strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Islandský Norðfjarðargöng a finská Espoonlahti

Jeden vedoucí projektu z Metrostavu často řídí víc zakázek. Dosud ale žádný nevedl díla v různých státech.

Prvním se stal Ing. Aleš Gothard z provozu VNT tunely

divize 5, který k islandskému tunelu Norðfjörður dostal

na starost i zakázku ve Finsku. Jak ale říká, není na ně

sám: „Uvědomuji si, že to bude náročné. V obou zemích ale mám kolegy, kterým důvěřuji, a vím, že i beze

mne dokážou samostatně, dobře a rychle rozhodovat.“

Po prorážce více než 7,5 km dlouhého silničního tunelu

Norðfjörður začali vloni v září pracovníci divize 5 Island

postupně opouštět. Většinu dalších činností směřujících

k dokončení zakázky totiž měla provést firma Suðurverk,

místní partner Metrostavu ve sdružení, a subdodavatelé.

Jeden z nich, který zajišťoval betonáže a izolace, ale náhle

zkrachoval. Ing. Gothard k tomu říká: „Vzhledem k nepříjemným zkušenostem ze soudů s partnerem z předchozího islandského projektu Héðinsfjarðargöng jsme se při

náhradě zbankrotované společnosti snažili postupovat

velmi obezřetně a výměna trvala dlouho, abychom minimalizovali možnost nových sporů. Betonáže proto teprve

nedávno zahájili kolegové z našeho divizního provozu

mostů a železobetonových konstrukcí, kteří postaví šest

technologických místností, hloubený úsek při portálu

2

Eskifjörður a krátký hloubený tunel podcházející novou

komunikaci. V izolacích pokračuje společnost Renesco.“

V posledních dnech se tak počet zaměstnanců divize 5

v Eskifjörðuru opět zvyšuje. Kromě čtyř techniků z týmu

Ing. Gotharda už na Islandu pracuje i 13 betonářů a další

ještě dorazí. „Měli by zůstat asi do listopadu. Poté se už

naše zastoupení na Islandu zase zredukuje. I přes zdržení

zaviněné bankrotem subdodavatele by stavba měla být

hotová v termínu podle smlouvy, v září roku 2017.“

Druhá zakázka o více než dva tisíce kilometrů vzdušnou čarou dál na východojihovýchod v Helsinkách teprve

začíná. Ing. Gothard tam bude řídit výstavbu 2,77 km

dlouhých traťových tunelů s profilem 36,2 m2, stanice

metra Espoonlahti, rozpletu a dvou apendixů. Opět na to

divize 5 nebude sama, ale ve sdružení s jí dobře známým

partnerem – místní firmou DESTIA. Její zaměstnanci vybudují zařízení staveniště (foto č. 1, 2), provedou lomovou

ražbu ve stanici, vertikální šachty a zajistí odvoz více než

204 tisíc kubíků rubaniny.

Na Metrostav čekají ražby tunelů metodou Drill & Blast

– 15 390 m3/měsíčně, injektáže ze zhruba tisíce tun cementu, upevnění asi 91 000 m svorníků a stříkané betony.

Slovy Ing. Gotharda: „Extenzivní injektáže, nedostatek

času, dodržení limitů pro seizmická zatížení budov na povrchu, velmi náročný klient, podle geologické zprávy

časté poruchové zóny a nově poskládaná osádka. Ještě že

v Helsinkách bude působit jako hlavní stavbyvedoucí Ivan

Piršč, s nímž jsem ve stejném gardu razil také Norðfjörður

a kterého si velmi vážím.“ Do Finska se totiž vydají tuneláři, kteří na Islandu dodělávali definitivy, a doplní je nově

přijatí zaměstnanci, kteří ještě s prací Metrostavu v zahraničí nemají zkušenosti. Ale ani Ing. Piršč to nebude mít

jednoduché – musí jako vedoucí projektu dokončit ražbu

norského tunelu Joberg a dílo předat svému nástupci.

Fantova budova v Praze se mění i zvenku

Nejen po Praze se nachází celá řada objektů, kam se

v různých etapách pracovníci Metrostavu vracejí, aby

je dál rekonstruovali, rozšiřovali či jinak upravovali.

Jedno z takových míst, jež nese už poněkolikáté rukopis Metrostavu, je historická budova železniční stanice

Praha hlavní nádraží.

Po modernizaci odbavovací haly, která byla znovu

otevřena před pěti lety, se v průběhu roku 2013 zaměstnanci divize 9 pod vedením Ing. Michala Kaisera postarali

o vzkříšení Fantovy kavárny. Pod taktovku divize 3 prošla

obnovou i nádražní kolejiště a nástupiště. V současné době nad nimi provádí jiný tým divize 3 v čele s Ing. Janem

Krajdlem rekonstrukci zastřešení historické haly.

Kromě toho koncem února vztyčili další pracovníci

divize 9 lešení u střední části fasády historické Fantovy budovy (foto č. 1), aby památkově chráněné stavbě

vrátili i zvenku její původní krásu. „Čeká nás především

restaurování štukové i sochařské výzdoby a zeleného

obkladu, u kterého se budou muset vyrábět také repliky,

repase ocelových a truhlářských prvků a výměna klempířských částí i elektroinstalace,“ vypočítává stavbyvedoucí

Ing. Jaroslav Sýkora, který řídí práce na místě.

Opravu zahájili restaurátoři podrobným průzkumem

štukových a kamenných prvků fasády a oken i dveří.

1

Náročnými postupy zjistili, že v minulosti byly všechny

spáry mezi kamennými kvádry pískovcových věží přetřeny nevhodným asfaltovým nátěrem, jenž kámen poškodil.

Narušené jsou i plastiky na věžích, třeba křídla orlic, která

se uvolňují a hrozí pádem. „Bude u nich nutné šetrně odstranit asfaltový nátěr a vyrobit nové repliky křídel, s čímž

se původně nepočítalo,“ říká Ing. Sýkora. „V současné

době probíhají zkoušky čištění a odstraňování nesoudržných částí kamenné a štukové výzdoby a vedle toho běží

i průzkum zámečnických prvků, který odhalil špatný stav

ocelových konstrukcí kopulí věží,“ doplňuje.

Pro zachování historické hmoty bude povrch štukových i kamenných částí (foto č. 2) po očistění zpevněn.

Praskliny budou muset stavbaři injektovat a chybějící

části doplní novými. Na závěr bude potřeba provést

hydrofobizaci, která sníží kapilární nasákavost fasádních

prvků a přispěje k prodloužení jejich životnosti.

Obnovu zevního pláště středové části historické nádražní budovy by měl tým Ing. Jaroslava Sýkory dokončit

v únoru příštího roku. Zatím se zdá, že se mu to podaří

– i přes náročné podmínky na staveništi, které se nachází v těsné blízkosti magistrály a vedle frekventovaného

chodníku se zastávkami mnoha autobusů.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

2

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

–red–, foto archiv divize 5

Rozlehlá hala pro automobilku v Bratislavě

Divize 1 nedávno dosáhla dalšího úspěchu na Slovensku – tým Ing. Radovana Jaška začal v lednu

v jeho metropoli stavět montážní halu pro společnost

Volkswagen Slovakia. Jeho práce ve sdružení s firmou

INGSTEEL skončí příští rok na jaře a umožní výrobu

sportovně-užitkových vozů Porsche Cayenne.

„Neočekávám, že by naše stavba byla technologicky

komplikovaná. Hala má ale plochu kolem 90 000 m2 a výzvou proto zřejmě budou objemy jednotlivých prací. Intenzivněji se také budeme muset soustředit na koordinaci

našich činností s těmi, které přímo pro investora zajišťuje

dodavatel vnitřních rozvodů technologií,“ říká Ing. Jašek.

Jeho slova potvrzují parametry díla – hala s ustupujícím obdélníkovým půdorysem měří v nejdelší části kolem

550 m a v nejširší přes 210 m. Základem svislých nosných

prvků je 179 prefabrikovaných železobetonových sloupů

s průřezem až 1 × 1 m, délkami od 14,5 do 18,3 m a hmotností do 57 tun. Ve výrobní hale přesáhne světlá výška 9 m

a podlaha tu musí přenést plošné zatížení 5 t/m2. Navíc

musí odolat pojezdu vysokozdvižného vozíku.

„Dnes máme hotové výkopy i založení a provádíme železobetonové konstrukce, montujeme prefa sloupy, na ně

upevňujeme ocelové příhradové nosníky i trapézové plechy a skládáme střešní plášť (foto). Souběžně budujeme

ležatou kanalizaci,“ vypočítává Ing. Jašek. Po dokončení

haly a jejího administrativního a sociálního zázemí bude

v nové výrobně pracovat v jedné směně 400 zaměstnanců.

–red–, foto archiv stavby

Porsche Cayenne je pětisedadlové luxusní SUV

vyráběné od roku 2002 německou automobilkou

Porsche v Lipsku. Karoserie modelů jeho nejnovější

generace vzniká spolu se sesterskými vozy VW Touareg

v závodě firmy Volkswagen Slovakia v Devínské Nové

Vsi. V 1. čtvrtletí roku 2016 stoupl celosvětový prodej

automobilů Porsche Cayenne oproti stejnému období

předchozího roku o osm procent a celkem se jich

prodalo téměř 17,6 tisíce kusů. Slovensko se i díky

jejich produkci stalo další automobilovou velmocí.

Metrostav_09_2016.indd 3

Budovatel metra u stanice Chodov

V pražském metru nalezneme celou řadu uměleckých

děl, na něž jsme si již natolik zvykli, že už je ani nevnímáme. A nehraje přitom roli, zdali představují ty

nejlepší výtvarné projevy své éry nebo naopak umění

poplatné době a její ideologii. Prostě nám zevšedněly a staly se integrální součástí prostoru, v němž se

pohybujeme jaksi automaticky.

Jiný případ ale představují díla, která z našeho povědomí vymizela jen proto, že byla chybně interpretována,

což je i případ Budovatele, bronzové sochy nacházející

se poblíž vestibulu stanice Chodov. Tato plastika byla

již v době svého odhalení mylně považována za budovatele normalizační, tedy negativním étosem opředené

společnosti. Přitom její autor, akademický sochař František Radvan (*1922) své dílo zamýšlel jako poctu těm,

kteří na stavbě tohoto dopravního systému pracovali.

Zásadní změnu v interpretaci sochy zřejmě způsobilo

jak její realistické ztvárnění včetně atributů (montérky,

přilba a gumáky), tak i název stanice, u níž byla postavena. Původně nesla jméno Budovatelů; ve hře ale byl

i název Šesté pětiletky, neboť v roce 1980, kdy cyklus

ekonomického plánu dobíhal, byla právě tato stanice

uvedena do provozu. Autory jejího řešení jsou architekti

Jiří Dušek a Jan Marek, kteří stěny nástupiště obložili

12 tisíci keramických tvarovek v kombinaci vypuklých

a vydutých půlválců a v barvách krevní soli. Vyrobily

je Poštorenské keramické závody u Břeclavi a běžně se

používaly ke stavbám komínů.

Vraťme se ale zpět k Budovateli a jeho pojetí, které

vedle zadání determinovalo i autorovo školení a rovněž také zaměření. František Radvan je absolventem

pražské Akademie výtvarných umění, kde sochařství

vystudoval v ateliérech profesorů Jana Laudy a Karla

Pokorného. Tedy umělců tvořících v duchu realismu,

kteří Radvanovo dílo nejen ovlivnili, ale k realistickému

pojetí ho i nasměrovali. Je tudíž pochopitelné, že roku 1979, kdy umělec na plastice, jejímž předobrazem je

cínová socha Minéra (1978), začal pracovat, sáhl právě

po realistickém ztvárnění i typických atributech stavbařů. Jedině tak mohlo být totiž jeho dílo lépe srozumitelné

těm, jímž je zasvěceno.

Jakub Potůček

26.05.16 12:33