Metrostav a.s.

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Starou školku nahradí moderní pavilony

Stavbaři divize 6 se na jaře přesunuli na Vysočinu, a to

konkrétně na staveniště na okraji Pacova. V areálu Za

Branou dělníci nejdřív zbourali starou a nevyhovující

mateřskou školu, aby ji mohli nahradit zařízením pro

větší počet dětí, které bude odpovídat současným

technickým normám i požadavkům moderní výuky.

Novou školku s kapacitou 120 míst vytvoří hlavní dvoupodlažní budova s pěti přízemními pavilony. Předškoláci se do komplexu vrátí do podzimu příštího roku.

Metrostav získal zakázku ve sdružení s firmou Hora,

která zajišťuje některé demoliční a zemní práce. „Můžeme

využít jejich techniku a také znalost místního prostředí.

Obojí by mělo pomoci k urychlení a také snížení nákladů

stavby,“ říká vedoucí projektu Ing. Jana Stejskalová.

Bourací a vyklízecí práce začaly v březnu. V květnu přišla na řadu demolice opláštění původních objektů, která

kvůli obsahu azbestových vláken probíhala v uzavřeném

kontrolovaném pásmu. Dnes tým divize 6 potřebuje, aby

se co nejrychleji vyjasnil způsob založení objektů na neúnosné vrstvě navážky, jež se nachází pod větší částí

areálu, aby se mohlo začít stavět. Tým divize 6, který jako

generální dodavatel řídí a koordinuje veškeré práce, se tu

bude muset vyrovnat i s nedostatkem dílčích subdodavatelů a místních řemeslníků.

Stavbyvedoucí Ing. Marek Jiřík očekává, že veřejnost

bude dílo pozorně sledovat. Pro pětitisícové město jde

totiž o významnou akci. Na investici za téměř 80 milionů

korun získalo v těžké konkurenci ostatních žadatelů vůbec

nejvyšší příspěvek z evropských dotací.

Děti z Pacova a okolí se mají na co těšit

Rozlehlý pozemek školky Za Branou se nachází severně

od centra obce. Původní objekty vybudované v roce 1979

byly ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukce

by podle představitelů města byla velmi nákladná.

Nové pavilony spojí s hlavní budovou (vizualizace č. 1)

zastřešená chodba a díky jejich rozmístění – v kolmém

směru proti sobě – mezi nimi vzniknou polouzavřené

prostory (vizualizace č. 2). Ty mají stejně jako rozsáhlá

zahrada s herními prvky a altánem vytvořit atraktivní místo pro pobyt dětí. Součástí areálu bude i dopravní hřiště

a parkoviště pro větší počet vozů. S předáním hotového

díla se počítá do července příštího roku.

–br–, vizualizace Vyšehrad atelier

Divize 6 opět prodloužila vltavskou vodní cestu

„Stavba v Hněvkovicích se od našich předchozích vodohospodářských děl lišila nejen tím, že jsme plavební

komoru budovali na jezu uprostřed řečiště a ne u břehu, jak je běžné, ale i prudkým kolísáním průtoku vody.

Za pár minut se třeba z nuly zvedl na 60 m³ za sekundu

– podle toho, kolik elektřiny potřeboval vyrobit ČEZ

v MVE na Hněvkovické přehradě. Že pod ní v korytě

pracujeme, totiž nikoho nezajímalo,“ říká vedoucí projektu Jan Prokeš z jihočeského zastoupení divize 6.

Divize 6 v Hněvkovicích přestavěla polovinu asi 100m

pevného jezu na moderní vodohospodářské dílo s 12m

pohyblivým jezem, plavební komorou (PK) a víceúčelovým koridorem se dvěma nízkými klapkami pro migraci

ryb, převádění povodňových průtoků a průjezd vodáků

(foto č. 1). Vše ovládá nový řídicí systém z velína PK.

K tomuto hlavnímu úkolu se vázaly ještě tři další –

výstavba dolní rejdy PK Hněvkovice a zajištění plavebních

hloubek ve zdrži vodního díla Kořensko a ve zdrži jezu

Hněvkovice. Divize 6 při celé zakázce už poněkolikáté

spolupracovala ve sdružení s firmou Zakládání staveb,

jejíž zaměstnanci měli na starost založení a vybudování

ochranných jímek. Stavbu, kterou v prosinci roku 2014

zahájil projektový tým pod vedením Jaroslava Jedličky,

začal zhruba za rok řídit Jan Prokeš. V té době byla hotová

jen asi z 15–20 % a technici řešili založení objektů, jejichž

železobetonové konstrukce pak provedli betonáři divize 6.

Koryto řeky není pro stavbu ideální

„Nejsložitější bylo vybudovat stavební jámu pro výstavbu

plavební komory,“ říká Jan Prokeš. „Kromě toho, že byla

uprostřed řeky, která nám několikrát ukázala, co dokáže,

zde byla velmi různorodá geologie. Pro rozrušení horniny

jsme museli použít nevýbušnou směs Cevamit, se kterou

jsem se do té doby nesetkal. Hrozily tu sesuvy kamenných

bloků a v jedné chvíli dokonce celkový kolaps stavební

jámy. Její utěsnění proti vodě a zajištění stěn bylo velmi

obtížné, geolog byl na stavbě snad každý týden,“ dodává.

Do provozu byla PK Hněvkovice uvedena 20. května.

Slavnostního otevření díla, jež Vltavskou vodní cestu prodloužilo o více než 13 km, se mezi jinými zúčastnil ministr

dopravy Dan Ťok a ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc (foto č. 2).

„Chtěl bych poděkovat všem, kdo na projektu pracovali nebo se podíleli na jeho přípravě. Díky nim i stavbám

na Vltavě od Českých Budějovic až po vodní dílo Kořensko, kde dnes modernizujeme horní a dolní rejdu plavební

komory, jsem si rozšířil obzory, zlepšil kvalifikaci a hlavně

našel spoustu přátel,“ uzavírá Jan Prokeš.

–red–, foto Jiří Luxík

Pět staveb ve čtyřech jaderných elektrárnách

Provoz Jádro, který vede Ing. Jiří Husárik, Ph.D., z divize 8 se rozšířil na 15 techniků a dnes pracuje na Slovensku na dvou zakázkách v elektrárně Mochovce

(EMO) a na jednom projektu v Jaslovských Bohunicích.

V tuzemských Dukovanech (EDU) se jeho stavba prvně

týká primárního okruhu elektrárny. V kontrolovaném

pásmu provádí i úpravy zabezpečení v Temelíně (ETE).

V Jaslovských Bohunicích má Jadrová a vyraďovacia

spoločnosť (JAVYS) na starost likvidaci elektrárny V-1.

Pracovníci divize 8 tam vysoutěžili zakázku na projekt

a provedení její modifikace. Po odsouhlasení navržených

postupů a získání licencí od Úřadu jaderného dozoru

Slovenska by tu mohli už v září začít upravovat kabeláž

a vzduchotechniku a montovat stáčecí stanici ionexů tak,

aby i po demolici V-1 mohl spolehlivě fungovat sklad vyhořelého paliva, který je její součástí. Zůstane totiž v provozu nejen pro vedlejší provozovanou EBO, ale i pro EMO.

V Mochovcích kolegové provádějí dvě z řady staveb

na seizmické zodolnění elektrárny. EMO totiž dnes musí

Metrostav_09_2017.indd 3

odolat seizmické aktivitě odpovídající stupni 5,5 Richterovy škály. První dílo se týká administrativní budovy, konkrétně jediného krytu, ze kterého lze EMO řídit na místě

v případě havárie. „Za plného provozu tu mezi jiným ztužujeme nosné konstrukce, měníme či doplňujeme některé

výplně otvorů, třeba plynotěsné dveře, a budujeme venkovní kontejner pro vzduchotechniku,“ říká Ing. Husárik.

Druhý projekt řeší zesílení suterénních konstrukcí

a pevnější ukotvení šesti nádrží na demineralizovanou

vodu, které tvoří tzv. superhavarijní napájení, tedy třetí

záložní systém pro dochlazení reaktoru v případě nehody.

Všechny projekty na Slovensku řídí Ing. Zdeněk Adamec.

Práce v kontrolovaném pásmu je náročnější

V Česku tým Ing. Husárika zajišťoval projekt na opravu

hydroizolace vrchní vrstvy střešních plášťů téměř všech

objektů EDU (foto) s celkovou plochou 70 000 m2. K jejich

rekonstrukci, která už probíhá, patří i zlepšení bezpečnostních prvků střech a podtlaková dešťová kanalizace.

Vzhledem k tomu, že vede i přes primární úsek, kolegové

se tak poprvé pohybují i v kontrolovaném pásmu reaktorového bloku, navíc za plného provozu jaderného zařízení.

Obdobně pracují i v ETE, kde provádějí výměnu dveří

a upravují TSFO (technický systém fyzické ochrany).

Jednodušeji popsáno – doplňují bezpečnostní zařízení,

jež monitorují přístup osob do primárního okruhu.

„Jsem rád, že vedení divize i firmy podporuje rozvoj

našeho provozu. Vzhledem k tomu, že v následujících

letech budou stoupat požadavky na likvidaci vysloužilých

jaderných elektráren, pokládám sbírání zkušeností v tomto oboru za velmi důležité,“ uzavírá Ing. Husárik.

Důležité, ale neviditelné stavby po celé Praze

Pražská vodohospodářská společnost (PVS) spravuje v metropoli přes 3440 km vodovodů a 3500 km kanalizace.

Stáří některých jejich částí přitom sahá do začátku 20. století. Proto také divize 1, konkrétně středisko vodovodů

a kanalizací pod vedením Jiřího Nováka, v současné době pracuje pro PVS na rekonstrukci či výstavbě těchto

nezbytných sítí po celém městě (mapa), další zakázku provádí pro sdružení firem Čermák a Hrachovec a Pragis.

1. U plynárny – rekonstrukce kanalizace a vodovodu

Termín stavby: 7/2015 – 5/2017

Stavbyvedoucí: Svatobor Saller

V průběhu stavby bylo nutné upravit realizační dokumentaci kvůli jejímu křížení a souběhu s vodovodním řadem,

který nešlo přeložit. Během tří měsíců tu v souběhu vznikl

i nový vodovodní řad v délce 1500 metrů.

2. Belgická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu

Termín stavby: 3/2016 – 8/2017

Stavbyvedoucí: Ing. Stanislaw Rybczyński

Rekonstrukce vodovodního řadu z roku 1884. V místě se

mimo jiné nacházejí dvě školy, proto musela být přijata

opatření pro co nejmenší omezení místních obyvatel.

3. Pod Rybníčkem – rekonstrukce vodovodu

Termín stavby: 7/2016 – 8/2017

Stavbyvedoucí: Lukáš Svoboda

Rekonstrukce řadu z roku 1957 se provádí otevřeným výkopem i bezvýkopově a za provozu zařízení. Během stavby

zajišťuje zásobování provizorní obtok, případně původní

potrubí po úsecích s využitím stávajícího zokruhování.

4. Hrdlořezy – rekonstrukce čerpací stanice

Termín stavby: 6/2016 – 10/2017

Stavbyvedoucí: Ing. Aleš Blažek

Při modernizaci stavbaři za provozu vymění čerpadla na

sání a výtlak včetně potrubí. Odstávka tu byla jen třídenní

a neměla žádný vliv na provoz sítí. Rekonstrukce se týká

také přilehlých vodovodních a kanalizačních řadů.

5. Branická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu

Termín stavby: 6/2016 – 4/2018

Stavbyvedoucí: Lukáš Svoboda

Rekonstrukce vodovodních řadů z let 1910 až 1968 v celkové délce 1264,4 m, kanalizace v celkové délce 1056 m.

7. Na Farkáně – výstavba nové kanalizace

Termín stavby: 7/2016 – 11/2017

Stavbyvedoucí: Marek Daněček

Stavbaři vybudují 768 metrů kanalizace s 18 přípojkami.

„Po celou dobu výstavby se potýkáme se souběžně vedeným neznámým, pravděpodobně vojenským kabelovým

vedením, které není možné přeložit ani narušit. Trasu

kanalizace bylo proto nutné změnit,“ upřesňuje Jiří Novák.

8. Vršovická – rekonstrukce kanalizace a vodovodu

Termín stavby: 5/2017 – 5/2018

Stavbyvedoucí: Svatobor Saller

Část pokládky nového vodovodního řadu museli stavbaři

provést již loni jako nultou etapu, protože se nachází vedle

tramvajové trati, která v současné době prochází rekonstrukcí. Letos ještě stavba nebyla plně zahájena.

9. Osiková – rekonstrukce kanalizace pro sdružení

Termín stavby: 5/2017 – 10/2017

Stavbyvedoucí: Ing. Stanislaw Rybczyński

Tým Jiřího Nováka převzal stavbu od kolegů ze střediska

podzemí, kteří loni vyrazili a postavili hlavní stoku. Teď je

na ni nutné hornicky připojit 17 přípojek a uličních vpustí.

Stavbu komplikují stížnosti obyvatel na hluk a menší počet parkovacích míst i špatná dopravní obslužnost v okolí.

„Mohlo by se zdát, že některé naše stavby trvají neúměrně

dlouho. Jsme ale často omezováni úřady, zejména odbory

dopravy jednotlivých městských částí či magistrátu, které

při vydávaní souhlasných stanovisek pro zábory a uzavírky upřednostňují jiné, důležitější investiční akce a rekonstrukce, například tramvajových tratí,“ uzavírá Jiří Novák.

Martina Vampulová

6. Na Poříčí – rekonstrukce kanalizace i s pomocí ražeb

Termín stavby: 7/2016 – 7/2017

Stavbyvedoucí: Marek Daněček

„Práce na ražbách probíhaly ve ztížených geologických

podmínkách pod tramvajovou tratí a vyzdívání nové kanalizace provádíme za plné funkčnosti stoky o rozměrech

60/110 cm. Dělnicí pracují ve stísněných podmínkách vyraženého profilu, který není o moc větší než nová stoka.

Injektáže a zednické opravy původní stoky pak probíhají

zevnitř, a to za jejího plného provozu,“ uvádí Jiří Novák.

4 9

24.05.17 10:11