Strana 3
Zhruba před dvěma měsíci začala divize 9 jako lídr
ve sdružení s firmami BAU-STAV a TIMA stavět vedle
multifunkční KV arény v Karlových Varech krytý plavec-
ký bazén (vizualizace č. 1 vpravo). Po jeho dokončení,
v září 2012, už bude Výstavní, sportovněkulturní a kon-
gresové centrum Karlovy Vary kompletní. Součástí
areálu budou i nové parkovací plochy pro asi 180 aut,
umístěné mezi oběma budovami vzdálenými přibližně
80 metrů, a lávka pro pěší, která jim umožní bezpečný
přechod nad přilehlou rušnou komunikací.
Na místě budoucího bazénu už probíhají zemní práce.
Tým Radka Kučery řídí hloubení stavební jámy a provádě-
ní drenáží, které zajistí odvodnění nejen v průběhu stavby,
ale i po jejím dokončení. Začal pracovat i na speciálním
zakládání, protože objekt bude založen na celkem 150 pi-
lotách o délce až 15 metrů. Přes léto bude probíhat beto-
náž a hydroizolace, po nich budou následovat základová
deska a nosné konstrukce ze železobetonu.
Od podzimu příštího roku by už měl být obyvatelům
Karlových Varů k dispozici krytý plavecký bazén o rozmě-
rech 25 x 20 metrů, který bude možné rozdělit na deset
závodních drah. Nebudou zde chybět ani vodní atrakce, se
kterými se v původním projektu nepočítalo, ani nezbytné
zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální zařízení, klu-
bovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře zaměstnanců
a dohledové centrum plavčíků. K dispozici bude i gastro
provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.
Vzhledem k tomu, že bazén se nachází nedaleko KV
arény, na jejíž stavbě se divize 9 také podílela, mysleli pro-
jektanti i na možnost využití zbytkového tepla vznikajícího
při ledování její plochy. „Zásobování objektu krytého pla-
veckého bazénu teplem bude zajišťovat energoblok, který
byl vybudován již při výstavbě vedlejší multifunkční KV
arény. Zdrojem tepla je zde plynová kotelna a kogenerační
jednotka, která využívá odpadní teplo z technologie chla-
zení. Tepelná energie bude do objektu krytého plaveckého
bazénu přivedena předizolovaným potrubím bezkanálo-
vým vedením v zemi,“ vysvětluje Radek Kučera a dodává,
že ze stavebního hlediska to neznamená nic nestandardní-
ho. Teplonosným médiem bude voda s teplotním spádem
90/60 °C a napojení plaveckého bazénu bude provedeno
tlakově nezávislým způsobem v kompaktní objektové
předávací stanici s odděleným ohřevem vody pro ústřední
topení a vzduchotechniku a pro teplou užitkovou vodu.
Tato zajímavost však zůstane před očima návštěvníků
skryta, stejně jako technologie zajišťující fungování bazé-
nu a objektu. Z jejich pohledu půjde o dvě zcela nezávislé
budovy, které spojuje jen možnost sportovního vyžití, a to
aktivního v bazénu a pasivního v KV aréně.
–mv–, vizualizace město Karlovy Vary
Dvouměstí Brandýs nad Labem–Stará Boleslav spojuje
sedm mostů. A všechny ohlodal zub času a poničila
povodeň z počátku tisíciletí natolik, že budou muset
být kompletně zrekonstruovány nebo zbourány a posta-
veny znovu. To platí i pro největší z nich (foto), evido-
vaný jako II/160 – 013 podle hlavní komunikace, která
po něm překračuje Labe a přilehlé inundační území.
Tento most z roku 1878 je první v Čechách, k jehož
stavbě byly použity nýtované příhradové nosníky. A to byl
důvod, proč se někteří aktivisté obrátili na ministerstvo
kultury s peticí, aby byl zařazen mezi národní technické
památky. To však žádost zamítlo s odůvodněním, že by je-
ho havarijní stav vyžadoval natolik rozsáhlé opravy, až by
vznikla kopie, a ta samozřejmě památkou být nemůže.
Rekonstrukci – i když po skončení stavby zde vlastně
bude stát most nový – dostalo na starost sdružení firem
v čele s Metrostavem a realizuje ji divize 4. Vedoucí pro-
jektu Ing. Richard Rakouš poznamenal: „Most je v hava-
rijním stavu a jeho nosná konstrukce už musela být pro-
vizorně podepřena. Nové přemostění respektuje technické
i architektonické požadavky na zasazení díla do těsného
sousedství památkové zóny města. Nad vnitřními pilíři
na návodní straně jsou třeba navrženy vyhlídkové plošiny,
které nabídnou zajímavé pohledy na řeku a brandýský zá-
mek. Vzhled mostu doladí zábradlí a veřejné osvětlení.“
Stavbaři začali vloni v prosinci demolicemi. Snesli
ocelová příhradová mostní pole a zdemolovali dvě krajní
kamenné klenby. Postupně odbourají opěry a totéž čeká
i na krajní pilíře. Vnitřní pilíř zmizí jako poslední, protože
bude využíván jako podpora pro pomocnou skruž umož-
ňující budování nové nosné konstrukce. Tu vytvoří spojitý
betonový komorový nosník o třech polích. Vnitřní pilíře
mostu, založené na vrtaných velkoprůměrových pilotách,
sice budou vztyčeny v jiné poloze než ty staré, ale pro
založení nových mostních opěr budou moci být částečně
využity původní kamenné základy. To vše je ale zatím ještě
budoucnost. V realitu by se měla proměnit v létě 2012.
–rip–, foto Josef Husák
Od letošního ledna je ve zkušebním provozu nová malá
vodní elektrárna (MVE) na řece Berounce (foto č. 1).
Na levém břehu u Velkého jezu v Berouně ji za 10 mě-
síců vybudoval tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6. Před
několika dny byla stavba předána objednateli a už
za pár týdnů se bude ucházet o titul Stavba roku 2011.
Její hlavní smysl je však jinde: v optimálním využití
hydroenergetického potenciálu lokality, ve zlepšení prů-
toků při povodních a ve zlepšení ledových stavů. Součástí
zakázky totiž nebyla jen výstavba objektů nezbytných
pro MVE, ale také úprava Velkého jezu z pevného na po-
hyblivý. Jez má dnes tři pole se dvěma středovými pilíři,
přičemž v každém poli jsou dvě jednostranně ovládané
klapky, které zahradí vodu až do výšky 1,4 m. Jejich
sklápěním je nyní možné dodržovat v nadjezí stálou hla-
dinu vody až do průtoku jednoleté povodně. Při ní budou
klapky zcela sklopeny a díky pevné koruně jezu, která je
o 90 cm nižší, než byla předchozí, se sníží hladiny povod-
ňových průtoků. V zimě zase manipulace s pohyblivými
klapkami umožní neškodně převádět ledy.
„Bourání starého pevného jezu probíhalo pod ochran-
nou sypanou hrázkou, která čtyřikrát nevydržela nápor
vody při povodních a museli jsme ji opakovaně budovat.
Voda z přehrazené řeky přitom byla převáděna přes mlýn-
ský náhon a boční přepad. Navážení materiálu na hrázku
nad jez mohlo probíhat pouze za nepovodňových vodních
stavů do průtoku 30 m³/s a na její dokončení pak pouze
za nízkých do 18 m³/s,“ vzpomíná Ing. Jonáš.
Spodní i vrchní stavba strojovny MVE v Berouně je
vybudována z vodostavebního železobetonu a jsou v ní
instalována čtyři soustrojí s přímoproudými Kaplanovými
turbínami (foto č. 2), které zvládnou průtok až 28 m³/s.
MVE pracuje v automatickém bezobslužném provozu,
paralelně se sítí, v součinnosti s hladinovou regulací a za-
bezpečovací automatikou. Hladinová regulace elektrárny
mimo jiné zaručuje přednostní průtok vody do peřejna-
tého rybího přechodu, který byl nově vybudován v okolí
strojovny. Má délku 128 metrů, šířku u dna asi tři metry
a umožňuje oboustrannou bezpečnou migraci ryb.
Novou MVE i jez už v lednu prověřila i první povodeň,
kterou se sklopnými klapkami podařilo zcela eliminovat.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
strana 3
MVE v Berouně obstála ve zkušebním provozu
1
2
Rekonstrukce malé vltavské vodní elektrárny v Miře-
jovicích začala loni v srpnu. V současné době stavbaři
z divize 6 končí její první etapu, jejímž výsledkem bude
výměna prvních dvou turbín. V srpnu začne druhá etapa
díla, při které se cyklus prací bude opakovat. Jen s tím
rozdílem, že na řadu přijde výměna turbín tři a čtyři.
Celá stavba by měla skončit příští rok v červnu.
Hned po nástupu na staveniště musel tým vedený
Ing. Jiřím Škrancem řešit první obtížný úkol – spodní
vodu. Proudila pod celým objektem a v případě jejího od-
čerpání z jímky a savek hrozilo prolomení dna elektrárny.
Situaci rychle a efektivně vyřešilo vyvrtání a vystrojení
protivztlakových studní a trvalé odčerpávání vody. Neo-
čekávaný stav ovlivnil i rozhodování o novém dnu savek
(foto č. 2) – pro betonové by musela být vybourána větší
mocnost původní desky. Proto se k ní jen přikotvilo dno
ocelové, podinjektované samozhutnitelným betonem.
„Problém způsobily nepřesné a nedostatečné infor-
mace o založení elektrárny a o hydrologických podmín-
kách pod jejími základy,“ konstatoval vedoucí projektu
Ing. Škranc. „Dokázali jsme si s ním však poradit, stejně
jako s následky letošní lednové záplavy, která stavbu
zatopila a vyřadila ji na týden z provozu. Naštěstí nezpů-
sobila velké škody a i kvůli tomu a díky rychlé a takřka ho-
dinářsky přesné práci našich tesařů a betonářů, vedených
Ing. Petrem Doubicem, se nám daří plnit harmonogram
výstavby ke spokojenosti všech zúčastněných.“
Vodní elektrárna Miřejovice, postavená v letech 1924–
1928, měla původně pět Francisových turbín. Čtyři nahra-
dí nové stroje, pátá (foto č. 1) bude po repasi dál vyrábět
elektřinu. Všechny demontované části originálních strojů
však nepřijdou do šrotu, z některých se stanou muzeální
exponáty, třeba z hlavního převodového kola.
Ovšem to, co dělá z elektrárny skutečný unikát, je její
velín. Ten, jako pocta a svým způsobem i hold českému
vynálezci Františku Křižíkovi, zůstane se všemi řídicími
a sledovacími prvky v té podobě, jakou mu Křižíkova firma
vtiskla v době, kdy miřejovická elektrárna začala vyrábět
své první kilowatty elektrické energie.
–rip–, foto Josef Husák
Křižíkův velín bude řídit moderní turbíny
Bazén v Karlových Varech nabídne i další atrakce:
tobogan s vlastním dojezdovým bazénkem
kruhový relaxační bazén s masážními tryskami
a provzdušněním (perličky, bublinky)
brouzdaliště pro nejmenší děti a neplavce s vodním
hřibem (vizualizace č. 2)
suchou saunu s ochlazovacími sprchami a bazénkem
místnosti s párou a ochlazovacími sprchami
Půdorys vrchní stavby strojovny: 13,6 x 15,0 m
Půdorys spodní stavby strojovny: 15,8 m x 15,0 m
Technologie: čtyři soustrojí s přímoproudými
S turbínami typu SSK 1300
Maximální průtok MVE: 28,0 m³/s
Instalovaný výkon MVE: 4x 180 kW = 720 kW
Františku Křižíkovi (1847–1941), přezdívanému český
Edison, přinesla světovou proslulost oblouková lampa
s regulátorem, která v r. 1881 na světové výstavě
v Paříži konkurovala Edisonově žárovce. Křižík postavil
první městskou elektrárnu u nás a 130 jiných vybavil.
V r. 1891 vybudoval první elektrickou tramvaj na Letné
a za 10 let postavil další mezi Florencí a Vysočany.
Měřila 8 km a ročně přepravila dva miliony pasažérů.
Výsledkem rekonstrukce bude nový most
Krytý bazén pro Karlovy Vary
1
1
2
2