strana 2

Na míru prostoru

Orchestr Berg experimentuje s prostorem a svá vystoupení sestavuje podle neobvyklých míst, která vyhledává. V pondělí 5. května jej posluchači následovali

do rozestavěné stanice metra Petřiny, aby zde vyslechli soudobou tvorbu inspirovanou městským ruchem.

Na cestě do „koncertního sálu“ museli milovníci moderní klasické hudby zdolat přes 200 schodů (foto č. 1).

Sešli je a vystoupali i pozvaní hosté Metrostavu, který

déle než rok připravovanou akci podpořil společně s Dopravním podnikem hl. města Prahy (foto č. 2).

Koncert nazvaný Dech města zahrál Berg řízený dirigentem Peterem Vrábelem (foto č. 3) před zcela zaplněným nástupištěm budoucí stanice (foto č. 4). V programu

mimo jiné ve světové premiéře přednesl (foto č. 5) Daily

Patterns od českého vědce a skladatele Petra Cíglera –

rytmické dílo inspirované denním životem metropole.

Podzemí Petřin (foto č. 6) se tak na veřejnosti proslavilo

ještě dřív, než začalo sloužit hromadné dopravě.

Ptáme se

Ing. Radima Čápa, Ph.D.,

ředitele výstavby divize 4

1

Tajuplné světy za zrcadlem ožívají

1

2

3

V Dolní oblasti Vítkovice dostavěl tým Ing. Bronislava

Lungy z divize 2 Subterry budovu Velkého světa techniky – Science and Technology Center (STC). V den,

kdy slavil narozeniny Albert Einstein – 14. března – se

na týden otevřela, aby ji ještě prázdnou, jako pouhou

obálku výstavního prostoru, mohla obdivovat veřejnost – po stránce architektonické i jako dobře odvedenou práci stavbařů. Ti dnes STC vybavují nábytkem

a sledují, jak se plní exponáty, které už v září přiblíží

svět vědy, svět civilizace, svět přírody i svět dětí.

Budova STC má čtvercovou základnu o rozměrech

zhruba 100 × 100 m. Její tři plnohodnotná nadzemní podlaží pak mají půdorys ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka, jehož pravoúhlý roh je zaoblený. Zatímco na dvou

obvodových stěnách nad odvěsnami převažují klasické

ostře pálené cihly, 125 m dlouhou a 13 m vysokou přeponu

objektu – úhlopříčku čtvercové základny – tvoří fasáda ze

150 zrcadlových tabulí, které dohromady váží 1150 tun.

Vůči okolní zástavbě je toto obří zrcadlo (foto č. 1) natočeno pod úhlem 45° a z jednoho směru odráží industriální

část železáren – vysoké pece, plynojem i bývalou VI. energetickou ústřednu, kterou Subterra spolu s Metrostavem

před dvěma lety přestavěla na Malý svět techniky. Při

druhém pohledu – od vysokých pecí – nabízí zrcadlová

stěna obraz nedalekého parku. Velký svět tak ve výsledku

spojí technickou minulost s přírodou i vizí budoucnosti.

Celkem pětipodlažní budova STC s plochou 14 tisíc m2

vyrostla na místě bývalých provozních hal s licím strojem,

jehož těžké a hluboké základy komplikovaly nové založení.

„Nejzajímavější a zároveň technologicky nejnáročnější

částí stavby však bylo vybudování svislých nosných

konstrukcí v pohledové kvalitě betonu. Vnitřní stěny totiž

architekt navrhl v křivkách různých poloměrů a zalomení,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Bronislav Lunga.

Subterra stavěla STC jako lídr ve sdružení, kde podíl

ostatních členů – Metrostavu i firmy VÍTKOVICE MECHANIKA – byl zanedbatelný. Ve výběrovém řízení pak sama

získala i část dodávky interiérového vybavení, kterou

dokončí do poloviny letošního června.

Díky příspěvkům z Evropské unie i státního rozpočtu

ČR se tak už v září v revitalizované oblasti Dolní Vítkovice

otevře minimalisticky navržená budova vybavená pro maximální prožitky. Už dnes se v ní zrcadlí historie i příroda

a za zrcadlem se brzy bude ukrývat moderní svět. Kromě

stálých expozic i ploch pro krátkodobé výstavy nabídne

také učebny, kinosál s 3D projekcí pro 200 diváků a přednáškový či divadelní sál (foto č. 2). Jejich účelem bude

představit vědu, výzkum, technické obory včetně jejich

regionální historie, civilizaci i přírodu prostřednictvím zábavy a her, které přispějí k tomu, že nejen děti si za obřím

zrcadlem budou připadat jako Alenka v říši divů.

–red–, foto archiv Subterra

2

Divize 3 opravuje dům na Janáčkově nábřeží

4

5

6

Metrostav_09_2014.indd 2

V centru Prahy získává novou podobu další historická

budova – nárožní činžák z konce 19. století na smíchovském nábřeží Vltavy, který v roce 1925 přestavěla

firma Nekvasil na obytný dům palácového typu. Jeho

dnešní zásadní rekonstrukci řídí divize 3.

Při přestavbě nahradí stavbaři většinu konstrukcí

novými, včetně střechy či výtahu a kromě některých

nosných stěn, klenbových stropů od 2. PP do přízemí či

schodiště. Postará se o to tým Ing. Tomáše Fuksy, který

bourací práce zahájil v polovině března. „Budova je už

odstrojená, jsou pryč podlahy a očištěné klenbové stropy.

Otloukli jsme i omítky a odstranili nenosné příčky,“ popisuje Ing. Fuksa s tím, že jeho tým kromě jiného právě řídí

podchytávky ponechaných kleneb, jež je nutné opravit,

zasypat liaporem a zpevnit betonovou mazaninou.

Koncem května vyroste podél fasád lešení a dělníci

začnou demontovat střechu a zároveň budovat provizorní

zastřešení. Za nejsložitější problém, který na tým čeká,

vedoucí projektu považuje bourání nosné zdi v suterénu

a její nahrazení železobetonovou stěnou o výšce přes 8 m.

Během rekonstrukce totiž musí tato stěna, která vede přes

všechna podlaží domu, stále plnit svou statickou funkci.

„Pro mě osobně bude stavba výjimečná nejen průběhem

prací, kdy budeme na zachované vnitřní nosné stěny ukládat nové železobetonové stropy, ale i zabudováním velmi

drahých materiálů a zařízení,“ říká Ing. Fuksa.

V objektu se šesti nadzemními podlažími (vizualizace)

bude celkem osm nadstandardně vybavených bytů s plochou od 150 do 509 m², jeden z nich bude mezonetový.

Do přízemí se vejdou dvě kanceláře, v 2. PP budou sklepy

a technické zázemí. Dům doplní automatický garážový

zakladač pro 21 osobních aut umístěný v části obou suterénů. Podle kontraktu bude tým Ing. Fuksy tři z osmi bytů

dokončovat včetně vybavení, zbývající bytové jednotky by

měly být předány ve stavu Shell&Core, což znamená, že si

je podle svého vkusu dokončí až noví majitelé.

Stejně jako u podobných projektů se i při této rekonstrukci dají očekávat nepředvídatelné komplikace či

nálezy z minulosti. „Zvláštní třeba bylo, když jsme pod

tapetou našli na stěně nalepené noviny z roku 1925 s článkem a fotografií našeho slavného fotbalového brankáře

Františka Pláničky,“ vzpomíná Ing. Fuksa, který je přesvědčený, že jeho tým zvládne opravu historického domu

v požadované kvalitě a čase tak, aby příští rok v dubnu

mohl předat budovu v celé její obnovené kráse.

–mv–, vizualizace RN architekt. ateliér

Radim Čáp dal před 20 lety přednost praxi před studiem. Jako vyučený obráběč kovů odletěl po vojně

do USA, odkud se po pěti letech vracel, aby nejprve

dokončil maturitu a v závěru následného studia na

stavební fakultě ČVUT v Praze nastoupil v roce 2003

do Metrostavu. Působil v něm mimo jiné jako vedoucí

projektu při výstavbě obchvatů Kolína a Prahy, rok

a půl vedl obchodní zastoupení na Ukrajině, poté byl

obchodním náměstkem divize 4 a mezitím obhájil doktorskou práci na VUT v Brně. Dnes řídí výstavbu II. etapy silničního průtahu S8 ve Varšavě.

Jak se staví v Polsku?

Složitě. Pracujeme na největší zakázce divize 4 v historii,

kterou charakterizuje extrémní objem prací a velmi krátký

termín, za který musíme zmodernizovat asi 4,6 km dlouhý

úsek dálnice S8 se 46 mosty, 12 opěrnými zdmi a protihlukovým tunelem. Stavbu provádíme na základě žluté

knihy FIDIC metodou Design&Build, podle které neseme

odpovědnost jak za návrh technického řešení díla a získání části stavebních povolení, tak i za jeho provedení.

Zdejší požadavky objednatele nazývané PFU (Program

funkcjonalno-użytkowy) jsou ale komplexnější než u nás

používané ZTKP (Zvláštní technické a kvalitativní podmínky), a tím se vlastně žlutý FIDIC částečně změnil na zakázku na klíč. Požadavky v PFU si navíc často protiřečí se

specifikacemi či s projektovou dokumentací pro stavební

povolení. Investor i správce stavby jsou k tomu velice

tvrdí – co není písemně, neexistuje. Zatím jsme si ale se

vším dobře poradili a věřím, že tomu tak bude i nadále.

Na dokončení zakázky máte 27 měsíců od podpisu

smlouvy – od 18. července 2013. Co máte hotovo?

Splnili jsme první podstatný milník, což bylo vloni dokončení projektové dokumentace a zajištění všech podkladů

pro chybějící stavební povolení. Nyní jsme jen krůček od

splnění druhého – provedení minimálně 30 % celkových

stavebních výkonů do deseti měsíců od podpisu investorské smlouvy. Vše, co jsme v první etapě stavby – na severní části S8 – mohli vybourat, je demolované. Na mostě

generála Grota-Roweckiego už betonujeme opěry a měníme ložiska, jinde provádíme vozovková souvrství a na

mimoúrovňové křižovatce Wisłostrada brzy uvedeme do

provozu první rekonstruovanou rampu. Celý severní pruh

komunikace S8 bychom měli úplně dokončit a zprovoznit

v půli října. Potom na nás čeká její jižní část.

Modernizace mostu Grota-Roweckiego je nejkomplikovanější částí stavby. Jak ji provádíte?

Ocelový most generála Stefana Grota-Roweckiego je jen

33 let starý, ale nestačí kapacitně. Rozšiřujeme jej proto

o jeden jízdní pruh a cyklostezku v každém směru. Vybrali

jsme si k tomu místní firmu, která nám nabídla komplexní

dodávku zahrnující kromě přivaření delších konzol po

stranách mostu jeho dodatečné předpětí volnými kabely.

Řídíte téměř sedmdesátičlenný česko-polský kolektiv.

Jak je složený a co všechno dělá?

Podařilo se nám vytvořit dobrý a konsolidovaný tým,

který stavbou doslova žije. Prvně jsme se domlouvali anglicky, časem jsme se ale my naučili mluvit polsky. Psát

však pořádně neumíme, proto se bez domácích stavařů,

ekonomů či právníků neobejdeme. Technici zde pracují ve

třech mostních odděleních a v jednom silničářském a dalším inženýrském. Stavba je už rozběhnutá, a přípraváři se

proto mohou věnovat i zpracovávání a podávání nabídek

na další zakázky. Někdo tu pracuje v turnusu, většina z nás

se ale k radosti rodin vrací na víkendy domů. Na Moravu

jezdíme autem a do Prahy létáme.

Nabral jste nové zkušenosti. K čemu vás vedou?

Během krátké doby zanikly v Polsku stovky stavebních

firem. Není proto možné podcenit smluvní stránku věci

a k tomu je potřebný kompetentní personál. Prostředí je

zde extrémně agresivní, což v rámci projektového řízení

vede k nutné profesionalitě. Myslím si, že bychom se

z toho měli poučit a postupovat tak při všech projektech,

protože obdobné prostředí se brzy dá očekávat i v Česku.

26.5.14 14:10