Metrostav 08/2011

• Strana 1

  Výsledkem rekonstrukce bude nový

  most přes Labe str. 3

  Původní Křižíkův velín bude řídit

  moderní turbíny str. 3

  Divize 9 staví krytý bazén pro Karlovy

  Vary str. 3

  Ptáme se: Ing. Josefa Špryňara,

  vedoucího projektu z divize 8 str. 2

  Proměna barokního františkánského

  kláštera v Hostinném str. 2

  Malá vodní elektrárna v Berouně

  obstála ve zkušebním provozu str. 3

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  12. května 2011 / 8 / XXIII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Ražba pod Finským zálivem

  Webové stránky o stavbě metra V.A

  Dopravní podnik hlavního města Prahy spustil koncem

  letošního dubna nový webový portál, který informuje

  o výstavbě metra V.A. Naleznete jej na internetové adrese

  http://strategickeprojekty.dpp.cz/metro/trasa-a.

  Dům roku v Ostravě

  Ostravská brána, projekt

  Metrostavu Development,

  získala čestné uznání

  v soutěži Dům roku Ostravy.

  Odborná porota tak ocenila

  její přínos pro město

  i originální architekturu, dílo

  brněnského ateliéru Kuba & Pilař architekti. Titul Dům roku

  získal apartmánový dům Landek v Ostravě-Petřkovicích.

  Kolektivní smlouva vyššího stupně

  Odborový svaz Stavba ČR a Odborový svaz pracovníků

  dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství

  Čech a Moravy na straně jedné a Svaz podnikatelů

  ve stavebnictví v ČR na straně druhé uzavřely 11. dubna

  novou Kolektivní smlouvu vyššího stupně na období

  od 1. dubna 2011 do 31. března 2013. Jejich představitelé

  podepsali také návrh na rozšíření její závaznosti na celé

  odvětví stavební výroby a výroby stavebních hmot.

  Subterra uspěla

  V pondělí 11. dubna 2011

  podepsali představitelé firmy

  Subterra smlouvu o dílo na

  rekonstrukci železniční trati

  Budapest Kelenföld – Tárnok

  v délce 22 km. Zakázku za

  téměř 31 miliard forintů (cca

  2,75 mld. Kč) Subterra získala ve sdružení s Doprastavem

  a maďarskou společností Euroaszfalt. Gratulujeme!

  Od zahájení stavby Karhussaari – 1,3 km dlouhého

  úseku dvojice jednokolejných traťových tunelů metra

  v Helsinkách – dělí tým Ing. Václava Pavlovského z di-

  vize 5 jen pár týdnů. Tamější podzemí naši pracovníci

  dobře znají, od loňského září totiž ve finské metropoli

  razí trojici přístupových štol k budoucí podzemní dráze

  – tunely Koivusaari, Myllykallio a Lauttasaari.

  „Dvě stě osmdesát metrů dlouhý Myllykallio už máme

  předaný. U tunelu Koivusaari (titulní foto) nám z 560 m

  délky chybí dodělat asi stovka a Lauttasaari (405 m)

  jsme začali razit v dubnu. Ražby s příčným profilem

  od 31 do 58 m² provádíme vlastními silami, stejně jako

  geodetické měření výrubu (foto č. 2), zajištění tunelů

  a injektáže. Ostatní práce mají na starost zaměstnanci

  místní společnosti Destia Oy, se kterými budeme stejně

  spolupracovat i při stavbě traťových tunelů Karhussaari.

  Příprava na ni vrcholí, protože jejich ražba začne už letos

  v červnu,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Pavlovský.

  Přístupové tunely s výškou nadloží od 5 do 40 m vzni-

  kají pod Helsinkami metodou Drill&Blast úpadní ražbou

  v tvrdých skalních horninách pod hladinou podzemní

  vody. Vlastnímu odtěžování proto předchází pregrouting

  – předstihová injektáž – při níž předpolí čelby zajišťují

  ochranné a těsnicí deštníky ze 14–18 vrtů po celém ob-

  vodu výrubu, které mají přesah nejméně pět metrů. Jed-

  notlivé vrty mají průměr 54 mm, jsou dlouhé kolem 25 m

  a odkloněné asi 15 stupňů od osy díla. Naši pracovníci

  do nich pod tlakem 1–2 MPa vhánějí rychle tvrdnoucí mi-

  krojemné cementy. Čelbu potom pobírají v plném profilu

  a s délkou záběru až 5,2 m pomocí třílafetového vrtacího

  vozu a trhacích prací. Ve vzdálenosti nejméně 30 m od po-

  rubu chrání vyražené tunely definitivním ostěním ze stří-

  kaného betonu a svorníkové výstroje. Vzhledem k tomu,

  že práce na stavbě nové trasy finského metra probíhají

  v těsné blízkosti obytné zástavby, omezují je velmi přísné

  hlukové a seizmické limity.

  „Přístupové tunely dokončíme zřejmě letos v říjnu,“

  pokračuje Ing. Pavlovský. „Stavba Karhussaari nám po-

  tom zabere jen asi 15 až 16 měsíců, a to kromě traťových

  tunelů s propojkami po 250 m obsáhne i ražbu dvou

  technologických komor s profilem 300 m² a délkou 35 m

  a vybudování trojice větracích šachet s průměrem 9 m

  a hloubkou až 40 m. I proto už dnes vedení naší divize

  jedná s finskou stranou o možnostech další spolupráce.“

  Část trasy, kterou mají naši raziči na starost, povede

  v hloubce asi 20 m pod dnem Finského zálivu. I když mají

  naši raziči respekt k přírodním silám, práce pod vodou se

  nebojí. Na Islandu, kde pracovali před rokem, si té sladké

  užili v tunelech nad míru. Slaná finská voda je už proto

  nemůže rozházet.

  – l s – , f o t o V á c l a v P a v l o v s k ý

  Symbolický výkop

  Ředitel Národního divadla PhDr. Ondřej Černý a ředitel

  naší divize 3 Ing. Martin Plch (foto zleva) symbolicky

  zahájili 3. května rekonstrukci technologických tunelů

  mezi Vltavou a první českou scénou. Stavbu, která pře-

  ruší dopravu na části Masarykova nábřeží, dokončí tým

  Ing. Radovana Aulíka do 20. dubna příštího roku.

  „Jsme rádi, že už 18. dubna Metrostav práce zahájil,“

  řekl při tiskové konferenci před slavnostním výkopem

  ředitel ND. Vysvětlil, že zvlášť havarijní stav tunelu č. 2

  vzbuzoval obavy, že by mohlo dojít k jeho zborcení, a tím

  k propadu vozovky na velmi rušném Masarykově nábřeží.

  Kromě těchto bezpečnostních důvodů vedla k rekonstruk-

  ci i snaha stabilizovat vnitřní prostředí divadla a zlepšit

  jeho protipovodňová opatření.

  „První tunel, který leží nejblíže mostu Legií, opravíme

  zevnitř bez viditelného zásahu do venkovních komunikací,

  druhé dva po jejich vybourání spojíme v jeden prostorný

  koridor v otevřeném výkopu,“ popsal projekt Ing. Aulík

  a doplnil: „Kromě našich pracovníků se na díle bude po-

  dílet i divize 4, která zajistí dodávku a montáž provizor-

  ního mostu přes stavební jámu, a divize 1, která pro nás

  provádí staveništní rozvody elektro.“

  Stavbu, kterou představily noviny č. 6/2011 a jež je

  zajímavá i tím, že v jejím důsledku vznikne na ploše jen

  asi 400 m² dílo za víc než 122 milionů korun, financuje

  Ministerstvo kultury ČR. Protože při ní dojde i k opravě

  tramvajové trati, bude se na její úhradě částečně podílet

  také Dopravní podnik hlavního města Prahy.

  Současnost s historií

  Ředitel oblastního zastoupení divize 8 pro Liberecký

  kraj Ing. Jaroslav Stuchlík předal 29. dubna obyvate-

  lům Hrádku nad Nisou do užívání Horní náměstí a při-

  lehlé ulice, které vloni procházely rekonstrukcí.

  Rozsáhlý projekt, z velké části financovaný z fondů EU,

  zahrnoval především rekonstrukce vodovodů a kanalizací,

  povrchů vozovek a chodníků, veřejného osvětlení a zeleně.

  Při záchranném průzkumu, který jej provázel, archeologo-

  vé našli řadu nečekaných památek; zprávu o nich přinesla

  loňská letní příloha novin Metrostavu. Návštěvníci, jež při

  velkém slavnostním otevření bavil herec Michal Nesvadba

  a zpívala jim Věra Špinarová, část z nich už znají – jsou

  totiž zakomponované do nové podoby náměstí (foto).

  Obnova celého prostranství měla původně skon-

  čit vloni v srpnu, do listopadu ji však zdržela blesková

  povodeň. Tým divize 8 pod vedením Ing. Josefa Šetka

  a Ing. Jáchyma Kubečka se po ní věnoval víc odstraňování

  ničivých následků než projektu. Na pomoc městu při-

  spěchaly i další divize Metrostavu. Za to jim všem znovu

  poděkoval i hrádecký starosta Martin Půta.

  –red–, foto archiv divize 8

  V hlavním městě Finska žije téměř 575 000 obyvatel.

  Více než třetina z nich denně využívá nejseverněji

  položenou podzemní dráhu na světě, jejíž první

  část byla otevřena 2. srpna 1982. Na dvou linkách

  o celkové délce 21,1 km dnes zahrnuje 17 stanic –

  v centru šest podpovrchových, ve východní části

  města 11 povrchových. Nová trasa zvaná Länsimetro

  (Západní metro) prodlouží podzemní dopravu o téměř

  14 km a sedm stanic směrem na západ do města Espoo.

  Do provozu bude uvedena na jaře roku 2015.

• Strana 2

  Změna poskytovatele závodní preventivní péče

  Od 1. června 2011 se novým poskytovatelem závodní

  preventivní péče (ZPP) pro zaměstnance Metrostavu

  stane zdravotnické zařízení Kardia. Lékařské prohlídky

  (LP) proto budou od této doby probíhat v jeho ordina-

  cích v Praze 1 v Revoluční ulici 19 ve 2. patře.

  Nového poskytovatele ZPP začala výběrová komise,

  složená ze zástupců všech úseků centrály pod vedením

  personálního ředitele naší společnosti PhDr. Josefa Škor-

  pila, vybírat už letos v lednu. Spolupráci se zdravotnickým

  zařízením Medikaal-TT, které poslední zhruba rok a půl za-

  jišťovalo pro Metrostav lékařské prohlídky ZPP ve Fakultní

  nemocnici Bulovka v Praze 8, totiž doprovázely opakující

  se nedostatky.

  Smlouvu se společností Kardia uzavřel Metrostav

  poté, co výsledky výběrového řízení projednala porada ve-

  dení naší společnosti a odsouhlasil i její generální ředitel.

  K navázání spolupráce s tímto zdravotnickým zařízením

  přispělo mimo jiné také to, že se věnuje ZPP už téměř

  deset let, a jak se mohla výběrová komise přesvědčit, má

  pro ni ve svém týmu skutečné odborníky. Využívá navíc

  i propracovaný systém organizace lékařských prohlídek

  ZPP ve vazbě na znalost typových pracovišť, kde provádí

  pravidelné dohlídky a šetření. Také tyto aspekty by měly

  být zárukou profesionality poskytovaných zdravotních

  služeb i spokojenosti našich zaměstnanců.

  Důvody, proč úsek personálního ředitele věnuje zdra-

  votnímu stavu zaměstnanců tolik pozornosti, vysvětluje

  vedoucí útvaru práce a mezd Ing. Václav Vosika: „Za-

  městnanec může vykonávat svou práci jen tehdy, pokud

  má platnou lékařskou prohlídku v režimu závodní preven-

  tivní péče, která k výkonu práce potvrzuje jeho zdravotní

  způsobilost. Proto je tato prohlídka povinná, stejně jako

  případná další odborná vyšetření, jež v souvislosti s po-

  souzením zdravotní způsobilosti k výkonu práce určí

  smluvní závodní lékař.“

  K praktickému průběhu lékařských prohlídek Ing. Vo-

  sika dodává: „Na základě předaných závazných pokynů

  k absolvování lékařské prohlídky závodní preventivní

  péče, ve kterých jsou uvedeny datum, čas a organizační

  pokyny k naplánované LP, je zaměstnanec povinen dosta-

  vit se do zdravotnického zařízení Kardia v Revoluční ulici.

  Pokud mu v tom brání opravdu závažné důvody, může se

  nejpozději tři dny před plánovaným termínem LP telefo-

  nicky omluvit. V případě, že by se k prohlídce nedostavil

  a předem se neomluvil, bude vůči němu uplatňována ná-

  hrada nákladů, vyplývajících z odpovědnosti za škodu.“

  Pracovníci z úseku personálního ředitele Metrostavu

  věří, že vybraná společnost Kardia přispěje svou profesi-

  onalitou k vyšší kvalitě zdravotnických služeb a stane se

  pro naši společnost dlouhodobým a spolehlivým partne-

  rem v oblasti závodní preventivní péče.

  ilustrační foto Josef Husák

  Studenti na stavbách

  V dubnu uspořádal úsek personálního ředitele centrály

  několik exkurzí, při kterých se studenti i profesoři na-

  šich smluvních vysokých škol seznámili s vybranými

  stavbami Metrostavu.

  Posluchači i pedagogové z Fakulty stavební ČVUT

  v Praze zamířili 18. dubna nejprve do Elektrárny Ledvice

  (foto č. 1), kde si prohlédli stavbu jejího nového hlavního

  výrobního bloku (HVB), kterou řídí divize 8. Při exkurzi

  vyjeli i na vyhlídkovou plošinu (foto č. 2), umístěnou

  na jedné ze dvou únikových věží, jež v létě před dvěma

  lety vyrostly v taženém bednění do výšky téměř 150 m

  za pouhých 57 dní a jsou dodnes nejvyššími budovami

  v naší republice. Po areálu ELE a ve strojovně HVB (foto

  č. 3) návštěvu kromě jiných pracovníků divize 8 provázel

  i ředitel oblasti Ústí nad Labem Ing. Radek Zeman.

  Po ledvické hnědouhelné elektrárně si studenti pro-

  hlédli i stavbu paroplynového zdroje v Elektrárně Počera-

  dy. Tým Ing. Josefa Špryňara (foto č. 4 vlevo) z divize 8

  ji zahájil zhruba před měsícem a o jeho rychlém postupu

  budoucí stavaře přesvědčil i pohled do bednění, připrave-

  ného na betonáž základových konstrukcí (foto č. 5).

  Ve spolupráci s divizí 2 naši personalisté zajistili

  v dubnu i exkurze na stavby tunelového komplexu Blanka

  pro studenty a pedagogy stavebních fakult z VUT v Brně

  a z VŠB-TU Ostrava. Další podobné akce ještě připravují,

  protože právě tímto způsobem mohou u studentů vzbudit

  zájem o obor i o práci v naší firmě. Všem, kdo se na pří-

  pravě exkurzí i prezentací podílejí a studentům věnují svůj

  čas a předávají zkušenosti, patří náš velký dík.

  Ing. Josefa Špryňara,

  vedoucího projektu z divize 8

  Metrostav zaujal Josefa Špryňara ještě v době jeho

  studií na stavební fakultě ČVUT v Praze. Do naší spo-

  lečnosti proto nastoupil už rok před promocí – v břez-

  nu 2004. Dnes jej nejčastěji zastihnete na staveništi

  paroplynového zdroje v Elektrárně Počerady.

  Čím si Metrostav získal vaši pozornost?

  Jako většina studentů jsem se při škole rozhlížel, kde bych

  nabral zkušenosti. Jako jediná firma tehdy studenty cíleně

  oslovoval Metrostav, a mně se líbilo, jaký má zájem o vý-

  chovu vlastního personálu. Nastoupil jsem proto na praxi

  do divize 3, a když jsem viděl, že práce v ní má budouc-

  nost, zůstal jsem u společnosti natrvalo a nelituji toho.

  Začínal jste jako asistent na stavbě bytového domu

  v Cholupické ulici na Lhotce. Kde jste dál pracoval?

  Stavěl jsem Centrum Chodov. Po něm mě oslovila divi-

  ze 8, která hledala stavbyvedoucího na budovu E v BB

  Centru, a její nabídku jsem rád přijal. Pracoval jsem pak

  na stavbách Rezidence Jeseniova, Central Most a Rezi-

  dence Odeon. Následně jsem už jako vedoucí projektu řídil

  rekonstrukci administrativní budovy v Elektrárně Ledvice

  (ELE). Přešel jsem do týmu na stavbu tamějšího hlavního

  výrobního bloku a na závěr jsem jej i řídil. Teď s kolegy

  stavím paroplynový zdroj v Elektrárně Počerady (EPC).

  Co se v Elektrárně Ledvice dnes ještě staví?

  Hlavní stavbu v Ledvicích už Metrostav dokončil. Teď zde

  tým divize 8 – vedený nově jmenovaným vedoucím pro-

  jektu Petrem Plachým – zajišťuje sice drobnější, ale stále

  velmi náročné práce na dokončování objektů a připrave-

  ností, které doprovázejí montáže technologií. Kromě naší

  divize zde působí i oceláři z divize 3, kteří v subdodávce

  pro dodavatele technologií vyrábějí a montují ocelové

  konstrukce pro kotelnu, zauhlování apod. Všechny práce

  by tu měl Metrostav uzavřít zhruba za rok.

  Většinu času teď trávíte v počeradské elektrárně. Jak

  se tam stavba rozvíjí a čím se liší od prací v ELE?

  Stavba v EPC je menší, ale náročnější. Od začátku dubna

  běží naplno a už máme hotové hrubé úpravy terénu, de-

  molice a ze tří čtvrtin i zemní práce, provádíme železobe-

  tonové základy, piloty, pažení, zemnění, kanalizace, zaha-

  jujeme výrobu ocelových konstrukcí a mostových jeřábů.

  Na rozdíl od Ledvic, kde jsme nejprve museli vyhloubit

  a zajistit velkou stavební jámu a v ní provést kilometry

  pilot, v Počeradech se už od začátku na staveništi setkává

  naráz více různých profesí, které musíme koordinovat.

  Jaký bude další postup výstavby v Počeradech?

  Stavba v EPC je časově velmi náročná. Do konce tohoto

  roku musíme mít hotové všechny nosné konstrukce spali-

  nové kotelny i strojoven parní turbíny a spalovacích turbín,

  a to včetně přístavků pro kompresorovou stanici, dozorny

  i rozvodny. Ve stejném termínu musíme dokončit nejen že-

  lezobetony – tedy stolice pod turbíny a základ kotelny – ale

  i ocelové konstrukce a celou obálku budov, včetně střechy

  a fasád, a v objektech se musí dát svítit a topit. Naštěstí se

  při stavbě můžeme spolehnout na pracovníky z ostatních

  divizí. Divize 11 nám dodala všechny stacionární jeřáby,

  se Šestkou počítáme na železobetony, s Trojkou na výrobu

  i montáž ocelových konstrukcí. Jednička by měla prová-

  dět zámečnickou práci a Subterra by se mohla podílet

  na TZB. Už jsme v podobné sestavě pracovali i v Ledvicích

  a vycházeli jsme spolu výborně. Proto věřím, že i stavbu

  v Elektrárně Počerady dokončíme řádně a včas.

  Končíte studium užité geologie na průmyslovce v Duch-

  cově a chystáte se k maturitě. Co vás k tomu vedlo?

  Práce vedoucího projektu je pestrá a dotýká se celé řady

  oborů činnosti od ekonomiky přes právo až po detailní

  stavařinu. Musím se orientovat i v různých předpisech

  týkajících se jakosti, BOZP apod. Na stavbě velkých celků,

  jako jsou právě elektrárny, si rozšiřuji i znalosti o techno-

  logiích. Přitahuje mě však i práce v podzemí, a protože

  Metrostav v této oblasti nabízí zajímavé projekty, chtěl

  jsem si pro ně doplnit odbornou kvalifikaci. Stavařina mě

  totiž opravdu baví a stále hledám nové příležitosti k tomu,

  aby za mnou zůstávala dobře dokončená velká díla.

  strana 2

  PTÁME SE

  Proměna františkánského kláštera v Hostinném

  Vedoucí projektu Ing. Jan Vachutka a mistr Jan Keřlík

  z divize 1 řídí od začátku loňského listopadu rekon-

  strukci raně barokního kláštera ve městě Hostinné.

  Na opravu zdevastovaného objektu významně poslou-

  žily prostředky z fondů EU, díky kterým se františkán-

  ský konvent pozvolna mění v moderní kulturně-spole-

  čenské centrum s muzeem, knihovnou a prostory pro

  zájmové činnosti spolků i neziskových organizací.

  „Při práci na tomto malém projektu ve vzdálenějším

  regionu je pro nás velmi důležité spojení s místní společ-

  ností STAVANT CZ, která nejen kvalitně provádí širokou

  škálu prací, ale zajišťuje nám i potřebné zázemí a pře-

  dává kontakty na další spolehlivé regionální firmy,“ říká

  Ing. Vachutka. „Rekonstrukce jsou totiž nepředvídatelné

  a problémy musíme řešit přímo, na místě a hned.“

  Klášter začal stavět v roce 1677 Martin Reiner

  a o 10 let později jej jako své jediné české dílo dokon-

  čil Wolfgang Dientzenhofer, starší bratr Kiliána Ignáce.

  Jednoduchá čtyřkřídlová patrová budova (vizualizace)

  přiléhá k dvoulodnímu kostelu Blahoslavené Panny Marie

  Neposkvrněného početí, kde je dnes umístěna sbírka

  sádrových odlitků antických soch. Památkově chráněný

  konvent je částečně podsklepený a jeho vnitřní zahradu

  – rajský dvůr – lemuje chodba se zasklenými arkádami.

  Rekonstrukce objektu, který za II. světové války sloužil

  jako špitál a řeholníci jej museli definitivně opustit v ro-

  ce 1950, začala už na počátku 90. let minulého století.

  Brzy byla přerušena, přesto se městu v roce 2004 po-

  dařilo opravit střechy a krov. Divize 1 teď podle projektu

  Ing. arch. Libora Sommera a Ing. Jana Chaloupského řídí

  práce, které zdevastovanou budovu vrátí zpět do života.

  „Po dokončení interiérových bouracích a zdicích prací,

  které probíhaly v zimě, jsme staticky zajistili základy a za-

  hájili provádění rozvodů instalací a omítek. Ty exteriérové

  jsme pro příliv chladného vzduchu z Krkonoš mohli zahájit

  až v květnu,“ popisuje Ing. Vachutka. „Skloubit požadavky

  moderní doby třeba na tepelný odpor konstrukcí, oddělení

  požárních úseků, hydroizolace i radonovou bariéru stav-

  by s příkazem dodržet původní vzhled je složité. Všem

  zúčastněným se to, myslím, zatím daří. Máme to o to

  jednodušší, že františkáni byli chudý řád a jejich obydlí

  i tady charakterizuje strohý architektonický výraz.“

  V současnosti v konventu nejvíc pracují truhláři, štu-

  katéři a fasádníci. Všichni dostali za úkol respektovat po-

  slední kvalitní dochovaný stav a budovu obnovit do pozd-

  ně klasicistní úpravy tak, aby k 31. srpnu letošního roku

  mohla být hotová předána investorovi.

  – l s – , v i z u a l i z a c e a r c h i v m ě s t a

  1

  2

  3

  4

  5

  Františkáni jsou příslušníci mužského katolického

  žebravého řádu menších bratří (Ordo Fratrum

  Minorum), který v r. 1209 založil sv. František z Assisi.

  Dělí se na tři větve: minority, observanty, kapucíny.

  K rozdělení řádu došlo kvůli odlišným pohledům

  na chudobu, privilegia, život v poustevnách či

  vzdělávání bratrů. Členové řádu se soustřeďují

  především na kazatelskou a misijní činnost a je pro ně

  charakteristická hnědá kutna, převázaná v pase bílým

  provazem (cingulem) se třemi uzly, které symbolizují

  tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.

• Strana 3

  Zhruba před dvěma měsíci začala divize 9 jako lídr

  ve sdružení s firmami BAU-STAV a TIMA stavět vedle

  multifunkční KV arény v Karlových Varech krytý plavec-

  ký bazén (vizualizace č. 1 vpravo). Po jeho dokončení,

  v září 2012, už bude Výstavní, sportovněkulturní a kon-

  gresové centrum Karlovy Vary kompletní. Součástí

  areálu budou i nové parkovací plochy pro asi 180 aut,

  umístěné mezi oběma budovami vzdálenými přibližně

  80 metrů, a lávka pro pěší, která jim umožní bezpečný

  přechod nad přilehlou rušnou komunikací.

  Na místě budoucího bazénu už probíhají zemní práce.

  Tým Radka Kučery řídí hloubení stavební jámy a provádě-

  ní drenáží, které zajistí odvodnění nejen v průběhu stavby,

  ale i po jejím dokončení. Začal pracovat i na speciálním

  zakládání, protože objekt bude založen na celkem 150 pi-

  lotách o délce až 15 metrů. Přes léto bude probíhat beto-

  náž a hydroizolace, po nich budou následovat základová

  deska a nosné konstrukce ze železobetonu.

  Od podzimu příštího roku by už měl být obyvatelům

  Karlových Varů k dispozici krytý plavecký bazén o rozmě-

  rech 25 x 20 metrů, který bude možné rozdělit na deset

  závodních drah. Nebudou zde chybět ani vodní atrakce, se

  kterými se v původním projektu nepočítalo, ani nezbytné

  zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální zařízení, klu-

  bovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře zaměstnanců

  a dohledové centrum plavčíků. K dispozici bude i gastro

  provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.

  Vzhledem k tomu, že bazén se nachází nedaleko KV

  arény, na jejíž stavbě se divize 9 také podílela, mysleli pro-

  jektanti i na možnost využití zbytkového tepla vznikajícího

  při ledování její plochy. „Zásobování objektu krytého pla-

  veckého bazénu teplem bude zajišťovat energoblok, který

  byl vybudován již při výstavbě vedlejší multifunkční KV

  arény. Zdrojem tepla je zde plynová kotelna a kogenerační

  jednotka, která využívá odpadní teplo z technologie chla-

  zení. Tepelná energie bude do objektu krytého plaveckého

  bazénu přivedena předizolovaným potrubím bezkanálo-

  vým vedením v zemi,“ vysvětluje Radek Kučera a dodává,

  že ze stavebního hlediska to neznamená nic nestandardní-

  ho. Teplonosným médiem bude voda s teplotním spádem

  90/60 °C a napojení plaveckého bazénu bude provedeno

  tlakově nezávislým způsobem v kompaktní objektové

  předávací stanici s odděleným ohřevem vody pro ústřední

  topení a vzduchotechniku a pro teplou užitkovou vodu.

  Tato zajímavost však zůstane před očima návštěvníků

  skryta, stejně jako technologie zajišťující fungování bazé-

  nu a objektu. Z jejich pohledu půjde o dvě zcela nezávislé

  budovy, které spojuje jen možnost sportovního vyžití, a to

  aktivního v bazénu a pasivního v KV aréně.

  –mv–, vizualizace město Karlovy Vary

  Dvouměstí Brandýs nad Labem–Stará Boleslav spojuje

  sedm mostů. A všechny ohlodal zub času a poničila

  povodeň z počátku tisíciletí natolik, že budou muset

  být kompletně zrekonstruovány nebo zbourány a posta-

  veny znovu. To platí i pro největší z nich (foto), evido-

  vaný jako II/160 – 013 podle hlavní komunikace, která

  po něm překračuje Labe a přilehlé inundační území.

  Tento most z roku 1878 je první v Čechách, k jehož

  stavbě byly použity nýtované příhradové nosníky. A to byl

  důvod, proč se někteří aktivisté obrátili na ministerstvo

  kultury s peticí, aby byl zařazen mezi národní technické

  památky. To však žádost zamítlo s odůvodněním, že by je-

  ho havarijní stav vyžadoval natolik rozsáhlé opravy, až by

  vznikla kopie, a ta samozřejmě památkou být nemůže.

  Rekonstrukci – i když po skončení stavby zde vlastně

  bude stát most nový – dostalo na starost sdružení firem

  v čele s Metrostavem a realizuje ji divize 4. Vedoucí pro-

  jektu Ing. Richard Rakouš poznamenal: „Most je v hava-

  rijním stavu a jeho nosná konstrukce už musela být pro-

  vizorně podepřena. Nové přemostění respektuje technické

  i architektonické požadavky na zasazení díla do těsného

  sousedství památkové zóny města. Nad vnitřními pilíři

  na návodní straně jsou třeba navrženy vyhlídkové plošiny,

  které nabídnou zajímavé pohledy na řeku a brandýský zá-

  mek. Vzhled mostu doladí zábradlí a veřejné osvětlení.“

  Stavbaři začali vloni v prosinci demolicemi. Snesli

  ocelová příhradová mostní pole a zdemolovali dvě krajní

  kamenné klenby. Postupně odbourají opěry a totéž čeká

  i na krajní pilíře. Vnitřní pilíř zmizí jako poslední, protože

  bude využíván jako podpora pro pomocnou skruž umož-

  ňující budování nové nosné konstrukce. Tu vytvoří spojitý

  betonový komorový nosník o třech polích. Vnitřní pilíře

  mostu, založené na vrtaných velkoprůměrových pilotách,

  sice budou vztyčeny v jiné poloze než ty staré, ale pro

  založení nových mostních opěr budou moci být částečně

  využity původní kamenné základy. To vše je ale zatím ještě

  budoucnost. V realitu by se měla proměnit v létě 2012.

  –rip–, foto Josef Husák

  Od letošního ledna je ve zkušebním provozu nová malá

  vodní elektrárna (MVE) na řece Berounce (foto č. 1).

  Na levém břehu u Velkého jezu v Berouně ji za 10 mě-

  síců vybudoval tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6. Před

  několika dny byla stavba předána objednateli a už

  za pár týdnů se bude ucházet o titul Stavba roku 2011.

  Její hlavní smysl je však jinde: v optimálním využití

  hydroenergetického potenciálu lokality, ve zlepšení prů-

  toků při povodních a ve zlepšení ledových stavů. Součástí

  zakázky totiž nebyla jen výstavba objektů nezbytných

  pro MVE, ale také úprava Velkého jezu z pevného na po-

  hyblivý. Jez má dnes tři pole se dvěma středovými pilíři,

  přičemž v každém poli jsou dvě jednostranně ovládané

  klapky, které zahradí vodu až do výšky 1,4 m. Jejich

  sklápěním je nyní možné dodržovat v nadjezí stálou hla-

  dinu vody až do průtoku jednoleté povodně. Při ní budou

  klapky zcela sklopeny a díky pevné koruně jezu, která je

  o 90 cm nižší, než byla předchozí, se sníží hladiny povod-

  ňových průtoků. V zimě zase manipulace s pohyblivými

  klapkami umožní neškodně převádět ledy.

  „Bourání starého pevného jezu probíhalo pod ochran-

  nou sypanou hrázkou, která čtyřikrát nevydržela nápor

  vody při povodních a museli jsme ji opakovaně budovat.

  Voda z přehrazené řeky přitom byla převáděna přes mlýn-

  ský náhon a boční přepad. Navážení materiálu na hrázku

  nad jez mohlo probíhat pouze za nepovodňových vodních

  stavů do průtoku 30 m³/s a na její dokončení pak pouze

  za nízkých do 18 m³/s,“ vzpomíná Ing. Jonáš.

  Spodní i vrchní stavba strojovny MVE v Berouně je

  vybudována z vodostavebního železobetonu a jsou v ní

  instalována čtyři soustrojí s přímoproudými Kaplanovými

  turbínami (foto č. 2), které zvládnou průtok až 28 m³/s.

  MVE pracuje v automatickém bezobslužném provozu,

  paralelně se sítí, v součinnosti s hladinovou regulací a za-

  bezpečovací automatikou. Hladinová regulace elektrárny

  mimo jiné zaručuje přednostní průtok vody do peřejna-

  tého rybího přechodu, který byl nově vybudován v okolí

  strojovny. Má délku 128 metrů, šířku u dna asi tři metry

  a umožňuje oboustrannou bezpečnou migraci ryb.

  Novou MVE i jez už v lednu prověřila i první povodeň,

  kterou se sklopnými klapkami podařilo zcela eliminovat.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  strana 3

  MVE v Berouně obstála ve zkušebním provozu

  1

  2

  Rekonstrukce malé vltavské vodní elektrárny v Miře-

  jovicích začala loni v srpnu. V současné době stavbaři

  z divize 6 končí její první etapu, jejímž výsledkem bude

  výměna prvních dvou turbín. V srpnu začne druhá etapa

  díla, při které se cyklus prací bude opakovat. Jen s tím

  rozdílem, že na řadu přijde výměna turbín tři a čtyři.

  Celá stavba by měla skončit příští rok v červnu.

  Hned po nástupu na staveniště musel tým vedený

  Ing. Jiřím Škrancem řešit první obtížný úkol – spodní

  vodu. Proudila pod celým objektem a v případě jejího od-

  čerpání z jímky a savek hrozilo prolomení dna elektrárny.

  Situaci rychle a efektivně vyřešilo vyvrtání a vystrojení

  protivztlakových studní a trvalé odčerpávání vody. Neo-

  čekávaný stav ovlivnil i rozhodování o novém dnu savek

  (foto č. 2) – pro betonové by musela být vybourána větší

  mocnost původní desky. Proto se k ní jen přikotvilo dno

  ocelové, podinjektované samozhutnitelným betonem.

  „Problém způsobily nepřesné a nedostatečné infor-

  mace o založení elektrárny a o hydrologických podmín-

  kách pod jejími základy,“ konstatoval vedoucí projektu

  Ing. Škranc. „Dokázali jsme si s ním však poradit, stejně

  jako s následky letošní lednové záplavy, která stavbu

  zatopila a vyřadila ji na týden z provozu. Naštěstí nezpů-

  sobila velké škody a i kvůli tomu a díky rychlé a takřka ho-

  dinářsky přesné práci našich tesařů a betonářů, vedených

  Ing. Petrem Doubicem, se nám daří plnit harmonogram

  výstavby ke spokojenosti všech zúčastněných.“

  Vodní elektrárna Miřejovice, postavená v letech 1924–

  1928, měla původně pět Francisových turbín. Čtyři nahra-

  dí nové stroje, pátá (foto č. 1) bude po repasi dál vyrábět

  elektřinu. Všechny demontované části originálních strojů

  však nepřijdou do šrotu, z některých se stanou muzeální

  exponáty, třeba z hlavního převodového kola.

  Ovšem to, co dělá z elektrárny skutečný unikát, je její

  velín. Ten, jako pocta a svým způsobem i hold českému

  vynálezci Františku Křižíkovi, zůstane se všemi řídicími

  a sledovacími prvky v té podobě, jakou mu Křižíkova firma

  vtiskla v době, kdy miřejovická elektrárna začala vyrábět

  své první kilowatty elektrické energie.

  –rip–, foto Josef Husák

  Křižíkův velín bude řídit moderní turbíny

  Bazén v Karlových Varech nabídne i další atrakce:

  tobogan s vlastním dojezdovým bazénkem

  kruhový relaxační bazén s masážními tryskami

  a provzdušněním (perličky, bublinky)

  brouzdaliště pro nejmenší děti a neplavce s vodním

  hřibem (vizualizace č. 2)

  suchou saunu s ochlazovacími sprchami a bazénkem

  místnosti s párou a ochlazovacími sprchami

  Půdorys vrchní stavby strojovny: 13,6 x 15,0 m

  Půdorys spodní stavby strojovny: 15,8 m x 15,0 m

  Technologie: čtyři soustrojí s přímoproudými

  S turbínami typu SSK 1300

  Maximální průtok MVE: 28,0 m³/s

  Instalovaný výkon MVE: 4x 180 kW = 720 kW

  Františku Křižíkovi (1847–1941), přezdívanému český

  Edison, přinesla světovou proslulost oblouková lampa

  s regulátorem, která v r. 1881 na světové výstavě

  v Paříži konkurovala Edisonově žárovce. Křižík postavil

  první městskou elektrárnu u nás a 130 jiných vybavil.

  V r. 1891 vybudoval první elektrickou tramvaj na Letné

  a za 10 let postavil další mezi Florencí a Vysočany.

  Měřila 8 km a ročně přepravila dva miliony pasažérů.

  Výsledkem rekonstrukce bude nový most

  Krytý bazén pro Karlovy Vary

  1

  1

  2

  2

• Strana 4

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Tři otázky pro...

  Ing. Stanislava Červeného, ředitele Střední průmyslo-

  vé školy stavební Josefa Gočára se sídlem v Praze 4.

  Mohl byste ve stručnosti vaši školu představit?

  Historie naší školy sahá až do počátku průmyslového

  školství v Čechách – příští rok oslavíme 175 let od jejího

  založení. V posledním období až do roku 1993, kdy se pře-

  stěhovala a získala jméno po Josefu Gočárovi, jenž na ní

  v roce 1902 maturoval, sídlila na Smíchově ve Zborovské

  ulici. Dnes je jako jediná v Praze zaměřená už od 1. roční-

  ku na pozemní stavitelství. Jejím hlavním úkolem a sna-

  hou pedagogického sboru je vychovávat absolventy se

  solidním, odborným i všeobecným rozhledem. Snažíme

  se o komplexní přípravu studentů, aby dokázali řešit úko-

  ly samostatně a zodpovědně. Vedeme je tak, aby uměli

  využívat nejmodernější techniku a komunikovat alespoň

  v jednom světovém jazyce a dokázali se v životě prosadit

  a dobře uplatnit. Tímto způsobem připravujeme mladé lidi

  pro praxi i pro studium na vysoké škole, kam se dnes hlá-

  sí téměř 90 % našich maturantů. Více informací najdete

  na webových stránkách www.spsgocar.cz.

  Jak vaše škola spolupracuje s Metrostavem?

  Oboustranně výhodně. Kvalitní výuka odborných předmě-

  tů se totiž neobejde bez součinnosti s praxí. S Metrosta-

  vem spolupracujeme na základě každoročně upřesňované

  rámcové smlouvy a pomáhal nám už v r. 1993 při stěho-

  vání ze Smíchova na Pankrác. V naší nové budově bylo

  po určitou dobu umístěno i jeho školicí středisko. Met-

  rostav umožňuje našim žákům vykonávat odbornou praxi

  na stavbách a připravuje pro ně exkurze na technicky

  zajímavá díla. Finančně podporuje vybavení školy výpo-

  četní technikou a učebními pomůckami, včetně dodávky

  stavebního materiálu do laboratoří betonu a hmot. Jako

  zdroj informací o stavebním dění studentům pravidelně

  nabízí i firemní noviny. Škola za to Metrostavu poskytuje

  prostor pro propagaci a umožňuje pohovory s budoucími

  absolventy kvůli případnému pracovnímu uplatnění.

  Kam podle vás směřuje stavebnictví?

  Stavitelství je krásný obor s velkou tradicí. Činnost ar-

  chitektů, inženýrů a stavitelů dává ráz krajině a ovlivňuje

  prostředí, v němž žijeme. S úctou oceňujeme umění

  našich předků a jejich znalosti klasického stavění, ze kte-

  rých můžeme čerpat i dnes – v době technického rozvoje,

  počítačů, internetu, nových technologií i materiálů. Úko-

  lem pozemního stavitelství je v současnosti zajistit nízkou

  energetickou náročnost nově budovaných objektů. I proto

  je nutné výuku neustále inovovat. Škola musí studenty

  připravit tak, aby se ve vývoji stavebnictví orientovali,

  v zaměstnání rychle zapracovali a dobře doplňovali řady

  zkušených kolegů. Stavělo se, staví a stavět bude. O bu-

  doucnost stavebnictví a našich studentů proto nemám

  obavy. Ani o Metrostav, ve kterém pracuje i můj syn.

  4 5

  6

  8

  7

  9

  Pevnost, užitek, krása

  Hned první dvě stavby, uvedené v právě vydané ro-

  čence Česká architektura 2009–2010, mají úzký vztah

  k Metrostavu. Tu první – Národní technickou knihovnu

  v Praze (foto) – stavěla jeho divize 9, druhá – Městská

  brána v Ostravě – je projekt jeho developerů.

  Letos byl sestavením ročenky, která obsahuje sou-

  bor 33 nejlepších staveb uplynulých dvou let, pověřen

  Ing. arch. Pavel Hnilička. O své volbě poznamenal: „Abych

  co nejvíc objektivizoval svůj výběr, navštívil jsem víc než

  sto staveb, které mě zaujaly podle dokumentace a foto-

  grafií. Jako pomocníka pro náhled jsem si přitom zvolil

  formulaci římského architekta Marca Vitruvia Pollia – Fir-

  mitas, utilitas, venustas – což znamená, že každá dobrá

  stavba musí být pevná neboli trvanlivá, užitečná a krásná.

  S ohledem na tato kritéria jsem potom každé dílo hodnotil

  a přihlédl jsem i k jeho posazení do krajiny a náladě místa,

  kde stojí. Zvlášť jsem si dal záležet, abych posoudil co

  nejvíc děl financovaných z veřejných rozpočtů, protože

  právě podle nich se pozná, jaký význam má architektura

  pro společnost.“

  O vznik tradičně velmi kvalitní publikace, kterou vyda-

  la společnost PROSTOR – architektura, interiér, design,

  se zasloužili i její partneři, mezi něž patří také Metrostav.

  Zatím jenom turisté

  Na rozestavěný úsek dálnice D8 mezi Lovosicemi a Ře-

  hlovicemi ještě osobní auta vjet nemohou. Lidé se však

  už po něm prošli. Tedy alespoň po jeho části – přes

  Oparenský most, který pro sdružení, jehož lídrem je

  EUROVIA CS, buduje divize 5 Metrostavu.

  Při 32. ročníku Pochodu okolím Lovoše přešlo v so-

  botu 30. dubna přes most víc než 600 turistů (foto), kteří

  potvrdili velký zájem veřejnosti na zprovoznění poslední-

  ho dosud nedokončeného úseku dálnice D8.

  Pochod organizoval Klub českých turistů, a jak uvádí

  na svých webových stránkách www.kct.lovosice.net,

  spolupráce s Metrostavem se jeho účastníkům velmi

  líbila. Ocenili nejen možnost přejít Oparenské údolí po uni-

  kátním mostě, ale i příležitost zeptat se na stavbu. Mezi

  techniky, kteří jim odpovídali, byl i ředitel výstavby za Me-

  trostav Ing. Roman Fuksa z divize 5.

  –red–, foto archiv Metrostavu

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8 – Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 8/2011 vyšlo 12. 5. 2011 (9/2011 vyjde 26. 5. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

  Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7 – Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Tonda už úspěšně razí levý traťový tunel metra V.A směrem do Dejvic

  V montážní jámě na Vypichu mizel koncem dubna v levém traťovém tunelu had vozíků tunelovacího stroje

  pojmenovaného Tonda. Vpravo vedle něj čekala druhá zarážka pro jeho dvojče – Adélu (foto č. 1). I když se Tonda

  zavrtává do horniny rychlostí asi 6 m za den, chvíli trvalo, než jeho závěs, který v květnu doplní poslední dva vozíky,

  zmizel v tubusu. Fotograf zachytil jeho konec stále ještě v montážní komoře (foto č. 2). Jeřáb Liebher 280 EC-H12

  Litronic, který má při vyložení 40 m nosnost až 9 tun, zásobuje stroj tybinky (foto č. 3). Ukládají se na speciální

  kolová vozidla MSV, která je spodem pod TBM převážejí k jeřábu před mostem (foto č. 4), jenž návěs spojuje

  s vlastním štítem. Pohled z prvního vozíku směrem dozadu (foto č. 5) ukazuje MSV jako malý obdélníček v levé

  horní čtvrtině snímku. Stejně jako každá nově zaváděná technologie, i ražby pomocí TBM vyžadují ze začátku více

  pozornosti. Proto je sledoval nejen Ing. Ermín Stehlík, specialista z divize 5 (foto č. 6 druhý zleva), ale výplňovou

  injektáž na panelu kontroloval i Patrick Rennkamp (foto č. 7 vpravo), vedoucí manažer projektu z firmy Herrenknecht,

  která Tondu a Adélu vyrobila. Až budou osádky, složené z pracovníků našich divizí 5 i 8 a zaměstnanců firmy

  Subterra, celý stroj dobře znát a rutinně ovládat podrobnosti své práce, návštěvy odborníků poleví. Záběh Tondy totiž

  probíhá úspěšně. Metry hotového ostění rostou (foto č. 8) a mezideponie vytěžené horniny na povrchu se zvětšuje

  (foto č. 9). Tonda postupně zlepšuje svůj výkon a do předem vyražené stanice Petřiny zřejmě dorazí už v září.

  Současnost divize 4

  Přehled technologií a činností, které nabízí Metrostav,

  pokračuje představením divize 4. Od letošního 1. dub-

  na se i ona rozrostla o část pracovníků zrušené divi-

  ze 7, a proto nově i o její technologie.

  Divize 4 se specializuje na stavby ze segmentu doprav-

  ního stavitelství, a to zejména dálnice, silnice, železnice

  a tramvajové trati, mosty a ostatní plochy pro dopravu.

  V této oblasti zabezpečuje marketing, zpracování nabídek,

  přípravu i vlastní realizaci staveb. Nově nabízí zemní prá-

  ce, které se týkají jak dopravních děl, tak i přípravy území

  při výstavbě občanských, průmyslových a inženýrských

  staveb včetně demolic a technologické dopravy. Provádí

  revitalizace a sanace územních celků včetně skládek

  a brownfieldů. Navíc má organizační složku v Polsku.

  Vnitropodnikové nosné technologie:

  Provoz mostních technologií provádí kompletní svislé

  i vodorovné konstrukce všech typů mostů, a to monoli-

  tické i spřažené, včetně říms. Pracuje s pomocí mostních

  skruží – pevných, přesuvných, kombinovaných. Staví

  i lehké, provizorní mosty – silniční a železniční, pomoc-

  né konstrukce a konstrukce pro podpírání či zesilování

  mostů. Ovládá manipulaci s těžkými a nadrozměrnými

  břemeny, výsuny a zásuny mostních konstrukcí, jejich

  zdvihání při rekonstrukcích nebo demolice.

  Kontaktní osoba: Ing. Martin Ředina

  Provoz dopravy a mechanizace zajišťuje komplexní

  dopravní a mechanizační služby především v segmentech

  stavební technologické dopravy a mechanizace, tuzemské

  a mezinárodní silniční dopravy, přepravy nadrozměrných

  nákladů a kontejnerové přepravy včetně uložení odpadů.

  Provoz má středisko autojeřábů, vlastní stacionární i mo-

  bilní čerpací stanice, mycí linku a servisní středisko.

  Kontaktní osoba: Mgr. Zdeněk Kulha

  Provoz zemních prací zajišťuje komplexní realizaci

  zemních prací a demolic stavebních objektů. Jeho činnost

  se zaměřuje zejména na provádění velkých silničních

  těles, přípravu území, na zajištění výkopových prací vel-

  kého rozsahu, kompletní realizaci stavebních jam, odvoz

  výkopku a suti na skládky a provozování skládek, rozbory

  zeminy, odvodnění jam, zemní práce pro inženýrské sítě

  a drenážní systémy, provádění staveništních komunikací,

  stabilizace zemin, odhumusování, kácení dřevin, odstra-

  nění křovin, svahování, demolice, kompletní bourací práce

  všech typů konstrukcí, včetně likvidace nebezpečných

  odpadů a kontaminovaných zemin a recyklace.

  Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Hošek