strana 2
Do zákulisí Muzea
Veřejnost měla v sobotu 19. května jedinečnou možnost prohlédnout si unikátní rekonstrukci historické
budovy Národního muzea, kterou provádí sdružení
M-P-I v čele s Metrostavem. Už od 10 hodin dopoledne
se u „brány“ prohlídky v Čelakovského sadech v Praze
tvořily fronty nedočkavých zájemců (foto č. 1).
Návštěvníky zlákala jednak práce dělníků, řemeslníků
a restauratérů a jednak jedinečný pohled do útrob Ná
rodního muzea. Na začátku mnohé fascinovalo založení
obřího jeřábu (foto č. 2), o kousek dál byla připravena
ukázka toho, kam se v historické budově instaluje nová
kabeláž (foto č. 3). Mimochodem bylo zde použito 605 km
silnoproudých kabelů a 700 km datových. To je zhruba
stejná vzdálenost, jako je mezi Prahou a Barcelonou...
Mnozí se zastavovali u výkladu památkáře Pavla Je
rieho (foto č. 4 vpravo), jenž ochotně zodpovídal dotazy
a přidával střípky z historie budovy. Během exkurze se lidé
dále dozvěděli o náročné práci restaurátorů a procházeli si
různými fázemi stavby. „Chtěl jsem to zhlédnout na vlast
ní oči. V životě jsem neviděl rekonstrukci takového roz
sahu a v takovém objemu. Skutečnost, že se všechny ty
práce stihnou v tak krátkém čase, považuji za zázrak,“
neskrýval nadšení 66letý Ladislav Vavřínek.
„Mě zajímá architektura historické budovy Národního
muzea. Teď, když tu nejsou exponáty, se dostanu lépe k je
jímu jádru. A obdivuhodný je i celý proces rekonstrukce,“
popsala návštěvnice Zdenka Strnadová. Prohlídka končila
průchodem novou spojovací chodbou do Nové budovy
muzea (foto č. 5). Na akci dorazilo přes 3000 lidí.
David Kalců, foto archiv Metrostavu
1
2
PTÁME SE
Ing. Martina Sirotka,
ředitele divize 9
1
Technika od BeMo míří do Anglie i zámoří
Společnost BeMo Tunnelling (BeMo) poskytuje zařízení a velké stroje pro vlastní stavby tunelů, projekty
speciálního zakládání či inženýrské stavby na hlavních
trzích v Rakousku a v Německu. Kromě toho ale její
strojnětechnické oddělení zajišťuje a zapůjčuje techniku ze strojového parku ostatním firmám, pro které
BeMo pracuje v rámci know-how transferu na jiných
projektech i v různých koutech světa.
Je to třeba výstavba britské jaderné elektrárny Hinkley
Point C, která se nachází v Somersetu na pobřeží Bris
tolského zálivu. Po dokončení má produkovat asi sedm
procent elektrické energie v zemi a očekává se, že její
první blok vstoupí do provozu mezi lety 2025 až 2026.
Elektrárna zahrnuje dva odstavené reaktory označované
jako Hinkley Point A a dva provozované jaderné reaktory
Hinkley Point B. BeMo přizpůsobuje své těžní zařízení
o výkonu 80 m³/hod tak, aby bylo schopné hloubit šachtu
do 45 m a následně přes ni odtěžovat rubaninu z tunelů.
Pro stejné stanoviště BeMo pronajme elektrický bagr
TE210 s výkonem 132 kW. Bude určen pro ražení tunelů
středně velikého průměru. K dispozici poskytne také tři
elektrická betonová čerpadla, která přes šachtu natlačí
do tunelu směs stříkaného betonu.
Stojí za to zmínit, že na stejném projektu již pracuje
strojní inženýr z BeMo a zůstane zde minimálně po dobu
12 měsíců. V jeho kompetenci je pracovní příprava a su
pervize při provádění ražeb metodou TBM.
Přestavba na ekologičtější provoz
BeMo poskytlo stroje i při stavbě tunelu Quarters v ka
nadském Edmontonu (foto č. 1). Vznikají tu dva asi
400 metrů dlouhé souběžné jednokolejné tunely, které
vedou od nábřeží řeky North Saskatchewan směrem
do centra města. Působily tu tunelový bagr ITC 312 (foto
č. 2) a dvouramenný vrtací vůz E2C s manipulačním ko
šem, které jsou v těchto dnech staženy z více než 12mě
síčního pronájmu. Stroje byly přizpůsobeny pro připojení
k parametrům elektrické sítě v Kanadě a až na malé obtíže
se úspěšně zhostily razicích prací.
Tunelový bagr ITC 312 projde po vrácení z Edmon
tonu do USA generální opravou a jeho naftový motor
bude přestavěn z tzv. emisního stupně výfukových plynů
Tier I na Tier II. Bude pak připraven pro další pracovní
využití v Kalifornii, protože pro tuto oblast USA platí
ohledně výfukových spalin přísnější předpisy. Následně
bude od května spolu se dvěma manipulátory na stříka
ný beton Meyco Potenza na dalších 12 měsíců nasazen
v rámci projektu Regional Connector v Los Angeles, kde
vzniká podzemní křížení kolejí v délce 100 m. Zdař Bůh!
Rainer A n t r e t t er, Rober t Do s t ál
2
Divize 5 zahajuje pátou stavbu v Norsku
3
4
5
Metrostav_09_2018.indd 2
K dokončeným tunelům Langanes i Joberg a probíhajícím stavbám – obchvatu města Kongsberg s tunely
Moane a Vollås či silnice Fv. 714 s tunely Slørdal a Mjønes a se 735 m dlouhým mostem přes záliv Åstfjorden
– se za pár dní přiřadí už pátá zakázka Metrostavu
v Norsku. Tým Ing. Ivana Piršče z divize 5 totiž brzy zahájí práce u města Bergen (mapa) na tunelové přeložce
vysokonapěťových elektrických kabelů mezi Breivikem
a Litlesotrou, která zrušením stožárů nadzemního vedení uvolní prostor pro výstavbu nové silnice.
„Projekt zahrnuje hloubení šachet a ražbu dvou tunelů
metodou Drill & Blast pod oblastí s poměrně hustou zá
stavbou. Budeme proto muset brát velký ohled na místní
obyvatele a omezovat hluk a otřesy vyvolané prací.
V Norsku jsem se s tím dosud nesetkal, protože jsem tam
působil na zakázkách poměrně vzdálených od civilizace.
Znám to ale dobře z helsinské stavby metra, které jsme
budovali přímo pod obytnými domy, a tak věřím, že přís
né požadavky investora na ochranu životního prostředí
splníme bez připomínek. Ke spokojenosti jistě vyřešíme
i problémy vyplývající z odvozu rubaniny po dopravně
zatížených místních komunikacích,“ říká vedoucí projektu
Ing. Piršč, který se do Norska přesunul právě ze stavby
podzemní dráhy ve finské metropoli.
Oba kabelovody povedou v hloubce 30 až 85 metrů
pod povrchem a budou rozměry odpovídat silničnímu
tunelu s profilem označeným T5.5, což obnáší šířku přes
pět metrů a plochu výrubu téměř 26 m². Tak velký průřez
sice není nutný pro samotné uložení a vedení elektrických
kabelů, provozovatel sítě je ale chce kontrolovat a udržo
vat s pomocí běžných montážních vozidel, a proto musí
být dobře průjezdné.
Celková délka tunelů dosáhne 3,4 km
Práce začnou ražbou zhruba 1,5 km dlouhého tunelu
od nové rozvodny v Breiviku k pobřežní čtvrti Drot
ningsvik. Do Knarreviku na protější straně fjordu povede
elektrické vedení na kabelových roštech upevněných
pod provozovaným mostem Sotrabrua. Z plochy bývalé
požární stanice v Knarreviku povede druhý tunel s délkou
asi 1,9 km až do městečka Litlesotra, kde šachtou vyústí
v kabelovém suterénu místní, nově vybudované rozvodny.
Stavbaři se při práci budou pohybovat v blízkosti vy
sokonapěťových vedení a veškeré činnosti budou muset
provádět s omezením a při dodržování přísných bezpeč
nostních opatření. Komplikace jim může způsobit stará
přehrada Storevatnet nacházející se poblíž tunelové trasy.
Voda jim ale může ztěžovat život i jinak – v okolí Bergenu
je totiž za rok průměrně 213 deštivých dnů.
Práce na kabelovodech odstartoval 9. května podpis
smlouvy mezi investorem a dodavateli, které za Metrostav
zastupoval náměstek divize 5 Ing. Jan Kvaš. Dílo by mělo
být hotové závěrem srpna příštího roku.
Åstfjord
Joberg
Bergen
Langanes
Kongsberg
V Metrostavu pracuje 20 let. Nastoupil ihned po absolvování studia pozemních staveb na Fakultě stavební
ČVUT v Praze a postupně se z asistenta stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a vedoucího projektu stal
v roce 2012 výrobním náměstkem divize 1. Po letech
věrnosti „jedničku“ opustil, aby se od letošního ledna
stal ředitelem divize 9.
Když byste měl shrnout svoji předchozí činnost u firmy,
co se vám hned vybaví?
Každá stavba něco přináší a život u stavební firmy je
takový, že se vše odvíjí od projektů, na kterých děláte.
Já měl tu čest pracovat na třech etapách rekonstrukce
nemocnice ve Střešovicích, na několika bytových pro
jektech, přestavbě administrativní budovy na školu či
zajímavých zakázkách ve Škodě Auto v Mladé Boleslavi.
Jde o široké spektrum projektů, které sahá do všech typů
pozemních staveb. A to mě vždy bavilo. Zkrátka jsem si
vyzkoušel specifika různých segmentů pozemního stavi
telství i investorů.
Nakolik se vám změnil život, když jste se stal ředitelem
divize 9?
Za 20 let mého působení u divize 1 jsem postupně poznal
velkou většinu jejích pracovníků a věděl hodně o jejich sil
ných i slabých stránkách. Nyní jsem přešel do prostředí,
kde jsem sice znal několik lidí, nicméně v divizi 9 je celkem
přes 200 zaměstnanců, které se teprve snažím poznat.
Pro mě je to tedy hlavně práce v jiném prostředí, s novými
lidmi a samozřejmě v nové pozici, ale způsob vedení divizí
u naší společnosti je obdobný.
Na kterých významných projektech vaše divize teď
pracuje?
Divize 9 je asi nejvíce vytížená rekonstrukcí Národního
muzea v Praze, kterou řídíme jako vedoucí účastník
sdružení. Je to významná zakázka nejen pro Metrostav,
proto je také velmi sledovaná. Je náročná na vlastní
realizaci, na složité projednávání a administraci změn,
termíny jsou napjaté. Tlak na všechny techniky je velký.
Čeká nás totiž kulaté výročí vzniku republiky, kdy při této
příležitosti v Národním muzeu proběhne výstava. A to je
moment, ke kterému se všichni upínají. Část budovy mu
sí být dokončena a připravena tak, aby se tam tato akce
mohla uskutečnit. Proto bych chtěl poděkovat všem, kteří
tam ty čtyři roky pracují a odvádějí dobrou práci. Byla by
škoda, kdyby se závěr nepovedl a mělo by to na naši práci
vrhnout špatné světlo, což si nikdo z nás ani nepřipouští.
Můžete jmenovat další stavby?
V letošním roce jsme již předali bytový projekt Kindergar
ten v Praze a hospic v Nejdku. Dokončujeme druhou etapu
domů Rezidence Sacre Coeur v Praze a polyfunkční dům
na Jungmannově náměstí, kde by práce měly finišovat
v létě. Dále realizujeme několik projektů na horách: staví
me na Klínovci a v Peci pod Sněžkou a na Dolní Moravě.
I tyto projekty by také v letošním roce měly skončit. Ale
nejsou jednoduché, práce v horách mají svá specifika.
Dále dokončujeme bytové domy v Hradci Králové a reali
zujeme několik dalších projektů.
Co plánujete pro následující období?
V současné době došlo k významné obměně vedení divi
ze. Byl jmenován nový obchodní náměstek, nový výrobní
náměstek. Rád bych doplnil naše řady o další techniky,
což je v současné době velmi obtížné. Pro mě je v tuto
chvíli důležité, abychom si nastavili dobrou formu spo
lupráce mezi vedením divize, divizními útvary, oblastmi
a realizačními týmy. Aby pro ně bylo vždy vše srozumi
telné, aby se nám povedlo sladit spolupráci předvýroby
a výroby, aby naše výstupy byly správné po všech strán
kách. Musíme se vyvarovat chyb, které jsme v minulosti
udělali a které se pak promítly do negativních výsledků
některých projektů a hospodaření divize. A samozřejmě
chceme získat „ty správné“ zakázky, kde ukážeme, že
máme kvalitní techniky a umíme provádět a úspěšně do
končit také těžké projekty.
Za rozhovor děkuje David Kalců
29.05.18 13:11