strana 2

Zájem o Blanku trvá

PTÁME SE

Největší městská dopravní stavba u nás – pražský tunelový komplex Blanka – neustále přitahuje pozornost

odborníků. A to jak těch současných, tak také těch

budoucích, studentů stavebních fakult. Svůj čas jim

při exkurzích věnují nejen zástupci personalistů, kteří

akce připravují, ale i pracovníci divizí 2 a 5, kteří jim

na stavbách poskytují odborný výklad.

V květnu se do rozestavěných tunelů Městského okruhu podívali vysokoškoláci z Brna a Ostravy. Po seznámení

s projektem a postupem výstavby v Infocentru zamířili

od portálu ražených tunelů na Letné do podzemí pod ní.

Kromě tunelů (foto č. 1 a 2) tu vždy největší pozornost

vzbuzuje strojovna vzduchotechniky (foto č. 3), která patří

mezi naše největší podzemní díla.

Leoše Černého,

stavbyvedoucího z divize 5

Výzkumná činnost v Metrostavu

1

2

3

K tomu, aby Metrostav mohl dobře realizovat významné stavby či složité konstrukce, potřebuje neustále sledovat vývoj nových technologií, materiálů či

konstrukčních systémů. Někdy může přímo aplikovat

technologické postupy nebo materiály použité třeba

na stavbách v zahraničí. Ve většině případů je však

musí upravit a odzkoušet, jindy je nutné vyvinout zcela

nové. Metrostav nemá speciální oddělení, které by se

výzkumnou činností zabývalo, řada jeho aktivit v této

oblasti proto probíhá ve spolupráci projektových týmů

s výzkumnými pracovišti. V rámci spolupráce s vysokými školami se naše společnost dlouhodobě podílí

i na výzkumných projektech podporovaných státem.

Stupeň státní podpory se však liší podle poskytovatele a příjemce podpory a podíl státu na úhradě výzkumu se snižuje. Např. Grantová agentura ČR (GAČR),

která donedávna podporovala hlavně výzkumné projekty

na vysokých školách, udělovala podporu až ve výši 100 %

nákladů. Specializuje se však na tzv. základní výzkum, jehož výsledky jsou obvykle využitelné až v dlouhodobém

horizontu. Také ministerstvo dopravy ve svém resortu

dříve podporovalo projekty stoprocentně.

Výzkumná centra, která vznikala nedávno, podporoval

státní rozpočet z větší části a z menší stavební firmy. Metrostav se podílel zejména na činnosti CIDEAS, Centra pro

integrovaný návrh pokrokových konstrukcí, které založily

tři stavební fakulty – v Praze, v Brně a v Ostravě – a tři

velké stavební společnosti – Skanska, Eurovia a Metrostav. Na práci se tu podílí i více menších firem. V rámci

dlouhodobého výzkumu CIDEAS už bylo provedeno mnoho experimentů, z nichž některé přinesly poznatky třeba

ze zkoušek souvisejících s požární odolností tunelů nebo

z experimentů zabývajících se vývojem nových druhů

betonu. V této oblasti je významným partnerem výzkumu

TBG Metrostav. Jiné výzkumy se týkaly přímé aplikace při

výstavbě, například měření související se stavbou mostu

u Oparna. Více naleznete na www.cideas.cz.

V současné době však převládá názor, že výzkum

v České republice, podobně jako v jiných zemích Evropy

či v USA, má stát podporovat jen částečně a průmysl se

na něm má podílet z větší části. To vede k podpoře aplikovaného výzkumu, jehož výsledky jsou přímo uplatnitelné

v praxi. Firmy totiž podpoří jen pro ně využitelné technologie. Státní podpora výzkumu tedy klesá. Tímto způsobem

jsou koncipovány i nově navržené projekty podporované

Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Technologickou

agenturou České republiky (TAČR).

Výsledky některých výzkumných činností Metrostavu

budou stručně popsány v příštích číslech novin.

Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., foto model

části příčného ztužidla ze samozhutnitelného betonu pro most přes Rybný potok

Porovnání výrubů

Subterra – divize 4 zvyšuje svou odbornost

Pro každý druh dopravy je zapotřebí jinak velký tunel.

Rozpětí velikostí výrubů podzemních komunikací, které vyrazil či právě razí Metrostav, je velice široké.

Metro V.A traťový tunel

28 m²

Dálniční tunel Libouchec

83 m²

Železniční tunel Nové spojení

108 m²

Blanka dvoupruhový tunel

124 m²

Blanka třípruhový tunel

173 m²

Metro IV.C1 stanice Kobylisy

228 m²

Metro V.A stanice Petřiny

267 m²

Blanka strojovna vzduchotechniky (foto)

300 m²

Tunel Mrázovka rozplet (největší v ČR)

340 m²

Technologická divize společnosti Subterra, jejíž základ vznikl před dvěma lety vyčleněním provozu TZB

z divize 9 Metrostavu, rozšířila nabídku svých služeb,

které její kvalifikovaní zaměstnanci zajišťují vlastními

silami. Kromě toho, že stále provádějí běžná technická

zařízení budov, nově pracují i v dalších oblastech činností, které dosud pro firmy Skupiny Metrostav zajišťovali pouze externí dodavatelé. Aby divize 4 nabízela

komplexnější služby, pořídila si a stále pořizuje i nové

vybavení – například termovizní kameru nebo svářečku optických vláken (foto).

Provoz elektro, který provádí silnoproudé a slaboproudé sítě, svařuje navíc vlákna optických kabelů. Měří optické a metalické kabely pro strukturované kabeláže v kancelářských, obchodních či průmyslových stavbách.

Provoz technických instalací rozšiřuje nabídku o měření tlakových diferencí, průtoků, teplot teplonosných látek

a výkonu v hydronických soustavách. Měří tepelné ztráty

pomocí termovizní kamery a bude ji využívat i v provozu

elektro, třeba pro termovizní měření v rozvodnách. Nově

zavádí i kontrolu a revize kouřových cest.

Provoz vzduchotechniky (VZT) doplňuje své činnosti

o izolování vzduchotechnických potrubí pomocí svářečky

izolačních trnů a různá VZT měření multifunkčním přístrojem se zabudovaným měřením diferenčního tlaku pro klima, ventilaci a kvalitu vzduchu v uzavřených prostorech.

Provoz inženýrských sítí (IS) je schopen vybudovat

a opravit chodníky, areálové komunikace a další drobné

části dopravní infrastruktury. Nabízí i kamerové prohlídky kanalizačních svodů či jiných trubních vedení a zajistí

protokol o průchodnosti chrániček např. u monolitických

betonových konstrukcí tunelů.

Provoz technologických celků k činnosti přidává provádění revizí elektrorozvodů do 35 kV i zajištění výstavby

tepelných zdrojů na biomasu pro kombinovanou výrobu

tepla a elektrické energie (ORC systémy). Nově nabízí

Všechny údaje v přehledu jsou zaokrouhlené. Pro

srovnání – největším dosud vyraženým výrubem na světě

se podle dostupných informací pyšní stanice metra v Miláně, jejíž profil dosahuje 450 m².

i sledování technologií pro tvorbu zásoby a skladování

energií a výstavbu malých energetických zdrojů.

Provoz pozemního stavitelství je v divizi 4 společnosti Subterra zcela nový. Zaměří se na generální dodávky

občanských, průmyslových a drobných dopravních staveb a dále i na sanace a rekonstrukce starších objektů. Ve spolupráci s provozem IS bude schopen stavět

i vodohospodářské a průmyslové objekty, třeba čistírny

odpadních vod. Zajistí i stavební připravenost pro montáže technologických celků, zejména při rekonstrukcích

objektů s převažujícím podílem technologie.

Každý, kdo hledá partnera pro technologická vybavení staveb, se na provozy divize 4 firmy Subterra

může spolehnout. Díky rozšíření nabídky služeb je jejich

kvalifikovaní pracovníci provedou kvalitně a včas včetně

potřebných přípravných a dokončovacích prací a nutných

revizí. Do budoucnosti by divize 4 chtěla nabídku ve svém

oboru ještě dál rozšiřovat a doplňovat. Nejen proto, aby

dobře sloužila své společnosti, ale i všem členům Skupiny

Metrostrav, kteří si její nabídku vyberou.

Podklady a foto archiv divize 4 Subterra

Od roku 1970, kdy nastoupil jako razič metra do národního podniku Výstavba kamenouhelných dolů Kladno,

strávil Leoš Černý při práci v podzemí určitě víc času

než na povrchu. Závod VKD 02, kde pracoval, se po osmi letech stal součástí Metrostavu. A tak se – už jako

mistr a později stavbyvedoucí – zařadil nejen mezi

pamětníky začátků výstavby pražské podzemní dráhy,

ale i historie naší společnosti.

Pocházíte z Příbrami a kromě místní SPŠ hornicko-geologické jste vystudoval i pozemní stavby na průmyslovce ve Zborovské. Proč jste zůstal věrný podzemí?

Mám to v krvi – všichni moji příbuzní odjakživa pracovali

na šachtách nebo v rudných dolech. Můj praděda třeba

zahynul v roce 1892 při katastrofě na dole Marie, kde

se udusilo 319 horníků. Kvůli tomu, abych uživil rodinu,

jsem musel opustit vysokoškolská studia. A v podzemí

byly u VKD dobré peníze i možnost získat byt. Tunely jsou

navíc nejlepší staveniště, jaké si umím představit – nesvítí

v nich sluníčko, nesněží, nemrzne, nefouká vítr, a když

navíc pracujeme v suché hoře, mám je opravdu rád.

Tunely a štoly, které jste pomáhal vyrazit, mají v součtu dost přes 10 km. Na které si vzpomenete?

Na všechny, i když nejdůležitější je pro mě vždycky právě

ta stavba, na které zrovna působím. V červnu 1970 jsem

začínal jako razič na stanici metra, která se dnes jmenuje

Budějovická. Přes podzemí Kačerova, Klárova a Dejvické

jsem přešel už jako mistr na stavbu stanice Želivská.

Ražbu tunelů do Hostivaře jsem už potom řídil jako stavbyvedoucí. Pracoval jsem i v týmu, který budoval železniční tunel Vepřek, kde Metrostav poprvé použil ve velkém

profilu metodu NRTM. V Německu jsem rok stavěl tunel

Euerwang. Nejraději však asi vzpomínám na desetiletí,

které jsem strávil ve Strahovském tunelu. Za tu dobu se

tam vytvořila prima parta a dobře se nám dělalo. A pak

přišly různé průzkumné štoly, Nové spojení, Blanka – protiražba na Letné a teď Petřiny. A to zdaleka není vše.

Vyzkoušel jste si všechny metody ražeb. A co TBM?

Když má TBM dobré podmínky, zvládne dobré výkony. Ale

tunel, to je boj s přírodou, a v TBM si na skálu nesáhnete...

Jednolodní stanici Petřiny stejně razíme pomocí NRTM.

Plníme harmonogram, a proto věřím, že zkrátíme termín

jejího dokončení. Dnes už máme otevřené všechny tři

čelby – na levém bočním výrubu dokonce v kalotě chystáme dorážku. Průtah TBM ale neuvidíme, protože tunely

zůstanou kvůli bezpečnosti, větrání i odvozu rubaniny

oddělené stěnou. Ale asi si ho nenecháme ujít a alespoň

pro fotografa v ní uděláme okénko. Taky musíme Tondovi

na konci stanice nachystat dudlík – tedy zarážku, aby bylo

kde přikotvit prstence segmentového ostění, od kterých

se odrazí na další cestu směrem do Dejvic.

Čtyřicet let práce v jedné společnosti je hodně dlouhá

doba. Co pro vás Metrostav znamená?

Jistotu zaměstnání, slušný výdělek a hlavně práci, která

mě baví. Nikdy jsem totiž nechtěl sedět u papírů v kanceláři, ale přál jsem si jednat s lidmi a organizovat je. Zdá se

mi, že čas běží stále rychleji. Těch čtyřicet let uteklo jako

voda a mladí lidé si už ani neumějí představit, že jsme stavěli bez počítačů a mobilů. Jsem rád, že se managementu

podařilo udržet Metrostav vcelku. Měl jsem totiž vždycky

štěstí, že jsem v něm pracoval ve výborném kolektivu, ať

se to týkalo dělníků či techniků. I proto chci zůstat v podzemí, jak dlouho to jen půjde a bude mi sloužit zdraví.

Zbývá vám nějaký volný čas? Na co se teď těšíte?

Volného času mám málo. Osud dal, že se stále musím

hodně starat o rodinu – o matku i o dceru – a čas věnuji

také vnoučatům. Jsem rybář, ale u vody jsem vloni byl jen

dvakrát. Patřím k myslivcům, ale za poslední rok jsem si

nevystřelil. Ještě že mám dva jezevčíky, se kterými zajdu

do lesa. Nemám proto ani žádné dalekosáhlé plány, těším

se z maličkostí – když jsme zdraví, něco se mi v práci

povede, večer mi vyjde čas zajít si na pivo. Nebo když si

kolegové vzpomenou na můj příspěvek ke společnému

dílu a rozhovor se mnou vyjde ve firemních novinách.