strana 2

Developerský koktejl

PTÁME SE

V areálu Palmovka Open Parku (foto č. 1) rostou díky

betonářům z divize 6 nosné konstrukce objektů PP3

a PP4. Kolegové z Metrostavu Development proto

18. května pozvali zástupce realitních kanceláří na neformální setkání, aby je informovali o současném stavu svého největšího komerčního projektu.

Nový generální ředitel Ing. Ondřej Buršík (foto č. 2)

makléřům představil nejen firmu, ale hlavně tým, který

má objekty na starost. Pronájmem komerčních nemovitostí se v něm zabývá Mgr. Jana Hüttelová (foto č. 3),

která v Realitním centru téměř denně klientům prezentuje

nabízené prostory. „Intenzivně jednáme s významnými

nájemci a doufáme, že v brzké době budeme moci potvrdit

prvního,“ říká. Po představení projektu se účastníci setkání vypravili na terasu PPII (foto č. 4), aby si z nadhledu

prohlédli stavbu (foto č. 5), kterou řídí tým Ing. Stanislava

Červeného z divize 3. Z ulice je vidět, že už postoupila do

pátého nadzemního podlaží (foto č. 6).

Ing. Davida Stříteského,

oblastního ředitele divize 9

Ing. Stříteský se po zániku regionální stavební firmy,

v níž pracoval 17 let, stal v únoru 2016 oblastním ředitelem pro Pardubický kraj. Za rok nato dostal jeho tým

na starost i kraj Královéhradecký.

1

Betonáži mostu Oparno předcházel výzkum

1

2

3

Na výstavbu obloukového mostu přes Oparenské údolí,

která měla proběhnout v chráněné krajinné oblasti, se

pracovníci divize 5 pečlivě připravovali. Představovala

pro ně velkou výzvu, protože tenkrát uplynulo již 30 let

od stavby posledního velkého betonového oblouku

mostu na našem území.

Poměrně masivní konstrukce oblouku betonovaná

po jednotlivých segmentech s vyvěšováním vyžadovala

přípravu složení betonu tak, aby vyvíjel malé hydratační

teplo a současně umožňoval dostatečně rychlý náběh

pevnosti kvůli přiměřeně rychlému postupu výstavby.

Takový beton byl vyvinut společně s TBG s tím, že bude

na stavbu dopravován z betonárny v Ústí nad Labem.

Před zahájením stavby ale byla velmi vypjatá situace,

neboť různé iniciativy s ohledem na ochranu přírody

hrozily omezováním nákladní dopravy v oblasti Českého

středohoří. Kdyby došlo k narušení dodávek betonu, byl

by ohrožen tehdy stanovený termín výstavby a pravděpodobně i kvalita betonové konstrukce. Proto bylo až téměř

na poslední chvíli rozhodnuto odebírat beton z betonárny

v Lovosicích, kde byla dopravní vzdálenost i riziko přerušení dopravy podstatně menší.

Na vývoj nových betonů v této betonárně už nebyl čas

a bylo nutné použít receptury v Lovosicích vyráběných

směsí, které už byly schválené ŘSD. Beton poměrně

vysoké pevnostní třídy C45/55 vyvíjel větší hydratační

teplo, než bylo únosné, což bylo mimo jiné ověřeno experimenty na velkých vzorcích na stavbě. Proto bylo nutné

hledat řešení, jak betonáž oblouku provést. Nakonec jsme

dospěli k vývoji chladicího zařízení, které odvádělo teplo

z konstrukce a umožnilo tak betonáž jednotlivých segmentů najednou i požadovanou rychlost výstavby.

Zařízení sestávalo ze systému chladicích trubek v jednotlivých segmentech (foto č. 1), nádrže s ledovou tříští

a řídicího zařízení (foto č. 2), které čerpalo chladnou vodu

do betonových segmentů, čímž se odvádělo přebytečné

teplo. Pro správnou funkci bylo nutné stanovit množství

chladicí vody, její teplotu, rychlost průtoku a dobu funkce

zařízení během betonáže. K tomu byly využity výsledky

měření teplot na vzorcích a numerické simulace. Zařízení

mělo dva okruhy – studený a teplý, dvě čerpadla a směšovací ventil. Jejich řízením bylo možné nastavit podmínky

tak, aby systém správně plnil svoji úlohu. Během betonáže oblouků pak byly měřeny teploty a tím se kontrolovala

funkčnost systému za provozu.

Vývoj, odzkoušení i využití chladicího zařízení při

betonáži oblouků obou směrových mostů probíhaly

ve spolupráci s odborníky z VUT Brno i ČVUT v Praze

a za podpory výzkumného centra CIDEAS. Realizace prokázala správnost navrženého řešení a oblouky mostu byly

dokončeny včas i ze zdánlivě méně vhodného betonu.

Přestože betonáž proběhla úspěšně, lze pro další stavby

doporučit spíše klasický přístup, volit vhodnější složení

betonu a podobná zařízení navrhovat až tehdy, pokud jiný

způsob snížení teplot při hydrataci betonu není možný.

prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.

2

kubíků čerstvé betonové směsi vyrobily 7. května 2017

mobilní betonárky divize 4 umístěné u MÚK Ostředek

a MÚK Psáře, čímž dosáhly denního rekordu.

4

Metrostav posiluje pozice v regionech

Stavební trh v České republice stále klesá, ze 459 mld. Kč v roce 2015 se vloni ještě o 27 miliard snížil. Meziroční

pokles zadaných veřejných zakázek v roce 2016 dosáhl 31,3 %. Obchodníci Metrostavu se proto stále víc zaměřují na vyhledávání projektů ze segmentu dopravní infrastruktury v zahraničí i drobnějších zakázek v regionech.

Procentuální rozdělení krajů podle výše finančních

objemů podaných nabídek (%)

5

6

Metrostav_09_2017.indd 2

Výběr zasmluvněných zakázek v zahraničí za rok 2016:

Rekonstrukce ul. Żołnierska, Warszawa

PL

Traťové tunely a stanice metra Espoonlahti

FI

Výstavba OD Prior, Martin

SK

Silniční obchvat města Kongsberg, 2 tunely N

Rekonstrukce ČOV, Brest

BY

Nákupní centrum Kaufland, Pezinok

SK

Most přes řeku Martwa Wisła, Gdaňsk

PL

Praha

22

Středočeský

17

Karlovarský

2

Plzeňský

5

Ústecký

12

Liberecký

3

Hradecký

4

Pardubický

3

Polsko

Vysočina

10

Chorvatsko

Jihočeský

6

Island

Jihomoravský

5

Norsko

Olomoucký

3

Finsko

3

Zlínský

1

Německo

3

Moravskoslezský

7

Bělorusko

Statistické údaje jsou převzaty ze SOI – systému

obchodních informací akciové společnosti Metrostav.

Počet podaných nabídek v zahraničí v roce 2016

Rakousko

Slovensko

5

1

2

5

4

1

100

V regionu, kde působíte, se Metrostavu v posledních

třech letech moc nedařilo. Jak situace vypadá dnes?

Pracujeme na čtyřech zakázkách a na tři další jsme právě

podepsali smlouvy. A protože je nás v zastoupení jen 14,

začínáme mít personální problémy. V Pardubicích sice

oblastní přípraváře z Metrostavu doplnili tři mí spolupracovníci z předchozího zaměstnání a po připojení královéhradecké kanceláře jsme získali dva další, ale můžeme

postavit jen jeden realizační tým. Vypomáhají nám proto

pražští kolegové. Máme i dva nové nástupy, ale potřebujeme tři až čtyři výrobní týmy. Chtěli bychom najít místní

lidi, protože znalost prostředí je stále důležitější. Už dnes

totiž zápasíme s nedostatkem výrobních kapacit. Sehnat

dobrého subdodavatele nebo řemeslníka je velký problém,

a proto hrají velkou roli i osobní kontakty a zkušenosti.

Příležitosti v obou krajích máte stejné?

Královéhradecký i Pardubický kraj jsou na tom z hlediska

možných zakázek stejně – špatně. V sektoru veřejných

zakázek je situace opravdu tristní, a když už se nějaká

zakázka objeví, její výsledná cena je za hranicí zdravého

rozumu a proveditelnosti. Naštěstí se nám daří u soukromých investorů a v tom vidím i budoucnost. Musíme být

v regionu opět vidět a mít stavby a dobré reference.

Na jakých zakázkách teď pracujete?

V Peci pod Sněžkou staví tým Ing. Filipa Křesťana

Apartmány sv. Vavřince. V Černožicích přestavuje tým

Ing. Jaroslava Sýkory domov důchodců. V Hradci buduje

tým Ing. Pavla Trojana bytový komplex Medium park,

v České Třebové končí tým vedený hlavním stavbyvedoucím Ing. Davidem Hlaváčem stavbu logistického centra.

Které budou ty právě zahajované projekty?

Jsou to dvě zakázky pro jednoho investora v horském

středisku Dolní Morava. Postavíme apartmánový dům

a ubytovnu pro zaměstnance a na sjezdovce Apres Ski –

hygienické zařízení s občerstvením. Měl by se tam přesunout tým Ing. Hlaváče, musíme ho ale doplnit. Další novou

stavbou je AOC Ptáček v Hradci Králové.

Liší se vaše současná práce od té předchozí?

Stavařina je jen jedna, ať je struktura firmy, jaká chce.

Vždy řešíte na stavbě podobné problémy s jediným záměrem dokončit stavbu kvalitně, v čase, s ekonomickým

efektem a přitom ještě vyhovět investorovi. V Metrostavu

je výhodou, že jako velká společnost má spoustu referencí

a vyšší finanční garance než firma s necelou stovkou zaměstnanců, u níž jsem pracoval dřív. Můžeme se tak zúčastnit téměř jakékoliv soutěže. Máme k dispozici detailně

zpracované předpisy, postupy, BOZP a výborné technické

zázemí. Když potřebujeme, pomohou nám specialisté

z centrály třeba se zakládáním, statikou či s posouzením

projektu. Technické znalosti a kvalita drtivé většiny kolegů

je veliká. Horší to je někdy s pružností v rozhodování nebo

s použitím jiného postupu, než jsou dlouhodobé zvyklosti.

U velké firmy to ale asi jinak nejde. Co mě však překvapilo,

je vnitřní soutěžení mezi divizemi. Systém obchodních

informací přitom funguje přesně, je to úžasná databáze

informací. Nenarazil jsem zatím na nic, o čem by se v něm

nevědělo. Jen kdybychom se dokázali rychleji dohodnout,

co kdo bude dělat, aby nám neutíkaly zakázky ke konkurenci jen proto, že se nedomluvíme či se zakázkami obchodujeme mezi s sebou. Patříme přece všichni do jedné

firmy, a proto ať raději získá zakázku jiná divize než nikdo.

Jak dnes vnímáte vaše oblastní zastoupení?

Úkolem vedoucího je skloubit lidi tak, aby každý mohl

odvádět maximum práce v oblasti, kterou umí nejlépe. Říkám, že kolektiv je jako hodinový strojek – každé kolečko

je jinak velké, má jiné zoubky a je podstatné poskládat vše

tak, aby celek fungoval. Důležité jsou i přátelské vztahy

či příjemná pracovní atmosféra. Věřím, že je u nás máme,

a to pokládám za dobrý základ fungování naší oblasti.

24.05.17 10:10