strana 2
Zájem o Blanku trvá
PTÁME SE
Největší městská dopravní stavba u nás – pražský tunelový komplex Blanka – neustále přitahuje pozornost
odborníků. A to jak těch současných, tak také těch
budoucích, studentů stavebních fakult. Svůj čas jim
při exkurzích věnují nejen zástupci personalistů, kteří
akce připravují, ale i pracovníci divizí 2 a 5, kteří jim
na stavbách poskytují odborný výklad.
V květnu se do rozestavěných tunelů Městského okruhu podívali vysokoškoláci z Brna a Ostravy. Po seznámení
s projektem a postupem výstavby v Infocentru zamířili
od portálu ražených tunelů na Letné do podzemí pod ní.
Kromě tunelů (foto č. 1 a 2) tu vždy největší pozornost
vzbuzuje strojovna vzduchotechniky (foto č. 3), která patří
mezi naše největší podzemní díla.
Leoše Černého,
stavbyvedoucího z divize 5
Výzkumná činnost v Metrostavu
1
2
3
K tomu, aby Metrostav mohl dobře realizovat významné stavby či složité konstrukce, potřebuje neustále sledovat vývoj nových technologií, materiálů či
konstrukčních systémů. Někdy může přímo aplikovat
technologické postupy nebo materiály použité třeba
na stavbách v zahraničí. Ve většině případů je však
musí upravit a odzkoušet, jindy je nutné vyvinout zcela
nové. Metrostav nemá speciální oddělení, které by se
výzkumnou činností zabývalo, řada jeho aktivit v této
oblasti proto probíhá ve spolupráci projektových týmů
s výzkumnými pracovišti. V rámci spolupráce s vysokými školami se naše společnost dlouhodobě podílí
i na výzkumných projektech podporovaných státem.
Stupeň státní podpory se však liší podle poskytovatele a příjemce podpory a podíl státu na úhradě výzkumu se snižuje. Např. Grantová agentura ČR (GAČR),
která donedávna podporovala hlavně výzkumné projekty
na vysokých školách, udělovala podporu až ve výši 100 %
nákladů. Specializuje se však na tzv. základní výzkum, jehož výsledky jsou obvykle využitelné až v dlouhodobém
horizontu. Také ministerstvo dopravy ve svém resortu
dříve podporovalo projekty stoprocentně.
Výzkumná centra, která vznikala nedávno, podporoval
státní rozpočet z větší části a z menší stavební firmy. Metrostav se podílel zejména na činnosti CIDEAS, Centra pro
integrovaný návrh pokrokových konstrukcí, které založily
tři stavební fakulty – v Praze, v Brně a v Ostravě – a tři
velké stavební společnosti – Skanska, Eurovia a Metrostav. Na práci se tu podílí i více menších firem. V rámci
dlouhodobého výzkumu CIDEAS už bylo provedeno mnoho experimentů, z nichž některé přinesly poznatky třeba
ze zkoušek souvisejících s požární odolností tunelů nebo
z experimentů zabývajících se vývojem nových druhů
betonu. V této oblasti je významným partnerem výzkumu
TBG Metrostav. Jiné výzkumy se týkaly přímé aplikace při
výstavbě, například měření související se stavbou mostu
u Oparna. Více naleznete na www.cideas.cz.
V současné době však převládá názor, že výzkum
v České republice, podobně jako v jiných zemích Evropy
či v USA, má stát podporovat jen částečně a průmysl se
na něm má podílet z větší části. To vede k podpoře aplikovaného výzkumu, jehož výsledky jsou přímo uplatnitelné
v praxi. Firmy totiž podpoří jen pro ně využitelné technologie. Státní podpora výzkumu tedy klesá. Tímto způsobem
jsou koncipovány i nově navržené projekty podporované
Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Technologickou
agenturou České republiky (TAČR).
Výsledky některých výzkumných činností Metrostavu
budou stručně popsány v příštích číslech novin.
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., foto model
části příčného ztužidla ze samozhutnitelného betonu pro most přes Rybný potok
Porovnání výrubů
Subterra – divize 4 zvyšuje svou odbornost
Pro každý druh dopravy je zapotřebí jinak velký tunel.
Rozpětí velikostí výrubů podzemních komunikací, které vyrazil či právě razí Metrostav, je velice široké.
Metro V.A traťový tunel
28 m²
Dálniční tunel Libouchec
83 m²
Železniční tunel Nové spojení
108 m²
Blanka dvoupruhový tunel
124 m²
Blanka třípruhový tunel
173 m²
Metro IV.C1 stanice Kobylisy
228 m²
Metro V.A stanice Petřiny
267 m²
Blanka strojovna vzduchotechniky (foto)
300 m²
Tunel Mrázovka rozplet (největší v ČR)
340 m²
Technologická divize společnosti Subterra, jejíž základ vznikl před dvěma lety vyčleněním provozu TZB
z divize 9 Metrostavu, rozšířila nabídku svých služeb,
které její kvalifikovaní zaměstnanci zajišťují vlastními
silami. Kromě toho, že stále provádějí běžná technická
zařízení budov, nově pracují i v dalších oblastech činností, které dosud pro firmy Skupiny Metrostav zajišťovali pouze externí dodavatelé. Aby divize 4 nabízela
komplexnější služby, pořídila si a stále pořizuje i nové
vybavení – například termovizní kameru nebo svářečku optických vláken (foto).
Provoz elektro, který provádí silnoproudé a slaboproudé sítě, svařuje navíc vlákna optických kabelů. Měří optické a metalické kabely pro strukturované kabeláže v kancelářských, obchodních či průmyslových stavbách.
Provoz technických instalací rozšiřuje nabídku o měření tlakových diferencí, průtoků, teplot teplonosných látek
a výkonu v hydronických soustavách. Měří tepelné ztráty
pomocí termovizní kamery a bude ji využívat i v provozu
elektro, třeba pro termovizní měření v rozvodnách. Nově
zavádí i kontrolu a revize kouřových cest.
Provoz vzduchotechniky (VZT) doplňuje své činnosti
o izolování vzduchotechnických potrubí pomocí svářečky
izolačních trnů a různá VZT měření multifunkčním přístrojem se zabudovaným měřením diferenčního tlaku pro klima, ventilaci a kvalitu vzduchu v uzavřených prostorech.
Provoz inženýrských sítí (IS) je schopen vybudovat
a opravit chodníky, areálové komunikace a další drobné
části dopravní infrastruktury. Nabízí i kamerové prohlídky kanalizačních svodů či jiných trubních vedení a zajistí
protokol o průchodnosti chrániček např. u monolitických
betonových konstrukcí tunelů.
Provoz technologických celků k činnosti přidává provádění revizí elektrorozvodů do 35 kV i zajištění výstavby
tepelných zdrojů na biomasu pro kombinovanou výrobu
tepla a elektrické energie (ORC systémy). Nově nabízí
Všechny údaje v přehledu jsou zaokrouhlené. Pro
srovnání – největším dosud vyraženým výrubem na světě
se podle dostupných informací pyšní stanice metra v Miláně, jejíž profil dosahuje 450 m².
i sledování technologií pro tvorbu zásoby a skladování
energií a výstavbu malých energetických zdrojů.
Provoz pozemního stavitelství je v divizi 4 společnosti Subterra zcela nový. Zaměří se na generální dodávky
občanských, průmyslových a drobných dopravních staveb a dále i na sanace a rekonstrukce starších objektů. Ve spolupráci s provozem IS bude schopen stavět
i vodohospodářské a průmyslové objekty, třeba čistírny
odpadních vod. Zajistí i stavební připravenost pro montáže technologických celků, zejména při rekonstrukcích
objektů s převažujícím podílem technologie.
Každý, kdo hledá partnera pro technologická vybavení staveb, se na provozy divize 4 firmy Subterra
může spolehnout. Díky rozšíření nabídky služeb je jejich
kvalifikovaní pracovníci provedou kvalitně a včas včetně
potřebných přípravných a dokončovacích prací a nutných
revizí. Do budoucnosti by divize 4 chtěla nabídku ve svém
oboru ještě dál rozšiřovat a doplňovat. Nejen proto, aby
dobře sloužila své společnosti, ale i všem členům Skupiny
Metrostrav, kteří si její nabídku vyberou.
Podklady a foto archiv divize 4 Subterra
Od roku 1970, kdy nastoupil jako razič metra do národního podniku Výstavba kamenouhelných dolů Kladno,
strávil Leoš Černý při práci v podzemí určitě víc času
než na povrchu. Závod VKD 02, kde pracoval, se po osmi letech stal součástí Metrostavu. A tak se – už jako
mistr a později stavbyvedoucí – zařadil nejen mezi
pamětníky začátků výstavby pražské podzemní dráhy,
ale i historie naší společnosti.
Pocházíte z Příbrami a kromě místní SPŠ hornicko-geologické jste vystudoval i pozemní stavby na průmyslovce ve Zborovské. Proč jste zůstal věrný podzemí?
Mám to v krvi – všichni moji příbuzní odjakživa pracovali
na šachtách nebo v rudných dolech. Můj praděda třeba
zahynul v roce 1892 při katastrofě na dole Marie, kde
se udusilo 319 horníků. Kvůli tomu, abych uživil rodinu,
jsem musel opustit vysokoškolská studia. A v podzemí
byly u VKD dobré peníze i možnost získat byt. Tunely jsou
navíc nejlepší staveniště, jaké si umím představit – nesvítí
v nich sluníčko, nesněží, nemrzne, nefouká vítr, a když
navíc pracujeme v suché hoře, mám je opravdu rád.
Tunely a štoly, které jste pomáhal vyrazit, mají v součtu dost přes 10 km. Na které si vzpomenete?
Na všechny, i když nejdůležitější je pro mě vždycky právě
ta stavba, na které zrovna působím. V červnu 1970 jsem
začínal jako razič na stanici metra, která se dnes jmenuje
Budějovická. Přes podzemí Kačerova, Klárova a Dejvické
jsem přešel už jako mistr na stavbu stanice Želivská.
Ražbu tunelů do Hostivaře jsem už potom řídil jako stavbyvedoucí. Pracoval jsem i v týmu, který budoval železniční tunel Vepřek, kde Metrostav poprvé použil ve velkém
profilu metodu NRTM. V Německu jsem rok stavěl tunel
Euerwang. Nejraději však asi vzpomínám na desetiletí,
které jsem strávil ve Strahovském tunelu. Za tu dobu se
tam vytvořila prima parta a dobře se nám dělalo. A pak
přišly různé průzkumné štoly, Nové spojení, Blanka – protiražba na Letné a teď Petřiny. A to zdaleka není vše.
Vyzkoušel jste si všechny metody ražeb. A co TBM?
Když má TBM dobré podmínky, zvládne dobré výkony. Ale
tunel, to je boj s přírodou, a v TBM si na skálu nesáhnete...
Jednolodní stanici Petřiny stejně razíme pomocí NRTM.
Plníme harmonogram, a proto věřím, že zkrátíme termín
jejího dokončení. Dnes už máme otevřené všechny tři
čelby – na levém bočním výrubu dokonce v kalotě chystáme dorážku. Průtah TBM ale neuvidíme, protože tunely
zůstanou kvůli bezpečnosti, větrání i odvozu rubaniny
oddělené stěnou. Ale asi si ho nenecháme ujít a alespoň
pro fotografa v ní uděláme okénko. Taky musíme Tondovi
na konci stanice nachystat dudlík – tedy zarážku, aby bylo
kde přikotvit prstence segmentového ostění, od kterých
se odrazí na další cestu směrem do Dejvic.
Čtyřicet let práce v jedné společnosti je hodně dlouhá
doba. Co pro vás Metrostav znamená?
Jistotu zaměstnání, slušný výdělek a hlavně práci, která
mě baví. Nikdy jsem totiž nechtěl sedět u papírů v kanceláři, ale přál jsem si jednat s lidmi a organizovat je. Zdá se
mi, že čas běží stále rychleji. Těch čtyřicet let uteklo jako
voda a mladí lidé si už ani neumějí představit, že jsme stavěli bez počítačů a mobilů. Jsem rád, že se managementu
podařilo udržet Metrostav vcelku. Měl jsem totiž vždycky
štěstí, že jsem v něm pracoval ve výborném kolektivu, ať
se to týkalo dělníků či techniků. I proto chci zůstat v podzemí, jak dlouho to jen půjde a bude mi sloužit zdraví.
Zbývá vám nějaký volný čas? Na co se teď těšíte?
Volného času mám málo. Osud dal, že se stále musím
hodně starat o rodinu – o matku i o dceru – a čas věnuji
také vnoučatům. Jsem rybář, ale u vody jsem vloni byl jen
dvakrát. Patřím k myslivcům, ale za poslední rok jsem si
nevystřelil. Ještě že mám dva jezevčíky, se kterými zajdu
do lesa. Nemám proto ani žádné dalekosáhlé plány, těším
se z maličkostí – když jsme zdraví, něco se mi v práci
povede, večer mi vyjde čas zajít si na pivo. Nebo když si
kolegové vzpomenou na můj příspěvek ke společnému
dílu a rozhovor se mnou vyjde ve firemních novinách.