Metrostav

Strana 2

Metrostav Slovakia ukončil zakázku pro SAV

Tým Ing. Ondreje Garaje z Metrostavu Slovakia předal

investorovi nový moderní pavilon vybudovaný vrozleh-

lém areálu Slovenské akademie věd (SAV) podél ulice

Dúbravská cesta vBratislavě.

Pavilon materiálových věd (foto) neboli Centrum apli-

kovaného výzkumu materiálů a transferu technologií slou-

ží převážně jako administrativní budova pro pracovníky

odborných ústavů SAV a je přímo propojen s laborato-

řemi v sousedním Ústavu materiálů a mechaniky strojů.

Metrostav Slovakia odpovídal za stavební část zakázky

financované z fondů Evropské unie, technologie zajišťoval

generální dodavatel díla společnost Albertus.

„Jádrem objektu, který jsme začali stavět v září ro-

ku 2013, je transmisní elektronový mikroskop (TEM)

s vysokým rozlišením, kterému byla projektově i kon-

strukčně podřízena celá stavba,“ vysvětluje vedoucí pro-

jektu Ing.Ondrej Garaj. „Při práci jsme museli řešit hned

několik závažných problémů, které provozu mikroskopu

bránily. Spolu s investorem a generálním projektantem

jsme je ale úspěšně zvládli a stavbu ukončili vplánova-

ném termínu 30. listopadu loňského roku,“ dodává.

Přestože kolaudační rozhodnutí pro pavilon materiá-

lových věd nabylo právní moci už 10. prosince loňského

roku, investor převzal zakázku od generálního dodavatele

až vpolovině letošního února, kdy už byl pavilon zcela

technologicky vybaven. Do té doby jej Metrostav Slovakia

musel v úsporném režimu udržovat ahlídat.

Katarína Karkusová, foto Matej Ivanko

Oceláři finišují

Základní hrubý skelet Rezidence Sacre Coeur II vPraze

na Smíchově (foto č. 1) roste dovýšky. Montáž ocelo-

vých prvků (foto č.2), kterou řídí Ing.Vladimír Beneš

z týmu Ing.Daniela Riedla zdivize 3, brzy skončí. Be-

tonáři zdivize 6 vedení Ing.Markem Kubrem pokračují

vpráci naželezobetonových konstrukcích.

Nanáročnou stavbu, kterou dnes řídí Ing.Filip Křesťan

zdivize 9, se fotograf vrací pravidelně. Každý, kdo sle-

doval zvedání dvou párů obřích ocelových příhradových

nosníků shmotností až 300 tun, už může nafotografiích

číslo 4 a5 pozorovat, jak je svářeči propojují pomocí příč-

níků vprostorové mosty. Brzy donich nastoupí betonáři,

aby je vyplnili a nadstavěli. Vedle středového bloku D,

jehož hrubá stavba založená naterénu je už hotová (foto

č. 3), tím na plnou výšku vyrostou i nosné konstrukce

obou křídel domu, která překlenou Strahovský tunel.

Stavbyvedoucí Ing. Lukáš Březina z divize 9, který

práce řídí na místě, k rozpracovanosti díla doplňuje:

„Kompletně jsme zhotovili přípojky kanalizace, vody iply-

nu a dynamický filtr, který eliminuje vibrace od provozu

vtunelu. Současně končíme první etapu terénních úprav

na trase přípojky nízkého napětí, na kterou se zrovna

chystáme. V atriu objektu provádíme roznášecí železobe-

tonový rošt pro podlahy parkingu. Už jsou vyzděné iprvní

dva suterény a zednické čety zahájily práce vnadzemních

poschodích bloku D, kde počátkem června začneme osa-

zovat první okenní výplně.“

Postup stavby oceňuje i investor, který v polovině

dubna pozval novináře avybrané hosty, aby se sdílem

Metrostavu seznámili přímo nastaveništi.

Metrostav získal zkušenosti sžádaným testem

Zatímco pasivní rodinné domy rostou v Česku jako

houby podešti, pasivních bytových je unás stále má-

lo. První tři zaMetrostav staví v Parku Hloubětín tým

Ing.Přemysla Duška zdivize 6. Dům Amá hotové zalo-

žení, C hrubou stavbu,vdomě B (foto č. 1) proběhla ko-

laudace. Zkušenosti zjeho výstavby jistě pomohou ne-

jen kúspěšnému dokončení obou zbývajících bytovek.

„Pasivní bytové domy v Parku Hloubětín musí mít

nejen vzduchotěsnou obálku budovy, ale podle smlouvy

s investorem i obvodové konstrukce jednotlivých bytů.

Pro naši firmu je to novinka, aproto jsme prvnímu do-

mu B věnovali při stavbě velkou pozornost ajeho byty

jsme testovali už odloňského podzimu, abychom včas na-

šli případné netěsnosti amohli je odstranit,“ říká Ing.Jan

Klečka zúseku výrobně-technického ředitele Metrostavu.

Cesta odprvního Blower-door testu kzávěrečnému pro-

tokolu akreditované laboratoře však byla docela složitá.

Ing. Klečka a Ing. Roman Vomlel z technického úseku

divize 6 se během ní vyškolili i v používání zkušebních

přístrojů, které si pak kvůli úspoře nákladů půjčovali.

Ing.Klečka běh času zjednodušeně popisuje: „První

Blower-door test proběhl vloni vříjnu uvybraného vzoro-

vého bytu, který nebyl předem nijak upravován. Koeficient

při něm dosáhl hodnoty 2,4, protože vzduch unikal

zbytu došachet kolem prostupů instalací. Nechali jsme

je utěsnit aopakované měření ukázalo pokles na0,66, což

nás utvrdilo vnázoru, že přijatá opatření jsou dostatečná.“

Výsledky prvního měření akreditované laboratoře

letos vbřeznu – pár měsíců před kolaudací – ale byly ne-

gativní. Prostupy došachet sice těsnily, ale jak se ukázalo,

projekt neřešil napojení šachet svodorovnými nosnými

konstrukcemi, kde vzduch volně procházel podlahovým

souvrstvím. Ing. Klečka pokračuje: „Šachty jsme proto

museli znovu otevřít azevnitř odizolovat chytrou pěnou,

tentokrát poobvodu. Svýsledkem jsme byli spokojeni –

klesl na0,19. Pozdější testy vdalších bytech nás ale

nemile překvapily – n

stoupl nahodnotu3. Abychom

ušetřili, prováděli jsme raději další měření sami. Vyzkou-

mali jsme při nich, že vzduch ještě uniká dosousedních

bytů spárami neomítnutého zdiva nad podhledy a přes

sádrokartonové předstěny na chodbách. Teprve když

jsme utěsnili obálku bytu ksousedním vnitřním prosto-

rám, testy vyšly, což potvrdila i akreditovaná laboratoř,

které průměr n

uvšech měřených bytů dosáhl 0,39. Ne-

těsnosti jsme neodhalili dřív jen proto, že jsme vybrali za

vzor netypický byt, který měl minimum sousedů. Vnější

obálka domu (foto č. 2) byla přitom od začátku bezvadná.

Teď už ale víme, co ajak, adomy C aAjistě vyrostou lépe,

protože se nic nebude muset dodatečně dotěsňovat.“

strana 2

PTÁME SE

Ing. Lukáše Horuty,

vedoucího projektu z divize 1

Ing. Horuta ze severomoravského regionu divize 1 pa-

tří mezi šest techniků, které v závěru konference TEK

ocenil generální ředitel společnosti jako nejlepší ve-

doucí projektu Metrostavu. Ve firmě pracuje osm let.

Proč jste stavbařem a jak jste se dostal k Metrostavu?

Stavařina mě bavila odjakživa. Líbilo se mi, že je její výsle-

dek vidět hned a zároveň zůstane k obdivu po delší dobu.

Prošel jsem si ji proto od začátku – z učiliště jsem se přes

střední školu dostal na Vysokou školu báňskou vOstravě,

kde jsem v roce 2006 dokončil studium oboru Architek-

tura astavitelství a nastoupil na necelý rok kfirmě Tchas.

S Metrostavem jsem se seznámil už za pár měsíců při

výstavbě aquaparku Olešná, kde jsme spolupracovali ve

sdružení. Dostal jsem nabídku na přestup a využil ji.

Kde a na jakých stavbách jste pracoval?

Situace v ostravské oblasti se dost měnila. Myslím, že to

málokdo z Metrostavu zažil, aby za osm let práce měl pět

ředitelů. Také proto jsem třeba spolupracoval s kolegy

zbrněnské oblasti na stavbě Laugaricia v Trenčíně nebo

působil v Dobrovicích u Mladé Boleslavi. Pak jsem jako

stavbyvedoucí budoval kanalizaci v Novém Jičíně a ve

stejném městě na zakázce Hypermarket Tesco Šenov

prvně pracoval jako vedoucí projektu. Potom přišly pře-

stavby Prioru v Olomouci a Prostějově a dnes končím

rekonstrukci olomoucké záložny CREDITAS. Uzavírám

její ekonomiku, ale rád bych už pracoval na další zakázce.

Hlavně na její stavební části, která je mi bližší. Jsem totiž

ten typ vedoucího projektu, který dílo neřídí od počítače,

ale raději řeší s kolegy technologické úkoly či problémy

ahledá nejvhodnější řešení přímo na stavbě.

Prior v Olomouci byl Stavbou roku 2013. Co vy na to?

Ocenění mě potěšilo stejně jako čestné uznání v soutěži

Stavba Olomouckého kraje. Přestavba Prioru v Olomouci

byla moc pěkně architektonicky zpracovaná, také obálka

budovy se projektantovi povedla a naše kvalitní provedení

díla záměr investora podtrhlo. Podle mě jsme na stavbě

odvedli velmi dobrou práci, a možná i proto jsme následně

bez větších komplikací získali od stejného zadavatele po-

dobnou zakázku v Prostějově. Za úspěch těchto projektů

děkuji celému týmu. Nedávno jsme soutěžili i modernizaci

Prioru v Přerově, a i když s námi investor předběžně po-

čítal, protože nás znal, přijal nabídku konkurence – podle

našeho názoru výrazně pod cenou možné realizace. Jsme

s ním ale stále v kontaktu, protože připravuje další obdob-

ný projekt v Kroměříži, kde však chce v části bývalého

obchodního centra vestavět kanceláře nebo byty.

Liší se stavebnictví na Ostravsku od jiných oblastí?

Trh si už na nás docela zvykl a otevírají se nám tu lepší pří-

ležitosti než dřív. O všechny zakázky se ale vede ustavičně

tvrdý boj – to se asi neliší od jiných oblastí. Na Ostravsku

ale stále cítím vliv pobočky společnosti Eiffage – pořád

známé pod původním názvem Tchas. Sice před třemi lety

zkrachovala, ale její vedoucí zaměstnanci znalí prostředí

se rozprchli do konkurenčních společností a menších fi-

rem a jako místní podnikatelé představují pro Metrostav,

stále považovaný za pražskou firmu, silnou konkurenci.

Podle mého názoru je ale určitě pozitivní, že se Metrostav

v naší oblasti konečně stabilizoval.

Pracujete a bydlíte v Ostravě. Jste Ostravák?

Necítím se být Ostravákem. Pocházím z Hrachovce uVa-

lašského Meziříčí a rád se pyšním tím, že jsem Valach.

Mentalita na Valašsku je totiž trochu jiná než na Ost-

ravsku. Valaši jsou podle mě přátelštější a upřímnější.

Říkáme na rovinu, co si myslíme. Buď to protějšek přijme,

nebo nepřijme, ale takto se to osvědčilo. Proto mám dost

dobrých přátel, se kterými si mohu do očí říct cokoliv.

Co pro vás znamená ocenění Vedoucí projektu 2014?

Prvně musím říct, že jsem ho vůbec nečekal. Samozřejmě

mě ocenění těší – asi jako každého, kdo je dostane. Vážím

si ho, protože Metrostav beru jako první firmu, u které

jsem dlouhodobě zaměstnán. Jsem v něm osm let a chtěl

bych s ním spolupracovat i nadále. Proto jsem velmi rád,

že nadřízení jsou s mojí prací spokojení a cení si ji.

Materiálové vědy jsou poměrně univerzální obor na

pomezí chemie, fyziky, technických věd a výrobní

technologie. Zabývají se fyzikálními a chemickými

vlastnostmi materiálů – keramických, kovových

apolymerních, kompozitů, skla, pryže, plastů,

ale také různých přírodních látek. Studují jejich

struktury, mechanické či užitné vlastnosti, technologie

zpracování a přípravy či uplatnění. Rozvíjejí nové

materiály, potřebné ve všech sférách lidské činnosti.

Dotýkají se i medicíny, ekologie a ekonomie.

Blower-door test je detekční metoda nazjišťování

průvzdušnosti obálky bytu či budovy. Velkoprůměrový

ventilátor, zasazený obvykle dodveřního otvoru, při ní

vytváří tlakový rozdíl 50 Pa vůči okolnímu prostředí.

Objemový tok vzduchu vm³/h, který musí ventilátor

vyvinout, aby rozdíl udržel, odpovídá množství vzduchu

unikajícímu netěsnostmi obálky. Podíl tohoto toku

aobjemu měřeného prostoru se označuje n

. Aby

objekt splnil požadavky vzduchotěsnosti pro kategorii

pasivní bytový dům, musí být n

menší nebo rovno0,6.

Metrostav_09_2014.indd 2 21.05.15 11:15

Metrostav a.s. - noviny