strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Čtveřice vodohospodářských staveb divize 6

Ve výrobním programu divize 6 Metrostavu mají už

celou řadu let nezastupitelné místo vodohospodářské

stavby. Proto se není co divit, že tým Ing. Petra Brože

z divize 6 pracuje v současnosti hned na čtyřech stavbách s vodou spojených. Jedná se o tři čistírny odpadních vod (ČOV) a jednu kanalizační síť.

Dva a půl roku vedle jaderného reaktoru

V areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy dokončil v dubnu tým Jiřího Paulera z divize 9 náročnou

zakázku pro Centrum výzkumu Řež. Od listopadu 2012

zde budoval stavební část nového Diagnostického centra a přestavěl i dostavěl pět letitých pavilonů. Specialisté v nich už brzy začnou pracovat na projektu SUSEN

(Udržitelná energetika), který dlouhodobě zvýší vědecký, výzkumný a vývojový potenciál Česka v aplikovaném výzkumu zejména jaderné energetiky.

„Dílo jsme předali bez vad a nedodělků a investor

s ním byl spokojen. Mně už dnes nezbývá než si povzdechnout, že ty dva a půl roku života utekly jako voda,“

konstatuje vedoucí projektu Jiří Pauler. Stavba měla

původně skončit o rok dřív, prodloužilo ji však náročné

projednávání změnových listů. Projekt SUSEN je totiž financovaný ze strukturálních fondů EU a využívání těchto

prostředků podléhá velmi přísným pravidlům.

Největší změny se týkaly Centra vysoce citlivých

analytických přístrojů (CVCAP), které jako samostatný

dilatační celek zabíralo asi čtvrtinu z novostavby pavilonu

Diagnostického centra (foto). „Jak název CVCAP napovídá, budou v něm umístěna mimořádně citlivá zařízení,

jako třeba různé elektronové či optické mikroskopy, jejichž

výsledky nesmí zkreslovat otřesy od areálového provozu

nebo vlaků na nedaleké trati. Hned po dokončení pilot pro

CVCAP jsme proto provedli první měření vibrací a zjistili

jsme, že jsou větší, než projekt předpokládal,“ říká Jiří

Pauler a doplňuje: „S pomocí docenta Daniela Makovičky

z Kloknerova ústavu jsme proto pro CVCAP navrhli speciální založení na masivních betonových blocích, které byly

kromě jiného izolované antivibračními rohožemi. Každá

místnost byla přitom založena jinak, podle přesných výpočtů. Pod jednou z nich, která měřila kolem 20 m², byl

třeba betonový blok o stejné ploše a výšce tři metry.“

Stavbaři se při práci nesetkali s otevřenými zářiči, ale

konstrukce, které bourali nebo opravovali, byly častokrát

kontaminované radioaktivními látkami z předchozích výzkumů. Týkalo se to zejména objektu nazvaného Malé

zbytky, který byl přímo propojen s budovou výzkumného

reaktoru. „V takových místech jsme se ale pohybovali pod

dozimetrickou kontrolou a používali speciální ochranné

pomůcky. Třeba svářeč tam pracoval v uzavřeném obleku

jako kosmonaut,“ přibližuje Jiří Pauler.

K problémům, se kterými se při přestavbách asi 60 let

starých objektů musel jeho tým a pracovníci střediska

elektroinstalací z divize 1 vypořádat, patřily i nálezy velkého množství nezakreslených kabelů, u nichž se nevědělo,

odkud kam vedou. Přesně evidovaná byla naopak areálová

doprava, což přispělo i k tomu, že se na stavbě ztratilo

jen minimum materiálu. „V samotné reaktorovně jsme

nepracovali, ale mohl jsem si ji při odstávce prohlédnout.

A protože mě jaderná energetika zajímá, pohled na palivové články v otevřeném reaktoru na mě velmi zapůsobil,“

uzavřel vzpomínky na dokončenou stavbu Jiří Pauler.

Druhá rekonstrukce pro chemiky skončila

Špičkoví chemici, studenti a učitelé i zaměstnanci firmy Unipetrol RPA mohou v Litvínově bádat v novém

prostředí (foto č. 2). Tým Ing. Marka Magerova z divize 8 zde totiž po necelém roce prací dokončil rekonstrukci pokusné základny pro výzkum a vývoj chemicko-technologických procesů (foto č. 1). Je součástí

centra UniCRE, na jehož výstavbě se pracovníci vedení

Ing. Magerovem podíleli už při předchozí zakázce.

„Rekonstrukce začala loni v květnu a zahrnovala bourání konstrukcí i demontáže technologií. Při ,omlazení‘

objektu včetně technologické části technických plynů

pro laboratoře a kobky s mikroreaktory jsme pak použili

řadu nových materiálů a postupů,“ říká vedoucí projektu.

Stavbaři i přes různé komplikace postupovali podle dohodnutých termínů a zakázku navíc dokončili už 1. dubna

– o 45 dnů dřív, než předpokládala smlouva.

Z hlediska prováděných prací byla podle Ing. Marka

Magerova nejnáročnější především první etapa stavby.

„Pracovali jsme při ní za plného provozu pokusné základny, kterou jsme museli přibližně v polovině přepažit dělicí

stěnou – na jedné straně probíhal výzkum a na druhé

stavební práce. Dílo nám přitom komplikovalo různé ve-

dení potrubí technologických plynů, které vědci používali,

a bylo proto neustále pod provozním tlakem. Za zmínku

stojí i potrubí vysokotlakého vodíku, kvůli kterému jsme

nemohli použít žádné ,jiskřivé nářadí‘. To znamenalo

zapomenout na uhlové brusky, vrtačky, sbíjecí kladiva

a de facto téměř na všechno elektrické náčiní,“ vzpomíná

Ing. Magerov. Velký problém představovaly také vibrace

od bouracích prací, které se monolitickými konstrukcemi

přenášely i do části, kde probíhal výzkum, a způsobovaly

rozkmitání vysoce citlivých laboratorních přístrojů.

Překvapení čekalo na stavbaře i při provádění mikropilot pro halovou vestavbu. Budova pokusné základny totiž

byla postavena za druhé světové války a tým Ing. Magerova se v její hlavní části provrtal do neznámých podzemních místností či chodeb, ke kterým neexistovala žádná

dokumentace. „Odkrytí prostoru, o němž stále nikdo neví,

k čemu sloužil, postup rekonstrukce naštěstí neovlivnilo,“

říká Ing. Magerov a dodává: „Závěrem chci poděkovat za

nápady, postřehy i pracovní nasazení, které vedly ke zdárnému dokončení obou litvínovských zakázek, všem kolegyním a kolegům, kteří se na projektu UniCRE podíleli.“

Rekonstrukce a rozšíření ČOV Poděbrady o novou biologickou linku

Termín stavby:

11/2014 – 03/2016

Dodavatel:

sdružení, Metrostav je lídr

Stavbyvedoucí:

Ing. Přemysl Socha

Přípravář:

Ing. Samuel Balcar

Základní parametr:

vzrůst z 24 600 EO na 38 200 EO

Zajímavost:

v místě stavební jámy asi 40 m od Labe

se nacházely zeminy kontaminované ropnými látkami,

které bylo nejdříve nutné zlikvidovat

„Původní ČOV byla postavena v devadesátých letech

minulého století podle francouzského projektu. Všechny

nádrže čistírny o výšce 6,5 m jsou nadzemní (foto č. 1),

což je neobvyklé, ale nám to vzhledem k blízkosti Labe

zjednodušilo práci. Nemuseli jsme totiž zřizovat stavební

jámu kompletně zajištěnou štětovnicemi kvůli vysoké

hladině podzemní vody,“ říká Ing. Brož.

Rekonstrukce a dostavba ČOV Městec Králové

Termín stavby:

10/2014 – 09/2015

Dodavatel:

sdružení, Metrostav je lídr

Stavbyvedoucí:

Ing. Přemysl Socha

Přípravář:

Ing. Samuel Balcar

Základní parametr:

vzrůst z 2650 EO na 4500 EO

„V Městci Králové jsme dokončili stavební rekonstrukci první linky ČOV a v současnosti probíhá její technologické vystrojování (foto č. 2). Dílo řídí stejný tým jako

u ČOV Poděbrady, obě stavby jsou totiž od sebe vzdáleny

jen asi 15 km,“ popisuje Ing. Brož.

1

Novostavba kanalizace Všestary

Termín stavby:

08/2014 – 09/2015

Stavbyvedoucí:

Martin Padevět

Přípravář:

Ing. Jaroslav Kubíček

Základní parametr: projekt zahrnuje vybudování 8,3 km

gravitační kanalizace, 1,3 km výtlačných řadů, 1,4 km

přípojek a 270 šachet

„Zakázku jsme získali v elektronické aukci a kanalizaci

stavíme v úzkých uličkách, navíc jako poslední z inženýrských sítí. Některé úseky provádíme v hloubce až 6 metrů,

přičemž poslední metr tvoří skalnaté podloží. Práce začaly

vloni v prosinci a v současné době jsme asi v polovině díla, takže dokončit zbývající část v klimaticky příznivějším

období by neměl být problém. Za zmínku stojí i fakt, že

veškeré potrubí bylo kvůli čerpání přidělených dotačních

prostředků nakoupeno a dovezeno na stavbu najednou už

na začátku stavby,“ dodává Ing. Brož.

Novostavby kanalizace a ČOV Svojetice

Termín stavby:

5/2015 – 10/2015

Dodavatel:

sdružení, Metrostav je člen

Stavbyvedoucí:

Martin Padevět

Přípravář:

Ing. Richard Biedermann

Základní parametr:

dvě linky, každá 745 EO

„Tuto zakázku provádí stejný tým jako kanalizaci

ve Všestarech. Ve Svojeticích musí ve velmi krátké době

postavit čistírnu odpadních vod a získat pro ni povolení

ke zkušebnímu provozu. Ihned po předání staveniště jsme

proto zahájili práce na přípravě pro betonáře z naší divize,

kteří zhotoví železobetonovou konstrukci ČOV. Ostatní

firmy ve sdružení, jehož jsme členem, provedou tlakovou

kanalizaci,“ uzavírá Ing. Brož.

Jiné týmy divize 6 v současné době pracují na téměř

dvacítce dalších vodohospodářských zakázek. Stavby

tohoto druhu v menším měřítku ještě budují divize 1 a 9.

Martina Vampulová, foto archiv divize

2

metrů je délka tunelu Ejpovice na železniční trati

Rokycany–Plzeň, kterou modernizuje sdružení firem

Metrostav a Subterra

TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Dálnice, letiště, silnice, stezky a parkoviště V

1

Metrostav_09_2014.indd 3

2

Jako poslední stroj představuje divize 4 mobilní čelisťový drtič, kterým vládne provoz dopravy a mechanizace vedený Mgr. Zdeňkem Kulhou.

Ve službách Metrostavu už rozdrtil více než milion tun

tvrdého kameniva od pískovce po žulu a různých jiných

materiálů určených k recyklaci. Má velkou účinnost

i v odhlinění materiálu vstupujícího do drticí tlamy.

NORDBERG LT 105

maximální výkon

350 t/h

vstupní otvor

1060 x 700 mm

délka odtahovacího pasu

10 m

Účinný a inteligentní stroj s nízkou provozní hladinou

hlučnosti a s počítačem, který nastavuje parametry

procesu tak, aby bylo dosaženo optimálních výsledků.

21.05.15 11:15