Strana 2
Změna poskytovatele závodní preventivní péče
Od 1. června 2011 se novým poskytovatelem závodní
preventivní péče (ZPP) pro zaměstnance Metrostavu
stane zdravotnické zařízení Kardia. Lékařské prohlídky
(LP) proto budou od této doby probíhat v jeho ordina-
cích v Praze 1 v Revoluční ulici 19 ve 2. patře.
Nového poskytovatele ZPP začala výběrová komise,
složená ze zástupců všech úseků centrály pod vedením
personálního ředitele naší společnosti PhDr. Josefa Škor-
pila, vybírat už letos v lednu. Spolupráci se zdravotnickým
zařízením Medikaal-TT, které poslední zhruba rok a půl za-
jišťovalo pro Metrostav lékařské prohlídky ZPP ve Fakultní
nemocnici Bulovka v Praze 8, totiž doprovázely opakující
se nedostatky.
Smlouvu se společností Kardia uzavřel Metrostav
poté, co výsledky výběrového řízení projednala porada ve-
dení naší společnosti a odsouhlasil i její generální ředitel.
K navázání spolupráce s tímto zdravotnickým zařízením
přispělo mimo jiné také to, že se věnuje ZPP už téměř
deset let, a jak se mohla výběrová komise přesvědčit, má
pro ni ve svém týmu skutečné odborníky. Využívá navíc
i propracovaný systém organizace lékařských prohlídek
ZPP ve vazbě na znalost typových pracovišť, kde provádí
pravidelné dohlídky a šetření. Také tyto aspekty by měly
být zárukou profesionality poskytovaných zdravotních
služeb i spokojenosti našich zaměstnanců.
Důvody, proč úsek personálního ředitele věnuje zdra-
votnímu stavu zaměstnanců tolik pozornosti, vysvětluje
vedoucí útvaru práce a mezd Ing. Václav Vosika: „Za-
městnanec může vykonávat svou práci jen tehdy, pokud
má platnou lékařskou prohlídku v režimu závodní preven-
tivní péče, která k výkonu práce potvrzuje jeho zdravotní
způsobilost. Proto je tato prohlídka povinná, stejně jako
případná další odborná vyšetření, jež v souvislosti s po-
souzením zdravotní způsobilosti k výkonu práce určí
smluvní závodní lékař.“
K praktickému průběhu lékařských prohlídek Ing. Vo-
sika dodává: „Na základě předaných závazných pokynů
k absolvování lékařské prohlídky závodní preventivní
péče, ve kterých jsou uvedeny datum, čas a organizační
pokyny k naplánované LP, je zaměstnanec povinen dosta-
vit se do zdravotnického zařízení Kardia v Revoluční ulici.
Pokud mu v tom brání opravdu závažné důvody, může se
nejpozději tři dny před plánovaným termínem LP telefo-
nicky omluvit. V případě, že by se k prohlídce nedostavil
a předem se neomluvil, bude vůči němu uplatňována ná-
hrada nákladů, vyplývajících z odpovědnosti za škodu.“
Pracovníci z úseku personálního ředitele Metrostavu
věří, že vybraná společnost Kardia přispěje svou profesi-
onalitou k vyšší kvalitě zdravotnických služeb a stane se
pro naši společnost dlouhodobým a spolehlivým partne-
rem v oblasti závodní preventivní péče.
ilustrační foto Josef Husák
Studenti na stavbách
V dubnu uspořádal úsek personálního ředitele centrály
několik exkurzí, při kterých se studenti i profesoři na-
šich smluvních vysokých škol seznámili s vybranými
stavbami Metrostavu.
Posluchači i pedagogové z Fakulty stavební ČVUT
v Praze zamířili 18. dubna nejprve do Elektrárny Ledvice
(foto č. 1), kde si prohlédli stavbu jejího nového hlavního
výrobního bloku (HVB), kterou řídí divize 8. Při exkurzi
vyjeli i na vyhlídkovou plošinu (foto č. 2), umístěnou
na jedné ze dvou únikových věží, jež v létě před dvěma
lety vyrostly v taženém bednění do výšky téměř 150 m
za pouhých 57 dní a jsou dodnes nejvyššími budovami
v naší republice. Po areálu ELE a ve strojovně HVB (foto
č. 3) návštěvu kromě jiných pracovníků divize 8 provázel
i ředitel oblasti Ústí nad Labem Ing. Radek Zeman.
Po ledvické hnědouhelné elektrárně si studenti pro-
hlédli i stavbu paroplynového zdroje v Elektrárně Počera-
dy. Tým Ing. Josefa Špryňara (foto č. 4 vlevo) z divize 8
ji zahájil zhruba před měsícem a o jeho rychlém postupu
budoucí stavaře přesvědčil i pohled do bednění, připrave-
ného na betonáž základových konstrukcí (foto č. 5).
Ve spolupráci s divizí 2 naši personalisté zajistili
v dubnu i exkurze na stavby tunelového komplexu Blanka
pro studenty a pedagogy stavebních fakult z VUT v Brně
a z VŠB-TU Ostrava. Další podobné akce ještě připravují,
protože právě tímto způsobem mohou u studentů vzbudit
zájem o obor i o práci v naší firmě. Všem, kdo se na pří-
pravě exkurzí i prezentací podílejí a studentům věnují svůj
čas a předávají zkušenosti, patří náš velký dík.
Ing. Josefa Špryňara,
vedoucího projektu z divize 8
Metrostav zaujal Josefa Špryňara ještě v době jeho
studií na stavební fakultě ČVUT v Praze. Do naší spo-
lečnosti proto nastoupil už rok před promocí – v břez-
nu 2004. Dnes jej nejčastěji zastihnete na staveništi
paroplynového zdroje v Elektrárně Počerady.
Čím si Metrostav získal vaši pozornost?
Jako většina studentů jsem se při škole rozhlížel, kde bych
nabral zkušenosti. Jako jediná firma tehdy studenty cíleně
oslovoval Metrostav, a mně se líbilo, jaký má zájem o vý-
chovu vlastního personálu. Nastoupil jsem proto na praxi
do divize 3, a když jsem viděl, že práce v ní má budouc-
nost, zůstal jsem u společnosti natrvalo a nelituji toho.
Začínal jste jako asistent na stavbě bytového domu
v Cholupické ulici na Lhotce. Kde jste dál pracoval?
Stavěl jsem Centrum Chodov. Po něm mě oslovila divi-
ze 8, která hledala stavbyvedoucího na budovu E v BB
Centru, a její nabídku jsem rád přijal. Pracoval jsem pak
na stavbách Rezidence Jeseniova, Central Most a Rezi-
dence Odeon. Následně jsem už jako vedoucí projektu řídil
rekonstrukci administrativní budovy v Elektrárně Ledvice
(ELE). Přešel jsem do týmu na stavbu tamějšího hlavního
výrobního bloku a na závěr jsem jej i řídil. Teď s kolegy
stavím paroplynový zdroj v Elektrárně Počerady (EPC).
Co se v Elektrárně Ledvice dnes ještě staví?
Hlavní stavbu v Ledvicích už Metrostav dokončil. Teď zde
tým divize 8 – vedený nově jmenovaným vedoucím pro-
jektu Petrem Plachým – zajišťuje sice drobnější, ale stále
velmi náročné práce na dokončování objektů a připrave-
ností, které doprovázejí montáže technologií. Kromě naší
divize zde působí i oceláři z divize 3, kteří v subdodávce
pro dodavatele technologií vyrábějí a montují ocelové
konstrukce pro kotelnu, zauhlování apod. Všechny práce
by tu měl Metrostav uzavřít zhruba za rok.
Většinu času teď trávíte v počeradské elektrárně. Jak
se tam stavba rozvíjí a čím se liší od prací v ELE?
Stavba v EPC je menší, ale náročnější. Od začátku dubna
běží naplno a už máme hotové hrubé úpravy terénu, de-
molice a ze tří čtvrtin i zemní práce, provádíme železobe-
tonové základy, piloty, pažení, zemnění, kanalizace, zaha-
jujeme výrobu ocelových konstrukcí a mostových jeřábů.
Na rozdíl od Ledvic, kde jsme nejprve museli vyhloubit
a zajistit velkou stavební jámu a v ní provést kilometry
pilot, v Počeradech se už od začátku na staveništi setkává
naráz více různých profesí, které musíme koordinovat.
Jaký bude další postup výstavby v Počeradech?
Stavba v EPC je časově velmi náročná. Do konce tohoto
roku musíme mít hotové všechny nosné konstrukce spali-
nové kotelny i strojoven parní turbíny a spalovacích turbín,
a to včetně přístavků pro kompresorovou stanici, dozorny
i rozvodny. Ve stejném termínu musíme dokončit nejen že-
lezobetony – tedy stolice pod turbíny a základ kotelny – ale
i ocelové konstrukce a celou obálku budov, včetně střechy
a fasád, a v objektech se musí dát svítit a topit. Naštěstí se
při stavbě můžeme spolehnout na pracovníky z ostatních
divizí. Divize 11 nám dodala všechny stacionární jeřáby,
se Šestkou počítáme na železobetony, s Trojkou na výrobu
i montáž ocelových konstrukcí. Jednička by měla prová-
dět zámečnickou práci a Subterra by se mohla podílet
na TZB. Už jsme v podobné sestavě pracovali i v Ledvicích
a vycházeli jsme spolu výborně. Proto věřím, že i stavbu
v Elektrárně Počerady dokončíme řádně a včas.
Končíte studium užité geologie na průmyslovce v Duch-
cově a chystáte se k maturitě. Co vás k tomu vedlo?
Práce vedoucího projektu je pestrá a dotýká se celé řady
oborů činnosti od ekonomiky přes právo až po detailní
stavařinu. Musím se orientovat i v různých předpisech
týkajících se jakosti, BOZP apod. Na stavbě velkých celků,
jako jsou právě elektrárny, si rozšiřuji i znalosti o techno-
logiích. Přitahuje mě však i práce v podzemí, a protože
Metrostav v této oblasti nabízí zajímavé projekty, chtěl
jsem si pro ně doplnit odbornou kvalifikaci. Stavařina mě
totiž opravdu baví a stále hledám nové příležitosti k tomu,
aby za mnou zůstávala dobře dokončená velká díla.
strana 2
PTÁME SE
Proměna františkánského kláštera v Hostinném
Vedoucí projektu Ing. Jan Vachutka a mistr Jan Keřlík
z divize 1 řídí od začátku loňského listopadu rekon-
strukci raně barokního kláštera ve městě Hostinné.
Na opravu zdevastovaného objektu významně poslou-
žily prostředky z fondů EU, díky kterým se františkán-
ský konvent pozvolna mění v moderní kulturně-spole-
čenské centrum s muzeem, knihovnou a prostory pro
zájmové činnosti spolků i neziskových organizací.
„Při práci na tomto malém projektu ve vzdálenějším
regionu je pro nás velmi důležité spojení s místní společ-
ností STAVANT CZ, která nejen kvalitně provádí širokou
škálu prací, ale zajišťuje nám i potřebné zázemí a pře-
dává kontakty na další spolehlivé regionální firmy,“ říká
Ing. Vachutka. „Rekonstrukce jsou totiž nepředvídatelné
a problémy musíme řešit přímo, na místě a hned.“
Klášter začal stavět v roce 1677 Martin Reiner
a o 10 let později jej jako své jediné české dílo dokon-
čil Wolfgang Dientzenhofer, starší bratr Kiliána Ignáce.
Jednoduchá čtyřkřídlová patrová budova (vizualizace)
přiléhá k dvoulodnímu kostelu Blahoslavené Panny Marie
Neposkvrněného početí, kde je dnes umístěna sbírka
sádrových odlitků antických soch. Památkově chráněný
konvent je částečně podsklepený a jeho vnitřní zahradu
– rajský dvůr – lemuje chodba se zasklenými arkádami.
Rekonstrukce objektu, který za II. světové války sloužil
jako špitál a řeholníci jej museli definitivně opustit v ro-
ce 1950, začala už na počátku 90. let minulého století.
Brzy byla přerušena, přesto se městu v roce 2004 po-
dařilo opravit střechy a krov. Divize 1 teď podle projektu
Ing. arch. Libora Sommera a Ing. Jana Chaloupského řídí
práce, které zdevastovanou budovu vrátí zpět do života.
„Po dokončení interiérových bouracích a zdicích prací,
které probíhaly v zimě, jsme staticky zajistili základy a za-
hájili provádění rozvodů instalací a omítek. Ty exteriérové
jsme pro příliv chladného vzduchu z Krkonoš mohli zahájit
až v květnu,“ popisuje Ing. Vachutka. „Skloubit požadavky
moderní doby třeba na tepelný odpor konstrukcí, oddělení
požárních úseků, hydroizolace i radonovou bariéru stav-
by s příkazem dodržet původní vzhled je složité. Všem
zúčastněným se to, myslím, zatím daří. Máme to o to
jednodušší, že františkáni byli chudý řád a jejich obydlí
i tady charakterizuje strohý architektonický výraz.“
V současnosti v konventu nejvíc pracují truhláři, štu-
katéři a fasádníci. Všichni dostali za úkol respektovat po-
slední kvalitní dochovaný stav a budovu obnovit do pozd-
ně klasicistní úpravy tak, aby k 31. srpnu letošního roku
mohla být hotová předána investorovi.
– l s – , v i z u a l i z a c e a r c h i v m ě s t a
1
2
3
4
5
Františkáni jsou příslušníci mužského katolického
žebravého řádu menších bratří (Ordo Fratrum
Minorum), který v r. 1209 založil sv. František z Assisi.
Dělí se na tři větve: minority, observanty, kapucíny.
K rozdělení řádu došlo kvůli odlišným pohledům
na chudobu, privilegia, život v poustevnách či
vzdělávání bratrů. Členové řádu se soustřeďují
především na kazatelskou a misijní činnost a je pro ně
charakteristická hnědá kutna, převázaná v pase bílým
provazem (cingulem) se třemi uzly, které symbolizují
tři řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.