strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Starou školku nahradí moderní pavilony
1
Stavbaři divize 6 se na jaře přesunuli na Vysočinu, a to
konkrétně na staveniště na okraji Pacova. V areálu Za
Branou dělníci nejdřív zbourali starou a nevyhovující
mateřskou školu, aby ji mohli nahradit zařízením pro
větší počet dětí, které bude odpovídat současným
technickým normám i požadavkům moderní výuky.
Novou školku s kapacitou 120 míst vytvoří hlavní dvoupodlažní budova s pěti přízemními pavilony. Předškoláci se do komplexu vrátí do podzimu příštího roku.
Metrostav získal zakázku ve sdružení s firmou Hora,
která zajišťuje některé demoliční a zemní práce. „Můžeme
využít jejich techniku a také znalost místního prostředí.
Obojí by mělo pomoci k urychlení a také snížení nákladů
stavby,“ říká vedoucí projektu Ing. Jana Stejskalová.
Bourací a vyklízecí práce začaly v březnu. V květnu přišla na řadu demolice opláštění původních objektů, která
kvůli obsahu azbestových vláken probíhala v uzavřeném
kontrolovaném pásmu. Dnes tým divize 6 potřebuje, aby
se co nejrychleji vyjasnil způsob založení objektů na neúnosné vrstvě navážky, jež se nachází pod větší částí
areálu, aby se mohlo začít stavět. Tým divize 6, který jako
generální dodavatel řídí a koordinuje veškeré práce, se tu
bude muset vyrovnat i s nedostatkem dílčích subdodavatelů a místních řemeslníků.
Stavbyvedoucí Ing. Marek Jiřík očekává, že veřejnost
bude dílo pozorně sledovat. Pro pětitisícové město jde
totiž o významnou akci. Na investici za téměř 80 milionů
korun získalo v těžké konkurenci ostatních žadatelů vůbec
nejvyšší příspěvek z evropských dotací.
Děti z Pacova a okolí se mají na co těšit
Rozlehlý pozemek školky Za Branou se nachází severně
od centra obce. Původní objekty vybudované v roce 1979
byly ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukce
by podle představitelů města byla velmi nákladná.
Nové pavilony spojí s hlavní budovou (vizualizace č. 1)
zastřešená chodba a díky jejich rozmístění – v kolmém
směru proti sobě – mezi nimi vzniknou polouzavřené
prostory (vizualizace č. 2). Ty mají stejně jako rozsáhlá
zahrada s herními prvky a altánem vytvořit atraktivní místo pro pobyt dětí. Součástí areálu bude i dopravní hřiště
a parkoviště pro větší počet vozů. S předáním hotového
díla se počítá do července příštího roku.
–br–, vizualizace Vyšehrad atelier
Divize 6 opět prodloužila vltavskou vodní cestu
„Stavba v Hněvkovicích se od našich předchozích vodohospodářských děl lišila nejen tím, že jsme plavební
komoru budovali na jezu uprostřed řečiště a ne u břehu, jak je běžné, ale i prudkým kolísáním průtoku vody.
Za pár minut se třeba z nuly zvedl na 60 m³ za sekundu
– podle toho, kolik elektřiny potřeboval vyrobit ČEZ
v MVE na Hněvkovické přehradě. Že pod ní v korytě
pracujeme, totiž nikoho nezajímalo,“ říká vedoucí projektu Jan Prokeš z jihočeského zastoupení divize 6.
Divize 6 v Hněvkovicích přestavěla polovinu asi 100m
pevného jezu na moderní vodohospodářské dílo s 12m
pohyblivým jezem, plavební komorou (PK) a víceúčelovým koridorem se dvěma nízkými klapkami pro migraci
ryb, převádění povodňových průtoků a průjezd vodáků
(foto č. 1). Vše ovládá nový řídicí systém z velína PK.
K tomuto hlavnímu úkolu se vázaly ještě tři další –
výstavba dolní rejdy PK Hněvkovice a zajištění plavebních
hloubek ve zdrži vodního díla Kořensko a ve zdrži jezu
2
Hněvkovice. Divize 6 při celé zakázce už poněkolikáté
spolupracovala ve sdružení s firmou Zakládání staveb,
jejíž zaměstnanci měli na starost založení a vybudování
ochranných jímek. Stavbu, kterou v prosinci roku 2014
zahájil projektový tým pod vedením Jaroslava Jedličky,
začal zhruba za rok řídit Jan Prokeš. V té době byla hotová
jen asi z 15–20 % a technici řešili založení objektů, jejichž
železobetonové konstrukce pak provedli betonáři divize 6.
Koryto řeky není pro stavbu ideální
„Nejsložitější bylo vybudovat stavební jámu pro výstavbu
plavební komory,“ říká Jan Prokeš. „Kromě toho, že byla
uprostřed řeky, která nám několikrát ukázala, co dokáže,
zde byla velmi různorodá geologie. Pro rozrušení horniny
jsme museli použít nevýbušnou směs Cevamit, se kterou
jsem se do té doby nesetkal. Hrozily tu sesuvy kamenných
bloků a v jedné chvíli dokonce celkový kolaps stavební
jámy. Její utěsnění proti vodě a zajištění stěn bylo velmi
obtížné, geolog byl na stavbě snad každý týden,“ dodává.
Do provozu byla PK Hněvkovice uvedena 20. května.
Slavnostního otevření díla, jež Vltavskou vodní cestu prodloužilo o více než 13 km, se mezi jinými zúčastnil ministr
dopravy Dan Ťok a ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc (foto č. 2).
„Chtěl bych poděkovat všem, kdo na projektu pracovali nebo se podíleli na jeho přípravě. Díky nim i stavbám
na Vltavě od Českých Budějovic až po vodní dílo Kořensko, kde dnes modernizujeme horní a dolní rejdu plavební
komory, jsem si rozšířil obzory, zlepšil kvalifikaci a hlavně
našel spoustu přátel,“ uzavírá Jan Prokeš.
–red–, foto Jiří Luxík
Pět staveb ve čtyřech jaderných elektrárnách
Provoz Jádro, který vede Ing. Jiří Husárik, Ph.D., z divize 8 se rozšířil na 15 techniků a dnes pracuje na Slovensku na dvou zakázkách v elektrárně Mochovce
(EMO) a na jednom projektu v Jaslovských Bohunicích.
V tuzemských Dukovanech (EDU) se jeho stavba prvně
týká primárního okruhu elektrárny. V kontrolovaném
pásmu provádí i úpravy zabezpečení v Temelíně (ETE).
V Jaslovských Bohunicích má Jadrová a vyraďovacia
spoločnosť (JAVYS) na starost likvidaci elektrárny V-1.
Pracovníci divize 8 tam vysoutěžili zakázku na projekt
a provedení její modifikace. Po odsouhlasení navržených
postupů a získání licencí od Úřadu jaderného dozoru
Slovenska by tu mohli už v září začít upravovat kabeláž
a vzduchotechniku a montovat stáčecí stanici ionexů tak,
aby i po demolici V-1 mohl spolehlivě fungovat sklad vyhořelého paliva, který je její součástí. Zůstane totiž v provozu nejen pro vedlejší provozovanou EBO, ale i pro EMO.
V Mochovcích kolegové provádějí dvě z řady staveb
na seizmické zodolnění elektrárny. EMO totiž dnes musí
Metrostav_09_2017.indd 3
odolat seizmické aktivitě odpovídající stupni 5,5 Richterovy škály. První dílo se týká administrativní budovy, konkrétně jediného krytu, ze kterého lze EMO řídit na místě
v případě havárie. „Za plného provozu tu mezi jiným ztužujeme nosné konstrukce, měníme či doplňujeme některé
výplně otvorů, třeba plynotěsné dveře, a budujeme venkovní kontejner pro vzduchotechniku,“ říká Ing. Husárik.
Druhý projekt řeší zesílení suterénních konstrukcí
a pevnější ukotvení šesti nádrží na demineralizovanou
vodu, které tvoří tzv. superhavarijní napájení, tedy třetí
záložní systém pro dochlazení reaktoru v případě nehody.
Všechny projekty na Slovensku řídí Ing. Zdeněk Adamec.
Práce v kontrolovaném pásmu je náročnější
V Česku tým Ing. Husárika zajišťoval projekt na opravu
hydroizolace vrchní vrstvy střešních plášťů téměř všech
objektů EDU (foto) s celkovou plochou 70 000 m2. K jejich
rekonstrukci, která už probíhá, patří i zlepšení bezpečnostních prvků střech a podtlaková dešťová kanalizace.
Vzhledem k tomu, že vede i přes primární úsek, kolegové
se tak poprvé pohybují i v kontrolovaném pásmu reaktorového bloku, navíc za plného provozu jaderného zařízení.
Obdobně pracují i v ETE, kde provádějí výměnu dveří
a upravují TSFO (technický systém fyzické ochrany).
Jednodušeji popsáno – doplňují bezpečnostní zařízení,
jež monitorují přístup osob do primárního okruhu.
„Jsem rád, že vedení divize i firmy podporuje rozvoj
našeho provozu. Vzhledem k tomu, že v následujících
letech budou stoupat požadavky na likvidaci vysloužilých
jaderných elektráren, pokládám sbírání zkušeností v tomto oboru za velmi důležité,“ uzavírá Ing. Husárik.
1
2
Důležité, ale neviditelné stavby po celé Praze
Pražská vodohospodářská společnost (PVS) spravuje v metropoli přes 3440 km vodovodů a 3500 km kanalizace.
Stáří některých jejich částí přitom sahá do začátku 20. století. Proto také divize 1, konkrétně středisko vodovodů
a kanalizací pod vedením Jiřího Nováka, v současné době pracuje pro PVS na rekonstrukci či výstavbě těchto
nezbytných sítí po celém městě (mapa), další zakázku provádí pro sdružení firem Čermák a Hrachovec a Pragis.
1. U plynárny – rekonstrukce kanalizace a vodovodu
Termín stavby: 7/2015 – 5/2017
Stavbyvedoucí: Svatobor Saller
V průběhu stavby bylo nutné upravit realizační dokumentaci kvůli jejímu křížení a souběhu s vodovodním řadem,
který nešlo přeložit. Během tří měsíců tu v souběhu vznikl
i nový vodovodní řad v délce 1500 metrů.
2. Belgická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu
Termín stavby: 3/2016 – 8/2017
Stavbyvedoucí: Ing. Stanislaw Rybczyński
Rekonstrukce vodovodního řadu z roku 1884. V místě se
mimo jiné nacházejí dvě školy, proto musela být přijata
opatření pro co nejmenší omezení místních obyvatel.
3. Pod Rybníčkem – rekonstrukce vodovodu
Termín stavby: 7/2016 – 8/2017
Stavbyvedoucí: Lukáš Svoboda
Rekonstrukce řadu z roku 1957 se provádí otevřeným výkopem i bezvýkopově a za provozu zařízení. Během stavby
zajišťuje zásobování provizorní obtok, případně původní
potrubí po úsecích s využitím stávajícího zokruhování.
4. Hrdlořezy – rekonstrukce čerpací stanice
Termín stavby: 6/2016 – 10/2017
Stavbyvedoucí: Ing. Aleš Blažek
Při modernizaci stavbaři za provozu vymění čerpadla na
sání a výtlak včetně potrubí. Odstávka tu byla jen třídenní
a neměla žádný vliv na provoz sítí. Rekonstrukce se týká
také přilehlých vodovodních a kanalizačních řadů.
5. Branická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu
Termín stavby: 6/2016 – 4/2018
Stavbyvedoucí: Lukáš Svoboda
Rekonstrukce vodovodních řadů z let 1910 až 1968 v celkové délce 1264,4 m, kanalizace v celkové délce 1056 m.
7. Na Farkáně – výstavba nové kanalizace
Termín stavby: 7/2016 – 11/2017
Stavbyvedoucí: Marek Daněček
Stavbaři vybudují 768 metrů kanalizace s 18 přípojkami.
„Po celou dobu výstavby se potýkáme se souběžně vedeným neznámým, pravděpodobně vojenským kabelovým
vedením, které není možné přeložit ani narušit. Trasu
kanalizace bylo proto nutné změnit,“ upřesňuje Jiří Novák.
8. Vršovická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu
Termín stavby: 5/2017 – 5/2018
Stavbyvedoucí: Svatobor Saller
Část pokládky nového vodovodního řadu museli stavbaři
provést již loni jako nultou etapu, protože se nachází vedle
tramvajové trati, která v současné době prochází rekonstrukcí. Letos ještě stavba nebyla plně zahájena.
9. Osiková – rekonstrukce kanalizace pro sdružení
Termín stavby: 5/2017 – 10/2017
Stavbyvedoucí: Ing. Stanislaw Rybczyński
Tým Jiřího Nováka převzal stavbu od kolegů ze střediska
podzemí, kteří loni vyrazili a postavili hlavní stoku. Teď je
na ni nutné hornicky připojit 17 přípojek a uličních vpustí.
Stavbu komplikují stížnosti obyvatel na hluk a menší počet parkovacích míst i špatná dopravní obslužnost v okolí.
„Mohlo by se zdát, že některé naše stavby trvají neúměrně
dlouho. Jsme ale často omezováni úřady, zejména odbory
dopravy jednotlivých městských částí či magistrátu, které
při vydávaní souhlasných stanovisek pro zábory a uzavírky upřednostňují jiné, důležitější investiční akce a rekonstrukce, například tramvajových tratí,“ uzavírá Jiří Novák.
Martina Vampulová
3
6. Na Poříčí – rekonstrukce kanalizace i s pomocí ražeb
Termín stavby: 7/2016 – 7/2017
Stavbyvedoucí: Marek Daněček
„Práce na ražbách probíhaly ve ztížených geologických
podmínkách pod tramvajovou tratí a vyzdívání nové kanalizace provádíme za plné funkčnosti stoky o rozměrech
60/110 cm. Dělnicí pracují ve stísněných podmínkách vyraženého profilu, který není o moc větší než nová stoka.
Injektáže a zednické opravy původní stoky pak probíhají
zevnitř, a to za jejího plného provozu,“ uvádí Jiří Novák.
6
4 9
2
8
7
5
1
24.05.17 10:11