strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Za 571 dnů projelo Blankou 50 milionů aut

Moderní oddělení českobudějovické nemocnice

Komfort a pěkné, moderní prostředí čekalo na pacienty českobudějovické nemocnice, kteří se podrobili

zákrokům na gynekologickém a urologickém oddělení

v nedávné době. V dubnu totiž tým Ing. Milana Hromádky z divize 6 dokončil kompletní rekonstrukci pavilonu Z (foto č. 1) a třetí dubnové úterý byl opravený objekt

slavnostně otevřen. Symbolického přestřižení pásky se

za Metrostav ujal ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc.

Z původního pavilonu Z během rekonstrukce, která

trvala necelý rok, zůstaly pouze nosné zdi. Kromě kompletní přeměny vnitřních prostor stavbaři z oblastního

zastoupení divize 6 pro Jihočeský kraj přistavěli k Zetku

novou část se čtyřmi výtahy včetně propojovacích chodeb k plánovanému pavilonu CH. „Z celé rekonstrukce

bylo technicky nejnáročnější vybudování železobetonové

spojovací lávky mezi pavilony Z a C, kterou jsme prováděli

ve výšce dvanácti metrů,“ vzpomíná Ing. Hromádka.

Během rekonstrukce si navíc stavbaři museli poradit

se zásobováním a logistikou staveniště, protože měli

k dispozici velmi málo místa. „Museli jsme přes zařízení

staveniště umožnit neustálý průjezd sanitek, což představovalo téměř nekončící přestavby oplocení v závislosti

na postupu výstavby,“ popisuje vedoucí projektu. Po dokončení bouracích prací ještě technici odhalili závažné

nedostatky projektové dokumentace, když bylo potřeba

zajistit statiku obvodových zdí. To s sebou přineslo nečekané a poměrně náročné práce navíc. Stavbu vedle toho

přibrzdila také letošní tuhá zima, a tak se poslední měsíce

rekonstrukce přeměnily na závod s časem. „Nakonec jsme

se s termínem dokončení vypořádali. Velké díky patří

mým kolegům, kteří se svým opravdu enormním nasazením zasloužili o to, že dnes pavilon slouží pacientům

k plné spokojenosti investora,“ dodává Ing. Hromádka.

Pohodlí pro pacienty i lékaře

Na novém lůžkovém oddělení gynekologie i urologie najdou pacienti dostatečný komfort i soukromí. Na gynekologickém oddělení je k dispozici 13 pokojů se sociálním zařízením pro 34 pacientů. Podobně vybavené je

i oddělení urologie (foto č. 2), kde je navíc ještě devět

3lůžkových pokojů a jeden dvoulůžkový. V objektu se ještě nachází urologicko-gynekologická jednotka intenzivní

péče s deseti lůžky. Nové prostory tu našly i ambulance

obou oddělení, příjmová kancelář a pracoviště litotryptoru

urologického oddělení. Vznikl zde i zákrokový sál pro malé

chirurgické výkony. Prostory jsou dnes nejen moderní,

špičkově vybavené, ale nově také klimatizované.

Martina Vampulová, foto Jan Luxík

Na stavbě pražského tunelového komplexu Blanka (TKB) se podílel téměř celý Metrostav i řada jeho dceřiných

společností. Pro veřejnost byl zprovozněn 19. září 2015 a do 11. dubna jím už projelo 50 milionů vozidel. Srovnání

intenzit dopravy a hluku před otevřením TKB a dnes dokazuje, že Blanka slouží dobře a život ve městě nezhoršila.

Malovanka

(Pod Královkou – Pod Drinopolem) foto č. 1

Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h

50

45

40

35

30

25

2014–2015

srpen

červenec

květen

2015–2016

červen

duben

březen

únor

leden

listopad

prosinec

září

říjen

20

2016–2017

Hluk

den

69,1 dB 68,1 dB

noc

64,3 dB 62,9 dB

Před uvedením do provozu

Půl roku po zprovoznění

Hodnocení: pokles.

Milady Horákové

(Prašný most foto č. 2 – U Brusnice)

Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h

45

40

35

30

25

20

2014–2015

srpen

červenec

květen

2015–2016

červen

duben

březen

únor

leden

listopad

prosinec

září

říjen

15

2016–2017

Hluk

den

V Holešovičkách

(Pelc-Tyrolka foto č. 3 – Vychovatelna)

Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h

90

85

80

2

75

70

65

srpen

červenec

květen

červen

duben

březen

únor

leden

listopad

prosinec

září

říjen

60

2015–2016

2016–2017

Hluk

den

67,4 dB 67,6 dB

noc

61,9 dB 61,7 dB

Před uvedením do provozu

Půl roku po zprovoznění

Hodnocení: nehodnotitelná změna.

Metrostav_08_2017.indd 3

metrů měřil severní tubus tunelu Ejpovice 2. května,

když staveniště navštívil ministr dopravy Ing. Dan Ťok.

Ražby provádí divize 5 pod vedením Ing. Štefana Ivora.

Modernizace seřadiště splnila očekávání

Tým Ing. Jana Zemánka z divize 5 ukončil nedávno modernizaci spádoviště nákladového nádraží Praha – Libeň. Stavební práce se tu zaměřily na nezbytné zvýšení technických a užitných parametrů stávajícího seřadiště

a na opatření ke snížení nadlimitní hladiny hluku. Tím posledním požadavkem investoři – Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo – reagovali na stížnosti obyvatel z okolí vlakového nádraží.

Hladina hluku se podle měření provedených po ukončení projektu výrazně snížila. Díky nasazení moderní

technologie, hlavně mazacího zařízení Bremex a protihlukových kolejových brzd (foto), se navíc podařilo zcela

odstranit vysokofrekvenční pískavé zvuky – nepříjemné skřípění brzd seřazovaných vagonů. Pomohla i další

opatření: nové protihlukové stěny a bezstykové koleje,

jejichž provoz už není doprovázen typickým klapotem kol

přejíždějících dilatační spáru mezi kolejnicemi.

Půl roku po zprovoznění

Hodnocení: nehodnotitelná změna.

2014–2015

2

V průměru projelo Blankou téměř 87 600 aut denně

Podle zprávy pražského magistrátu tunel Blanka ve výsledku průjezd Prahou usnadnil. Ulevil severozápadní

části hlavního města, snížil intenzitu dopravy v centru,

hlavně na vltavských nábřežích. Způsobil sice i problémy,

zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6, dopravní experti je ale předem očekávali.

Slabinou města totiž zůstává nedostavěný obchvat Prahy

i vnitřní městský okruh, jehož je Blanka součástí.

61,6 dB 62,2 dB

Před uvedením do provozu

1

–red–, foto Petr Adámek

67,4 dB 67,5 dB

noc

Počet projíždějích aut, hluk a kvalita ovzduší

Aktualizované statistiky z provozu tunelu Blanka uvádí

informační web www.tunelblanka.info. Počty projíždějících vozidel na vybraných významných komunikacích

v Praze průběžně monitoruje Technická správa komunikací hlavního města Prahy. Místa měření hluku byla zvolena

po konzultaci s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy.

Měření kvality ovzduší bylo soustředěno na přímé okolí portálů i výdechů tunelů a navazující komunikace, u kterých byl předpoklad významných změn intenzity dopravy.

Při interpretaci dat byly zohledněny aktuální meteorologické podmínky a skutečnost, že k vlivu lokálně působících

zdrojů včetně dopravy se ve velkoměstské aglomeraci,

jakou je Praha, vždy přičítá mírně zvýšené městské

pozadí. Měření imisí zatím proběhlo třikrát – v termínech 24. srpna až 20. září 2015, 2. až 29. února 2016

a 22. srpna až 18. září 2016. Výsledky pro jednotlivá data

a lokality jsou zveřejněny na internetových stránkách

www.tunelblanka.info/dopady-projektu/imise.

Vyhodnocení vlivu zkušebního provozu TKB na okolní

obytné prostory včetně porovnání s imisními limity bude

provedeno po zpracování rozptylových studií.

Už dnes je ale na nově pořízených fotografiích vidět,

že se bývalá staveniště TKB zazelenala a těch několik

z povrchu viditelných částí tunelového komplexu zajímavě

doplnilo městskou zástavbu.

3

V Praze se už jinde nákladní vlaky neřadí

Seřaďovací nádraží v Praze-Libni slouží k rozřazování

nákladních vagonů už 140 let. Se svými 14 kolejemi patří

v rámci ČR mezi středně velká seřadiště. Od roku 1999

je však v hlavním městě jediné a více než tisícovka rozposunovaných vagonů denně ho řadí do desítky nejvíce

vytížených seřadišť u nás. Pro srovnání: největší seřadiště

v Ostravě má 39 směrových kolejí a denně může rozřadit

téměř tři tisícovky vozů. Vůbec největším seřaďovacím

nádražím v Evropě je Maschen Rangierbahnhof (celkem

má 96 směrových kolejí) poblíž Hamburku.

Metrostav prováděl zakázku ve sdružení se společností AŽD a hlavní stavební práce se týkaly výměny

kolejí a výhybek v místech spádoviště a sanace tělesa

železničního spodku včetně odvodnění. Strženy byly staré protihlukové stěny, které v rozšířené podobě nahradily

konstrukce z ocelových sloupků vyplněné panely s oboustranným tlumením zvuku. Středisko ŽBK divize 5 pro ně

vybudovalo opěrnou stěnu založenou na pilotách.

Práce v Libni bylo nutné podřídit požadavku na minimální omezení provozu. Hlavní výluka celého spádoviště

trvala podle harmonogramu tři měsíce, ale už předtím

bylo třeba odstavovat jednotlivé koleje, aby se provedla

přeložka ovládacího dálkového kabelu a stavba tří bran

pro převěšení trakčního vedení.

Zakázka byla mimořádná počtem neobvyklých prací.

„Ke dvěma původním brzdám pod svážným pahrbkem

jsme přidali třetí pro prvotní zpomalení vagonů. Za horní

brzdou přibylo mazací zařízení pro nástřik emulze proti

pískání a nový svršek se svařoval do bezstykové koleje.

Dodávali jsme i technologii, která proces rozřazování vagonů řídí. Součástí nového moderního a plně automatizovaného systému řízení provozu je tu nyní například optická

závora, radary pro měření rychlosti nebo kamery pro lepší

přehled z velínu,“ řekl stavbyvedoucí Ing. Ondřej Koliba.

Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu

10.05.17 12:58