strana 2
Pět dní na „staveništi“
Výstavní expozice Metrostavu na letošním veletrhu
IBF připomínala rušné staveniště nejen proto, že se
skutečně podobala běžnému zázemí na většině našich
staveb, ale také díky tomu, že tady bylo velmi živo od
chvíle, co se otevřely brány brněnského Výstaviště.
K „buňkovišti“ Metrostavu zamířili nejen obchodní
partneři, ale také mnoho běžných návštěvníků. S pobave
ním studovali cedule s označením „staveniště“, na nichž
byli jako na stavbách představeni ti, kteří měli s neobvyk
lou koncepcí stánku co do činění, fotografovali si stavební
buňky a podoba naší expozice je skutečně zaujala.
Mnozí z nich se zajímali například o postup prací
na současných stavbách i o projekty, které má firma
v dohledné době začít realizovat, o připravované develo
perské projekty i o možnosti zaměstnání v Metrostavu.
Nemálo návštěvníků však ke stánku dovedla zvě
davost a zkoušeli, zda jejich dotazu porozumí exotické
hostesky Ndeshi a Endelin. Obě namibijské krásky se však
ničím nenechaly vyvést z rovnováhy a odpovídaly s úsmě
vem a takřka dokonalou češtinou či plynou angličtinou.
Ptáme se
Jiřího Růta,
ved. provozu inženýrských sítí divize 1
1
Amazonka na karlínském břehu Vltavy
Prezidenta DDM Group Ing. Šestáka jsme zastihli s Ing.
Cucem, zástupcem obchodního ředitele Metrostavu
Danube House a Nile House na pražském Karlínském
nábřeží doplní další zajímavá polyfunkční budova
– Amazon Court. Podle návrhů dánských architektů z ateliéru SHL (Schmidt, Hammer, Lassen) její
výstavbu pro společnost Europolis Real Estate Asset
Management zajišťuje tým divize 3 vedený Ing. Karlem
Volfem. Již v polovině roku 2009 Amazon Court svým
uživatelům nabídne vysoce kvalitní prostředí, v němž
se formy, struktury a materiály jednoduše, přesně
a přirozeně spojí do lidsky příjemné podoby.
V šesti nadzemních a v dalším ustupujícím podlaží
budova nabídne celkem 22 100 m² převážně kancelář
ských prostor doplněných službami ve velkorysém atriu
s vodními plochami a spoustou zeleně. Ve dvou podzem
ních podlažích bude mimo 254 parkovacích míst i tech
nické zázemí objektu.
V nejnižším třetím podzemním podlaží povedou pří
vodní kanály, které budou nasávat čerstvý vzduch u hla
diny Vltavy pro jeho výměnu v objektu. Systém naváže
na již prověřenou koncepci z Danube House a Nile House
a zajistí také v Amazon Court kvalitní pracovní prostředí.
Budova na půdorysu asi 70 x 80 m bude mít dvě seve
rojižně orientovaná křídla, jejichž plochu bude možné po
modulech flexibilně rozdělit podle požadavků konkrétních
nájemců jednotlivých pater. Konstrukci stavby vytvoří
nosný krabicový systém ze železobetonových sloupů,
stěn a desek, doplněný ocelovými mosty. Ty budou v růz
ných výškách přecházet přes atrium a zlepší možnosti
komunikace (foto č. 2). Střechy většiny mostů budou
pochozí, využívané jako terasy.
Na všech vnějších průčelích se budou střídat lichoběž
níkové výplně ze žulového obkladu s prosklenými částmi
(foto č. 1). Vnitřní fasády do atria budou celoskleněné.
Technicky velmi zajímavá bude pneumatická střecha
atria, kterou po nafouknutí vytvoří speciální průhledná,
nehořlavá a neodkapávající třívrstvá fólie ETFE (ethyltetra-fluoro-ethylen) napnutá na ocelové konstrukci.
Tým Ing. Karla Volfa už od investora, pro kterého sta
věl i budovu Nile House, převzal staveniště, na němž je
vyhloubená a zajištěná stavební jáma s podzemními těs
nícími stěnami proti průsakům z nedaleké řeky. V plném
proudu jsou projektové práce a stavební přípraváři týmu
dokončují podklady pro zadání výběrových řízení na jed
notlivé subdodavatele.
Dokumentace statické části základové desky je už
hotová kompletně a tým divize 6, která bude na stavbě
zajišťovat všechny železobetonové monolitické konstruk
ce, už začíná přípravné práce na první betonáže základů.
„Divizi 3 Metrostavu jsme si vybrali po vícekolovém
výběrovém řízení, kde nabídla nejlepší poměr kvality
a ceny, a už se těšíme na budoucí spolupráci,“ říká Petr
Urbánek, ředitel společnosti Europolis Real Estate Asset
Management s.r.o.
Lenka
Svobodová,
vizualizace
Europolis
Real Estate Asset Management
2
Světová tenisová legenda Na Krutci
Zdaleka největšímu návštěvnickému náporu odolával
náš stánek ve chvílích autogramiády rychlobruslařky
Martiny Sáblíkové, která přijela do Brna „zabojovat“
s desítkami otázek redaktora Petra Vichnara a také svých
fanoušků. Bylo vidět, že si stále nemůže zvyknout na to, že
se jí v uplynulé sezoně kromě několika světových rekordů
podařilo vytvořit i rekord v osobní popularitě.
S Martinou se přišly do expozice Metrostavu, který je
jedním s generálních partnerů rychlobruslařky, pozdravit
stovky příznivců, a tak byla ráda, že se mohla během
besedy, podobně jako na ledě, opřít o svého trenéra Petra
Nováka. Oba předvedli, že jsou po devíti letech trénování
sehraní, a odpověď na otázku: „Proč jste nejlepší?“ zněla
velmi přesvědčivě. Martina proto, že má nejlepšího trené
ra na světě a Petr z toho důvodu, že natrefil na talent, který
ví, že vítězství je dřina, a do bruslení dává srdce i hlavu.
Blanka Hrdinová
Foto J. Husák, A. Kopřiva a M. Kolář
Metrostav_8_07.indd 2
Obytný areál Na Krutci, který je považován za jeden
z nejlepších současných bytových projektů v Praze, zažil
již mnoho pozoruhodných návštěv. Moderní komplex
domů v těsném sousedství Tiché Šárky, jehož podobu
připravovala developerská divize Metrostavu ve spolupráci s uznávaným ateliérem Kuba & Pilař architekti, si
už prohlédlo nemálo vážných zájemců. Koncem března však Krutec přivítal skutečně mimořádného hosta
– tenisovou legendu Martinu Navrátilovou.
Po tiskové konferenci v nedalekém dejvickém hotelu
Crown Plaza se rozhodla poskytnout ještě dva individu
ální rozhovory a s novináři se setkala právě Na Krutci
v jednom ze vzorových bytů.
Než se ocitla pod palbou otázek, měla chvíli na to,
aby si svůj „příležitostný azyl“ prohlédla, což udělala
velmi ráda. „Na Floridě jsem před časem koupila dům,
který kompletně předělávám, možná tady najdu i nějakou
inspiraci. Ovšem přiznávám, že interiéry tohoto bytu jsou
na můj vkus dost odvážné,“ prozradila na sebe zřejmě
nejúspěšnější světová tenistka všech dob.
Během podrobné obhlídky ocenila zejména tzv. hob
by kabinet, místnost v suterénu přízemního bytu a při
pohledu z okna zalitovala, že je ještě zima na to, aby se
dalo sedět na venkovní terásce. „Doma v Americe i tady
v Řevnicích jsem zvyklá žít v zeleni a bydlení ve městě
si neumím představit. Myslím, že v tomto případě je to
docela dobrý kompromis – příroda jen krok od domu a do
centra pár minut,“ řekla nám Martina.
Legendární hráčka, jejíž konto zdobí neuvěřitelných
59 grandslamových titulů, se však Na Krutci zajímala
také o krytou sportovní halu a tenisové kurty, které zde
vyrůstají společně s třinácti rezidenčními vilami II. etapy
výstavby. Na zmiňované tiskové konferenci totiž oficiálně
oznámila, že se po třiceti letech chce vracet do České re
publiky častěji a hodlá tady otevřít tenisovou akademii.
O tom, zda bude její škola přímo Na Krutci, nechtěla
předčasně spekulovat. „Bylo by dobré najít již hotový are
ál, aby se nemuselo stavět. Jasno mám ale v tom, že bych
ve své škole chtěla trenérům vysvětlovat, že by neměli
učit agresivní tenis, ale stylově bohatou hru, kterou jsem
vždy sama vyznávala.“
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
Martinu přivítali Na Krutci zástupci developerské divize
Jiří Růt si stavařinu za svou profesi vybral už v dětství,
a proto po maturitě nechtěl ztrácet čas a rychle vyrazil
na stavbu. Hned ta první na něj čekala u Metrostavu
a za téměř 25 let, co uplynuly od jeho nástupu do
naší společnosti, jich prošel pěknou řadu. Od začátku
se věnuje inženýrským sítím a hlavně kanalizacím
a vodovodům, nyní jako vedoucí provozu divize 1.
Co se Vám na Vaší profesi líbí?
Lidé pod zem nevidí a často ani netuší, co pod ní je. Možná
by je překvapilo, jak zajímavé kanalizační objekty se nejen
pod Prahou nacházejí a jaké se budují. Kanalizace totiž
není jen pokládka potrubí, ale také vyzdívané průchozí
stoky, spojné komory, oddělovače, spadišťové šachty a ty
představují kus mistrovské zednické práce. Tohle řemeslo
je však, bohužel, na vymření, učební obor kanalizační
zedník už neexistuje a opravdu složité podzemní objekty
dnes umí jen pár starších řemeslníků. Veřejnost obdivuje
zdařilé pozemní stavby, ale přál bych si, aby všichni viděli
i ty sítě pod zemí, kterými vlastně každá stavba začíná.
Kanalizace budujete čtvrt století. Změnilo se za tu
dobu jejich provádění?
V našem oboru se už hodně dlouho nezměnilo nic. Malé
profily se pořád razí ručně, protože žádné podzemní
stroje se do nich nevejdou. Krumpáče a lopaty, které se
používaly už ve středověku, sice doplnily sbíječky, ale
rubaninu pořád do šachet vyvážíme ručně. Snad jen ty
těžební stroje, které ji tahají na povrch, jsou modernější.
Tahle práce je hodně o zkušenostech, které se předávají
z generace na generaci. Proto umíme razit tunely ručně
i za všech možných geologických podmínek. Od skály, kde
se někdy používají i trhací práce, až po tekuté písky, kde
všichni musí dodržovat absolutní disciplínu, protože písek
teče jako v přesýpacích hodinách, a vyrazit v něm tunel je
opravdu kumšt. O zednických mistrech v podzemí jsem
už mluvil. Asi před čtyřmi lety nám ke kanalizacím přibyla
i související výstavba venkovních vodovodů.
Na jaké stavby nejraději vzpomínáte?
Snad nejvíc se mi líbilo odvodňování pražské vyšehradské
plošiny, možná i pro to krásné místo. Dělali jsme tam što
lu pod hřbitovem, vyzdívali stoku, odvodňovali náměstí
před kostelem Sv. Petra a Pavla… Pracovali jsme i na
Pražském hradě a v jeho zahradách. Zajímavá byla také
odbočka z naší specializace při práci na velkých traťových
tunelech na stanici metra Jinonická. Hezká byla i ražba
180 metrů dlouhého zavazadlového tunelu na letišti
v Ruzyni. Měl pro nás nezvykle velký profil - kolem 14 m²
- a dělali jsme jej i s definitivní obezdívkou.
Jaké projekty máte rozpracované nyní?
Dokončujeme 10. etapu výstavby kanalizace na Vypichu
a začínáme s rekonstrukcí kanalizace v Radlické ulici, kde
sami sídlíme. Další velkou akcí je odkanalizování Valchy,
kterou paradoxně realizuje naše středisko vodovodů,
a ražba štoly včetně vystrojení pro budoucí vodárenský
objekt v plzeňské čtvrti Vinice. Tuhle zakázku, kterou
děláme jako subdodávku pro plzeňskou oblast naší divize,
jsme přivítali s nadšením. Baví nás a umíme ji dělat na
velmi dobré úrovni. Jsme sice zvyklí na menší profily, tak
do 4-6 m², a tady ten kolektor má asi dvanáct, ale když
vidím, jak se nám práce daří, klidně bych v ražbě těch
větších pokračoval. Pod všemi zakázkami je samozřejmě
podepsán i celý můj realizační tým. Horničina a kanalizač
ní zedničina nás všechny hodně baví.
Je poznat, že svou práci máte rád. Zbývá Vám ještě čas
na něco jiného kromě ní?
Samozřejmě na rodinu. Odpočinu si při sportu, fyzické
práci na zahradě, ale teď mám před sebou přezkoušení
na Obvodním báňském úřadě, do konce letošního roku
autorizaci z vodohospodářských staveb a příští rok zkouš
ku z angličtiny, takže se musím vrátit k učení, od kterého
jsem v mládí tak rychle utíkal.
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
4/25/07 2:34:42 PM