Strana 3
Divize 4 má druhou sestavu finišerů pro CB kryt
Zdotazu kvideu o pokládce cementobetonového (CB)
krytu na Facebooku Metrostavu je patrné, že málokdo
ví, jak finišer, či spíš sestava finišerů (foto firmy He-
lirecord), pracuje. Tým Ing. Zdeňka Ludvíka z divize4
postupuje při modernizaci dálnice D1 následovně:
Původnívybouraný CB kryt se předrtí, roztřídí a vyrobí
se zněj podklad nového krytu – cementová stabilizace.
Kropicí vůz ji zvlhčí, aby CB krytu neodnímala vlhkost.
Sklápěče navezou beton – ten pro spodní vrstvu shrub-
ším kamenivem vyklopí před první finišer, ten pro horní
vrstvu sjemnějším kamenivem přemístí pásovým do-
pravníkem za něj před druhý finišer.
Silničáři osadí na cementovou stabilizaci v místě bu-
doucích příčných spár drenážní profily zgeokompozitu.
Radlice 1. finišeru rozprostře spodní vrstvu betonu.
Stroj ji zhutní a upraví do tl. 220 mm aproměnné šířky
11,5/11,75/12 m. Dle budoucího spárořezu zavibruje
do betonu v příčném směru kluzné trny avpodélném
kotvy. Ty ve starém krytu nebyly, a proto byl jak valcha.
Druhý finišer rozhrne a zhutní horní vrstvu betonu
aurovná ji do tloušťky 50 mm a stejné šířky, jakou má
spodní vrstva. Povrch betonu upraví oscilační trám
stroje, za ním tažená dokončovací pánev jej dohladí.
Z pomocné lávky, vlečené za druhým finišerem, je mož-
né ručně opravit drobné povrchové vady krytu.
Třetí finišer provede postřik zpomalovačem tuhnutí,
aby na povrchu CBK tvrdlo cementové mléko pomaleji.
Následuje čtyř- až 12hodinová technologická pauza,
vníž se zkouší nejvhodnější okamžik pro tzv. vymetání.
Následuje vykartáčování povrchové vrstvy cementové-
ho mléka strojním kartáčem, protože povrch krytu musí
být podle požadavku investora z vymývaného kameni-
va, aby zajišťoval dostatečné protismykové vlastnosti.
Zařízení nesené traktorem provede parotěsný postřik
na ochranu povrchu krytu proti rychlému odparu vody.
Na krytu se podle spárořezu vyznačí poloha příčných
apodélných dilatačních spár (příčné jsou po 5–5,5 m,
podélné dle šířky vozovky a požadavků projektu), které
řezačky s diamantovými kotouči chlazenými tlakovou
vodou vyřežou a vdruhém kroku rozšíří pro utěsnění.
Podélné a příčné spáry se utěsní hotovými profily nebo
za horka asfaltovou zálivkou.
Nakonec další finišery provedou podél dálnice monoli-
tické odvodnění celé konstrukce CBK.
„Položení CB krytu je rychlá záležitost, logistika apříprava
stavby je ale velmi dlouhá a náročná i kvůli velké spotře-
bě betonu. Navíc nás omezuje počasí a práci komplikuje
stoupání, klesání či velký příčný sklon trasy. Přesto naše
dílo, jak potvrzují zkoušky společnosti SQZ, odpovídá
náročným požadavkům investora,“ říká vedoucí střediska
betonových vozovek divize 4 Ing.Jan Růžička. CBK může
divize 4 od května pokládat na dvou místech naráz – po-
řídila si totiž druhou sestavu finišerů. Má kdispozici také
tři vlastní mobilní betonárny a kamenivo od firmy BES.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Nový sklad pro značku RAKO vChlumčanech
Metrostav zahájil letos v dubnu stavbu distribučního
askladovacího centra společnosti LASSELSBERGER.
Nová skladová kapacita vzniká napozemcích investora
vtěsné blízkosti výrobního závodu vprůmyslové části
obce Chlumčany, asi 15 km jihozápadně odPlzně.
Firma, jež převzala arozvíjí tradici značky RAKO, patří
mezi největší výrobce obkladových materiálů vEvropě.
VČesku má celkem pět závodů navýrobu keramických
obkládaček adlaždic – v Chlumčanech, Lubné u Rakovní-
ka, Horní Bříze, Podbořanech a v Borovanech.
Výstavbu distribučního centra v Chlumčanech zajišťu-
je divize 6 jako lídr projektu vesdružení sdivizí 1. Společ-
nost Pragis realizuje pilotové založení objektů asvé práce
zahájila 1.června prováděním pilotové kotvené stěny.
Nastaveništi již byly částečně dokončeny hrubé te-
rénní úpravy – demolice objektů alikvidace náletových
dřevin – astavbaři provádějí přeložky energetických sítí,
které komplikuje fakt, že ojejich uložení neexistuje přesná
dokumentace, ito, že pro zachování výroby jejich funkč-
nost nesmí být přerušena.
Jednou znejdůležitějších byla přeložka plynu (STL DN
400), jejíž ostré přepojení se podařilo během jediné šesti-
hodinové odstávky. Výroba keramiky, která se bez plynu
neobejde, tak mohla pokrátkém přerušení pokračovat.
Terénní úpravy zahrnují odvoz velkého množství od-
padů. „Čeká nás příprava území, kde část objektu bude
vzářezu ačást vnásypu, ato vmístě, kde se ukládaly
odpadní materiály,“ připomíná vedoucí projektu Ing.Jo-
sef Holada. Plocha staveniště se několik let nevyužívala
abyla porostlá plevely análety dřevin. Vminulosti sloužila
jako skládka zemin aminerálních surovin, které se nedaly
využít pro výrobu keramických výrobků anejsou využi-
telné ani při stavbě pro provádění násypů vgeotechnicky
složitých základových poměrech.
Distribuční a skladovací centrum (vizualizace) počí-
tá sužitnou plochou téměř 30 tisíc m² a obestavěným
prostorem 286317 m³. Bude se skládat ze dvou částí:
jednopodlažního blokového skladu pro ukládání palet
ajednopodlažního regálového skladu. Maximální kapacita
skladu bude 65 tisíc palet. Součástí blokového skladu bu-
de iadministrativní třípodlažní vestavba se zázemím pro
zaměstnance avedení centra, nakládací můstky apod.
Stavba vChlumčanech má být podle harmonogramu
dokončena k31. březnu příštího roku. Investor si však
přeje kratší termín – ato ukončení do20. prosince 2016.
„Splnit objednatelem požadovaný termín bude vůbec nej-
náročnější úkol,“ uzavírá Ing.Holada.
Blanka Růžičková, vizualizace stavba
Tři zakázky přímo inepřímo spojené svodou
Hned tři zakázky zároveň řídí vsoučasné době vedoucí
projektu Ing.Michal Kratěna zdivize 6. Jeho tým pra-
cuje jednak naopravě vodního díla Vír vúdolí Svratky,
pak také rekonstruuje hotel Sázava nedaleko Žďáru
nad Sázavou avedle toho inádrž Neškaredice uKutné
Hory. Práce natřech stavbách není pro něj ajeho tým
ničím novým, už vminulosti koordinoval Ing.Kratěna
několik projektů najednou. Ztěch tří současných pova-
žuje zanejzajímavější obnovu vodního díla Vír.
„Rekonstrukce vodního díla Vír (foto č. 1) je pro mne
osobně nejzajímavější, protože jsem díky této stavbě
musel překonat svůj strach zvýšek,“ říká Ing.Kratěna.
Jeho tým totiž provádí sanaci mostních pilířů vevýšce až
66 metrů nad zemí. Musí při ní odstranit zdegradovanou
vrstvu a zasanovat ji stříkanými betony. Loni stavbaři
dokončili první etapu, tedy celkem tři mostní pilíře, letos
přes léto je čekají další dva azeď, která se táhne odbřehu
hráze. „Sanaci můžeme kvůli nepříznivým klimatickým
podmínkám naVysočině provádět jen odzačátku května
dokonce září,“ vysvětluje Ing. Kratěna. Vzhledem kto-
mu, že stavební práce jsou rozděleny do několika etap
v letech 2015 až 2019, může tým divize 6 pracovat pouze
naté části díla, kterou určil investor Povodí Moravy pro
konkrétní rok. „Ato ipřesto, že bychom byli schopni letos
provést daleko větší objem prací,“ doplňuje Ing.Kratěna.
K vodohospodářským stavbám, na které se divize 6
v minulosti hlavně soustředila, patří i oprava výpustního
objektu nádrže navodním díle Neškaredice nedaleko Kut-
né Hory. Podokončení tohoto dalšího projektu Ing.Kratě-
ny se nejen zvýší retenční funkce nádrže, ale také ji doplní
moderní technologie pro řízené vypouštění.
Třetí zakázka má rovněž něco společného svodou,
ikdyž pouze svým názvem. Jedná se totiž orekonstrukci
hotelu Sázava (foto č. 2) nedaleko Žďáru nad Sázavou.
„Jde o kompletní přestavbu staré budovy, ze které zů-
stanou zachovány pouze nepoškozené nosné konstrukce.
Hotel původně využívala krekreaci armáda, ale již několik
let chátral,“ říká Ing.Kratěna. Stavbaři proto museli nejpr-
ve zbourat nevyhovující příčky, odstranit původní rozvody
ipoškozené části budovy. „Vsoučasnosti budujeme nové
svislé konstrukce arozvádíme instalace avzduchotech-
niku,“ uvádí Ing. Kratěna. Modernizace hotelu by měla
skončit vúnoru příštího roku. Vedoucí projektu nicméně
doufá, že jeho tým bude pokračovat inadalších zakáz-
kách, které vdané lokalitě stejný investor plánuje.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Soukolí ve vestibulu stanice Palmovka
Pražská Libeň má bohatou průmyslovou tradicí. Do
moderních dějin se ale také zapsala díky jedné z vů-
bec prvních tramvajových linek, na nichž byl provoz
obsluhován elektrickými vozy. Pravidelné spojení na
trati mezí Libní a Karlínem, kterou elektrifikovala fir-
ma Františka Křižíka, bylo zahájeno 19.března 1896.
A právě tento významný historický milník se rozhodli
připomenout autoři stanice metra Palmovka.
Přestože byla stanice koncipována jako přestupní
uzel mezi tramvajovou, městskou a příměstskou auto-
busovou dopravou, bylo zde umělecké dílo umístěno
atypicky, do středu vestibulu. Je totiž dostatečně pros-
torný a plynulost pohybu cestujících zůstala zachována.
Plastika, spočívající na podstavci uprostřed širokého
schodiště, má název Soukolí. Blyštivé plochy ocelových
kuželů, sestavených do dynamické kompozice tak, aby
připomínaly převody ozubených kol, mají evokovat in-
dustriální a dopravní charakter této pražské čtvrti.
Sám autor, akademický sochař a designér Alexius
Appl (*1944), jenž plastiku z nerezové oceli vypraco-
val v letech 1989–1990, má kprůmyslovým motivům
velice blízko. Mezi léty 1967–1972 studoval na Vysoké
škole uměleckoprůmyslové v Praze, později nastoupil
do zlínského ateliéru Zdeňka Kováře, kde se zaměřil
na navrhování tvarů strojů a nástrojů anavázal tak na
rodinnou tradici strojírenské firmy Petr Appl.
Průmyslový design tvoří hlavní část jeho tvorby.
Krom mnoha produktů pro přední výrobce nářadí na-
vrhoval drážní montážní vozy, autobusy a jiné stroje
apřístroje. V devadesátých letech se věnoval také navr-
hování světelných těles do mnoha historických prostor,
například do pražského Kolowratského paláce. Jeden
světelný objekt navrhl také v roce 1991 do vestibulu
stanice metra Lužiny. Nebyla to jeho první práce na ná-
vrhu umělecké instalace v prostorách vestibulu stanice
metra. Již v roce 1987 získal druhé místo v soutěži na
plastiku pro stanici Radlická.
Applovy sochařské práce se vyznačují střízlivostí
tvarů, povětšinou odvozených zgeometrických objektů,
a důrazem na užitý materiál, jímž je nejčastěji leštěný
zlatý či stříbrný kov.
Jakub Potůček
metrů měří tunel Ejpovice, jehož jižní troubu prorazil
7.června razicí štít nazvaný Viktorie. Ražby provádějí
tuneláři divize 5 řízení týmem Ing. Štefana Ivora.
1 2
Metrostav_10_2016.indd 3 10.06.16 14:45