strana 2

Do zákulisí Muzea

Veřejnost měla v sobotu 19. května jedinečnou možnost prohlédnout si unikátní rekonstrukci historické

budovy Národního muzea, kterou provádí sdružení

M-P-I v čele s Metrostavem. Už od 10 hodin dopoledne

se u „brány“ prohlídky v Čelakovského sadech v Praze

tvořily fronty nedočkavých zájemců (foto č. 1).

Návštěvníky zlákala jednak práce dělníků, řemeslníků

a restauratérů a jednak jedinečný pohled do útrob Ná­

rodního muzea. Na začátku mnohé fascinovalo založení

obřího jeřábu (foto č. 2), o kousek dál byla připravena

ukázka toho, kam se v historické budově instaluje nová

kabeláž (foto č. 3). Mimochodem bylo zde použito 605 km

silnoproudých kabelů a 700 km datových. To je zhruba

stejná vzdálenost, jako je mezi Prahou a Barcelonou...

Mnozí se zastavovali u výkladu památkáře Pavla Je­

rieho (foto č. 4 vpravo), jenž ochotně zodpovídal dotazy

a přidával střípky z historie budovy. Během exkurze se lidé

dále dozvěděli o náročné práci restaurátorů a procházeli si

různými fázemi stavby. „Chtěl jsem to zhlédnout na vlast­

ní oči. V životě jsem neviděl rekonstrukci takového roz­

sahu a v takovém objemu. Skutečnost, že se všechny ty

práce stihnou v tak krátkém čase, považuji za zázrak,“

neskrýval nadšení 66letý Ladislav Vavřínek.

„Mě zajímá architektura historické budovy Národního

muzea. Teď, když tu nejsou exponáty, se dostanu lépe k je­

jímu jádru. A obdivuhodný je i celý proces rekonstrukce,“

popsala návštěvnice Zdenka Strnadová. Prohlídka končila

průchodem novou spojovací chodbou do Nové budovy

muzea (foto č. 5). Na akci dorazilo přes 3000 lidí.

David Kalců, foto archiv Metrostavu

1

2

PTÁME SE

Ing. Martina Sirotka,

ředitele divize 9

1

Technika od BeMo míří do Anglie i zámoří

Společnost BeMo Tunnelling (BeMo) poskytuje zařízení a velké stroje pro vlastní stavby tunelů, projekty

speciálního zakládání či inženýrské stavby na hlavních

trzích v Rakousku a v Německu. Kromě toho ale její

strojnětechnické oddělení zajišťuje a zapůjčuje techniku ze strojového parku ostatním firmám, pro které

BeMo pracuje v rámci know-how transferu na jiných

projektech i v různých koutech světa.

Je to třeba výstavba britské jaderné elektrárny Hinkley

Point C, která se nachází v Somersetu na pobřeží Bris­

tolského zálivu. Po dokončení má produkovat asi sedm

procent elektrické energie v zemi a očekává se, že její

první blok vstoupí do provozu mezi lety 2025 až 2026.

Elektrárna zahrnuje dva odstavené reaktory označované

jako Hinkley Point A a dva provozované jaderné reaktory

Hinkley Point B. BeMo přizpůsobuje své těžní zařízení

o výkonu 80 m³/hod tak, aby bylo schopné hloubit šachtu

do 45 m a následně přes ni odtěžovat rubaninu z tunelů.

Pro stejné stanoviště BeMo pronajme elektrický bagr

TE210 s výkonem 132 kW. Bude určen pro ražení tunelů

středně velikého průměru. K dispozici poskytne také tři

elektrická betonová čerpadla, která přes šachtu natlačí

do tunelu směs stříkaného betonu.

Stojí za to zmínit, že na stejném projektu již pracuje

strojní inženýr z BeMo a zůstane zde minimálně po dobu

12 měsíců. V jeho kompetenci je pracovní příprava a su­

pervize při provádění ražeb metodou TBM.

Přestavba na ekologičtější provoz

BeMo poskytlo stroje i při stavbě tunelu Quarters v ka­

nadském Edmontonu (foto č. 1). Vznikají tu dva asi

400 metrů dlouhé souběžné jednokolejné tunely, které

vedou od nábřeží řeky North Saskatchewan směrem

do centra města. Působily tu tunelový bagr ITC 312 (foto

č. 2) a dvouramenný vrtací vůz E2C s manipulačním ko­

šem, které jsou v těchto dnech staženy z více než 12mě­

síčního pronájmu. Stroje byly přizpůsobeny pro připojení

k parametrům elektrické sítě v Kanadě a až na malé obtíže

se úspěšně zhostily razicích prací.

Tunelový bagr ITC 312 projde po vrácení z Edmon­

tonu do USA generální opravou a jeho naftový motor

bude přestavěn z tzv. emisního stupně výfukových plynů

Tier I na Tier II. Bude pak připraven pro další pracovní

využití v Kalifornii, protože pro tuto oblast USA platí

ohledně výfukových spalin přísnější předpisy. Následně

bude od května spolu se dvěma manipulátory na stříka­

ný beton Meyco Potenza na dalších 12 měsíců nasazen

v rámci projektu Regional Connector v Los Angeles, kde

vzniká podzemní křížení kolejí v délce 100 m. Zdař Bůh!

Rainer A n t r e t t er, Rober t Do s t ál

2

Divize 5 zahajuje pátou stavbu v Norsku

3

4

5

Metrostav_09_2018.indd 2

K dokončeným tunelům Langanes i Joberg a probíhajícím stavbám – obchvatu města Kongsberg s tunely

Moa­ne a Vollås či silnice Fv. 714 s tunely Slørdal a Mjønes a se 735 m dlouhým mostem přes záliv Åstfjorden

– se za pár dní přiřadí už pátá zakázka Metrostavu

v Norsku. Tým Ing. Ivana Piršče z divize 5 totiž brzy zahájí práce u města Bergen (mapa) na tunelové přeložce

vysokonapěťových elektrických kabelů mezi Breivikem

a Litlesotrou, která zrušením stožárů nadzemního vedení uvolní prostor pro výstavbu nové silnice.

„Projekt zahrnuje hloubení šachet a ražbu dvou tunelů

metodou Drill & Blast pod oblastí s poměrně hustou zá­

stavbou. Budeme proto muset brát velký ohled na místní

obyvatele a omezovat hluk a otřesy vyvolané prací.

V Norsku jsem se s tím dosud nesetkal, protože jsem tam

působil na zakázkách poměrně vzdálených od civilizace.

Znám to ale dobře z helsinské stavby metra, které jsme

budovali přímo pod obytnými domy, a tak věřím, že přís­

né požadavky investora na ochranu životního prostředí

splníme bez připomínek. Ke spokojenosti jistě vyřešíme

i problémy vyplývající z odvozu rubaniny po dopravně

zatížených místních komunikacích,“ říká vedoucí projektu

Ing. Piršč, který se do Norska přesunul právě ze stavby

podzemní dráhy ve finské metropoli.

Oba kabelovody povedou v hloubce 30 až 85 metrů

pod povrchem a budou rozměry odpovídat silničnímu

tunelu s profilem označeným T5.5, což obnáší šířku přes

pět metrů a plochu výrubu téměř 26 m². Tak velký průřez

sice není nutný pro samotné uložení a vedení elektrických

kabelů, provozovatel sítě je ale chce kontrolovat a udržo­

vat s pomocí běžných montážních vozidel, a proto musí

být dobře průjezdné.

Celková délka tunelů dosáhne 3,4 km

Práce začnou ražbou zhruba 1,5 km dlouhého tunelu

od nové rozvodny v Breiviku k pobřežní čtvrti Drot­

ningsvik. Do Knarreviku na protější straně fjordu povede

elektrické vedení na kabelových roštech upevněných

pod provozovaným mostem Sotrabrua. Z plochy bývalé

požární stanice v Knarreviku povede druhý tunel s délkou

asi 1,9 km až do městečka Litlesotra, kde šachtou vyústí

v kabelovém suterénu místní, nově vybudované rozvodny.

Stavbaři se při práci budou pohybovat v blízkosti vy­

sokonapěťových vedení a veškeré činnosti budou muset

provádět s omezením a při dodržování přísných bezpeč­

nostních opatření. Komplikace jim může způsobit stará

přehrada Storevatnet nacházející se poblíž tunelové trasy.

Voda jim ale může ztěžovat život i jinak – v okolí Bergenu

je totiž za rok průměrně 213 deštivých dnů.

Práce na kabelovodech odstartoval 9. května podpis

smlouvy mezi investorem a dodavateli, které za Metrostav

zastupoval náměstek divize 5 Ing. Jan Kvaš. Dílo by mělo

být hotové závěrem srpna příštího roku.

Åstfjord

Joberg

Bergen

Langanes

Kongsberg

V Metrostavu pracuje 20 let. Nastoupil ihned po absolvování studia pozemních staveb na Fakultě stavební

ČVUT v Praze a postupně se z asistenta stavbyvedoucího, stavbyvedoucího a vedoucího projektu stal

v roce 2012 výrobním náměstkem divize 1. Po letech

věrnosti „jedničku“ opustil, aby se od letošního ledna

stal ředitelem divize 9.

Když byste měl shrnout svoji předchozí činnost u firmy,

co se vám hned vybaví?

Každá stavba něco přináší a život u stavební firmy je

takový, že se vše odvíjí od projektů, na kterých děláte.

Já měl tu čest pracovat na třech etapách rekonstrukce

nemocnice ve Střešovicích, na několika bytových pro­

jektech, přestavbě administrativní budovy na školu či

zajímavých zakázkách ve Škodě Auto v Mladé Boleslavi.

Jde o široké spektrum projektů, které sahá do všech typů

pozemních staveb. A to mě vždy bavilo. Zkrátka jsem si

vyzkoušel specifika různých segmentů pozemního stavi­

telství i investorů.

Nakolik se vám změnil život, když jste se stal ředitelem

divize 9?

Za 20 let mého působení u divize 1 jsem postupně poznal

velkou většinu jejích pracovníků a věděl hodně o jejich sil­

ných i slabých stránkách. Nyní jsem přešel do prostředí,

kde jsem sice znal několik lidí, nicméně v divizi 9 je celkem

přes 200 zaměstnanců, které se teprve snažím poznat.

Pro mě je to tedy hlavně práce v jiném prostředí, s novými

lidmi a samozřejmě v nové pozici, ale způsob vedení divizí

u naší společnosti je obdobný.

Na kterých významných projektech vaše divize teď

pracuje?

Divize 9 je asi nejvíce vytížená rekonstrukcí Národního

muzea v Praze, kterou řídíme jako vedoucí účastník

sdružení. Je to významná zakázka nejen pro Metrostav,

proto je také velmi sledovaná. Je náročná na vlastní

realizaci, na složité projednávání a administraci změn,

termíny jsou napjaté. Tlak na všechny techniky je velký.

Čeká nás totiž kulaté výročí vzniku republiky, kdy při této

příležitosti v Národním muzeu proběhne výstava. A to je

moment, ke kterému se všichni upínají. Část budovy mu­

sí být dokončena a připravena tak, aby se tam tato akce

mohla uskutečnit. Proto bych chtěl poděkovat všem, kteří

tam ty čtyři roky pracují a odvádějí dobrou práci. Byla by

škoda, kdyby se závěr nepovedl a mělo by to na naši práci

vrhnout špatné světlo, což si nikdo z nás ani nepřipouští.

Můžete jmenovat další stavby?

V letošním roce jsme již předali bytový projekt Kindergar­

ten v Praze a hospic v Nejdku. Dokončujeme druhou etapu

domů Rezidence Sacre Coeur v Praze a polyfunkční dům

na Jungmannově náměstí, kde by práce měly finišovat

v létě. Dále realizujeme několik projektů na horách: staví­

me na Klínovci a v Peci pod Sněžkou a na Dolní Moravě.

I tyto projekty by také v letošním roce měly skončit. Ale

nejsou jednoduché, práce v horách mají svá specifika.

Dále dokončujeme bytové domy v Hradci Králové a reali­

zujeme několik dalších projektů.

Co plánujete pro následující období?

V současné době došlo k významné obměně vedení divi­

ze. Byl jmenován nový obchodní náměstek, nový výrobní

náměstek. Rád bych doplnil naše řady o další techniky,

což je v současné době velmi obtížné. Pro mě je v tuto

chvíli důležité, abychom si nastavili dobrou formu spo­

lupráce mezi vedením divize, divizními útvary, oblastmi

a realizačními týmy. Aby pro ně bylo vždy vše srozumi­

telné, aby se nám povedlo sladit spolupráci předvýroby

a výroby, aby naše výstupy byly správné po všech strán­

kách. Musíme se vyvarovat chyb, které jsme v minulosti

udělali a které se pak promítly do negativních výsledků

některých projektů a hospodaření divize. A samozřejmě

chceme získat „ty správné“ zakázky, kde ukážeme, že

máme kvalitní techniky a umíme provádět a úspěšně do­

končit také těžké projekty.

Za rozhovor děkuje David Kalců

29.05.18 13:11