strana 2

Pět dní na „staveništi“

Výstavní expozice Metrostavu na letošním veletrhu

IBF připomínala rušné staveniště nejen proto, že se

skutečně podobala běžnému zázemí na většině našich

staveb, ale také díky tomu, že tady bylo velmi živo od

chvíle, co se otevřely brány brněnského Výstaviště.

K „buňkovišti“ Metrostavu zamířili nejen obchodní

partneři, ale také mnoho běžných návštěvníků. S pobave­

ním studovali cedule s označením „staveniště“, na nichž

byli jako na stavbách představeni ti, kteří měli s neobvyk­

lou koncepcí stánku co do činění, fotografovali si stavební

buňky a podoba naší expozice je skutečně zaujala.

Mnozí z nich se zajímali například o postup prací

na současných stavbách i o projekty, které má firma

v dohledné době začít realizovat, o připravované develo­

perské projekty i o možnosti zaměstnání v Metrostavu.

Nemálo návštěvníků však ke stánku dovedla zvě­

davost a zkoušeli, zda jejich dotazu porozumí exotické

hostesky Ndeshi a Endelin. Obě namibijské krásky se však

ničím nenechaly vyvést z rovnováhy a odpovídaly s úsmě­

vem a takřka dokonalou češtinou či plynou angličtinou.

Ptáme se

Jiřího Růta,

ved. provozu inženýrských sítí divize 1

1

Amazonka na karlínském břehu Vltavy

Prezidenta DDM Group Ing. Šestáka jsme zastihli s Ing.

Cucem, zástupcem obchodního ředitele Metrostavu

Danube House a Nile House na pražském Karlínském

nábřeží doplní další zajímavá polyfunkční budova

– Amazon Court. Podle návrhů dánských architektů z ateliéru SHL (Schmidt, Hammer, Lassen) její

výstavbu pro společnost Europolis Real Estate Asset

Management zajišťuje tým divize 3 vedený Ing. Karlem

Volfem. Již v polovině roku 2009 Amazon Court svým

uživatelům nabídne vysoce kvalitní prostředí, v němž

se formy, struktury a materiály jednoduše, přesně

a přirozeně spojí do lidsky příjemné podoby.

V šesti nadzemních a v dalším ustupujícím podlaží

budova nabídne celkem 22 100 m² převážně kancelář­

ských prostor doplněných službami ve velkorysém atriu

s vodními plochami a spoustou zeleně. Ve dvou podzem­

ních podlažích bude mimo 254 parkovacích míst i tech­

nické zázemí objektu.

V nejnižším třetím podzemním podlaží povedou pří­

vodní kanály, které budou nasávat čerstvý vzduch u hla­

diny Vltavy pro jeho výměnu v objektu. Systém naváže

na již prověřenou koncepci z Danube House a Nile House

a zajistí také v Amazon Court kvalitní pracovní prostředí.

Budova na půdorysu asi 70 x 80 m bude mít dvě seve­

rojižně orientovaná křídla, jejichž plochu bude možné po

modulech flexibilně rozdělit podle požadavků konkrétních

nájemců jednotlivých pater. Konstrukci stavby vytvoří

nosný krabicový systém ze železobetonových sloupů,

stěn a desek, doplněný ocelovými mosty. Ty budou v růz­

ných výškách přecházet přes atrium a zlepší možnosti

komunikace (foto č. 2). Střechy většiny mostů budou

pochozí, využívané jako terasy.

Na všech vnějších průčelích se budou střídat lichoběž­

níkové výplně ze žulového obkladu s prosklenými částmi

(foto č. 1). Vnitřní fasády do atria budou celoskleněné.

Technicky velmi zajímavá bude pneumatická střecha

atria, kterou po nafouknutí vytvoří speciální průhledná,

nehořlavá a neodkapávající třívrstvá fólie ETFE (ethyltetra-fluoro-ethylen) napnutá na ocelové konstrukci.

Tým Ing. Karla Volfa už od investora, pro kterého sta­

věl i budovu Nile House, převzal staveniště, na němž je

vyhloubená a zajištěná stavební jáma s podzemními těs­

nícími stěnami proti průsakům z nedaleké řeky. V plném

proudu jsou projektové práce a stavební přípraváři týmu

dokončují podklady pro zadání výběrových řízení na jed­

notlivé subdodavatele.

Dokumentace statické části základové desky je už

hotová kompletně a tým divize 6, která bude na stavbě

zajišťovat všechny železobetonové monolitické konstruk­

ce, už začíná přípravné práce na první betonáže základů.

„Divizi 3 Metrostavu jsme si vybrali po vícekolovém

výběrovém řízení, kde nabídla nejlepší poměr kvality

a ceny, a už se těšíme na budoucí spolupráci,“ říká Petr

Urbánek, ředitel společnosti Europolis Real Estate Asset

Management s.r.o.

Lenka

Svobodová,

vizualizace

Europolis

Real Estate Asset Management

2

Světová tenisová legenda Na Krutci

Zdaleka největšímu návštěvnickému náporu odolával

náš stánek ve chvílích autogramiády rychlobruslařky

Martiny Sáblíkové, která přijela do Brna „zabojovat“

s desítkami otázek redaktora Petra Vichnara a také svých

fanoušků. Bylo vidět, že si stále nemůže zvyknout na to, že

se jí v uplynulé sezoně kromě několika světových rekordů

podařilo vytvořit i rekord v osobní popularitě.

S Martinou se přišly do expozice Metrostavu, který je

jedním s generálních partnerů rychlobruslařky, pozdravit

stovky příznivců, a tak byla ráda, že se mohla během

besedy, podobně jako na ledě, opřít o svého trenéra Petra

Nováka. Oba předvedli, že jsou po devíti letech trénování

sehraní, a odpověď na otázku: „Proč jste nejlepší?“ zněla

velmi přesvědčivě. Martina proto, že má nejlepšího trené­

ra na světě a Petr z toho důvodu, že natrefil na talent, který

ví, že vítězství je dřina, a do bruslení dává srdce i hlavu.

Blanka Hrdinová

Foto J. Husák, A. Kopřiva a M. Kolář

Metrostav_8_07.indd 2

Obytný areál Na Krutci, který je považován za jeden

z nejlepších současných bytových projektů v Praze, zažil

již mnoho pozoruhodných návštěv. Moderní komplex

domů v těsném sousedství Tiché Šárky, jehož po­dobu

připravovala developerská divize Metrostavu ve spolupráci s uznávaným ateliérem Kuba & Pilař architekti, si

už prohlédlo nemálo vážných zájemců. Koncem března však Krutec přivítal skutečně mimořádného hosta

– tenisovou legendu Martinu Navrátilovou.

Po tiskové konferenci v nedalekém dejvickém hotelu

Crown Plaza se rozhodla poskytnout ještě dva individu­

ální rozhovory a s novináři se setkala právě Na Krutci

v jednom ze vzorových bytů.

Než se ocitla pod palbou otázek, měla chvíli na to,

aby si svůj „příležitostný azyl“ prohlédla, což udělala

velmi ráda. „Na Floridě jsem před časem koupila dům,

který kompletně předělávám, možná tady najdu i nějakou

inspiraci. Ovšem přiznávám, že interiéry tohoto bytu jsou

na můj vkus dost odvážné,“ prozradila na sebe zřejmě

nejúspěšnější světová tenistka všech dob.

Během podrobné obhlídky ocenila zejména tzv. hob­

by kabinet, místnost v suterénu přízemního bytu a při

pohledu z okna zalitovala, že je ještě zima na to, aby se

dalo sedět na venkovní terásce. „Doma v Americe i tady

v Řevnicích jsem zvyklá žít v zeleni a bydlení ve městě

si neumím představit. Myslím, že v tomto případě je to

docela dobrý kompromis – příroda jen krok od domu a do

centra pár minut,“ řekla nám Martina.

Legendární hráčka, jejíž konto zdobí neuvěřitelných

59 grandslamových titulů, se však Na Krutci zajímala

také o krytou sportovní halu a tenisové kurty, které zde

vyrůstají společně s třinácti rezidenčními vilami II. etapy

výstavby. Na zmiňované tiskové konferenci totiž oficiálně

oznámila, že se po třiceti letech chce vracet do České re­

publiky častěji a hodlá tady otevřít tenisovou akademii.

O tom, zda bude její škola přímo Na Krutci, nechtěla

předčasně spekulovat. „Bylo by dobré najít již hotový are­

ál, aby se nemuselo stavět. Jasno mám ale v tom, že bych

ve své škole chtěla trenérům vysvětlovat, že by neměli

učit agresivní tenis, ale stylově bohatou hru, kterou jsem

vždy sama vyznávala.“

Blanka Hrdinová, foto Josef Husák

Martinu přivítali Na Krutci zástupci developerské divize

Jiří Růt si stavařinu za svou profesi vybral už v dětství,

a proto po maturitě nechtěl ztrácet čas a rychle vyrazil

na stavbu. Hned ta první na něj čekala u Metrostavu

a za téměř 25 let, co uplynuly od jeho nástupu do

naší společnosti, jich prošel pěknou řadu. Od začátku

se věnuje inženýrským sítím a hlavně kanalizacím

a vodovodům, nyní jako vedoucí provozu divize 1.

Co se Vám na Vaší profesi líbí?

Lidé pod zem nevidí a často ani netuší, co pod ní je. Možná

by je překvapilo, jak zajímavé kanalizační objekty se nejen

pod Prahou nacházejí a jaké se budují. Kanalizace totiž

není jen pokládka potrubí, ale také vyzdívané průchozí

stoky, spojné komory, oddělovače, spadišťové šachty a ty

představují kus mistrovské zednické práce. Tohle řemeslo

je však, bohužel, na vymření, učební obor kanalizační

zedník už neexistuje a opravdu složité podzemní objekty

dnes umí jen pár starších řemeslníků. Veřejnost obdivuje

zdařilé pozemní stavby, ale přál bych si, aby všichni viděli

i ty sítě pod zemí, kterými vlastně každá stavba začíná.

Kanalizace budujete čtvrt století. Změnilo se za tu

dobu jejich provádění?

V našem oboru se už hodně dlouho nezměnilo nic. Malé

profily se pořád razí ručně, protože žádné podzemní

stroje se do nich nevejdou. Krumpáče a lopaty, které se

používaly už ve středověku, sice doplnily sbíječky, ale

rubaninu pořád do šachet vyvážíme ručně. Snad jen ty

těžební stroje, které ji tahají na povrch, jsou modernější.

Tahle práce je hodně o zkušenostech, které se předávají

z generace na generaci. Proto umíme razit tunely ručně

i za všech možných geologických podmínek. Od skály, kde

se někdy používají i trhací práce, až po tekuté písky, kde

všichni musí dodržovat absolutní disciplínu, protože písek

teče jako v přesýpacích hodinách, a vyrazit v něm tunel je

opravdu kumšt. O zednických mistrech v podzemí jsem

už mluvil. Asi před čtyřmi lety nám ke kanalizacím přibyla

i související výstavba venkovních vodovodů.

Na jaké stavby nejraději vzpomínáte?

Snad nejvíc se mi líbilo odvodňování pražské vyšehradské

plošiny, možná i pro to krásné místo. Dělali jsme tam što­

lu pod hřbitovem, vyzdívali stoku, odvodňovali náměstí

před kostelem Sv. Petra a Pavla… Pracovali jsme i na

Pražském hradě a v jeho zahradách. Zajímavá byla také

odbočka z naší specializace při práci na velkých traťových

tunelech na stanici metra Jinonická. Hezká byla i ražba

180 metrů dlouhého zavazadlového tunelu na letišti

v Ruzyni. Měl pro nás nezvykle velký profil - kolem 14 m²

- a dělali jsme jej i s definitivní obezdívkou.

Jaké projekty máte rozpracované nyní?

Dokončujeme 10. etapu výstavby kanalizace na Vypichu

a začínáme s rekonstrukcí kanalizace v Radlické ulici, kde

sami sídlíme. Další velkou akcí je odkanalizování Valchy,

kterou paradoxně realizuje naše středisko vodovodů,

a ražba štoly včetně vystrojení pro budoucí vodárenský

objekt v plzeňské čtvrti Vinice. Tuhle zakázku, kterou

děláme jako subdodávku pro plzeňskou oblast naší divize,

jsme přivítali s nadšením. Baví nás a umíme ji dělat na

velmi dobré úrovni. Jsme sice zvyklí na menší profily, tak

do 4-6 m², a tady ten kolektor má asi dvanáct, ale když

vidím, jak se nám práce daří, klidně bych v ražbě těch

větších pokračoval. Pod všemi zakázkami je samozřejmě

podepsán i celý můj realizační tým. Horničina a kanalizač­

ní zedničina nás všechny hodně baví.

Je poznat, že svou práci máte rád. Zbývá Vám ještě čas

na něco jiného kromě ní?

Samozřejmě na rodinu. Odpočinu si při sportu, fyzické

práci na zahradě, ale teď mám před sebou přezkoušení

na Obvodním báňském úřadě, do konce letošního roku

autorizaci z vodohospodářských staveb a příští rok zkouš­

ku z angličtiny, takže se musím vrátit k učení, od kterého

jsem v mládí tak rychle utíkal.

Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová

4/25/07 2:34:42 PM