strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Čtveřice vodohospodářských staveb divize 6
Ve výrobním programu divize 6 Metrostavu mají už
celou řadu let nezastupitelné místo vodohospodářské
stavby. Proto se není co divit, že tým Ing. Petra Brože
z divize 6 pracuje v současnosti hned na čtyřech stavbách s vodou spojených. Jedná se o tři čistírny odpadních vod (ČOV) a jednu kanalizační síť.
Dva a půl roku vedle jaderného reaktoru
V areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy dokončil v dubnu tým Jiřího Paulera z divize 9 náročnou
zakázku pro Centrum výzkumu Řež. Od listopadu 2012
zde budoval stavební část nového Diagnostického centra a přestavěl i dostavěl pět letitých pavilonů. Specialisté v nich už brzy začnou pracovat na projektu SUSEN
(Udržitelná energetika), který dlouhodobě zvýší vědecký, výzkumný a vývojový potenciál Česka v aplikovaném výzkumu zejména jaderné energetiky.
„Dílo jsme předali bez vad a nedodělků a investor
s ním byl spokojen. Mně už dnes nezbývá než si povzdechnout, že ty dva a půl roku života utekly jako voda,“
konstatuje vedoucí projektu Jiří Pauler. Stavba měla
původně skončit o rok dřív, prodloužilo ji však náročné
projednávání změnových listů. Projekt SUSEN je totiž financovaný ze strukturálních fondů EU a využívání těchto
prostředků podléhá velmi přísným pravidlům.
Největší změny se týkaly Centra vysoce citlivých
analytických přístrojů (CVCAP), které jako samostatný
dilatační celek zabíralo asi čtvrtinu z novostavby pavilonu
Diagnostického centra (foto). „Jak název CVCAP napovídá, budou v něm umístěna mimořádně citlivá zařízení,
jako třeba různé elektronové či optické mikroskopy, jejichž
výsledky nesmí zkreslovat otřesy od areálového provozu
nebo vlaků na nedaleké trati. Hned po dokončení pilot pro
CVCAP jsme proto provedli první měření vibrací a zjistili
jsme, že jsou větší, než projekt předpokládal,“ říká Jiří
Pauler a doplňuje: „S pomocí docenta Daniela Makovičky
z Kloknerova ústavu jsme proto pro CVCAP navrhli speciální založení na masivních betonových blocích, které byly
kromě jiného izolované antivibračními rohožemi. Každá
místnost byla přitom založena jinak, podle přesných výpočtů. Pod jednou z nich, která měřila kolem 20 m², byl
třeba betonový blok o stejné ploše a výšce tři metry.“
Stavbaři se při práci nesetkali s otevřenými zářiči, ale
konstrukce, které bourali nebo opravovali, byly častokrát
kontaminované radioaktivními látkami z předchozích výzkumů. Týkalo se to zejména objektu nazvaného Malé
zbytky, který byl přímo propojen s budovou výzkumného
reaktoru. „V takových místech jsme se ale pohybovali pod
dozimetrickou kontrolou a používali speciální ochranné
pomůcky. Třeba svářeč tam pracoval v uzavřeném obleku
jako kosmonaut,“ přibližuje Jiří Pauler.
K problémům, se kterými se při přestavbách asi 60 let
starých objektů musel jeho tým a pracovníci střediska
elektroinstalací z divize 1 vypořádat, patřily i nálezy velkého množství nezakreslených kabelů, u nichž se nevědělo,
odkud kam vedou. Přesně evidovaná byla naopak areálová
doprava, což přispělo i k tomu, že se na stavbě ztratilo
jen minimum materiálu. „V samotné reaktorovně jsme
nepracovali, ale mohl jsem si ji při odstávce prohlédnout.
A protože mě jaderná energetika zajímá, pohled na palivové články v otevřeném reaktoru na mě velmi zapůsobil,“
uzavřel vzpomínky na dokončenou stavbu Jiří Pauler.
Druhá rekonstrukce pro chemiky skončila
Špičkoví chemici, studenti a učitelé i zaměstnanci firmy Unipetrol RPA mohou v Litvínově bádat v novém
prostředí (foto č. 2). Tým Ing. Marka Magerova z divize 8 zde totiž po necelém roce prací dokončil rekonstrukci pokusné základny pro výzkum a vývoj chemicko-technologických procesů (foto č. 1). Je součástí
centra UniCRE, na jehož výstavbě se pracovníci vedení
Ing. Magerovem podíleli už při předchozí zakázce.
„Rekonstrukce začala loni v květnu a zahrnovala bourání konstrukcí i demontáže technologií. Při ,omlazení‘
objektu včetně technologické části technických plynů
pro laboratoře a kobky s mikroreaktory jsme pak použili
řadu nových materiálů a postupů,“ říká vedoucí projektu.
Stavbaři i přes různé komplikace postupovali podle dohodnutých termínů a zakázku navíc dokončili už 1. dubna
– o 45 dnů dřív, než předpokládala smlouva.
Z hlediska prováděných prací byla podle Ing. Marka
Magerova nejnáročnější především první etapa stavby.
„Pracovali jsme při ní za plného provozu pokusné základny, kterou jsme museli přibližně v polovině přepažit dělicí
stěnou – na jedné straně probíhal výzkum a na druhé
stavební práce. Dílo nám přitom komplikovalo různé ve-
dení potrubí technologických plynů, které vědci používali,
a bylo proto neustále pod provozním tlakem. Za zmínku
stojí i potrubí vysokotlakého vodíku, kvůli kterému jsme
nemohli použít žádné ,jiskřivé nářadí‘. To znamenalo
zapomenout na uhlové brusky, vrtačky, sbíjecí kladiva
a de facto téměř na všechno elektrické náčiní,“ vzpomíná
Ing. Magerov. Velký problém představovaly také vibrace
od bouracích prací, které se monolitickými konstrukcemi
přenášely i do části, kde probíhal výzkum, a způsobovaly
rozkmitání vysoce citlivých laboratorních přístrojů.
Překvapení čekalo na stavbaře i při provádění mikropilot pro halovou vestavbu. Budova pokusné základny totiž
byla postavena za druhé světové války a tým Ing. Magerova se v její hlavní části provrtal do neznámých podzemních místností či chodeb, ke kterým neexistovala žádná
dokumentace. „Odkrytí prostoru, o němž stále nikdo neví,
k čemu sloužil, postup rekonstrukce naštěstí neovlivnilo,“
říká Ing. Magerov a dodává: „Závěrem chci poděkovat za
nápady, postřehy i pracovní nasazení, které vedly ke zdárnému dokončení obou litvínovských zakázek, všem kolegyním a kolegům, kteří se na projektu UniCRE podíleli.“
Rekonstrukce a rozšíření ČOV Poděbrady o novou biologickou linku
Termín stavby:
11/2014 – 03/2016
Dodavatel:
sdružení, Metrostav je lídr
Stavbyvedoucí:
Ing. Přemysl Socha
Přípravář:
Ing. Samuel Balcar
Základní parametr:
vzrůst z 24 600 EO na 38 200 EO
Zajímavost:
v místě stavební jámy asi 40 m od Labe
se nacházely zeminy kontaminované ropnými látkami,
které bylo nejdříve nutné zlikvidovat
„Původní ČOV byla postavena v devadesátých letech
minulého století podle francouzského projektu. Všechny
nádrže čistírny o výšce 6,5 m jsou nadzemní (foto č. 1),
což je neobvyklé, ale nám to vzhledem k blízkosti Labe
zjednodušilo práci. Nemuseli jsme totiž zřizovat stavební
jámu kompletně zajištěnou štětovnicemi kvůli vysoké
hladině podzemní vody,“ říká Ing. Brož.
Rekonstrukce a dostavba ČOV Městec Králové
Termín stavby:
10/2014 – 09/2015
Dodavatel:
sdružení, Metrostav je lídr
Stavbyvedoucí:
Ing. Přemysl Socha
Přípravář:
Ing. Samuel Balcar
Základní parametr:
vzrůst z 2650 EO na 4500 EO
„V Městci Králové jsme dokončili stavební rekonstrukci první linky ČOV a v současnosti probíhá její technologické vystrojování (foto č. 2). Dílo řídí stejný tým jako
u ČOV Poděbrady, obě stavby jsou totiž od sebe vzdáleny
jen asi 15 km,“ popisuje Ing. Brož.
1
Novostavba kanalizace Všestary
Termín stavby:
08/2014 – 09/2015
Stavbyvedoucí:
Martin Padevět
Přípravář:
Ing. Jaroslav Kubíček
Základní parametr: projekt zahrnuje vybudování 8,3 km
gravitační kanalizace, 1,3 km výtlačných řadů, 1,4 km
přípojek a 270 šachet
„Zakázku jsme získali v elektronické aukci a kanalizaci
stavíme v úzkých uličkách, navíc jako poslední z inženýrských sítí. Některé úseky provádíme v hloubce až 6 metrů,
přičemž poslední metr tvoří skalnaté podloží. Práce začaly
vloni v prosinci a v současné době jsme asi v polovině díla, takže dokončit zbývající část v klimaticky příznivějším
období by neměl být problém. Za zmínku stojí i fakt, že
veškeré potrubí bylo kvůli čerpání přidělených dotačních
prostředků nakoupeno a dovezeno na stavbu najednou už
na začátku stavby,“ dodává Ing. Brož.
Novostavby kanalizace a ČOV Svojetice
Termín stavby:
5/2015 – 10/2015
Dodavatel:
sdružení, Metrostav je člen
Stavbyvedoucí:
Martin Padevět
Přípravář:
Ing. Richard Biedermann
Základní parametr:
dvě linky, každá 745 EO
„Tuto zakázku provádí stejný tým jako kanalizaci
ve Všestarech. Ve Svojeticích musí ve velmi krátké době
postavit čistírnu odpadních vod a získat pro ni povolení
ke zkušebnímu provozu. Ihned po předání staveniště jsme
proto zahájili práce na přípravě pro betonáře z naší divize,
kteří zhotoví železobetonovou konstrukci ČOV. Ostatní
firmy ve sdružení, jehož jsme členem, provedou tlakovou
kanalizaci,“ uzavírá Ing. Brož.
Jiné týmy divize 6 v současné době pracují na téměř
dvacítce dalších vodohospodářských zakázek. Stavby
tohoto druhu v menším měřítku ještě budují divize 1 a 9.
Martina Vampulová, foto archiv divize
2
metrů je délka tunelu Ejpovice na železniční trati
Rokycany–Plzeň, kterou modernizuje sdružení firem
Metrostav a Subterra
TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Dálnice, letiště, silnice, stezky a parkoviště V
1
Metrostav_09_2014.indd 3
2
Jako poslední stroj představuje divize 4 mobilní čelisťový drtič, kterým vládne provoz dopravy a mechanizace vedený Mgr. Zdeňkem Kulhou.
Ve službách Metrostavu už rozdrtil více než milion tun
tvrdého kameniva od pískovce po žulu a různých jiných
materiálů určených k recyklaci. Má velkou účinnost
i v odhlinění materiálu vstupujícího do drticí tlamy.
NORDBERG LT 105
maximální výkon
350 t/h
vstupní otvor
1060 x 700 mm
délka odtahovacího pasu
10 m
Účinný a inteligentní stroj s nízkou provozní hladinou
hlučnosti a s počítačem, který nastavuje parametry
procesu tak, aby bylo dosaženo optimálních výsledků.
21.05.15 11:15