Strana 2
Subterra – divize 4 zvyšuje svou odbornost
Technologická divize společnosti Subterra, jejíž zá-
klad vznikl před dvěma lety vyčleněním provozu TZB
z divize 9 Metrostavu, rozšířila nabídku svých služeb,
které její kvalifikovaní zaměstnanci zajišťují vlastními
silami. Kromě toho, že stále provádějí běžná technická
zařízení budov, nově pracují i v dalších oblastech čin-
ností, které dosud pro firmy Skupiny Metrostav zajiš-
ťovali pouze externí dodavatelé. Aby divize 4 nabízela
komplexnější služby, pořídila si a stále pořizuje i nové
vybavení – například termovizní kameru nebo svářeč-
ku optických vláken (foto).
Provoz elektro, který provádí silnoproudé a slaboprou-
dé sítě, svařuje navíc vlákna optických kabelů. Měří optic-
ké a metalické kabely pro strukturované kabeláže v kan-
celářských, obchodních či průmyslových stavbách.
Provoz technických instalací rozšiřuje nabídku o měře-
ní tlakových diferencí, průtoků, teplot teplonosných látek
a výkonu v hydronických soustavách. Měří tepelné ztráty
pomocí termovizní kamery a bude ji využívat i v provozu
elektro, třeba pro termovizní měření v rozvodnách. Nově
zavádí i kontrolu a revize kouřových cest.
Provoz vzduchotechniky (VZT) doplňuje své činnosti
o izolování vzduchotechnických potrubí pomocí svářečky
izolačních trnů a různá VZT měření multifunkčním přístro-
jem se zabudovaným měřením diferenčního tlaku pro kli-
ma, ventilaci a kvalitu vzduchu v uzavřených prostorech.
Provoz inženýrských sítí (IS) je schopen vybudovat
a opravit chodníky, areálové komunikace a další drobné
části dopravní infrastruktury. Nabízí i kamerové prohlíd-
ky kanalizačních svodů či jiných trubních vedení a zajistí
protokol o průchodnosti chrániček např. u monolitických
betonových konstrukcí tunelů.
Provoz technologických celků k činnosti přidává pro-
vádění revizí elektrorozvodů do 35 kV i zajištění výstavby
tepelných zdrojů na biomasu pro kombinovanou výrobu
tepla a elektrické energie (ORC systémy). Nově nabízí
i sledování technologií pro tvorbu zásoby a skladování
energií a výstavbu malých energetických zdrojů.
Provoz pozemního stavitelství je v divizi 4 společnos-
ti Subterra zcela nový. Zaměří se na generální dodávky
občanských, průmyslových a drobných dopravních sta-
veb a dále i na sanace a rekonstrukce starších objek-
tů. Ve spolupráci s provozem IS bude schopen stavět
i vodohospodářské a průmyslové objekty, třeba čistírny
odpadních vod. Zajistí i stavební připravenost pro mon-
táže technologických celků, zejména při rekonstrukcích
objektů s převažujícím podílem technologie.
Každý, kdo hledá partnera pro technologická vy-
bavení staveb, se na provozy divize 4 firmy Subterra
může spolehnout. Díky rozšíření nabídky služeb je jejich
kvalifikovaní pracovníci provedou kvalitně a včas včetně
potřebných přípravných a dokončovacích prací a nutných
revizí. Do budoucnosti by divize 4 chtěla nabídku ve svém
oboru ještě dál rozšiřovat a doplňovat. Nejen proto, aby
dobře sloužila své společnosti, ale i všem členům Skupiny
Metrostrav, kteří si její nabídku vyberou.
Podklady a foto archiv divize 4 Subterra
Zájem o Blanku trvá
Největší městská dopravní stavba u nás – pražský tu-
nelový komplex Blanka – neustále přitahuje pozornost
odborníků. A to jak těch současných, tak také těch
budoucích, studentů stavebních fakult. Svůj čas jim
při exkurzích věnují nejen zástupci personalistů, kteří
akce připravují, ale i pracovníci divizí 2 a 5, kteří jim
na stavbách poskytují odborný výklad.
V květnu se do rozestavěných tunelů Městského okru-
hu podívali vysokoškoláci z Brna a Ostravy. Po seznámení
s projektem a postupem výstavby v Infocentru zamířili
od portálu ražených tunelů na Letné do podzemí pod ní.
Kromě tunelů (foto č. 1 a 2) tu vždy největší pozornost
vzbuzuje strojovna vzduchotechniky (foto č. 3), která patří
mezi naše největší podzemní díla.
Leoše Černého,
stavbyvedoucího z divize 5
Od roku 1970, kdy nastoupil jako razič metra do národ-
ního podniku Výstavba kamenouhelných dolů Kladno,
strávil Leoš Černý při práci v podzemí určitě víc času
než na povrchu. Závod VKD 02, kde pracoval, se po os-
mi letech stal součástí Metrostavu. A tak se – už jako
mistr a později stavbyvedoucí – zařadil nejen mezi
pamětníky začátků výstavby pražské podzemní dráhy,
ale i historie naší společnosti.
Pocházíte z Příbrami a kromě místní SPŠ hornicko-ge-
ologické jste vystudoval i pozemní stavby na průmys-
lovce ve Zborovské. Proč jste zůstal věrný podzemí?
Mám to v krvi – všichni moji příbuzní odjakživa pracovali
na šachtách nebo v rudných dolech. Můj praděda třeba
zahynul v roce 1892 při katastrofě na dole Marie, kde
se udusilo 319 horníků. Kvůli tomu, abych uživil rodinu,
jsem musel opustit vysokoškolská studia. A v podzemí
byly u VKD dobré peníze i možnost získat byt. Tunely jsou
navíc nejlepší staveniště, jaké si umím představit – nesvítí
v nich sluníčko, nesněží, nemrzne, nefouká vítr, a když
navíc pracujeme v suché hoře, mám je opravdu rád.
Tunely a štoly, které jste pomáhal vyrazit, mají v souč-
tu dost přes 10 km. Na které si vzpomenete?
Na všechny, i když nejdůležitější je pro mě vždycky právě
ta stavba, na které zrovna působím. V červnu 1970 jsem
začínal jako razič na stanici metra, která se dnes jmenuje
Budějovická. Přes podzemí Kačerova, Klárova a Dejvické
jsem přešel už jako mistr na stavbu stanice Želivská.
Ražbu tunelů do Hostivaře jsem už potom řídil jako stav-
byvedoucí. Pracoval jsem i v týmu, který budoval želez-
niční tunel Vepřek, kde Metrostav poprvé použil ve velkém
profilu metodu NRTM. V Německu jsem rok stavěl tunel
Euerwang. Nejraději však asi vzpomínám na desetiletí,
které jsem strávil ve Strahovském tunelu. Za tu dobu se
tam vytvořila prima parta a dobře se nám dělalo. A pak
přišly různé průzkumné štoly, Nové spojení, Blanka – pro-
tiražba na Letné a teď Petřiny. A to zdaleka není vše.
Vyzkoušel jste si všechny metody ražeb. A co TBM?
Když má TBM dobré podmínky, zvládne dobré výkony. Ale
tunel, to je boj s přírodou, a v TBM si na skálu nesáhnete...
Jednolodní stanici Petřiny stejně razíme pomocí NRTM.
Plníme harmonogram, a proto věřím, že zkrátíme termín
jejího dokončení. Dnes už máme otevřené všechny tři
čelby – na levém bočním výrubu dokonce v kalotě chys-
táme dorážku. Průtah TBM ale neuvidíme, protože tunely
zůstanou kvůli bezpečnosti, větrání i odvozu rubaniny
oddělené stěnou. Ale asi si ho nenecháme ujít a alespoň
pro fotografa v ní uděláme okénko. Taky musíme Tondovi
na konci stanice nachystat dudlík – tedy zarážku, aby bylo
kde přikotvit prstence segmentového ostění, od kterých
se odrazí na další cestu směrem do Dejvic.
Čtyřicet let práce v jedné společnosti je hodně dlouhá
doba. Co pro vás Metrostav znamená?
Jistotu zaměstnání, slušný výdělek a hlavně práci, která
mě baví. Nikdy jsem totiž nechtěl sedět u papírů v kance-
láři, ale přál jsem si jednat s lidmi a organizovat je. Zdá se
mi, že čas běží stále rychleji. Těch čtyřicet let uteklo jako
voda a mladí lidé si už ani neumějí představit, že jsme sta-
věli bez počítačů a mobilů. Jsem rád, že se managementu
podařilo udržet Metrostav vcelku. Měl jsem totiž vždycky
štěstí, že jsem v něm pracoval ve výborném kolektivu, ať
se to týkalo dělníků či techniků. I proto chci zůstat v pod-
zemí, jak dlouho to jen půjde a bude mi sloužit zdraví.
Zbývá vám nějaký volný čas? Na co se teď těšíte?
Volného času mám málo. Osud dal, že se stále musím
hodně starat o rodinu – o matku i o dceru – a čas věnuji
také vnoučatům. Jsem rybář, ale u vody jsem vloni byl jen
dvakrát. Patřím k myslivcům, ale za poslední rok jsem si
nevystřelil. Ještě že mám dva jezevčíky, se kterými zajdu
do lesa. Nemám proto ani žádné dalekosáhlé plány, těším
se z maličkostí – když jsme zdraví, něco se mi v práci
povede, večer mi vyjde čas zajít si na pivo. Nebo když si
kolegové vzpomenou na můj příspěvek ke společnému
dílu a rozhovor se mnou vyjde ve firemních novinách.
strana 2
PTÁME SE
Výzkumná činnost v Metrostavu
K tomu, aby Metrostav mohl dobře realizovat vý-
znamné stavby či složité konstrukce, potřebuje neu-
stále sledovat vývoj nových technologií, materiálů či
konstrukčních systémů. Někdy může přímo aplikovat
technologické postupy nebo materiály použité třeba
na stavbách v zahraničí. Ve většině případů je však
musí upravit a odzkoušet, jindy je nutné vyvinout zcela
nové. Metrostav nemá speciální oddělení, které by se
výzkumnou činností zabývalo, řada jeho aktivit v této
oblasti proto probíhá ve spolupráci projektových týmů
s výzkumnými pracovišti. V rámci spolupráce s vyso-
kými školami se naše společnost dlouhodobě podílí
i na výzkumných projektech podporovaných státem.
Stupeň státní podpory se však liší podle poskyto-
vatele a příjemce podpory a podíl státu na úhradě vý-
zkumu se snižuje. Např. Grantová agentura ČR (GAČR),
která donedávna podporovala hlavně výzkumné projekty
na vysokých školách, udělovala podporu až ve výši 100 %
nákladů. Specializuje se však na tzv. základní výzkum, je-
hož výsledky jsou obvykle využitelné až v dlouhodobém
horizontu. Také ministerstvo dopravy ve svém resortu
dříve podporovalo projekty stoprocentně.
Výzkumná centra, která vznikala nedávno, podporoval
státní rozpočet z větší části a z menší stavební firmy. Me-
trostav se podílel zejména na činnosti CIDEAS, Centra pro
integrovaný návrh pokrokových konstrukcí, které založily
tři stavební fakulty – v Praze, v Brně a v Ostravě – a tři
velké stavební společnosti – Skanska, Eurovia a Met-
rostav. Na práci se tu podílí i více menších firem. V rámci
dlouhodobého výzkumu CIDEAS už bylo provedeno mno-
ho experimentů, z nichž některé přinesly poznatky třeba
ze zkoušek souvisejících s požární odolností tunelů nebo
z experimentů zabývajících se vývojem nových druhů
betonu. V této oblasti je významným partnerem výzkumu
TBG Metrostav. Jiné výzkumy se týkaly přímé aplikace při
výstavbě, například měření související se stavbou mostu
u Oparna. Více naleznete na www.cideas.cz.
V současné době však převládá názor, že výzkum
v České republice, podobně jako v jiných zemích Evropy
či v USA, má stát podporovat jen částečně a průmysl se
na něm má podílet z větší části. To vede k podpoře apliko-
vaného výzkumu, jehož výsledky jsou přímo uplatnitelné
v praxi. Firmy totiž podpoří jen pro ně využitelné technolo-
gie. Státní podpora výzkumu tedy klesá. Tímto způsobem
jsou koncipovány i nově navržené projekty podporované
Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Technologickou
agenturou České republiky (TAČR).
Výsledky některých výzkumných činností Metrostavu
budou stručně popsány v příštích číslech novin.
P r o f . I n g . J a n L . V í t e k , C S c . , f o t o m o d e l
části příčného ztužidla ze samozhutnitel-
ného betonu pro most přes Rybný potok
1
2
3
Porovnání výrubů
Pro každý druh dopravy je zapotřebí jinak velký tunel.
Rozpětí velikostí výrubů podzemních komunikací, kte-
ré vyrazil či právě razí Metrostav, je velice široké.
Metro V.A traťový tunel 28 m²
Dálniční tunel Libouchec 83 m²
Železniční tunel Nové spojení 108 m²
Blanka dvoupruhový tunel 124 m²
Blanka třípruhový tunel 173 m²
Metro IV.C1 stanice Kobylisy 228 m²
Metro V.A stanice Petřiny 267 m²
Blanka strojovna vzduchotechniky (foto) 300 m²
Tunel Mrázovka rozplet (největší v ČR) 340 m²
Všechny údaje v přehledu jsou zaokrouhlené. Pro
srovnání – největším dosud vyraženým výrubem na světě
se podle dostupných informací pyšní stanice metra v Mi-
láně, jejíž profil dosahuje 450 m².