strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Náročná přestavba Husitského muzea finišuje
Divize 6 v dubnu dokončila rekonstrukci dvoupodlažního objektu, který je součástí Husitského muzea v Táboře (foto). Zakázka se týkala stavby v památkově
chráněném areálu bývalého augustiniánského kláštera, v němž se kromě administrativní části muzea nacházejí také odborná pracoviště: restaurátorské dílny,
depozitáře a prostory pro kulturní a přednáškové akce.
Úpravy zaměřené na zlepšení ochrany muzejních
sbírek, zvýšení kapacity a rozšíření služeb pro veřejnost
probíhaly pod přísným dohledem památkářů. S jejich
požadavky se rekonstrukce protáhla téměř na dva roky.
Čtyřkřídlý, částečně podsklepený objekt vznikl jako
budova kláštera bosých augustiniánů, který byl v Táboře
založen v roce 1642. Řeholníkům sloužil do konce 18. století, kdy ho řád augustiniánů musel (v důsledku josefínských reforem) opustit. Po jejich odchodu se v klášteře
usídlila věznice a během minulého století se jednotlivé
trakty areálu využívaly také pro potřeby armády a jako
sklady. Na začátku 90. let prošla budova dílčí rekonstrukcí
a od té doby slouží muzejním účelům.
památkové péče. Velký dík patří stavbyvedoucím Ottu
Hrodkovi z Metrostavu a Luboši Javorskému z Památek
Tábor za odborný a pečlivý přístup k historickému charakteru stavby. Dnes je to na všech možných detailech
vidět,“ dodává inženýr Hromádka.
Sondy odhalily větší poškození zdiva
Diagnostika, která předcházela samotné rekonstrukci,
prokázala rozsáhlé napadení původních trámů a stropů
dřevokaznými houbami, hnilobou a hmyzem. Na místě
byly provedeny sondy a ty odhalily větší než viditelné
poškození obvodového zdiva. Mnohé škody v interiérech
vznikly v důsledku nevhodných zásahů a úprav provedených dřívějšími uživateli stavby.
Rekonstrukce probíhala ve čtyřech etapách. První
zahrnovala kompletní obnovu střešních krytin a krovů.
Další se zaměřila na obvodové prvky, fasádu, výměnu
oken a dveří a přístavbu nového výtahu. Součástí zakázky
byla kompletní výměna elektrických rozvodů, renovace
systému vytápění a dobudování hygienické sítě.
Kvalitní práce přinesla divizi 9 další projekt
„Dobré zkušenosti, získané při naší předchozí stavbě
Autosalonu Dajbych v Košířích, přispěly k tomu, že
jsme zahájili další podobnou zakázku – letos v únoru
jsme ve sdružení s divizí 8 začali budovat autosalon
značek Volvo a Jaguar v pražských Čestlicích,“ říká
vedoucí projektu Josef Majer z divize 9.
Kromě techniků divizí 9 a 8, kteří budou pracovat
ve společném realizačním týmu, se na stavbě (foto) objevili i zaměstnanci Pragisu. Dostali totiž na starost pilotové
založení objektů. Ruku k dílu přiloží i pracovníci divizních
středisek monolitů a elektro. Společně s dalšími subdodavateli vyroste pod jejich rukama do června 2020 rozlehlý
autosalon se dvěma výstavními halami a autoservis.
Navržené objekty autoprovozu mají jednoduchý tvar.
Hlavní dvou- až třípodlažní budova CP-A roste do výšky
12 nad okolní terén na obdélníkovém půdorysu o rozm
měrech cca 40 x 132 m. Vedlejší rampa bude menší, kvádr
53 x 5 který automobilům zpřístupní třetí nadzemní
m,
podlaží autosalonu a obsáhne technické zázemí. Součástí
zakázky jsou i související zpevněné plochy s komunikacemi, parkovišti, reklamní pylony označujícími provozovny,
tři retenční nádrže a příslušné sítě či rozvody technické
infrastruktury na celkové ploše 21 636 m2.
montovat prefabrikovaný nosný skelet,“ říká Josef Majer.
„Při stavbě budeme používat obvyklé materiály a běžné
technologie – s výjimkou showroomů. Dodržet při jejich
výstavbě všechny podmínky corporate identity výrobců
vozidel Volvo a Jaguar bude zřejmě představovat největší
oříšek celého projektu. Na přesné zachování předepsaných materiálů, barev a tvarů podle svého vizuálního stylu
jsou totiž automobilky velice háklivé,“ doplňuje.
Lenk a S vobodov á, fo to ar chiv s t av by,
vizualizace Ing. arch. Šimon Mika
V souladu s tváří značky
Architektonické řešení fasád, především obou štítů hlavního objektu, vychází z požadavků mezinárodních manuálů na předvádění automobilů. Opláštění protilehlých
showroomů je navrženo v souladu se specifickým designem jednotlivých značek vozů (vizualizace), servisní
zázemí mezi nimi tvoří neutrální spojovací prvek s administrativní nadstavbou obloženou dřevěnými lamelami.
„Zatím v Čestlicích provádíme zemní práce, monolitické
konstrukce spodní stavby, klademe zemní sítě a začínáme
Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka
Vysoké nároky kvůli dozoru památkové péče
„Všechny materiály musely být tradiční a práce provedeny
tak, aby výsledek odpovídal požadavkům na zachování
kulturní památky,“ připomíná vedoucí projektu Ing. Milan
Hromádka z regionálního zastoupení jižní Čechy. Tým
divize 6 Metrostavu, který se před časem rozšířil o řemeslníky různých profesí, zde pracoval ve sdružení s místní
firmou, společností Památky Tábor. „Kromě elektroinstalací a památkově náročných truhlářských prvků jsme
všechno zvládli vlastními silami. Něco dělali naši pracovníci a něco zaměstnanci Památek Tábor. Na dělníky byly
kladeny vysoké nároky, co se týče kvality i kvůli dozoru
Husitské muzeum bylo v Táboře založeno už v roce
1878. Stálé expozice a hlavní výstavní prostory
má v budově staré radnice, která patří mezi
nejvýznamnější památky české gotiky. Ta sice také
prochází rekonstrukcí, ale i tak nabízí kromě stálé
expozice týkající se husitů a jejich historie ještě
prohlídku rozsáhlých sklepů z 15. a 16. století. Další
expozice, gotický sál a galerie výtvarného umění, se
znovu otevřou pro veřejnost v listopadu příštího roku.
1
Divize 6 a nové depo autocisteren v Ruzyni
Na Letišti Václava Havla staví od března loňského roku
divize 6 zcela nové depo autocisteren, jehož součástí
je také servisní zázemí, provozně-administrativní budova, výdej leteckých pohonných hmot i produktovod,
jímž se letecké palivo dostane od stávajících nádrží
k nově vybudovanému depu autocisteren.
Během 14 měsíců se podařilo týmu Ing. Josefa Holady
zakázku téměř dokončit. Součástí depa autocisteren je
servisní zázemí, v objektu se nacházejí i sklady nebezpečných odpadů, rozvodna nízkého napětí a plynová kotelna.
U servisního zázemí vznikla odstavná plocha, která je
určena pro technické zkoušky autocisteren. V rámci nového plnicího depa autocisteren (foto) vznikly i čtyři plnicí
stopy s šesti samostatnými výdejními. Na letišti vyrostla
také nová provozně-administrativní budova, která zajistí
potřebné prostory pro provozní, administrativní a sociální
zázemí pracovníků provozu nového depa autocisteren.
V samostatné nepodsklepené budově se třemi nadzemními podlažími budou k dispozici kanceláře, sklady, šatny
a sociální zázemí včetně denní místnosti.
Nový produktovod kontroluje indikační systém
Původní depo autocisteren se nachází na jiném místě,
a tak tým Ing. Josefa Holady musel vybudovat i nový produktovod, kterým je propojeno nové depo autocisteren
s centrálním skladem pohonných hmot. Rozvod leteckých
pohonných hmot tvoří dvě souběžná potrubí jmenovité
světlosti DN400, přičemž jedno slouží jako záložní. Celková délka jednoho potrubí přesahuje 2,2 km. Potrubí jsou
uložená v neprůlezném železobetonovém kanále, který je
opatřen izolací odolnou ropným látkám a v celém rozsahu
je vyspádován. Trasa je rozdělená na několik úseků, které
se dají uzavřít a podle spádu i samostatně vypustit.
„Na trase vzniklo pět armaturních šachet, tři vrcholové body s odvzdušněním a několik indikačních šachet,“
popisuje Ing. Josef Holada s tím, že potrubní rozvod byl
doplněn o tlakový indikační systém, jehož princip je založen na přesném měření tlaku a vyhodnocování jeho případných anomálií v řídicím centru. To je umístěné v dispečinku se stálou obsluhou. „Dokončené dílo bychom měli
předávat investorovi už v červenci. Zprovoznění nového
depa bude ale podle požadavků Letiště Praha odloženo až
na září letošního roku,“ uzavírá inženýr Holada.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_08_2019.indd 3
2
3
Obrazem z výstavby slovenské D1 – Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka
Stavbaři divize 5 pracují na tunelu Žilina, který je součástí severního tahu dálnice D1 a který buduje Metrostav ve sdružení
s Doprastavem. Stavba pod vedením Ing. Tomáše Daneše a Ing. Radomíra Sládka se blíží ke zdárnému cíli: aktuálně zde
probíhají dokončovací práce na portálech (foto č. 1 a 2), uvnitř je tunel takřka hotov (foto č. 3). Je třeba zmínit, že ražba tu
postupovala ve velice těžkých geologických podmínkách pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Oba tubusy
tunelu s raženou délkou kolem 650 m musely projít horninovým masivem měkkého paleogenního souvrství tvořeného
zvětralými vrstvami jílovců a pískovců, které překrývají kvartérní terasy.
–red–, foto Drahoslav Ramík
16.05.19 12:15