strana 3
ZPravoDaJStví Z DIvIZí
křižíkův velín bude řídit moderní turbíny
Rekonstrukce malé vltavské vodní elektrárny v Miře
jovicích začala loni v srpnu. V současné době stavbaři
z divize 6 končí její první etapu, jejímž výsledkem bude
výměna prvních dvou turbín. V srpnu začne druhá etapa
díla, při které se cyklus prací bude opakovat. Jen s tím
rozdílem, že na řadu přijde výměna turbín tři a čtyři.
Celá stavba by měla skončit příští rok v červnu.
Hned po nástupu na staveniště musel tým vedený
Ing. Jiřím Škrancem řešit první obtížný úkol – spodní
vodu. Proudila pod celým objektem a v případě jejího odčerpání z jímky a savek hrozilo prolomení dna elektrárny.
Situaci rychle a efektivně vyřešilo vyvrtání a vystrojení
protivztlakových studní a trvalé odčerpávání vody. Neočekávaný stav ovlivnil i rozhodování o novém dnu savek
(foto č. 2) – pro betonové by musela být vybourána větší
mocnost původní desky. Proto se k ní jen přikotvilo dno
ocelové, podinjektované samozhutnitelným betonem.
„Problém způsobily nepřesné a nedostatečné informace o založení elektrárny a o hydrologických podmínkách pod jejími základy,“ konstatoval vedoucí projektu
Ing. Škranc. „Dokázali jsme si s ním však poradit, stejně
jako s následky letošní lednové záplavy, která stavbu
zatopila a vyřadila ji na týden z provozu. Naštěstí nezpůsobila velké škody a i kvůli tomu a díky rychlé a takřka hodinářsky přesné práci našich tesařů a betonářů, vedených
Ing. Petrem Doubicem, se nám daří plnit harmonogram
výstavby ke spokojenosti všech zúčastněných.“
Vodní elektrárna Miřejovice, postavená v letech 1924–
1928, měla původně pět Francisových turbín. Čtyři nahradí nové stroje, pátá (foto č. 1) bude po repasi dál vyrábět
elektřinu. Všechny demontované části originálních strojů
však nepřijdou do šrotu, z některých se stanou muzeální
exponáty, třeba z hlavního převodového kola.
Ovšem to, co dělá z elektrárny skutečný unikát, je její
velín. Ten, jako pocta a svým způsobem i hold českému
vynálezci Františku Křižíkovi, zůstane se všemi řídicími
a sledovacími prvky v té podobě, jakou mu Křižíkova firma
vtiskla v době, kdy miřejovická elektrárna začala vyrábět
své první kilowatty elektrické energie.
–rip–, foto Josef Husák
1
mve v Berouně obstála ve zkušebním provozu
Od letošního ledna je ve zkušebním provozu nová malá
vodní elektrárna (MVE) na řece Berounce (foto č. 1).
Na levém břehu u Velkého jezu v Berouně ji za 10 mě
síců vybudoval tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6. Před
několika dny byla stavba předána objednateli a už
za pár týdnů se bude ucházet o titul Stavba roku 2011.
Její hlavní smysl je však jinde: v optimálním využití
hydroenergetického potenciálu lokality, ve zlepšení průtoků při povodních a ve zlepšení ledových stavů. Součástí
zakázky totiž nebyla jen výstavba objektů nezbytných
pro MVE, ale také úprava Velkého jezu z pevného na pohyblivý. Jez má dnes tři pole se dvěma středovými pilíři,
přičemž v každém poli jsou dvě jednostranně ovládané
klapky, které zahradí vodu až do výšky 1,4 m. Jejich
sklápěním je nyní možné dodržovat v nadjezí stálou hla-
dinu vody až do průtoku jednoleté povodně. Při ní budou
klapky zcela sklopeny a díky pevné koruně jezu, která je
o 90 cm nižší, než byla předchozí, se sníží hladiny povodňových průtoků. V zimě zase manipulace s pohyblivými
klapkami umožní neškodně převádět ledy.
„Bourání starého pevného jezu probíhalo pod ochrannou sypanou hrázkou, která čtyřikrát nevydržela nápor
vody při povodních a museli jsme ji opakovaně budovat.
Voda z přehrazené řeky přitom byla převáděna přes mlýnský náhon a boční přepad. Navážení materiálu na hrázku
nad jez mohlo probíhat pouze za nepovodňových vodních
stavů do průtoku 30 m³/s a na její dokončení pak pouze
za nízkých do 18 m³/s,“ vzpomíná Ing. Jonáš.
Spodní i vrchní stavba strojovny MVE v Berouně je
vybudována z vodostavebního železobetonu a jsou v ní
instalována čtyři soustrojí s přímoproudými Kaplanovými
turbínami (foto č. 2), které zvládnou průtok až 28 m³/s.
MVE pracuje v automatickém bezobslužném provozu,
paralelně se sítí, v součinnosti s hladinovou regulací a zabezpečovací automatikou. Hladinová regulace elektrárny
mimo jiné zaručuje přednostní průtok vody do peřejnatého rybího přechodu, který byl nově vybudován v okolí
strojovny. Má délku 128 metrů, šířku u dna asi tři metry
a umožňuje oboustrannou bezpečnou migraci ryb.
Novou MVE i jez už v lednu prověřila i první povodeň,
kterou se sklopnými klapkami podařilo zcela eliminovat.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Půdorys vrchní stavby strojovny: 13,6 x 15,0 m
Půdorys spodní stavby strojovny: 15,8 m x 15,0 m
Technologie: čtyři soustrojí s přímoproudými
S turbínami typu SSK 1300
Maximální průtok MVE: 28,0 m³/s
Instalovaný výkon MVE: 4x 180 kW = 720 kW
2
1
Františku Křižíkovi (1847–1941), přezdívanému český
Edison, přinesla světovou proslulost oblouková lampa
s regulátorem, která v r. 1881 na světové výstavě
v Paříži konkurovala Edisonově žárovce. Křižík postavil
první městskou elektrárnu u nás a 130 jiných vybavil.
V r. 1891 vybudoval první elektrickou tramvaj na Letné
a za 10 let postavil další mezi Florencí a Vysočany.
Měřila 8 km a ročně přepravila dva miliony pasažérů.
krytý bazén pro karlovy vary
Zhruba před dvěma měsíci začala divize 9 jako lídr
ve sdružení s firmami BAUSTAV a TIMA stavět vedle
multifunkční KV arény v Karlových Varech krytý plavec
ký bazén (vizualizace č. 1 vpravo). Po jeho dokončení,
v září 2012, už bude Výstavní, sportovněkulturní a kon
gresové centrum Karlovy Vary kompletní. Součástí
areálu budou i nové parkovací plochy pro asi 180 aut,
umístěné mezi oběma budovami vzdálenými přibližně
80 metrů, a lávka pro pěší, která jim umožní bezpečný
přechod nad přilehlou rušnou komunikací.
Na místě budoucího bazénu už probíhají zemní práce.
Tým Radka Kučery řídí hloubení stavební jámy a provádění drenáží, které zajistí odvodnění nejen v průběhu stavby,
ale i po jejím dokončení. Začal pracovat i na speciálním
při ledování její plochy. „Zásobování objektu krytého plaveckého bazénu teplem bude zajišťovat energoblok, který
byl vybudován již při výstavbě vedlejší multifunkční KV
arény. Zdrojem tepla je zde plynová kotelna a kogenerační
jednotka, která využívá odpadní teplo z technologie chlazení. Tepelná energie bude do objektu krytého plaveckého
bazénu přivedena předizolovaným potrubím bezkanálovým vedením v zemi,“ vysvětluje Radek Kučera a dodává,
že ze stavebního hlediska to neznamená nic nestandardního. Teplonosným médiem bude voda s teplotním spádem
90/60 °C a napojení plaveckého bazénu bude provedeno
tlakově nezávislým způsobem v kompaktní objektové
předávací stanici s odděleným ohřevem vody pro ústřední
topení a vzduchotechniku a pro teplou užitkovou vodu.
výsledkem rekonstrukce bude nový most
Dvouměstí Brandýs nad Labem–Stará Boleslav spojuje
sedm mostů. A všechny ohlodal zub času a poničila
povodeň z počátku tisíciletí natolik, že budou muset
být kompletně zrekonstruovány nebo zbourány a posta
veny znovu. To platí i pro největší z nich (foto), evido
vaný jako II/160 – 013 podle hlavní komunikace, která
po něm překračuje Labe a přilehlé inundační území.
Tento most z roku 1878 je první v Čechách, k jehož
stavbě byly použity nýtované příhradové nosníky. A to byl
důvod, proč se někteří aktivisté obrátili na ministerstvo
kultury s peticí, aby byl zařazen mezi národní technické
památky. To však žádost zamítlo s odůvodněním, že by jeho havarijní stav vyžadoval natolik rozsáhlé opravy, až by
vznikla kopie, a ta samozřejmě památkou být nemůže.
Rekonstrukci – i když po skončení stavby zde vlastně
bude stát most nový – dostalo na starost sdružení firem
v čele s Metrostavem a realizuje ji divize 4. Vedoucí projektu Ing. Richard Rakouš poznamenal: „Most je v havarijním stavu a jeho nosná konstrukce už musela být provizorně podepřena. Nové přemostění respektuje technické
i architektonické požadavky na zasazení díla do těsného
sousedství památkové zóny města. Nad vnitřními pilíři
na návodní straně jsou třeba navrženy vyhlídkové plošiny,
které nabídnou zajímavé pohledy na řeku a brandýský zámek. Vzhled mostu doladí zábradlí a veřejné osvětlení.“
Stavbaři začali vloni v prosinci demolicemi. Snesli
ocelová příhradová mostní pole a zdemolovali dvě krajní
kamenné klenby. Postupně odbourají opěry a totéž čeká
i na krajní pilíře. Vnitřní pilíř zmizí jako poslední, protože
bude využíván jako podpora pro pomocnou skruž umožňující budování nové nosné konstrukce. Tu vytvoří spojitý
betonový komorový nosník o třech polích. Vnitřní pilíře
mostu, založené na vrtaných velkoprůměrových pilotách,
sice budou vztyčeny v jiné poloze než ty staré, ale pro
založení nových mostních opěr budou moci být částečně
využity původní kamenné základy. To vše je ale zatím ještě
budoucnost. V realitu by se měla proměnit v létě 2012.
–rip–, foto Josef Husák
1
zakládání, protože objekt bude založen na celkem 150 pilotách o délce až 15 metrů. Přes léto bude probíhat betonáž a hydroizolace, po nich budou následovat základová
deska a nosné konstrukce ze železobetonu.
Od podzimu příštího roku by už měl být obyvatelům
Karlových Varů k dispozici krytý plavecký bazén o rozměrech 25 x 20 metrů, který bude možné rozdělit na deset
závodních drah. Nebudou zde chybět ani vodní atrakce, se
kterými se v původním projektu nepočítalo, ani nezbytné
zázemí, jako jsou šatny, sprchy a sociální zařízení, klubovna pro zdejší sportovní oddíl, kanceláře zaměstnanců
a dohledové centrum plavčíků. K dispozici bude i gastro
provoz zajišťující občerstvení pro návštěvníky.
Vzhledem k tomu, že bazén se nachází nedaleko KV
arény, na jejíž stavbě se divize 9 také podílela, mysleli projektanti i na možnost využití zbytkového tepla vznikajícího
2
Tato zajímavost však zůstane před očima návštěvníků
skryta, stejně jako technologie zajišťující fungování bazénu a objektu. Z jejich pohledu půjde o dvě zcela nezávislé
budovy, které spojuje jen možnost sportovního vyžití, a to
aktivního v bazénu a pasivního v KV aréně.
–mv–, vizualizace město Karlovy Vary
Bazén v Karlových Varech nabídne i další atrakce:
tobogan s vlastním dojezdovým bazénkem
kruhový relaxační bazén s masážními tryskami
a provzdušněním (perličky, bublinky)
brouzdaliště pro nejmenší děti a neplavce s vodním
hřibem (vizualizace č. 2)
suchou saunu s ochlazovacími sprchami a bazénkem
místnosti s párou a ochlazovacími sprchami