strana 3

ZPravoDaJStví Z DIvIZí

křižíkův velín bude řídit moderní turbíny

Rekonstrukce malé vltavské vodní elektrárny v Miře­

jovicích začala loni v srpnu. V současné době stavbaři

z divize 6 končí její první etapu, jejímž výsledkem bude

výměna prvních dvou turbín. V srpnu začne druhá etapa

díla, při které se cyklus prací bude opakovat. Jen s tím

rozdílem, že na řadu přijde výměna turbín tři a čtyři.

Celá stavba by měla skončit příští rok v červnu.

Hned po nástupu na staveniště musel tým vedený

Ing. Jiřím Škrancem řešit první obtížný úkol – spodní

vodu. Proudila pod celým objektem a v případě jejího odčerpání z jímky a savek hrozilo prolomení dna elektrárny.

Situaci rychle a efektivně vyřešilo vyvrtání a vystrojení

protivztlakových studní a trvalé odčerpávání vody. Neočekávaný stav ovlivnil i rozhodování o novém dnu savek

(foto č. 2) – pro betonové by musela být vybourána větší

mocnost původní desky. Proto se k ní jen přikotvilo dno

ocelové, podinjektované samozhutnitelným betonem.

„Problém způsobily nepřesné a nedostatečné informace o založení elektrárny a o hydrologických podmínkách pod jejími základy,“ konstatoval vedoucí projektu

Ing. Škranc. „Dokázali jsme si s ním však poradit, stejně

jako s následky letošní lednové záplavy, která stavbu

zatopila a vyřadila ji na týden z provozu. Naštěstí nezpůsobila velké škody a i kvůli tomu a díky rychlé a takřka hodinářsky přesné práci našich tesařů a betonářů, vedených

Ing. Petrem Doubicem, se nám daří plnit harmonogram

výstavby ke spokojenosti všech zúčastněných.“

Vodní elektrárna Miřejovice, postavená v letech 1924–

1928, měla původně pět Francisových turbín. Čtyři nahradí nové stroje, pátá (foto č. 1) bude po repasi dál vyrábět

elektřinu. Všechny demontované části originálních strojů

však nepřijdou do šrotu, z některých se stanou muzeální

exponáty, třeba z hlavního převodového kola.

Ovšem to, co dělá z elektrárny skutečný unikát, je její

velín. Ten, jako pocta a svým způsobem i hold českému

vynálezci Františku Křižíkovi, zůstane se všemi řídicími

a sledovacími prvky v té podobě, jakou mu Křižíkova firma

vtiskla v době, kdy miřejovická elektrárna začala vyrábět

své první kilowatty elektrické energie.

–rip–, foto Josef Husák

1

mve v Berouně obstála ve zkušebním provozu

Od letošního ledna je ve zkušebním provozu nová malá

vodní elektrárna (MVE) na řece Berounce (foto č. 1).

Na levém břehu u Velkého jezu v Berouně ji za 10 mě­

síců vybudoval tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6. Před

několika dny byla stavba předána objednateli a už

za pár týdnů se bude ucházet o titul Stavba roku 2011.

Její hlavní smysl je však jinde: v optimálním využití

hydroenergetického potenciálu lokality, ve zlepšení průtoků při povodních a ve zlepšení ledových stavů. Součástí

zakázky totiž nebyla jen výstavba objektů nezbytných

pro MVE, ale také úprava Velkého jezu z pevného na pohyblivý. Jez má dnes tři pole se dvěma středovými pilíři,

přičemž v každém poli jsou dvě jednostranně ovládané

klapky, které zahradí vodu až do výšky 1,4 m. Jejich

sklápěním je nyní možné dodržovat v nadjezí stálou hla-

dinu vody až do průtoku jednoleté povodně. Při ní budou

klapky zcela sklopeny a díky pevné koruně jezu, která je

o 90 cm nižší, než byla předchozí, se sníží hladiny povodňových průtoků. V zimě zase manipulace s pohyblivými

klapkami umožní neškodně převádět ledy.

„Bourání starého pevného jezu probíhalo pod ochrannou sypanou hrázkou, která čtyřikrát nevydržela nápor

vody při povodních a museli jsme ji opakovaně budovat.

Voda z přehrazené řeky přitom byla převáděna přes mlýnský náhon a boční přepad. Navážení materiálu na hrázku

nad jez mohlo probíhat pouze za nepovodňových vodních

stavů do průtoku 30 m³/s a na její dokončení pak pouze

za nízkých do 18 m³/s,“ vzpomíná Ing. Jonáš.

Spodní i vrchní stavba strojovny MVE v Berouně je

vybudována z vodostavebního železobetonu a jsou v ní

instalována čtyři soustrojí s přímoproudými Kaplanovými

turbínami (foto č. 2), které zvládnou průtok až 28 m³/s.

MVE pracuje v automatickém bezobslužném provozu,

paralelně se sítí, v součinnosti s hladinovou regulací a zabezpečovací automatikou. Hladinová regulace elektrárny

mimo jiné zaručuje přednostní průtok vody do peřejnatého rybího přechodu, který byl nově vybudován v okolí

strojovny. Má délku 128 metrů, šířku u dna asi tři metry

a umožňuje oboustrannou bezpečnou migraci ryb.

Novou MVE i jez už v lednu prověřila i první povodeň,

kterou se sklopnými klapkami podařilo zcela eliminovat.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Půdorys vrchní stavby strojovny: 13,6 x 15,0 m

Půdorys spodní stavby strojovny: 15,8 m x 15,0 m

Technologie: čtyři soustrojí s přímoproudými

S turbínami typu SSK 1300

Maximální průtok MVE: 28,0 m³/s

Instalovaný výkon MVE: 4x 180 kW = 720 kW

2

1

Františku Křižíkovi (1847–1941), přezdívanému český

Edison, přinesla světovou proslulost oblouková lampa

s regulátorem, která v r. 1881 na světové výstavě

v Paříži konkurovala Edisonově žárovce. Křižík postavil

první městskou elektrárnu u nás a 130 jiných vybavil.

V r. 1891 vybudoval první elektrickou tramvaj na Letné

a za 10 let postavil další mezi Florencí a Vysočany.

Měřila 8 km a ročně přepravila dva miliony pasažérů.

krytý bazén pro karlovy vary

Zhruba před dvěma měsíci začala divize 9 jako lídr

ve sdružení s firmami BAU­STAV a TIMA stavět vedle

multifunkční KV arény v Karlových Varech krytý plavec­

ký bazén (vizualizace č. 1 vpravo). Po jeho dokončení,

v září 2012, už bude Výstavní, sportovněkulturní a kon­

gresové centrum Karlovy Vary kompletní. Součástí

areálu budou i nové parkovací plochy pro asi 180 aut,

umístěné mezi oběma budovami vzdálenými přibližně

80 metrů, a lávka pro pěší, která jim umožní bezpečný

přechod nad přilehlou rušnou komunikací.

Na místě budoucího bazénu už probíhají zemní práce.

Tým Radka Kučery řídí hloubení stavební jámy a provádění drenáží, které zajistí odvodnění nejen v průběhu stavby,

ale i po jejím dokončení. Začal pracovat i na speciálním

při ledování její plochy. „Zásobování objektu krytého plaveckého bazénu teplem bude zajišťovat energoblok, který

byl vybudován již při výstavbě vedlejší multifunkční KV

arény. Zdrojem tepla je zde plynová kotelna a kogenerační

jednotka, která využívá odpadní teplo z technologie chlazení. Tepelná energie bude do objektu krytého plaveckého

bazénu přivedena předizolovaným potrubím bezkanálovým vedením v zemi,“ vysvětluje Radek Kučera a dodává,

že ze stavebního hlediska to neznamená nic nestandardního. Teplonosným médiem bude voda s teplotním spádem

90/60 °C a napojení plaveckého bazénu bude provedeno

tlakově nezávislým způsobem v kompaktní objektové

předávací stanici s odděleným ohřevem vody pro ústřední

topení a vzduchotechniku a pro teplou užitkovou vodu.

výsledkem rekonstrukce bude nový most

Dvouměstí Brandýs nad Labem–Stará Boleslav spojuje

sedm mostů. A všechny ohlodal zub času a poničila

povodeň z počátku tisíciletí natolik, že budou muset

být kompletně zrekonstruovány nebo zbourány a posta­

veny znovu. To platí i pro největší z nich (foto), evido­

vaný jako II/160 – 013 podle hlavní komunikace, která

po něm překračuje Labe a přilehlé inundační území.

Tento most z roku 1878 je první v Čechách, k jehož

stavbě byly použity nýtované příhradové nosníky. A to byl

důvod, proč se někteří aktivisté obrátili na ministerstvo

kultury s peticí, aby byl zařazen mezi národní technické

památky. To však žádost zamítlo s odůvodněním, že by jeho havarijní stav vyžadoval natolik rozsáhlé opravy, až by

vznikla kopie, a ta samozřejmě památkou být nemůže.

Rekonstrukci – i když po skončení stavby zde vlastně

bude stát most nový – dostalo na starost sdružení firem

v čele s Metrostavem a realizuje ji divize 4. Vedoucí projektu Ing. Richard Rakouš poznamenal: „Most je v havarijním stavu a jeho nosná konstrukce už musela být provizorně podepřena. Nové přemostění respektuje technické

i architektonické požadavky na zasazení díla do těsného

sousedství památkové zóny města. Nad vnitřními pilíři

na návodní straně jsou třeba navrženy vyhlídkové plošiny,

které nabídnou zajímavé pohledy na řeku a brandýský zámek. Vzhled mostu doladí zábradlí a veřejné osvětlení.“

Stavbaři začali vloni v prosinci demolicemi. Snesli

ocelová příhradová mostní pole a zdemolovali dvě krajní

kamenné klenby. Postupně odbourají opěry a totéž čeká

i na krajní pilíře. Vnitřní pilíř zmizí jako poslední, protože

bude využíván jako podpora pro pomocnou skruž umožňující budování nové nosné konstrukce. Tu vytvoří spojitý

betonový komorový nosník o třech polích. Vnitřní pilíře

mostu, založené na vrtaných velkoprůměrových pilotách,

sice budou vztyčeny v jiné poloze než ty staré, ale pro

založení nových mostních opěr budou moci být částečně

využity původní kamenné základy. To vše je ale zatím ještě

budoucnost. V realitu by se měla proměnit v létě 2012.

–rip–, foto Josef Husák

1

zakládání, protože objekt bude založen na celkem 150 pilotách o délce až 15 metrů. Přes léto bude probíhat betonáž a hydroizolace, po nich budou následovat základová

deska a nosné konstrukce ze železobetonu.

Od podzimu příštího roku by už měl být obyvatelům

Karlových Varů k dispozici krytý plavecký bazén o rozměrech 25 x 20 metrů, který bude možné rozdělit na deset

závodních drah. Nebudou zde chybět ani vodní atrakce, se

kterými se v původním projektu nepočítalo, ani nezbytné

zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální zařízení, klubovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře zaměstnanců

a dohledové centrum plavčíků. K dispozici bude i gastro

provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.

Vzhledem k tomu, že bazén se nachází nedaleko KV

arény, na jejíž stavbě se divize 9 také podílela, mysleli projektanti i na možnost využití zbytkového tepla vznikajícího

2

Tato zajímavost však zůstane před očima návštěvníků

skryta, stejně jako technologie zajišťující fungování bazénu a objektu. Z jejich pohledu půjde o dvě zcela nezávislé

budovy, které spojuje jen možnost sportovního vyžití, a to

aktivního v bazénu a pasivního v KV aréně.

–mv–, vizualizace město Karlovy Vary

Bazén v Karlových Varech nabídne i další atrakce:

tobogan s vlastním dojezdovým bazénkem

kruhový relaxační bazén s masážními tryskami

a provzdušněním (perličky, bublinky)

brouzdaliště pro nejmenší děti a neplavce s vodním

hřibem (vizualizace č. 2)

suchou saunu s ochlazovacími sprchami a bazénkem

místnosti s párou a ochlazovacími sprchami