Strana 2
Moderní závod postavený bez použití silikonu
Společnost WITTE, založená před 117 lety Ewaldem
Wittem vněmeckém Velbertu, otevřela letos vOstro-
vě integrovaný závod navýrobu zamykacích systémů
kapot idveří aut abezpečnostních systémů sedadel.
Obálku pro nejmodernější montážní halu se vstřikov-
nou alakovnou včetně zázemí pro 150 administrativ-
ních pracovníků a420 zaměstnanců technického úseku
postavilo za necelý rok sdružení Metrostavu a firmy
BAU-STAV. Společný projektový tým vedl Ing. Pavel
Löbel zkarlovarského oblastního zastoupení divize 9.
„Kvůli lakovací lince, která nesmí přijít dostyku se si-
likonem, vydal investor zákaz jeho použití vjakékoliv části
objektu. Silikonové tmely jsou přitom běžnými těsnicími
alepicími stavebními materiály. VOstrově se ale bez nich
museli všichni obejít, ato vcelém závodě sobestavěným
prostorem přes 264000m³,“ říká Ing.Löbel. Kúplnému
dokončení díla dnes stavbařům chybí upravit jen jeden
úsek areálu, kde dosud sídlí dodavatel lakovací linky.
Základem výrobny je hala sobdélníkovým půdorysem
asi 181 x 113 m. Je zvětšiny jednopodlažní, někde má
vestavěné technické či kancelářské patro a její severo-
západní roh vyplňuje třípodlažní administrativní budova
scentrálními šatnami pro technické zaměstnance. Na pra-
coviště se dostanou zlávky, která pět metrů nad podlahou
zevnitř lemuje severní stěnu haly. Výrobna obsahuje nejen
sklady (foto č. 1), montážní prostory či vstřikovnu plastu,
ale imíchárnu barev alakovnu dílů pro automobily, kterou
si skupina WITTE zřídila poprvé. Zvenku kobjektu přiléha-
jí zásobníky, napájecí trafostanice, zařízení pro dopalování
vzduchu odváděného technologickou vzduchotechnikou
zlakovny arůzné přístřešky (foto č. 2).
Celý komplex je hlubině založený navrtaných pilotách
ajeho kostra je převážně složená zvyzdívaných železobe-
tonových prefabrikátů. Fasády tvoří lehké sendvičové pa-
nely, jednoplášťová plochá střecha má právětak vysokou
atiku, aby nebyly vidět výškové rozdíly aspády střech.
„Investor svůj nejmodernější závod slavnostně otevřel
vpátek 13. května. Všichni řečníci zmateřské společnosti
WITTE Automotive stavbu chválili aobdivovali rychlost,
sjakou se ji podařilo provést. Musím ktomu zanáš pro-
jektový tým poznamenat, že tlak natermíny byl při této
zakázce enormní avyhovět všem dílčím termínům inves-
tora bylo zcelého díla nejtěžší. Zato, že jsme vše zvládli
kvalitně avčas, chci poděkovat všem kolegům ztýmu,
ato nejen těm zdivize 9,“ uzavírá Ing.Löbel.
Pro společnost WITTE už dnes vNejdku pracuje přes
dva tisíce lidí. VOstrově zaměstná 500 dalších avyrobí
až 11,5 milionu kusů klikových sad doautomobilů ročně.
Ewald Witte, který se vroce 1899 specializoval navýrobu
zámků pro kufry, může být nasvé potomky pyšný. Divi-
ze9 jim děkuje zapříhodnou průmyslovou referenci.
–red–, foto archiv stavby
Noční koncert naD1
Tým divize 4 vedený Ing.Zdeňkem Ludvíkem předvedl
vnoci ze soboty 21. naneděli 22. května další efektní
představení. Při sérii úplných uzavírek dálnice D1 ko-
ordinoval synchronní montáž nosníků dvou nadjezdů.
Původní nadjezdy vkm 49, které bránily rozšířenídál-
nice, se poroučely k zemi zhruba před dvěma měsíci
avideo zjejich demolice vzbudilo velký ohlas. Odté doby
vyrostly novým dálničním přemostěním D1-051 aD1-052
spodní stavby (foto č. 1) ananě (foto č.2) bylo nutné co
nejrychleji usadit 16kusů čtyřicetitunových a26 metrů
dlouhých prefabrikátů (foto č. 3). Stalo se tak u obou
mostů souběžně běhemdeseti asi 20minutových uzavírek
– pěti vesměru naBrno apěti na Prahu.
První nadjezd měla nastarost firma SWIETELSKY sta-
vební, která tento úsek dálnice modernizuje vesdružení
sMetrostavem. Druhý, D1-052, budují vlastními silami
pracovníci provozu mostních technologií divize 4 ařídili
ipřesné usazení jeho nosníků (foto č. 4).
–red–, foto archiv stavby
Ing.Martina Řediny, MBA,
vedoucího provozu divize 4
Martin Ředina se chtěl stát stavbařem, jako byl jeho
otec, aprotože jej lákaly velké technické projekty, stu-
doval nastavební fakultě ČVUT obor konstrukce ado-
pravní stavby. Zaujala ho přednáška Ing. Neuwirtha
zMetrostavu onově založené divizi 4 avroce 2004 kní
nastoupil ještě jako student. Zůstal jí věrný adnes už
sedmým rokem řídí její provoz mostních technologií.
Kde jste vMetrostavu začínal apracoval?
Nastoupil jsem jako asistent stavbyvedoucího naestaká-
du silnice I/7 Chomutov–Křímov. Natuhle stavbu nejraději
vzpomínám. Nejenže byla moje první, ale Metrostav při ní
poprvé nasadil přesuvnou skruž RoRo amohl jsem se tak
stouto moderní technologií seznámit odzačátku. Potom
jsem se ise skruží přesunul nastavbu mostu proR6 Ti-
sová – Kamenný Dvůr. Coby vedoucí střediska jsem poté
budoval most naPražském okruhu na stavbě512 ataké
působil na R35 Sedlice–Opatovice, kde jsme při druhé
etapě díla pro estakádu naMÚK Opatovice použili vlastní
přesuvnou skruž sestavenou zinventárního materiálu. To
jsem už byl delší dobu vedoucí provozu.
Řídil jste istavbu železničního mostu přes Labe natra-
ti Děčín–Jedlová, který nedávno získal titul Mostní dílo
roku 2014. Jak navás toto ocenění působí?
Tituly nepřeceňuji, ale potěší. Jsou pro celý kolektiv od-
měnou zadobře odvedenou práci. Stavba vDěčíně byla
jedna ztechnicky nejnáročnějších, jakou jsem zažil. Vex-
trémně krátkém termínu výluky jsme museli vroce2013
zdemolovat starý ocelový most a na jeho místo dostat
pomocí příčných ipodélných zásunů tři nová mostní po-
le – vomezeném prostoru, při zachování lodní dopravy
anavzdory povodni, kvůli které jsme museli během pár
dní přestěhovat dobezpečí celé zařízení staveniště.
Jak vypadá dnes váš provoz akde pracuje?
Vetřech střediscích máme 32 technicko-hospodářských
pracovníků a přes 80 tesařů, betonářů a montérů. Dvě
střediska, sídlící vPraze avOlomouci, provádějí monoli-
tické aspřažené mostní konstrukce vesvých regionech.
Třetí zajišťuje podpěrné konstrukce, provizorní mosty,
manipulaci stěžkými či nadrozměrnými břemeny, zásu-
ny mostů ademolice. Toto středisko pracuje hodně pro
externí zákazníky, právě teď třeba působí naSlovensku
na stavbě dálničního mostu na D1 v úseku Ivachnová
–Hubová, kde je nasazena naše přesuvná skruž ŽM16.
Lidé zprovozu dál budují ičtyři mosty naD11 atři naD1
mezi Psářemi aSouticemi. Tam jsme vsubdodávce stavěli
spodní stavbu nadjezdu akoordinovali osazení betono-
vých nosníků, což si nedávno vyžádalo uzavírku dálniční-
ho provozu. Nadálnici D3 vúseku Borek–Úsilné budujeme
jako externí zakázku most přes Kyselou vodu. Na D3
pracujeme inanašem úseku mezi Bošilcem aŠevětínem,
vesdružení stavíme železniční most vChebu anavodním
díle Hracholusky začínáme menší most pro divizi 6. Zdá
se, že máme práce dost, ale dlouhodobě se potýkáme
sjejím nedostatkem kvůli celkové situaci nastavebním
trhu azejména voblasti dopravních staveb. Donedávna
jsme skoro celý obrat dělali vinterních subdodávkách, teď
už ale větší část zabírají externí objednatelé. Je to jediná
cesta, jak získat víc zakázek. Úspěch mimo firmu navíc
potvrzuje naši konkurenceschopnost.
Trpíte profesní deformací? Který most je váš oblíbený?
Asi jako každý, komu se vlastní práce líbí, rád pozoruji,
jak ji dělají jiní. Ale vybrat jen jeden most je těžké. Ztěch,
nanichž jsme se podíleli, to je určitě Trojský, který je velmi
zajímavý. Ze zahraničních mě veFrancii upoutal zavěšený
viadukt Millau, který má jeden pilíř vysoký skoro 250 me-
trů. To musela být náročná stavba! Líbí se mi budovat vel-
ké mosty, ale musím být kvůli české krajině skromnější.
Máte personálně stabilizovaný kádr. Co kněmu dodat?
Myslím si, že máme kolektiv velmi schopných lidí, achtěl
bych jim touto cestou poděkovat zapráci, kterou pro náš
provoz odvádějí. Co se týče dělnických profesí, tak vlastní
pracovníci jsou nazakázkách vždy dražší než externí, ale
chceme vtakto nastavené cestě pokračovat.
strana 2
PTÁME SE
1
Přiváděcí železniční tunel vBad Cannstattu
Firma BeMo Tunnelling pracuje odbřezna 2012 vesdru -
žení pro Deutsche Bahn AG napřiváděcím železničním
tunelu (foto č. 1) pro rychlovlaky ICE vBad Cannstattu,
který je součástí projektu Stuttgart 21.
Stavební výkony zahrnují asi 5200 m dlouhý jednoko-
lejný a900 m dlouhý dvoukolejný tubus pro rychlovlaky,
1000 m jednokolejných, respektive 700 m dvoukolejných
tratí pro městskou dráhu S-Bahn a2x 250 m dlouhý roz-
dvojovací úsek. Souhrnně se spojovacími štolami, větra-
cími šachtami aúnikovými štolami išachtami obsahuje
celý projekt na9000 m ražených tunelů, které je nutné
zhotovit pomocí Nové rakouské tunelovací metody.
Ražení tunelů vměstských podmínkách apod želez-
ničními stavbami ikolejišti – zde dokonce sminimálním
nadložím jen 1,5 m – je vždy technicky náročné. VBad
Cannstattu se ke složitostem projektu řadí i výstavba
stavebního objektu srozdvojením kolejí v Kriegsbergu,
kde plocha vertikálně členěného výrubu dosahuje skoro
300 m², razicí práce vEhmannstrasse spodzemními pi-
lotovými stěnami apodzemní víceúrovňové křížení tunelů
vEhmannstrasse včetně záchranného příjezdu.
Práce na nejdelším úseku projektu, který zahrnuje
ražby čtyř jednokolejných tubusů pro rychlovlaky zvý-
chozího bodu (foto č. 2) vesvislé šachtě dočtyř směrů,
začaly vroce 2014. Poprorážce prvního tubusu koncem
roku2015 následovala vbřeznu 2016 prorážka druhého
dostavební jámy vRosensteinu. Další ze dvou ještě probí-
hajících ražeb pravděpodobně skončí nakonci roku2016.
Poslední bude poprovedení zvláštních technických opat-
ření voblastech, kde se nachází anhydrit, ukončena prav-
děpodobně dopoloviny roku 2017.
Vsoučasnosti se chýlí kekonci ražba objektu sroz-
dvojením kolejí vKriegsbergu, odčervence 2016 začnou
práce navnitřní obezdívce tubusu vesměru odstavební
jámy vRosenbergu. Odpodzimu 2016 budou pokračovat
další ražby akdokončení projektu dojde vroce 2021.
Zdařbůh!
Frank Marski, Robert Dostál, foto BeMo
2
4
3
1
2
2
1
Metrostav_10_2016.indd 2 10.06.16 14:45