Strana 2

strana 2

Kdo chce, ten může

Ve středisku drobné a střední mechanizace divize 11

se od loňského listopadu objevuje na praxi student

Jakub Jirků z Jedličkova ústavu. Jeho pracovní výdrž

a samostatnost se neustále zvyšují.

Poprvé se Kuba v Horních Počernicích objevil vloni v listopadu, když podle svého přání a na doporučení Mgr. Markéty Purnochové z útvaru personálního marketingu nastoupil na brigádu do tamější půjčovny divize 11.

Až do letošního února tam i s asistentem dojížděl na čtyři

hodiny jednou za 14 dní. Zaměstnání v přátelském kolektivu se mu líbilo i dařilo, a proto se už v dubnu vrátil (foto

č. 1). Pomáhá reviznímu technikovi v kanceláři (foto č. 2),

v terénu sleduje testy čerpadla před nasazením (foto č. 3).

Za asistenčního doprovodu už pracuje šest hodin týdně.

To mu je však málo. Od září bude pokračovat, ale už sám.

Tranzitní program, který podporuje mladé lidi s tělesným

postižením v jejich přechodu z bezbariérové školy do dalšího života, mu pouze poskytne asistenta na pomoc při

dopravě do práce a zpět. Jinak bude díky přispění týmu

ergoterapeutek pracovat samostatně ze svého upraveného pracoviště (foto č. 4).

„Kuba pracuje stále efektivněji. Dokazuje, že každý

může být ve všech momentech života svobodný. Mýlíme se, pokud si myslíme, že to, kde se ocitáme nebo co

zrovna děláme, nemůžeme změnit. Když si však člověk

vytyčí cíl a jde mu vstříc, může se ubírat vlastní cestou

a naplňovat hodnoty, které jsou prospěšné nejen jemu,

ale i ostatním,“ říká vedoucí střediska Jiří Ešner, který už

s Kubou podepsal dohodu o pracovní činnosti (foto č. 5).

– red –, foto divize 11

PTÁME SE

Ing. Františka Kočího,

viceprezidenta Skupiny Metrostav

Sanace velké plavební komory v Brunsbüttelu

Pracovníci oddělení rekonstrukce a sanace staveb ze

společnosti BeMo Tunnelling (BeMo), která už tři roky

patří do Skupiny Metrostav, nedávno dokončili pro nás

suchozemce neobvyklý druh stavby. Od roku 2012 totiž v několika etapách prováděli sanaci zařízení velké

plavební komory v Brunsbüttelu, jež kousek za ústím

Labe spojuje Kielským kanálem (NOK) Severní moře

s Baltským. Tento průplav představuje nejdynamičtější

umělou vodní dopravní cestu na světě.

Dvě hlavní zděné plavební komory v Brunsbüttelu jsou

330 m dlouhé a 45 m široké (foto č. 1). Jejich hloubka

v závislosti na přílivu dosahuje 14–18 m. Na příslušných

vnějších portálech velkého zdymadla jsou jako uzavírací

mechanismus komory zabudována posuvná vrata opatřená spodním a horním podvozkem na kolečkovém principu.

Oba podvozky se pohybují na kolejnicových systémech,

které bylo zapotřebí v rámci rekonstrukce obnovit včetně

kolejí tak, aby plavební komora mohla být dále v provozu

až do naplánované velké údržby základů.

Projekt za téměř 9,5 milionu eur byl velmi náročný.

Kvůli extrémně špatné viditelnosti pod hladinou, kterou

způsobily naplaveniny, museli kolegové provádět práce

za podpory potápěčů (foto č. 2). V konstrukcích tu kromě jiného našel uplatnění ultravysokopevnostní beton

(UHPC) a odborníci museli vyvinout speciální metodu

vrtání přizpůsobenou pro práci pod vodou.

Úspěšné dokončení zakázky přineslo pracovníkům

BeMo důležité zkušenosti a umožnilo vznik dobré reference pro další plánovanou činnost v oblasti vodního

stavitelství v Německu. Zdař Bůh!

Kielský průplav (německy Nord-Ostsee-Kanal, NOK),

známý do roku 1948 jako Průplav císaře Viléma, je

98 km dlouhý vodní kanál v německé spolkové zemi

Šlesvicko-Holštýnsko, který prostřednictvím Labe

u Brunsbüttelu spojuje Severní moře s Baltským

mořem u Kielu. Použití průplavu zkracuje cestu kolem

Jutského poloostrova, kde leží Dánsko, o 460 km.

Stavba NOK začala v červnu 1887 nedaleko Kielu a více

než 9000 dělníkům trvalo osm let, než mohl 21. června

roku 1895 císař Vilém II. průplav otevřít. Podle údajů

z internetu se jedná o jednu z nejvytíženějších vodních

cest světa. V roce 2006 ji využilo více než 43 000 lodí,

v čemž nejsou započítána malá plavidla.

Robert Dostál, foto archiv BeMo

Průzkum spokojenosti zaměstnanců

V březnu proběhl v Metrostavu rozsáhlý průzkum spokojenosti zaměstnanců. Byl zaměřený na osm oblastí,

které se týkaly spokojenosti s vedením, s nadřízeným,

s přístupem k zaměstnancům, s komunikací, s atmosférou na pracovišti, s pracovními podmínkami, s odměnou a s osobním i profesním rozvojem, a doplněný

o oblast angažovanosti (motivace) a také identifikace

se společností (loajality).

Průzkum spokojenosti probíhal anonymně v průběhu

letošního března a zajišťoval jej externí dodavatel, společnost T&CC Online. Obsahoval 40 tvrzení rozdělených do

výše jmenovaných oblastí, u nichž mohli zaměstnanci vybrat odpověď na pětistupňové škále souhlasu/nesouhlasu

a měli také určit míru důležitosti položky. U každé oblasti

byl ponechán prostor pro komentář.

Průzkum měl vysokou návratnost, celkově odpovědělo 71 procent pracovníků (přesně 1944), z nichž bylo

483 dělníků a 1461 technicko-hospodářských zaměstnanců. Ti první odpovídali písemně, druzí prostřednictvím linku v e-mailu. Vysoký byl i počet doprovodných komentářů

– téměř dva tisíce, přesně 1944. Jejich charakter a délka

naznačují, že průzkum brali zaměstnanci Metrostavu

vážně. Míra návratnosti dotazníků se sice u jednotlivých

divizí lišila, všude ale přesáhla 60 procent. Průměrně se

návratnost v obdobných průzkumech spokojenosti u firem pohybuje mezi 60–70 procenty.

Výsledky nejlépe hodnocených položek zobrazuje připojený graf. Průzkum však poukázal také na méně uspokojující oblasti. Těm bude vedení společnosti dlouhodobě

věnovat svou pozornost.

Podrobnější výsledky průzkumu budou dostupné na

intranetu a zaměstnanci je v nejbližší době obdrží také

e-mailem. Výsledky průzkumu za jednotlivé divize budou

zaměstnancům prezentovány prostřednictvím personálních manažerů.

Vedení akciové společnosti Metrostav si váží odpovědí

a otevřenosti, se kterou zaměstnanci k průzkumu přistoupili, a zavazuje se, že se stejnou mírou vážnosti přistoupí

také k hledání řešení pro zvýšení jejich spokojenosti.

M gr. Tom á š Z áme č ní k , M B A

Nejlépe hodnocené položky v průzkumu spokojenosti zaměstnanců Metrostavu

Vím, jaká je náplň mé práce a co se ode mne očekává.

Vím, na koho se mohu obrátit, když potřebuji konkrétní informace.

Vnímám, že moje práce je pro Metrostav důležitá a smysluplná.

Kolegové, se kterými pracuji, dělají vše pro to, abychom odváděli dobrou práci.

V Metrostavu mám příležitost dělat práci, kterou umím nejlépe.

Metrostav_09_2016.indd 2

Nesouhlas

Neutrální hodnocení

Souhlas

Po každé valné hromadě nastává čas zveřejnit výsledky uplynulého období. O Metrostavu noviny informují

pravidelně. Mimo to, že je obratově největší firmou

českého stavebnictví, je však i řídící osobou koncernu,

jenž sdružuje 52 dalších společností. Následující řádky

proto patří celé Skupině Metrostav.

Jak byste Skupinu zjednodušeně představil?

Mimo Metrostavu jsou jejími nejvýznamnějšími členy

Subterra, BeMo Tunnelling, Metrostav Development,

Pragis, BES, Metrostav Slovakia, PK Doprastav a Doprastav Asfalt. K 31. prosinci 2015 Skupina celkem

zaměstnávala 5068 lidí, působila v 17 zemích, její konsolidovaný obrat za rok 2015 dosáhl 31,6 miliardy Kč a čistý

zisk překročil 590 milionů Kč. Výsledky odpovídaly plánu

a někde jej i překračovaly. Trvale se zvyšují, a to i u menších společností, jako je třeba SQZ.

Co je nejdůležitějším cílem Skupiny?

Klademe velký důraz na neustálé zlepšování technologií

a schopností v oblasti stavební výroby. Těší nás, že řada

projektů zejména Metrostavu vloni získala respektovaná

ocenění, a to i zahraniční, jako třeba Trojský most či lávka

v Čelákovicích. Skupina dnes působí v celém stavebním

cyklu. Částečně ovládá surovinovou základnu, provádí

všechny druhy komplikovaných staveb a zná technologie,

jež se v oboru vyskytují v oblasti podzemních staveb

(TBM, NRTM a Drill & Blast), zemních prací, železobetonových a ocelových konstrukcí i zakázek mostních či dopravních včetně železnice a krytů vozovek. Naši zaměstnanci například vloni vyrazili 4,6 km tunelů metodou TBM,

položili 152 km železničního svršku, vyrobili 600 tisíc tun

asfaltových směsí a zpracovali 261 tisíc m³ betonu. Pro

udržení konkurenceschopnosti jsme v roce 2015 investovali miliony korun do nejmodernějších strojů a vybavení.

Stále se mluví o tom, že podmínky pro podnikání

ve stavebnictví nejsou v České republice dobré…

Nedostatek velkých projektů na domácím trhu způsobil,

že Skupina přesunula část svých výrobních kapacit do zahraničí, kde v roce 2015 vytvořila víc než 30 % svého obratu. Společnost BeMo Tunnelling do něj přispěla zhruba

4,2 miliardy Kč a jejím největším projektem je výstavba

lehkého metra v Karlsruhe. Společně se snažíme podávat

nabídky zejména v Rakousku a Německu, abychom portfolio zakázek rozšířili. V Polsku se nám osvědčil důraz

na kvalitu projektových týmů. Divize 4 zde zvládla náročnou zakázku na modernizaci S8 ve Varšavě – ve velmi

dobré kvalitě, před termínem a s pochvalou investora.

Na Slovensku se divizím Metrostavu dařilo v segmentu

dopravních staveb, a to i proto, že tam působí Doprastav

Asfalt a PK Doprastav. Je tam perspektivní trh, na kterém

bychom se chtěli pohybovat na předních místech v oboru.

Skandinávie má z hlediska legislativy stabilní a předvídatelné prostředí, takže rizika, kterým tam čelíme, jsou převážně technická, a ta umíme vyloučit. Zvyšovat aktivitu

chceme i v Turecku a v Bělorusku.

Jak se dařilo či daří developerům?

Vloni jsme prodali asi 200 bytů u nás a stovku na Slovensku. V Praze máme největší bytový projekt Na Vackově,

kde se připravuje výstavba dalších domů s asi 700 byty.

V Bratislavě se nad očekávání dobře prodávají jednotky

z rezidenčního projektu CityPark Ružinov, kde je celkem

asi 550 bytů, loftů a ateliérů. Ještě letos začneme v Praze

stavět Palmovka Open Park, kde nabídneme 26 000 m²

kancelářských ploch. V Česku bychom se rádi zařadili

mezi první trojku největších developerů. Zatím jsme pátí.

Máte ještě čas zajít z kanceláře do provozu?

Snažím se pravidelně navštěvovat dceřiné společnosti

a jejich zakázky. Nechceme je totiž řídit pasivně přes čísla

či výkazy, ale aktivně. Pomáháme jim investičně i s rozvojovými programy a usilujeme o to, aby byly dobře vybavené strojně i personálně a na trhu mohli čelit konkurenci.

Kvalitní a kvalifikovaný personál je základem úspěchu.

Stavebnictví sice pracuje s velkými objemy, ale s nízkými

maržemi a jakákoliv chyba se promítá do jeho výsledků.

26.05.16 12:33