strana 3

zpravodajství z divizí

Plzeňská teplárenská: divize 1 předává stavbu

Demolice, rekonstrukce i  výstavba v  areálu Plzeňské

teplárenské, tedy vše, co souviselo s realizací největší

průmyslové investiční akce v Plzni a okolí, jsou u konce. V úterý 4. května nabídlo vedení divize 1 generálnímu dodavateli ČKD Praha DIZ k  podpisu protokol

o  předběžném převzetí díla. Zakázka za  125  milionů Kč, obnášející soubor dvaceti objektů včetně areálových komunikací, osvětlení a potrubních i kabelových

mostů, se v podstatě stala minulostí.

Slovo v „podstatě“ znamená, že teď nastal čas ostrých

zkoušek technologie. Začaly v posledním dubnovém týdnu a budou trvat až do dosažení stanovených parametrů

a po jejich splnění pokračovat zkušebním provozem. Také

stavbaři zde mají k dokončení ještě některé dodělávky, jako např. finální povrchy podlah v místech, kde je kvůli koordinaci montáže technologie nešlo provést dříve, ale to

jsou již jen drobnosti. To hlavní, tedy výstavbu kotelny K7,

strojovny TG3 a mezistrojovny (foto č. 1) mají za sebou.

Celá akce trvala 18 měsíců. Při prvním zpětném hodnocení se zřejmě zařadí mezi ty technicky a organizačně

nejsložitější. Přesto si s ní divize 1 úspěšně poradila.

1

„Snažili jsme se vycházet vstříc všem požadavkům

objednatele,“ okomentoval průběh realizace vedoucí projektu Ing.  Pavel Brázdil. „V  praxi to znamenalo, že podstatná část podkladů technologické části se zpracovávala

a přizpůsobovala za pochodu, což se promítalo i do vlastní výstavby. V této souvislosti bych chtěl vyzdvihnout úsilí

Ing. Romany Tynklové a stavbyvedoucích Dušana Davida

a Ing. Pavla Koželuha, kteří zde i nad rámec svých povinností odvedli obrovský kus práce. A mimořádně důležitá

je ještě jedna věc. Šlo o stavbu, která není pro Metrostav

typická. Prováděli jsme rekonstrukci a výstavbu nových

průmyslových objektů bez narušení provozu v  daném

areálu a v návaznosti na stávající a nově budovaná technologická zařízení (foto č. 2). Řada věcí proto pro nás byla

nová. Tím, že jsme i za obtížných podmínek dokázali v termínech i  kvalitě své úkoly plnit, jsme zde do  budoucna

vytvořili dobrou startovací rampu pro další investory.“

Stavbaři Metrostavu se však s Plzeňskou teplárenskou

neloučí. Koncem dubna zde začali stavět novou administrativní budovu, kterou dokončí v květnu příštího roku.

–rip–, foto Josef Husák

Blanka – tunely do pozítří hlavního města

Stavbu Blanka, kterou řídí divize 2 Metrostavu, dnes

rozhodně nelze v Praze přehlédnout. Díky ní v  naší

metropoli v závěru roku 2012 vznikne nejdelší soubor

městských silničních tunelů v Evropě. I tam, kde se

výsledně automobilová doprava ukryje pod zem, však

zatím dnes stále pracují stavební stroje. S řadou dílčích úkolů už ale stavbaři výrazně pokročili.

V současné době je jedním z klíčových bodů celého

komplexu stavba s  označením MYPRA (Myslbekova–

Prašný most), kterou jako vedoucí projektu řídí Jiří Kordík

z  divize 2. Jejím srdcem je obrovitá, dvacet pět metrů

hluboká stavební jáma na  křižovatce Prašný most (foto

č. 1), která je možná nejkomplikovanějším uzlem celého

komplexu. Zdejší staveniště totiž leží v těsném sousedství

Hradu a  dotýká se Pražské památkové rezervace. Jeho

součástí jsou i  historické bastiony, které bude nutné

rekonstruovat. Kromě tunelů se zde musí udělat i nejrůznější přeložky sítí, vybudovat nájezdové rampy na novou

mimoúrovňovou křižovatku či překlenout železniční trať

2

novým mostem. Pod zemí tu vyroste také nové technologické centrum a garáže pro 463 vozidel.

„V březnu jsme na Prašném mostě dokončili objížďky

a dopravu převedli na novou provizorní křižovatku (foto

č. 2),“ okomentoval dílo stavbyvedoucí Ing. Libor Čada.

„Díky tomu můžeme s prací plynule pokračovat na vjezdové rampě do tunelů. Je nazvaná Svatovítská a její

stavba má zásadní význam pro rychlé ukončení výluky

tramvajové trati Dejvice–Brusnice, která začne 1. června.

Pod železniční tratí, ale zároveň nad budoucím tubusem

rychlodráhy Praha–Kladno, jsme na milánské stěny také

v předstihu uložili železobetonový mostní nosník s kanalizační troubou HOBAS DN 1000. Umožní nám to později

lépe založit nový most označený jako Svatovítská-západ

a při následné stavbě rychlodráhy z Prahy do Kladna už

nebude nutné překládat kanalizaci.“

Stavbaři dnes na  Prašném mostě v  předstihu dokončují také objekt požárního větrání. V květnu přeloží

kanalizaci v ulici Milady Horákové na nový strop rampy

Svatovítská. Napojí poslední dvě plynovodní potrubí a jeden vodovodní řad. Po 1. červnu, v průběhu tramvajové

výluky, dostaví rampu Svatovítská pod ulici M. Horákové

a vybudují provizorní tramvajové tratě z Dejvic na Brusnici

a do stanice Hradčanská, které budou zprovozněny v první polovině září. Tím si uvolní prostor pro další výstavbu

rampy i hloubených tunelů přes křižovatku Prašný most.

Stavba MYPRA prostě stále pokračuje tou nejvyšší

možnou rychlostí. Do  jejího závěru sice budou muset

Pražané ještě vydržet pár dopravních komplikací, ale výsledek díla a zklidněná doprava budou určitě stát za to.

1

2

Nová příbramská nemocnice slouží pacientům

Divize 3 jako lídr ve  sdružení s firmou PURO-KLIMA

nedávno dokončila výstavbu dvou nových budov v Oblastní nemocnici Příbram. Pár dní před jejich plánovaným otevřením si je 29. dubna prohlédli pozvaní hosté

v  čele se středočeským hejtmanem MUDr.  Davidem

Rathem. Při malé slavnosti nechyběl generální ředitel naší společnosti Ing. Pavel Pilát a ředitel divize 3

Ing. Martin Plch. Novými pavilony C a F je provedl vedoucí projektu Jiří Macháček, který stavbu řídil.

Nákladnou investici financoval Středočeský kraj a jeho hejtman před přestřižením symbolické pásky veřejně

slíbil, že otevřením obou nových budov podpora zdejší

nemocnice nekončí. Následovat by totiž měla i postupná

rekonstrukce křídel jejího původního monobloku. Ředitel nemocnice MUDr.  Stanislav Holobrada poděkoval

za  ochotu, s  jakou stavbaři vycházeli vstříc neustále se

měnícím požadavkům na dispozici i vybavení jednotlivých

oddělení. Zmínil i  náročnost stavebních prací, které se

musely přizpůsobit provozu zdravotnického zařízení.

Pětipodlažní pavilon C vznikl jako přístavba k  současnému nemocničnímu monobloku. Kromě jednotlivých

podlaží s ním má koridorem propojené i podzemí, sloužící

jako technické zázemí. V nadzemní části obsahuje akutní

příjem pacientů včetně recepce, centrální sterilizaci, ARO,

chirurgickou jednotku intenzivní péče a šest operačních

sálů. Pozvaní hosté, mezi kterými byl i starosta Příbrami,

si vybavenou budovu prohlédli ještě před jejím otevřením.

První pacienty totiž přivítala až v pondělí 3. května.

Ve vedlejší nově postavené třípodlažní budově F už je

pár týdnů v provozu oddělení klinické biochemie, lékárna,

oddělení klinické hematologie a transfuzní stanice. Součástí úspěšně dokončené zakázky byly i sadové úpravy.

–rip–, foto Josef Husák

Divize 4 přispěje k prodloužení silnice R7

Dalších 16 km komunikace mezi Prahou a Chomutovem

se brzy dočká rozšíření a lepšího napojení na okolí.

Slavnostní výkop, kterého se 27. dubna zúčastnil i generální ředitel Metrostavu Ing.  Pavel Pilát (foto č.  1

vpravo), totiž na této trase zahájil stavbu hned dvou

dalších úseků čtyřpruhové rychlostní silnice R7 mezi

MÚK Vysočany, Droužkovice a Nové Spořice.

Lopaty se při výkopu chopila i hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Spolu s  generálním ředitelem

ŘSD ČR Ing. Alfredem Brunclíkem, náměstkem sekce pro

správu finančních zdrojů SFDI Ing. Jaroslavem Krauterem

a zástupci dodavatelů tak symbolicky odstartovala dvě

dlouho odkládané stavby, které jako jedny z  posledních

spolufinancuje EU v operačním programu Doprava.

„Každé dílo, které se dnes u nás začíná, je důležité,

protože podpoří i české stavebnictví,“ poznamenal při

zahájení Ing. Pilát (foto č. 2) a svůj proslov uzavřel: „Za

naše sdružení mohu slíbit, že uděláme všechno pro to,

1

Metrostav_08_10.indd 3

abychom při stavbě našli technická řešení, která umožní

silnici zprovoznit ještě dřív, než jsme se zavázali.“

Metrostav, konkrétně divize 4, spolu se společnostmi

EUROVIA  CS a EDS  HOLDING postaví celkem 9444 m

nové komunikace, která směrem k Droužkovicím naváže

na již rozšířenou část R7 od jejího křížení se silnicí I/27.

„Naše stavba zahrne dvě mimoúrovňové křižovatky – Lažany a Droužkovice – a jedenáct mostů s celkovou délkou

261  m. Dva z  nich budou přesýpané typy TUBOSIDER,

montované z dílců vlnitého plechu,“ popsal zakázku vedoucí projektu Ing. Zdeněk Rozsypálek z divize 4, která je

lídrem dodavatelského sdružení. „V naší režii bude osm

mostů, z toho pět přímo provedou zaměstnanci Metrostavu z provozu mostních technologií divize 4.“

Nová silnice R7 zvýší bezpečnost, zlepší dopravní

obslužnost průmyslových zón u Mostu, Loun, Postoloprt

i Žatce a přispěje ke zrychlení a zkapacitnění dopravy mezi

českým vnitrozemím a sousedním Saskem.

2

Heliport v Motole zvýší šance na záchranu lidských životů

Nad monoblokem dětské části Fakultní nemocnice v Motole, jehož přestavbu řídí tým Josef Majera z divize 9, roste

od začátku letošního března atypická ocelová konstrukce. Do konce května ji pracovníci naší divize 7 promění v kruhovou

přistávací plochu, kterou už brzy začnou používat záchranářské vrtulníky s hmotností až 3,5 tuny. Vlastní heliport zde

vytvoří ocelová prostorová konstrukce doplněná vyhřívanou železobetonovou deskou o průměru přes 23 m, která bude

provedena do ztraceného bednění z trapézových plechů. Základ nosné kostry vrtulníkového letiště je už dnes složen

z dvanácti paprskovitě sestavených příhradových nosníků spojených pěti soustřednými prstenci. Je uložený na šest sloupů

z válcovaných kruhových trubek a dvě podpory, ukotvené do stávajícího železobetonového skeletu (foto). Součástí heliportu

bude i  okružní bezpečnostní plocha z  pochozích roštů a  spřažená lávka, která přistávací plochu propojí se vstupem

do nemocnice. „Desku jsme začali betonovat ve středu 28. dubna. Vyleštíme ji a po vyzrání opatříme ochranným systémem

značky BASF, aby svými parametry odpovídala leteckým předpisům L14H, které stanovují parametry vrtulníkových letišť.

Na závěr heliport odvodníme a opatříme větrným rukávem,“ popisuje postup stavby vedoucí projektu Ing. Ladislav Pokorný

z divize 7 a dodává: „Podobné práce ve výškách nám nedělají problémy. K této zakázce však přistupujeme obzvlášť pečlivě

a s velkou pozorností. Velmi dobře si totiž uvědomujeme, že v budoucnosti pomůže k rychlé záchraně životů.“

5/11/10 11:30:55 AM