strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Náročná přestavba Husitského muzea finišuje

Divize 6 v dubnu dokončila rekonstrukci dvoupodlažního objektu, který je součástí Husitského muzea v Táboře (foto). Zakázka se týkala stavby v památkově

chráněném areálu bývalého augustiniánského kláštera, v němž se kromě administrativní části muzea nacházejí také odborná pracoviště: restaurátorské dílny,

depozitáře a prostory pro kulturní a přednáškové akce.

Úpravy zaměřené na zlepšení ochrany muzejních

sbírek, zvýšení kapacity a rozšíření služeb pro veřejnost

probíhaly pod přísným dohledem památkářů. S jejich

požadavky se rekonstrukce protáhla téměř na dva roky.

Čtyřkřídlý, částečně podsklepený objekt vznikl jako

budova kláštera bosých augustiniánů, který byl v Táboře

založen v roce 1642. Řeholníkům sloužil do konce 18. století, kdy ho řád augustiniánů musel (v důsledku josefínských reforem) opustit. Po jejich odchodu se v klášteře

usídlila věznice a během minulého století se jednotlivé

trakty areálu využívaly také pro potřeby armády a jako

sklady. Na začátku 90. let prošla budova dílčí rekonstrukcí

a od té doby slouží muzejním účelům.

památkové péče. Velký dík patří stavbyvedoucím Ottu

Hrodkovi z Metrostavu a Luboši Javorskému z Památek

Tábor za odborný a pečlivý přístup k historickému charakteru stavby. Dnes je to na všech možných detailech

vidět,“ dodává inženýr Hromádka.

Sondy odhalily větší poškození zdiva

Diagnostika, která předcházela samotné rekonstrukci,

prokázala rozsáhlé napadení původních trámů a stropů

dřevokaznými houbami, hnilobou a hmyzem. Na místě

byly provedeny sondy a ty odhalily větší než viditelné

poškození obvodového zdiva. Mnohé škody v interiérech

vznikly v důsledku nevhodných zásahů a úprav provedených dřívějšími uživateli stavby.

Rekonstrukce probíhala ve čtyřech etapách. První

zahrnovala kompletní obnovu střešních krytin a krovů.

Další se zaměřila na obvodové prvky, fasádu, výměnu

oken a dveří a přístavbu nového výtahu. Součástí zakázky

byla kompletní výměna elektrických rozvodů, renovace

systému vytápění a dobudování hygienické sítě.

Kvalitní práce přinesla divizi 9 další projekt

„Dobré zkušenosti, získané při naší předchozí stavbě

Autosalonu Dajbych v Košířích, přispěly k tomu, že

jsme zahájili další podobnou zakázku – letos v únoru

jsme ve sdružení s divizí 8 začali budovat autosalon

značek Volvo a Jaguar v pražských Čestlicích,“ říká

vedoucí projektu Josef Majer z divize 9.

Kromě techniků divizí 9 a 8, kteří budou pracovat

ve společném realizačním týmu, se na stavbě (foto) objevili i zaměstnanci Pragisu. Dostali totiž na starost pilotové

založení objektů. Ruku k dílu přiloží i pracovníci divizních

středisek monolitů a elektro. Společně s dalšími subdodavateli vyroste pod jejich rukama do června 2020 rozlehlý

autosalon se dvěma výstavními halami a autoservis.

Navržené objekty autoprovozu mají jednoduchý tvar.

Hlavní dvou- až třípodlažní budova CP-A roste do výšky

12 m nad okolní terén na obdélníkovém půdorysu o rozměrech cca 40 x 132 m. Vedlejší rampa bude menší, kvádr

53 x 5 m, který automobilům zpřístupní třetí nadzemní

podlaží autosalonu a obsáhne technické zázemí. Součástí

zakázky jsou i související zpevněné plochy s komunikacemi, parkovišti, reklamní pylony označujícími provozovny,

tři retenční nádrže a příslušné sítě či rozvody technické

infrastruktury na celkové ploše 21 636 m2.

montovat prefabrikovaný nosný skelet,“ říká Josef Majer.

„Při stavbě budeme používat obvyklé materiály a běžné

technologie – s výjimkou showroomů. Dodržet při jejich

výstavbě všechny podmínky corporate identity výrobců

vozidel Volvo a Jaguar bude zřejmě představovat největší

oříšek celého projektu. Na přesné zachování předepsaných materiálů, barev a tvarů podle svého vizuálního stylu

jsou totiž automobilky velice háklivé,“ doplňuje.

Lenk a S vobodov á, fo to ar chiv s t av by,

vizualizace Ing. arch. Šimon Mika

V souladu s tváří značky

Architektonické řešení fasád, především obou štítů hlavního objektu, vychází z požadavků mezinárodních manuálů na předvádění automobilů. Opláštění protilehlých

showroomů je navrženo v souladu se specifickým designem jednotlivých značek vozů (vizualizace), servisní

zázemí mezi nimi tvoří neutrální spojovací prvek s administrativní nadstavbou obloženou dřevěnými lamelami.

„Zatím v Čestlicích provádíme zemní práce, monolitické

konstrukce spodní stavby, klademe zemní sítě a začínáme

Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka

Vysoké nároky kvůli dozoru památkové péče

„Všechny materiály musely být tradiční a práce provedeny

tak, aby výsledek odpovídal požadavkům na zachování

kulturní památky,“ připomíná vedoucí projektu Ing. Milan

Hromádka z regionálního zastoupení jižní Čechy. Tým

divize 6 Metrostavu, který se před časem rozšířil o řemeslníky různých profesí, zde pracoval ve sdružení s místní

firmou, společností Památky Tábor. „Kromě elektroinstalací a památkově náročných truhlářských prvků jsme

všechno zvládli vlastními silami. Něco dělali naši pracovníci a něco zaměstnanci Památek Tábor. Na dělníky byly

kladeny vysoké nároky, co se týče kvality i kvůli dozoru

Husitské muzeum bylo v Táboře založeno už v roce

1878. Stálé expozice a hlavní výstavní prostory

má v budově staré radnice, která patří mezi

nejvýznamnější památky české gotiky. Ta sice také

prochází rekonstrukcí, ale i tak nabízí kromě stálé

expozice týkající se husitů a jejich historie ještě

prohlídku rozsáhlých sklepů z 15. a 16. století. Další

expozice, gotický sál a galerie výtvarného umění, se

znovu otevřou pro veřejnost v listopadu příštího roku.

1

Divize 6 a nové depo autocisteren v Ruzyni

Na Letišti Václava Havla staví od března loňského roku

divize 6 zcela nové depo autocisteren, jehož součástí

je také servisní zázemí, provozně-administrativní budova, výdej leteckých pohonných hmot i produktovod,

jímž se letecké palivo dostane od stávajících nádrží

k nově vybudovanému depu autocisteren.

Během 14 měsíců se podařilo týmu Ing. Josefa Holady

zakázku téměř dokončit. Součástí depa autocisteren je

servisní zázemí, v objektu se nacházejí i sklady nebezpečných odpadů, rozvodna nízkého napětí a plynová kotelna.

U servisního zázemí vznikla odstavná plocha, která je

určena pro technické zkoušky autocisteren. V rámci nového plnicího depa autocisteren (foto) vznikly i čtyři plnicí

stopy s šesti samostatnými výdejními. Na letišti vyrostla

také nová provozně-administrativní budova, která zajistí

potřebné prostory pro provozní, administrativní a sociální

zázemí pracovníků provozu nového depa autocisteren.

V samostatné nepodsklepené budově se třemi nadzemními podlažími budou k dispozici kanceláře, sklady, šatny

a sociální zázemí včetně denní místnosti.

Nový produktovod kontroluje indikační systém

Původní depo autocisteren se nachází na jiném místě,

a tak tým Ing. Josefa Holady musel vybudovat i nový produktovod, kterým je propojeno nové depo autocisteren

s centrálním skladem pohonných hmot. Rozvod leteckých

pohonných hmot tvoří dvě souběžná potrubí jmenovité

světlosti DN400, přičemž jedno slouží jako záložní. Celková délka jednoho potrubí přesahuje 2,2 km. Potrubí jsou

uložená v neprůlezném železobetonovém kanále, který je

opatřen izolací odolnou ropným látkám a v celém rozsahu

je vyspádován. Trasa je rozdělená na několik úseků, které

se dají uzavřít a podle spádu i samostatně vypustit.

„Na trase vzniklo pět armaturních šachet, tři vrcholové body s odvzdušněním a několik indikačních šachet,“

popisuje Ing. Josef Holada s tím, že potrubní rozvod byl

doplněn o tlakový indikační systém, jehož princip je založen na přesném měření tlaku a vyhodnocování jeho případných anomálií v řídicím centru. To je umístěné v dispečinku se stálou obsluhou. „Dokončené dílo bychom měli

předávat investorovi už v červenci. Zprovoznění nového

depa bude ale podle požadavků Letiště Praha odloženo až

na září letošního roku,“ uzavírá inženýr Holada.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Metrostav_08_2019.indd 3

2

3

Obrazem z výstavby slovenské D1 – Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka

Stavbaři divize 5 pracují na tunelu Žilina, který je součástí severního tahu dálnice D1 a který buduje Metrostav ve sdružení

s Doprastavem. Stavba pod vedením Ing. Tomáše Daneše a Ing. Radomíra Sládka se blíží ke zdárnému cíli: aktuálně zde

probíhají dokončovací práce na portálech (foto č. 1 a 2), uvnitř je tunel takřka hotov (foto č. 3). Je třeba zmínit, že ražba tu

postupovala ve velice těžkých geologických podmínkách pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Oba tubusy

tunelu s raženou délkou kolem 650 m musely projít horninovým masivem měkkého paleogenního souvrství tvořeného

zvětralými vrstvami jílovců a pískovců, které překrývají kvartérní terasy.

–red–, foto Drahoslav Ramík

16.05.19 12:15