Nisou, ve
Strakonicích, v Českých Budějovicích a v Chebu. Několik
jich putovalo i na hraniční přechody, konkrétně do Pomezí
nad Ohří, do Vojtanova a sedm kontejnerů je umístěno
na hraničních přechodech s Polskem. Jeden kontejner
byl vyčleněn pro potřeby Azylového domu do dočasného
stanového kempu v Praze v Troji.
1
–red– s využitím tiskové zprávy UCEEB
Návrat do Norska
Jako vládní delegace si musela připadat skupina
20 stavbařů Metrostavu, která dobrovolně přijala obtížný úkol vrátit se do Norska a dokončit tam významnou zakázku pro investora Trondelag fylkeskommune.
Staveniště u Åstfjordu v rámci projektu Fv. 714 Lakseveien, kde naše společnost buduje dva silniční tunely
a jeden most přes fjord, museli naši lidé totiž na začátku března opustit kvůli pandemii koronaviru.
Zvláštní tým (foto) nastoupil 15. dubna na Terminálu 3 Letiště Václava Havla v Praze do soukromého letadla do Trondheimu. Součástí mimořádné cesty byl díky
operativnímu jednání s úřady i jeden dobrý skutek navíc.
Volná místa v letadle totiž Metrostav nabídl českému velvyslanectví v Norsku i norskému velvyslanectví v České
republice, a společně se stavbaři tak nakonec odletěl
také český velvyslanec Jaroslav Knot a čtyři repatriovaní
norští studenti. Ti všichni by se do Norska za stávající
situace dostávali jen velmi obtížně.
„Velmi oceňuji pomocnou ruku Metrostavu v těchto
těžkých časech. Přátelské gesto Metrostavu odráží vztahy
mezi Norskem a Českou republikou – jsme partneři a spojenci, kteří se na sebe mohou v případě potřeby vzájemně
spolehnout,“ okomentoval počin Metrostavu Robert Kvile,
norský velvyslanec v ČR.
Přísný režim na stavbě
Po příletu do Trondheimu museli stavbaři napřed do karantény. Poté se budou pohybovat po odděleném staveništi, aby nepřišli do kontaktu s ostatními pracovníky. To
by mělo jít snadno, protože zatímco Metrostav dokončuje
pouze most, jeho partner ve sdružení Bertelsen & Garpestad bude pracovat převážně v tunelech.
„Oproti normální situaci sice budeme na místě v menším počtu, ale i tak bychom měli dokončit stavbu v souladu s původním harmonogramem. Těsně před opuštěním
stavby jsme stihli betonáž mostovky a dostali jsme se do
předstihu. Betonáž římsy a další zbývající dokončovací
práce nám zaberou zhruba tři měsíce. Nový úsek silnice
by měl být otevřen letos na podzim,“ říká vedoucí projektu
Ing. Robert Brož, Ph.D., z Metrostavu. A dodává: „Vzhledem k technické náročnosti projektu jsme tušili, že nás
čeká něco, co jsme ještě nezažili. Ale že to bude nakonec až
takto dobrodružné, to si nikdo z nás nedokázal představit.“
Ing. Vojtěch Kostiha, foto archiv Metrostavu
2
3
Peněžitý dar na vývoj respirátoru
„Vzhledem k ohrožení obyvatelstva virovou pandemií
jsme neváhali a rozhodli se pomoci tak, jak většina jednotlivců ani firem pomoci nemůže,“ komentuje aktivitu
prezident Skupiny Metrostav pan Ing. František Kočí.
„Jsem rád, že se naše nabídka setkala s kladnou odezvou
a že se vzhledem k úspěšnosti konceptu objevují další požadavky,“ dodává. Zapůjčení mobilních stavebních buněk
provádí Metrostav samozřejmě bezplatně.
Tím ale naše pomoc nekončí. Společnost Metrostav
poskytla peněžitý dar Českému institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha ve výši 100 000 Kč na
vývoj respirátoru CIIRC RP 95 v rámci vývoje prostředků
proti šíření covidu-19. Dále Metrostav bezplatně poskytl
osobní ochranné pomůcky (30 ks ochranných brýlí) pro
Krajský úřad Středočeského kraje.
Ing. Vojtěch Kostiha
25 let s TBG Metrostav
4
5
6
Modernizace velké plavební komory v Hoříně u Mělníka vrcholí
Jihočeský tým divize 6 už nějaký čas pracuje na úpravách velké plavební komory Hořín (foto č. 1), kde je cílem
rozšíření průjezdného profilu vodního díla z 11 na 12 m a hlavně zvýšení podjezdné výšky památkově chráněného
mostu přes dolní ohlaví zdymadla o téměř pět metrů pomocí nové posuvně-zdvihací konstrukce. V pondělí 20. dubna
tu proběhla důležitá operace, která spočívala v osazení dolních vrat za pomoci autojeřábu umístěného na plavidle
(foto č. 2). „Vrata jsou dělena na vrátni – levou a pravou – a jsou nyní vzpěrná oproti původním opěrným (foto č. 3
a 4). Každá vráteň má rozměry 12 x 6m a váží přibližně 30 tun. Montáž probíhala z plavidla František za pomoci
autojeřábu umístěného rovněž na plavidle. Přítomností potápěčů (foto č. 5) při osazení vrátní byla zajištěna správná
poloha na dolním ložisku. Vrata se podařilo osadit bez větších komplikací,“ popisuje vedoucí projektu Jan Prokeš.
V plánu je dále úplné vypuštění plavební komory a dostrojení vrat do finální podoby. Suché zkoušky vrat by měly
začít na přelomu května a června 2020, k provizornímu zprovoznění plavební komory na tři měsíce by mělo dojít
kolem poloviny června. Stavba umožní vyšším lodím doplout od soutoku Vltavy a Labe až do Prahy a v lokalitě
u Mělníka překonat rozdíl hladin až 8,5 m. Zhotovitelem modernizace je naše společnost a investorem Ředitelství
vodních cest. Investice dosahuje 360 milionů Kč, celá modernizace 10 km dlouhého plavebního kanálu Vraňany–
Hořín vyjde asi na dvě miliardy Kč. Projekt je spolufinancován Státním fondem dopravní infrastruktury a EU, první
vyšší lodě by po něm mohly proplout příští rok na jaře.
Naše dceřiná společnost, jež se zabývá výrobou a dopravou betonu, letos slaví 25 let od svého založení.
Za tuto dobu vyrobila a dodala betony pro všechny
současné významné stavby v našem hlavním městě
a zasadila se o zlepšení úrovně stavitelství v České
republice. V současné době má čtyři provozovny: Rohanský ostrov (foto), Libeň, Radlice a Písnice.
TBG Metrostav byl založen roku 1995. Ovšem samotná
historie společnosti sahá ještě mnohem dále. Jejím centrálním provozem je betonárna na Rohanském ostrově,
která existuje už od roku 1967, kdy byla postavena, aby zásobovala betonem výstavbu pražského metra. Zajímavostí
je, že již v té době fungoval u betonárny přístav a betonárna byla velkou měrou zásobována lodní dopravou, jako je
tomu doposud. Tehdy byla betonárna součástí podniku
Vodních staveb a později Metrostavu, který roku 1995
prodal 50% podíl betonárny skupině HeidelbergCement
(Českomoravský beton), a k 1. září 1995 vznikla společnost TBG Metrostav. V tomto roce měla společnost vedle
rohanské provozovny ještě provoz na Zličíně.
Společnost TBG Metrostav byla a je jedničkou na
pražském trhu. Od samého začátku si vedení společnosti
zakládá na kvalitě, poradenství a vývoji nových směsí.
Proto s rozšířením nabídky produktů čerstvých směsí
o sádrové potěry a maltové směsi vznikla 1. října 1999
dceřiná společnost TBG Pražské malty. Zkušený tým
technologů neustále pracuje na vývoji inovativních betonů. Podrobnosti o těchto technologiích i další zajímavosti
z historie společnosti přineseme v průběhu roku.
Ing. Kristýna Vinklerová,
foto archiv TBG Metrostav
–red–, foto Petr Adámek
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřený šéfredaktor David Kalců, DiS / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 245; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav
/ Číslo 7/2020 vyšlo 4. 5. 2020 (8/2020 vyjde 20. 5. 2020) / Složení redakční rady Ing. Vojtěch Kostiha, MBA (předseda), David Kalců, DiS (místopředseda), Ing. Roman Čech, Ing. Kateřina Hainzová, MBA, Mgr. Jana Kořínková, MBA,
Ing. Jitka Neklanová, Ing. Petr Půta, Ing. Renáta Zavřelová a Ing. Michal Zelenka / Neoznačené materiály připravil David Kalců, DiS, foto archiv Metrostavu / Výroba Boomerang Communication, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja,
tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_07_2020.indd 4
29.04.20 12:57