strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Za 571 dnů projelo Blankou 50 milionů aut
Moderní oddělení českobudějovické nemocnice
Komfort a pěkné, moderní prostředí čekalo na pacienty českobudějovické nemocnice, kteří se podrobili
zákrokům na gynekologickém a urologickém oddělení
v nedávné době. V dubnu totiž tým Ing. Milana Hromádky z divize 6 dokončil kompletní rekonstrukci pavilonu Z (foto č. 1) a třetí dubnové úterý byl opravený objekt
slavnostně otevřen. Symbolického přestřižení pásky se
za Metrostav ujal ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc.
Z původního pavilonu Z během rekonstrukce, která
trvala necelý rok, zůstaly pouze nosné zdi. Kromě kompletní přeměny vnitřních prostor stavbaři z oblastního
zastoupení divize 6 pro Jihočeský kraj přistavěli k Zetku
novou část se čtyřmi výtahy včetně propojovacích chodeb k plánovanému pavilonu CH. „Z celé rekonstrukce
bylo technicky nejnáročnější vybudování železobetonové
spojovací lávky mezi pavilony Z a C, kterou jsme prováděli
ve výšce dvanácti metrů,“ vzpomíná Ing. Hromádka.
Během rekonstrukce si navíc stavbaři museli poradit
se zásobováním a logistikou staveniště, protože měli
k dispozici velmi málo místa. „Museli jsme přes zařízení
staveniště umožnit neustálý průjezd sanitek, což představovalo téměř nekončící přestavby oplocení v závislosti
na postupu výstavby,“ popisuje vedoucí projektu. Po dokončení bouracích prací ještě technici odhalili závažné
nedostatky projektové dokumentace, když bylo potřeba
zajistit statiku obvodových zdí. To s sebou přineslo nečekané a poměrně náročné práce navíc. Stavbu vedle toho
přibrzdila také letošní tuhá zima, a tak se poslední měsíce
rekonstrukce přeměnily na závod s časem. „Nakonec jsme
se s termínem dokončení vypořádali. Velké díky patří
mým kolegům, kteří se svým opravdu enormním nasazením zasloužili o to, že dnes pavilon slouží pacientům
k plné spokojenosti investora,“ dodává Ing. Hromádka.
Pohodlí pro pacienty i lékaře
Na novém lůžkovém oddělení gynekologie i urologie najdou pacienti dostatečný komfort i soukromí. Na gynekologickém oddělení je k dispozici 13 pokojů se sociálním zařízením pro 34 pacientů. Podobně vybavené je
i oddělení urologie (foto č. 2), kde je navíc ještě devět
3lůžkových pokojů a jeden dvoulůžkový. V objektu se ještě nachází urologicko-gynekologická jednotka intenzivní
péče s deseti lůžky. Nové prostory tu našly i ambulance
obou oddělení, příjmová kancelář a pracoviště litotryptoru
urologického oddělení. Vznikl zde i zákrokový sál pro malé
chirurgické výkony. Prostory jsou dnes nejen moderní,
špičkově vybavené, ale nově také klimatizované.
Martina Vampulová, foto Jan Luxík
Na stavbě pražského tunelového komplexu Blanka (TKB) se podílel téměř celý Metrostav i řada jeho dceřiných
společností. Pro veřejnost byl zprovozněn 19. září 2015 a do 11. dubna jím už projelo 50 milionů vozidel. Srovnání
intenzit dopravy a hluku před otevřením TKB a dnes dokazuje, že Blanka slouží dobře a život ve městě nezhoršila.
Malovanka
(Pod Královkou – Pod Drinopolem) foto č. 1
Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h
50
45
40
35
30
25
2014–2015
srpen
červenec
květen
2015–2016
červen
duben
březen
únor
leden
listopad
prosinec
září
říjen
20
2016–2017
Hluk
den
69,1 dB 68,1 dB
noc
64,3 dB 62,9 dB
Před uvedením do provozu
Půl roku po zprovoznění
Hodnocení: pokles.
Milady Horákové
(Prašný most foto č. 2 – U Brusnice)
Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h
45
40
35
30
25
20
2014–2015
srpen
červenec
květen
2015–2016
červen
duben
březen
únor
leden
listopad
prosinec
září
říjen
15
2016–2017
Hluk
den
V Holešovičkách
(Pelc-Tyrolka foto č. 3 – Vychovatelna)
Intenzita dopravy Počty vozidel v tisících, oba směry, 24 h
90
85
80
2
75
70
65
srpen
červenec
květen
červen
duben
březen
únor
leden
listopad
prosinec
září
říjen
60
2015–2016
2016–2017
Hluk
den
67,4 dB 67,6 dB
noc
61,9 dB 61,7 dB
Před uvedením do provozu
Půl roku po zprovoznění
Hodnocení: nehodnotitelná změna.
Metrostav_08_2017.indd 3
metrů měřil severní tubus tunelu Ejpovice 2. května,
když staveniště navštívil ministr dopravy Ing. Dan Ťok.
Ražby provádí divize 5 pod vedením Ing. Štefana Ivora.
Modernizace seřadiště splnila očekávání
Tým Ing. Jana Zemánka z divize 5 ukončil nedávno modernizaci spádoviště nákladového nádraží Praha – Libeň. Stavební práce se tu zaměřily na nezbytné zvýšení technických a užitných parametrů stávajícího seřadiště
a na opatření ke snížení nadlimitní hladiny hluku. Tím posledním požadavkem investoři – Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo – reagovali na stížnosti obyvatel z okolí vlakového nádraží.
Hladina hluku se podle měření provedených po ukončení projektu výrazně snížila. Díky nasazení moderní
technologie, hlavně mazacího zařízení Bremex a protihlukových kolejových brzd (foto), se navíc podařilo zcela
odstranit vysokofrekvenční pískavé zvuky – nepříjemné skřípění brzd seřazovaných vagonů. Pomohla i další
opatření: nové protihlukové stěny a bezstykové koleje,
jejichž provoz už není doprovázen typickým klapotem kol
přejíždějících dilatační spáru mezi kolejnicemi.
Půl roku po zprovoznění
Hodnocení: nehodnotitelná změna.
2014–2015
2
V průměru projelo Blankou téměř 87 600 aut denně
Podle zprávy pražského magistrátu tunel Blanka ve výsledku průjezd Prahou usnadnil. Ulevil severozápadní
části hlavního města, snížil intenzitu dopravy v centru,
hlavně na vltavských nábřežích. Způsobil sice i problémy,
zejména u výjezdu na Prašném mostě a na Vítězném náměstí v Praze 6, dopravní experti je ale předem očekávali.
Slabinou města totiž zůstává nedostavěný obchvat Prahy
i vnitřní městský okruh, jehož je Blanka součástí.
61,6 dB 62,2 dB
Před uvedením do provozu
1
–red–, foto Petr Adámek
67,4 dB 67,5 dB
noc
Počet projíždějích aut, hluk a kvalita ovzduší
Aktualizované statistiky z provozu tunelu Blanka uvádí
informační web www.tunelblanka.info. Počty projíždějících vozidel na vybraných významných komunikacích
v Praze průběžně monitoruje Technická správa komunikací hlavního města Prahy. Místa měření hluku byla zvolena
po konzultaci s Hygienickou stanicí hlavního města Prahy.
Měření kvality ovzduší bylo soustředěno na přímé okolí portálů i výdechů tunelů a navazující komunikace, u kterých byl předpoklad významných změn intenzity dopravy.
Při interpretaci dat byly zohledněny aktuální meteorologické podmínky a skutečnost, že k vlivu lokálně působících
zdrojů včetně dopravy se ve velkoměstské aglomeraci,
jakou je Praha, vždy přičítá mírně zvýšené městské
pozadí. Měření imisí zatím proběhlo třikrát – v termínech 24. srpna až 20. září 2015, 2. až 29. února 2016
a 22. srpna až 18. září 2016. Výsledky pro jednotlivá data
a lokality jsou zveřejněny na internetových stránkách
www.tunelblanka.info/dopady-projektu/imise.
Vyhodnocení vlivu zkušebního provozu TKB na okolní
obytné prostory včetně porovnání s imisními limity bude
provedeno po zpracování rozptylových studií.
Už dnes je ale na nově pořízených fotografiích vidět,
že se bývalá staveniště TKB zazelenala a těch několik
z povrchu viditelných částí tunelového komplexu zajímavě
doplnilo městskou zástavbu.
3
V Praze se už jinde nákladní vlaky neřadí
Seřaďovací nádraží v Praze-Libni slouží k rozřazování
nákladních vagonů už 140 let. Se svými 14 kolejemi patří
v rámci ČR mezi středně velká seřadiště. Od roku 1999
je však v hlavním městě jediné a více než tisícovka rozposunovaných vagonů denně ho řadí do desítky nejvíce
vytížených seřadišť u nás. Pro srovnání: největší seřadiště
v Ostravě má 39 směrových kolejí a denně může rozřadit
téměř tři tisícovky vozů. Vůbec největším seřaďovacím
nádražím v Evropě je Maschen Rangierbahnhof (celkem
má 96 směrových kolejí) poblíž Hamburku.
Metrostav prováděl zakázku ve sdružení se společností AŽD a hlavní stavební práce se týkaly výměny
kolejí a výhybek v místech spádoviště a sanace tělesa
železničního spodku včetně odvodnění. Strženy byly staré protihlukové stěny, které v rozšířené podobě nahradily
konstrukce z ocelových sloupků vyplněné panely s oboustranným tlumením zvuku. Středisko ŽBK divize 5 pro ně
vybudovalo opěrnou stěnu založenou na pilotách.
Práce v Libni bylo nutné podřídit požadavku na minimální omezení provozu. Hlavní výluka celého spádoviště
trvala podle harmonogramu tři měsíce, ale už předtím
bylo třeba odstavovat jednotlivé koleje, aby se provedla
přeložka ovládacího dálkového kabelu a stavba tří bran
pro převěšení trakčního vedení.
Zakázka byla mimořádná počtem neobvyklých prací.
„Ke dvěma původním brzdám pod svážným pahrbkem
jsme přidali třetí pro prvotní zpomalení vagonů. Za horní
brzdou přibylo mazací zařízení pro nástřik emulze proti
pískání a nový svršek se svařoval do bezstykové koleje.
Dodávali jsme i technologii, která proces rozřazování vagonů řídí. Součástí nového moderního a plně automatizovaného systému řízení provozu je tu nyní například optická
závora, radary pro měření rychlosti nebo kamery pro lepší
přehled z velínu,“ řekl stavbyvedoucí Ing. Ondřej Koliba.
Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu
10.05.17 12:58