strana 3
zpravodajství z divizí
Budova ÚEB AV ČR, aneb „držíme slovo“
Poněkud tajemně vyhlížející zkratka v titulku označuje Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR
a zbytek je motto, s nímž tým divize 9 vedený Ing. Petrem Kostomlatským nastupuje na každou svou stavbu.
Dodržet slovo se dnes vztahuje na objekt, který od prosince loňského roku staví v Praze-Lysolajích.
Nové výzkumné pracoviště se stane součástí areálu,
který dnes tvoří tři ústavy. Architekti z Projektového
ateliéru AD si dobře poradili s nevelkým a protáhlým
obdélníkovým staveništěm a nový objekt mezi stávající
harmonicky zasadili. Výsledkem jejich návrhu je podlouhlá čtyřpodlažní budova s plochou střechou, hmotově
rozčleněná vertikálně i horizontálně. Má dvě předsunutá
spodní podlaží s terasou nahoře, dominantní schodišťové
věže a rozdílnou výšku východní a západní části. Jedno
křídlo uzavírá a odlehčuje skleník (vizualizace). Svažitý
terén vyrovnává podsklepení východní části budovy,
nepodsklepená část bude upravena jako parkoviště. Konstrukčně budovu vytvoří kombinace skeletu a podélného
stěnového systému. Východní část objektu bude založena
na základové desce s železobetonovým podsklepením.
Druhá bude stát na pilotách propojených prahy.
„Dnes máme za sebou zemní práce, základové konstrukce a první část monolitu (foto),“ popsal Ing. Kostomlatský. „Těžiště činnosti se tak přesouvá na zednické
práce v přízemí a samozřejmě pokračujeme s betonážemi.
Postupně vyrovnáváme zhruba čtrnáctidenní zpoždění,
způsobené archeologickým průzkumem. Určitý problém
jsme měli při provádění základů. Vzhledem ke složitosti
geologických podmínek bylo nutné udělat doplňkový
inženýrsko-hydrogeologický průzkum a nově je vyprojektovat, protože původní dokumentace neodpovídala.“
Samostatnou kapitolu stavby představuje skleník, ve
kterém vědci budou pěstovat rostliny pro své pokusy.
Jeho obvodovou konstrukci vytvoří hliníko‑plastové rámy
osazené dvojskly, případně trojskly v kombinaci s pláštěm
z třívrstvých teflonových fólií. Tyto fóliové vrstvy vytvářejí
tzv. polštáře vyplněné vzduchem. Jde o německý systém,
který je u nás víceméně novinkou, takže součástí dodávky
je i technologie a rozvody vedení tlakového vzduchu.
Stavba má skončit v květnu 2012 a nic nebrání tomu,
aby se tak stalo. I proto, že termíny a kvalitu dodržují
i ostatní partneři díla – divize 6, která provádí železobetony, zednický servis divize 9 a pracovníci firmy Pragis,
člena Skupiny Metrostav, kteří se podílejí na zakládání.
–rip–, foto a vizualizace archiv divize 9
Ústecký kraj nabízí mnoho příležitostí
Pod oblastní ředitelství divize 8 v Ústeckém kraji spadá třicítka převážně mladých, většinou však už zkušených techniků. Projekty, které řídí, patří do segmentu
energetických a ekologických staveb. Do budoucna
však region nabízí perspektivní práci i v oblasti průmyslu a dopravy i soukromého developmentu.
„Dlouhodobě odstraňujeme ekologické zátěže vzniklé
zejména po povrchové těžbě. Dnes tu třeba dobíhají biologické rekultivace na dole Vršany a v lomu Obránců míru,“
říká ústecký ředitel Ing. Radek Zeman. „V Lovosicích letos
dokončíme protipovodňová opatření na Labi, která ochrání zejména areál místní chemičky. Nejdůležitější díla, která
tu dnes řídíme, jsou ale stavby hlavních výrobních bloků
v elektrárnách Ledvice (foto) a Počerady, které provádíme pro společnost ŠKODA PRAHA Invest, generálního
dodavatele investora staveb, firmy ČEZ.“
Elektrárny jsou složité technologické celky, a proto
existuje řada nařízení, která mají už při stavbě jejich nových části usnadnit budoucí údržbu. Jedno z nich třeba
stanovuje požadavek, aby generální dodavatel odsouhlasil
předem všechny dodavatele stavby – to proto, aby zařízení a prvky na elektrárnách byly stejné nebo podobné
a jejich servis mohla provádět jediná firma.
„Díky tomu, že jsme získali nenahraditelné zkušenosti
z Ledvic, zvládáme dnes dobře i práce v Počeradech, kde
navíc odpovídáme také za projektovou dokumentaci,“
pokračuje Ing. Zeman, který má na starost i technickou
přípravu projektové části zakázky. „Víme totiž už předem,
co po nás partner bude chtít, a snažíme se mu navrhovat
taková technická řešení, která se v Ledvicích osvědčila.
Dokážeme odhadnout, kde by mohly nastat problémy,
a děláme vše pro to, abychom jim předešli. Teď například
řešíme ocelové konstrukce. Jsou složité, vysoké i subtilní
a přitom musí vyhovovat z hlediska únosnosti i požární
odolnosti. Vyrábí je a montuje divize 3, s divizí 6 jsme už
zase zahájili práce na základových konstrukcích.“
Ústecký kraj netrpělivě čeká na dostavbu dálnice D8.
Investoval totiž mnoho prostředků do přípravy průmyslových zón, jejichž rozvoj zatím brzdí špatná dopravní
obslužnost. Kromě výstavby výrobních celků však tento
region nabízí další příležitosti při rekultivaci krajiny a jejím
následném oživování. „Nové zakázky hledáme nepřetržitě.
Stojí nás to velké úsilí, protože trh zde obsadily místní
firmy. Ústecko je ale krásný kraj. Není tu jen průmysl
a zdevastovaná krajina, ale i České středohoří, Českosaské Švýcarsko, Labe, vinice... Máme ho rádi a uděláme vše
pro to, aby se nám zde dařilo,“ uzavřel Ing. Zeman.
Barrandov Hills vstoupily do druhé etapy
Základní údaje jsou všední: budova s obdélníkovým
půdorysem 48 x 16 m vyrůstá na hraně barrandovského
svahu nad Prahou a skládá se z jednoho podzemního
a tří nadzemních podlaží (fota). Obsahuje 24 bytových
jednotek a 14 parkovacích stání se sklípky. Krátce řečeno – standardní bytový dům. Až na jednu maličkost.
Je totiž součástí 2. etapy výstavby rozsáhlého projektu rezidenčního bydlení Barrandov Hills (paralela s Beverly
Hills u Hollywoodu není náhodná), který podle návrhu
architekta Karima R. Rachidiho nabízí širokou škálu bytů
od 1+kk až po exkluzivní 5+kk, popřípadě solitérní vila
domky. To vše s úžasnou vyhlídkou na Prokopské údolí,
svahy Kavčích hor a rozlehlé panorama pražských střech.
Všechny byty od velikosti 2+kk mají prosklenou téměř celou jednu stěnu obývacího pokoje, což spolu se zvýšeným
stropem umocňuje hru světel. Součástí větších bytů jsou
i pracovny, šatna a ložnice se samostatnou koupelnou.
Od ledna letošního roku se stala součástí tohoto
projektu také divize 1 Metrostavu. Zmíněný bytový dům
s bloky 11, 12 a 13, který bezprostředně navazuje na již
hotové budovy z 1. etapy, by stavbaři měli předat investorovi již v polovině prosince. Času tedy není nazbyt.
„Momentálně zdíme poslední, třetí patro a vyzdíváme
příčky, provádíme spodní hydroizolace, opěrné stěny, přípojky, zkrátka vše, co obnáší dokončování hrubé stavby,“
řekl vedoucí projektu Bc. Ivan Matějovič. „V nejbližší době
začneme provádět vnitřní rozvody, omítky a závěrečné
práce na střeše. Samozřejmě jako na každé stavbě i zde tu
a tam narazíme na nějaký problém, ale není to nic natolik
vážného, aby byl nějak zásadně narušen průběh díla.“
Jinak řečeno, takovýchto či podobných staveb mají
pracovníci divize 1 za sebou desítky. Budova je založena
na betonových pasech, její nosný systém je v suterénu
z železobetonového skeletu a dál z příčných železobetonových stěn, na které v přízemí navazují vyzdívané cihelné
stěny z bloků Porotherm. Ty vytvářejí plášť budovy a jsou
opatřeny kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou
izolací. Stropy jsou z monolitických železobetonových desek. Střecha nad posledním podlažím je rovná, jednoplášťová, nepochozí. Vnější fasádní omítky budou tenkovrstvé
akrylátové, vnitřní na zděných příčkách jádrové. Koupelny
a toalety mají stěny obložené keramickým obkladem.
Z hlediska činnosti divize 1 jde tedy skutečně o standardní stavbu se standardním průběhem i standardními
komplikacemi. Jak ale poznamenal Bc. Ivan Matějovič:
„Hodnotit se bude až výsledek. Zatím je pro nás podstatné, že stavba dosud probíhá podle stanoveného harmonogramu a zvládáme ji v požadované kvalitě. Vynasnažíme
se, aby to tak zůstalo až do konce.“
–rip–, foto Josef Husák
Divize 6 staví na Kavalírce pět bytových domů
Přímo vedle parku Kavalírka na pražském Smíchově
začal tým Ing. Davida Tůmy z divize 6 stavět bytový
komplex Nová Kavalírka (vizualizace). Vytvoří jej pět
propojených bytových věží se 140 nadstandardními
byty, jejichž investorem je společnost Central Group.
Spolupráce našich pracovníků s investorem se osvědčila už na jiných společných projektech, Metrostav je
podepsán například pod výstavbou bytových domů na Zahradním Městě a velkého komplexu bytů v Metropoli Zličín.
Zde v současnosti stejný tým dokončuje bytový dům M.
Divize 6 bude zajišťovat celou dodávku komplexu – mimo výkopových prací a zabezpečení stavební jámy a okolních chodníků. Betonáže budou mít třeba na starosti její
pracovníci vedení Ing. Danielem Vajnerem. Díky jejich
úsilí by během následujících měsíců mělo na staveništi
nad půdorysem ve tvaru U vyrůst celkem pět propojených
bytových věží. Proto, že objekt je zasazen do svahu, bude
mít jen kus půdorysu situovaný v podzemí. Ostatní spodní
části budov budou vystupovat nad terén. Jednotlivé věže
budou mít až osm nadzemních podlaží, tři budou zčásti
umístěny pod terénem. Nosnou konstrukci nových domů
vytvoří železobetonový stěnový systém.
Ve věžích, označených písmeny A až E, bude po dokončení od 16 do 40 bytů s velikostí 1+kk až 4+kk, přičemž ten nejmenší bude mít 32 m², největší pak 114 m².
Součástí většiny z nich bude předzahrádka, balkon nebo
terasa a sklep. Parkování budou mít budoucí obyvatelé
domů zajištěno v suterénu objektu.
V současné době stavbaři dotěžují horninu na úroveň
základové spáry a provádějí podkladní betony. „Začali
jsme armovat základovou desku a ve spodní části objektu, kde veškerá podlaží vystupují nad terén, dokončujeme
piloty,“ vyjmenovává Ing. Tůma. Nosná konstrukce celého
objektu by měla na Kavalírce vyrůst během léta.
Vzhledem k tomu, že stavba se rozkládá v těsné
blízkosti obytné zástavby, musí tým Ing. Tůmy provádět
práce s ohledem na místní obyvatele. „Prostor zařízení
staveniště je navíc minimální, takže očekávám náročnou
koordinaci zásobování,“ uzavírá vedoucí projektu.
–mv–, vizualizace archiv stavby
Park Kavalírka získal své jméno podle nedaleké
usedlosti, která tu byla na vinici založena roku 1707.
Ve druhé polovině 19. století v ní lékař Stanislav
Černý zřídil sanatorium pro léčbu rakoviny. Slávu
však Kavalírce přinesl až filmový ateliér a podnik
na přesnou optiku firmy Srb a Štys. Roku 1919 sem byl
totiž přenesen pavilon postavený spolkem Mánes pro
pražskou Rodinovu výstavu v roce 1902. Byl přeměněn
na filmový ateliér společnosti Praga film, v němž až
do požáru v roce 1929 vznikaly úspěšné němé filmy,
například Innemanova Falešná kočička. Hereckou
kantýnu tu provozoval Theodor Pištěk. Filmaři byli také
jedněmi z těch, kdo odebírali zdejší kvalitní optiku.