strana 2
Oceláři finišují
Základní hrubý skelet Rezidence Sacre Coeur II v Praze
na Smíchově (foto č. 1) roste do výšky. Montáž ocelových prvků (foto č. 2), kterou řídí Ing. Vladimír Beneš
z týmu Ing. Daniela Riedla z divize 3, brzy skončí. Betonáři z divize 6 vedení Ing. Markem Kubrem pokračují
v práci na železobetonových konstrukcích.
Na náročnou stavbu, kterou dnes řídí Ing. Filip Křesťan
z divize 9, se fotograf vrací pravidelně. Každý, kdo sledoval zvedání dvou párů obřích ocelových příhradových
nosníků s hmotností až 300 tun, už může na fotografiích
číslo 4 a 5 pozorovat, jak je svářeči propojují pomocí příčníků v prostorové mosty. Brzy do nich nastoupí betonáři,
aby je vyplnili a nadstavěli. Vedle středového bloku D,
jehož hrubá stavba založená na terénu je už hotová (foto
č. 3), tím na plnou výšku vyrostou i nosné konstrukce
obou křídel domu, která překlenou Strahovský tunel.
Stavbyvedoucí Ing. Lukáš Březina z divize 9, který
práce řídí na místě, k rozpracovanosti díla doplňuje:
„Kompletně jsme zhotovili přípojky kanalizace, vody i plynu a dynamický filtr, který eliminuje vibrace od provozu
v tunelu. Současně končíme první etapu terénních úprav
na trase přípojky nízkého napětí, na kterou se zrovna
chystáme. V atriu objektu provádíme roznášecí železobetonový rošt pro podlahy parkingu. Už jsou vyzděné i první
dva suterény a zednické čety zahájily práce v nadzemních
poschodích bloku D, kde počátkem června začneme osazovat první okenní výplně.“
Postup stavby oceňuje i investor, který v polovině
dubna pozval novináře a vybrané hosty, aby se s dílem
Metrostavu seznámili přímo na staveništi.
1
2
PTÁME SE
Ing. Lukáše Horuty,
vedoucího projektu z divize 1
Ing. Horuta ze severomoravského regionu divize 1 patří mezi šest techniků, které v závěru konference TEK
ocenil generální ředitel společnosti jako nejlepší vedoucí projektu Metrostavu. Ve firmě pracuje osm let.
1
Metrostav získal zkušenosti s žádaným testem
Zatímco pasivní rodinné domy rostou v Česku jako
houby po dešti, pasivních bytových je u nás stále málo. První tři za Metrostav staví v Parku Hloubětín tým
Ing. Přemysla Duška z divize 6. Dům A má hotové založení, C hrubou stavbu, v domě B (foto č. 1) proběhla kolaudace. Zkušenosti z jeho výstavby jistě pomohou nejen k úspěšnému dokončení obou zbývajících bytovek.
„Pasivní bytové domy v Parku Hloubětín musí mít
nejen vzduchotěsnou obálku budovy, ale podle smlouvy
s investorem i obvodové konstrukce jednotlivých bytů.
Pro naši firmu je to novinka, a proto jsme prvnímu domu B věnovali při stavbě velkou pozornost a jeho byty
jsme testovali už od loňského podzimu, abychom včas našli případné netěsnosti a mohli je odstranit,“ říká Ing. Jan
Klečka z úseku výrobně-technického ředitele Metrostavu.
Cesta od prvního Blower-door testu k závěrečnému protokolu akreditované laboratoře však byla docela složitá.
Ing. Klečka a Ing. Roman Vomlel z technického úseku
divize 6 se během ní vyškolili i v používání zkušebních
přístrojů, které si pak kvůli úspoře nákladů půjčovali.
Ing. Klečka běh času zjednodušeně popisuje: „První
Blower-door test proběhl vloni v říjnu u vybraného vzorového bytu, který nebyl předem nijak upravován. Koeficient
n50 při něm dosáhl hodnoty 2,4, protože vzduch unikal
z bytu do šachet kolem prostupů instalací. Nechali jsme
je utěsnit a opakované měření ukázalo pokles na 0,66, což
nás utvrdilo v názoru, že přijatá opatření jsou dostatečná.“
Výsledky prvního měření akreditované laboratoře
letos v březnu – pár měsíců před kolaudací – ale byly negativní. Prostupy do šachet sice těsnily, ale jak se ukázalo,
projekt neřešil napojení šachet s vodorovnými nosnými
konstrukcemi, kde vzduch volně procházel podlahovým
souvrstvím. Ing. Klečka pokračuje: „Šachty jsme proto
museli znovu otevřít a zevnitř odizolovat chytrou pěnou,
tentokrát po obvodu. S výsledkem jsme byli spokojeni –
n50 klesl na 0,19. Pozdější testy v dalších bytech nás ale
nemile překvapily – n50 stoupl na hodnotu 3. Abychom
ušetřili, prováděli jsme raději další měření sami. Vyzkoumali jsme při nich, že vzduch ještě uniká do sousedních
bytů spárami neomítnutého zdiva nad podhledy a přes
sádrokartonové předstěny na chodbách. Teprve když
jsme utěsnili obálku bytu k sousedním vnitřním prostorám, testy vyšly, což potvrdila i akreditovaná laboratoř,
které průměr n50 u všech měřených bytů dosáhl 0,39. Netěsnosti jsme neodhalili dřív jen proto, že jsme vybrali za
vzor netypický byt, který měl minimum sousedů. Vnější
obálka domu (foto č. 2) byla přitom od začátku bezvadná.
Teď už ale víme, co a jak, a domy C a A jistě vyrostou lépe,
protože se nic nebude muset dodatečně dotěsňovat.“
Blower-door test je detekční metoda na zjišťování
průvzdušnosti obálky bytu či budovy. Velkoprůměrový
ventilátor, zasazený obvykle do dveřního otvoru, při ní
vytváří tlakový rozdíl 50 Pa vůči okolnímu prostředí.
Objemový tok vzduchu v m³/h, který musí ventilátor
vyvinout, aby rozdíl udržel, odpovídá množství vzduchu
unikajícímu netěsnostmi obálky. Podíl tohoto toku
a objemu měřeného prostoru se označuje n50. Aby
objekt splnil požadavky vzduchotěsnosti pro kategorii
pasivní bytový dům, musí být n50 menší nebo rovno 0,6.
2
Metrostav Slovakia ukončil zakázku pro SAV
3
4
5
Metrostav_09_2014.indd 2
Tým Ing. Ondreje Garaje z Metrostavu Slovakia předal
investorovi nový moderní pavilon vybudovaný v rozlehlém areálu Slovenské akademie věd (SAV) podél ulice
Dúbravská cesta v Bratislavě.
Pavilon materiálových věd (foto) neboli Centrum aplikovaného výzkumu materiálů a transferu technologií slouží převážně jako administrativní budova pro pracovníky
odborných ústavů SAV a je přímo propojen s laboratořemi v sousedním Ústavu materiálů a mechaniky strojů.
Metrostav Slovakia odpovídal za stavební část zakázky
financované z fondů Evropské unie, technologie zajišťoval
generální dodavatel díla společnost Albertus.
„Jádrem objektu, který jsme začali stavět v září roku 2013, je transmisní elektronový mikroskop (TEM)
Materiálové vědy jsou poměrně univerzální obor na
pomezí chemie, fyziky, technických věd a výrobní
technologie. Zabývají se fyzikálními a chemickými
vlastnostmi materiálů – keramických, kovových
a polymerních, kompozitů, skla, pryže, plastů,
ale také různých přírodních látek. Studují jejich
struktury, mechanické či užitné vlastnosti, technologie
zpracování a přípravy či uplatnění. Rozvíjejí nové
materiály, potřebné ve všech sférách lidské činnosti.
Dotýkají se i medicíny, ekologie a ekonomie.
s vysokým rozlišením, kterému byla projektově i konstrukčně podřízena celá stavba,“ vysvětluje vedoucí projektu Ing. Ondrej Garaj. „Při práci jsme museli řešit hned
několik závažných problémů, které provozu mikroskopu
bránily. Spolu s investorem a generálním projektantem
jsme je ale úspěšně zvládli a stavbu ukončili v plánovaném termínu 30. listopadu loňského roku,“ dodává.
Přestože kolaudační rozhodnutí pro pavilon materiálových věd nabylo právní moci už 10. prosince loňského
roku, investor převzal zakázku od generálního dodavatele
až v polovině letošního února, kdy už byl pavilon zcela
technologicky vybaven. Do té doby jej Metrostav Slovakia
musel v úsporném režimu udržovat a hlídat.
Katarína Karkusová, foto Matej Ivanko
Proč jste stavbařem a jak jste se dostal k Metrostavu?
Stavařina mě bavila odjakživa. Líbilo se mi, že je její výsledek vidět hned a zároveň zůstane k obdivu po delší dobu.
Prošel jsem si ji proto od začátku – z učiliště jsem se přes
střední školu dostal na Vysokou školu báňskou v Ostravě,
kde jsem v roce 2006 dokončil studium oboru Architektura a stavitelství a nastoupil na necelý rok k firmě Tchas.
S Metrostavem jsem se seznámil už za pár měsíců při
výstavbě aquaparku Olešná, kde jsme spolupracovali ve
sdružení. Dostal jsem nabídku na přestup a využil ji.
Kde a na jakých stavbách jste pracoval?
Situace v ostravské oblasti se dost měnila. Myslím, že to
málokdo z Metrostavu zažil, aby za osm let práce měl pět
ředitelů. Také proto jsem třeba spolupracoval s kolegy
z brněnské oblasti na stavbě Laugaricia v Trenčíně nebo
působil v Dobrovicích u Mladé Boleslavi. Pak jsem jako
stavbyvedoucí budoval kanalizaci v Novém Jičíně a ve
stejném městě na zakázce Hypermarket Tesco Šenov
prvně pracoval jako vedoucí projektu. Potom přišly přestavby Prioru v Olomouci a Prostějově a dnes končím
rekonstrukci olomoucké záložny CREDITAS. Uzavírám
její ekonomiku, ale rád bych už pracoval na další zakázce.
Hlavně na její stavební části, která je mi bližší. Jsem totiž
ten typ vedoucího projektu, který dílo neřídí od počítače,
ale raději řeší s kolegy technologické úkoly či problémy
a hledá nejvhodnější řešení přímo na stavbě.
Prior v Olomouci byl Stavbou roku 2013. Co vy na to?
Ocenění mě potěšilo stejně jako čestné uznání v soutěži
Stavba Olomouckého kraje. Přestavba Prioru v Olomouci
byla moc pěkně architektonicky zpracovaná, také obálka
budovy se projektantovi povedla a naše kvalitní provedení
díla záměr investora podtrhlo. Podle mě jsme na stavbě
odvedli velmi dobrou práci, a možná i proto jsme následně
bez větších komplikací získali od stejného zadavatele podobnou zakázku v Prostějově. Za úspěch těchto projektů
děkuji celému týmu. Nedávno jsme soutěžili i modernizaci
Prioru v Přerově, a i když s námi investor předběžně počítal, protože nás znal, přijal nabídku konkurence – podle
našeho názoru výrazně pod cenou možné realizace. Jsme
s ním ale stále v kontaktu, protože připravuje další obdobný projekt v Kroměříži, kde však chce v části bývalého
obchodního centra vestavět kanceláře nebo byty.
Liší se stavebnictví na Ostravsku od jiných oblastí?
Trh si už na nás docela zvykl a otevírají se nám tu lepší příležitosti než dřív. O všechny zakázky se ale vede ustavičně
tvrdý boj – to se asi neliší od jiných oblastí. Na Ostravsku
ale stále cítím vliv pobočky společnosti Eiffage – pořád
známé pod původním názvem Tchas. Sice před třemi lety
zkrachovala, ale její vedoucí zaměstnanci znalí prostředí
se rozprchli do konkurenčních společností a menších firem a jako místní podnikatelé představují pro Metrostav,
stále považovaný za pražskou firmu, silnou konkurenci.
Podle mého názoru je ale určitě pozitivní, že se Metrostav
v naší oblasti konečně stabilizoval.
Pracujete a bydlíte v Ostravě. Jste Ostravák?
Necítím se být Ostravákem. Pocházím z Hrachovce u Valašského Meziříčí a rád se pyšním tím, že jsem Valach.
Mentalita na Valašsku je totiž trochu jiná než na Ostravsku. Valaši jsou podle mě přátelštější a upřímnější.
Říkáme na rovinu, co si myslíme. Buď to protějšek přijme,
nebo nepřijme, ale takto se to osvědčilo. Proto mám dost
dobrých přátel, se kterými si mohu do očí říct cokoliv.
Co pro vás znamená ocenění Vedoucí projektu 2014?
Prvně musím říct, že jsem ho vůbec nečekal. Samozřejmě
mě ocenění těší – asi jako každého, kdo je dostane. Vážím
si ho, protože Metrostav beru jako první firmu, u které
jsem dlouhodobě zaměstnán. Jsem v něm osm let a chtěl
bych s ním spolupracovat i nadále. Proto jsem velmi rád,
že nadřízení jsou s mojí prací spokojení a cení si ji.
21.05.15 11:15