Strana 2
VTrenčíně startuje TreBuChET
Pod zkratkou vtitulku se skrývá nejen velký středověký
katapult, ale imezinárodní projekt Trenčín, Bučovice,
Chránime Európske Tradície, který má zapodpory EU
zatraktivnit čtyři historicky významné lokality – dvě
ve slovenském Trenčíně a dvě v moravských Bučovi-
cích. Vúterý 5. června došlo keslavnostnímu poklepu
nazákladní kámen ujeho první stavby.
Tým Milana Marka zdivize 8 zpřístupní jižní opevnění
Trenčínského hradu (foto). To bylo vminulosti pro hrad
klíčové, činilo ho nedobytným. To však nyní neplatí, na-
opak je snaha ukázat návštěvníkům další prostory památ-
ky, dokterých nahlédnout nemohli. Vrámci rekonstrukce
opevnění se u jižních hradeb vybuduje nový vstup se
samostatnou pokladnou. „Hrad tak bude svou zpřístup-
něnou plochou patřit knejvětším naSlovensku,“ radoval
se během akce slavnostního poklepání Peter Martinisko,
ředitel Trenčínského muzea, které má hrad ve správě.
ZaMetrostav se kladívka chopil Ing.Ivan Škripeň, vedoucí
jeho organizační složky Bratislava.
Zatajemstvím hradních příkopů
Co vrámci rekonstrukce proběhne? Kromě oprav jižních
hradeb včetně přestavby dřevěných schodišť projekt také
zahrnuje výstavbu nového mostu arekonstrukci Mlýnské
věže. Právě skrze ni vznikne nový vstup doTrenčínského
hradu. Porekonstrukci, jak naznačil Peter Martinisko, do-
jde krozšíření stávajících plochy areálu occa 30procent.
Tým Milana Marka začne brzy pracemi nanové přístu-
pové cestě azajistí ochranu stávajících archeologických
lokalit. „Nebude snadné se vypořádat spožadavky památ-
kářů, jelikož jde onárodní kulturní památku Slovenska.
Stávající zdi jsou nyní nepřístupné ahradní příkopy jsou
zasypány, ale my je obnovíme dopůvodní podoby. Vtéto
souvislosti se očekává výskyt archeologických nalezišť,“
popisuje vedoucí projektu Milan Marek.
Pracemi najižním opevnění zde tým Metrostavu ne-
končí. Naváže další zakázkou naTrenčínském hradě, kde
provede opravu administrativní budovy, tzv. Skleníku.
David Kalců, foto Trenčiansky samospráv-
ny kraj (TSK)
Bodujeme v dopravě
V Betlémské kapli byly 14. června slavnostně vyhlá-
šeny vítězné projekty soutěže Česká dopravní stavba,
technologie, inovace roku 2017. Metrostav přihlásil
hned čtyři svá významná díla a uspěl.
Za naši firmu soutěžily tyto projekty: rekonstrukce
střech nástupišť železniční stanice Praha hl. n. (foto č. 1
ač. 2), silnice I/44 Červenohorské sedlo – jih (foto č. 3
ač. 4), plavební komora u jezu Hněvkovice a modernizace
jezu Hněvkovice (foto č. 5) arekonstrukce rejd plavební
komory Kořensko (foto č. 6). V případě zastřešení nej-
významnějšího pražského nádraží šlo o rekonstrukci
historické, památkově chráněné budovy. Modernizace
I/44 spočívala především vrozšíření vozovky avdoplnění
bezpečnostních prvků silnice. Obě vodní díla se moder-
nizovala v rámci dokončení vltavské vodní cesty v úseku
VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou.
David Kalců, foto Petr Adámek, Jan Luxík
aarchiv staveb
Ing.Lenky Svobodové,
šéfredaktorky novin Metrostavu
Podvanácti letech opouštíte noviny Metrostavu. Sja-
kými pocity?
Příjemnými. Uzavírám práci, kterou jsem měla ráda,
avěřím, že jsem ji dělala dobře. Když se ohlédnu zpět,
mám zasebou čistý stůl. Budou mi sice chybět nejbližší
kolegové, ale zase namě čeká návrat kestarým přátelům,
na něž mi nezbýval čas, a setkání s novými, na které,
doufám, ještě narazím. Když něco končí, něco začíná…
Jak se za více než desetiletí příprava a vlastně celé
firemní noviny změnily?
Postránce výroby se vposledních letech díky vývoji počí-
tačové techniky zrychlila azjednodušila sazba ikorektury,
ale hlavně předávání podkladů. Odpadly cesty autem
ačlověk víc přirostl kžidli v kanceláři. Skype dnes umož-
ňuje pořizovat rozhovory zočí doočí pocelé Evropě, aniž
by dialogu ubral naautenticitě. Online překladače dovolují
zpracovávat informace třeba vislandštině. Otom všem se
mým předchůdcům ani nesnilo. Zhlediska obsahu potom
každé noviny kopírují dobu, ve které vznikají. Takže ty
firemní se posunuly zobdobí, kdy bylo velkých témat ne-
počítaně, až kčíslům, kam se náměty imezi drobnějšími
zakázkami hledaly složitěji. O sponzorských aktivitách
ani nemluvě. Věřím, že se už zase blýská nalepší časy.
Najaký článek či rozhovor budete nejvíce vzpomínat?
Jeden konkrétní text nebo rozhovor se těžko vybírá. Ikdyž
se stalo, že některé články vznikaly obtížněji než jiné, ve-
směs to byla práce příjemná ahlavně slidmi, kteří ovládali
svoji profesi aměli co sdělit. Tak bych spíš připomněla
setkání se zajímavými osobnostmi mimo Metrostav, třeba
rozhovor sprofesorem Zdenkem Eisensteinem nebo ar-
chitektkou Alenou Šrámkovou či mnohaletou spolupráci
srychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou.
Co se vám zata léta podařilo? Naco jste nejvíc pyšná?
Myslím si, že se mi podařilo přesvědčit vedoucí projektů –
určitě ne všechny, ale snad většinu – že jim příprava člán-
ku dofiremních novin nemusí zabrat moc času. Výsledek
potom pomůže nejen Metrostavu, ale zejména představí
jejich vlastní práci aocení projektový tým.
Celých 12 let vycházely noviny podle harmonogramu.
Jak jste to zvládala?
Měla jsem velké štěstí, že mi vydrželo zdraví, adrobné ne-
duhy se stihly vyřešit během víkendů čidovolených. Navíc
moderní technika umožňuje v nejhorším případě práci
zdomova… Ataké jsem měla skvělé spolupracovníky –
uvnitř firmy imimo ni – naněž jsem se mohla spolehnout,
atouto cestou jim děkuji.
Pomohlo vám, že jste vzděláním stavařka?
Určitě. Novinář je zprostředkovatel, který vrůzných obo-
rech činnosti sbírá i ověřuje informace a „překládá“ je
dojazyka srozumitelného laické veřejnosti. Má to ovšem
ten háček, že tisk čtou iodborníci, atak by článek měl být
po obsahové stránce co nejpřesnější. Proto je vzdělání
voboru, oněmž člověk píše, obrovská výhoda, protože
pak lépe rozumí podkladům. Vystudovala jsem ale jen
pozemní stavby – ato už před 37 lety – které mě naučily
pouze část stavařiny. Mezi jinými třeba rozumět technic-
kým zprávám či výkresům avědět, že druhému nadzem-
nímu podlaží se obvykle říká první patro. UMetrostavu
jsem ale raději psala o dopravních dílech nebo velkých
konstrukcích, které voboru patří mezi špičku. Atam jsem
se pořád musela učit něco nového nebo modernějšího
odspeciálního zakládání přes tunelování pomocí razicích
štítů poletmou betonáž mostů… Ato mě bavilo. Kole-
gové, kteří mi pomohli alespoň vté novinářské úrovni
„dostudovat“, si zaslouží poděkování zatrpělivost.
Odcházíte naodpočinek. Přestože vím, že budete mít
práci svýchovou Verunky, štěněte chodského psa, na-
jdete si čas poradit apomoci vašemu nástupci?
Když bude mít zájem, tak ráda. Ale určitě jen pomoci, ne
poradit, to si myslím, že nebude potřebovat. Metrostav
ale vždycky byl, je abude mojí srdeční záležitostí aráda
se oněm budu dozvídat další zajímavé věci atlumočit je
čtenářům. Takže se vlastně neloučím.
Za rozhovor děkuje PhDr. Milan Srb
strana 2
PTÁME SE
1
Náročnáražba tunelu Spitzenberg pokračuje
Sdružení společností BeMo Tunnelling GmbH, Sub-
terra a.s. apartnera nazemní práce firmy Stutz GmbH
od června 2017 pracuje na stavebním objektu tunelu
Spitzenberg apřilehlého úseku dálnice. Akce probíhá
v rámci novostavby dálniční tepny A44, která spojí
města Kassel aEisenach vNěmecku, vespolkové zemi
Hesensko. Při ražbě se objevilo nemalé překvapení.
Dotčený úsek dálnice vdélce přibližně 60 km je sohle-
dem namorfologii terénu anasměrové vedení trasy mimo
obce de facto soustavou tunelových amostních staveb
scelkovými náklady zhruba 1800 milionů eur. Tunel Spi-
tzenberg zahrnuje dva přibližně 600 metrů dlouhé para-
lelně ležící tunelové tubusy se dvěma příčnými chodbami.
Obě tunelové trouby procházejí kopcem Spitzenberg,
s maximálním nadložím 40 m. Oblast dotčená stavbou
tunelu zhlediska regionální geologie patří dostřední čás-
ti Hesenské úžlabiny anachází se vjejí jihozápadní části
vdolním toku řeky Werry.
Obě partnerské společnosti BeMo Tunnelling aSub-
terra zodpovídají vrámci sdružení pod technickým aeko-
nomickým vedením BeMo za provedení tunelářských
prací (foto č. 1). Projekt započal loni v lednu projekční
a přípravnou etapou a zhotovením obou předzářezů
na portálech. Vlastní razicí práce bylo možné zahájit
včervnu 2017. Geologie, nakterou stavbaři narazili vpří-
portálové oblasti tunelu, se ukázala odpočátku extrémně
náročná. Jen díky maximálnímu využití všech vystrojo-
vacích prvků ačlenění výrubu, které projektant BeMo za-
pracoval doprojektu způsobu ražby aschémat vystrojení,
jsme dokázali zdárně zvládnout prvních přibližně 30 tm
tunelu uzápadní tunelové roury.
Geologické poměry si vyžádaly změnu projektu
Na30. tunelovém metru se raziči setkali snepříjemnou
komplikací: geologické poměry se výrazně změnily ado-
šlo málem k selhání čelby. Sdružení se tedy společně
sinvestorem dohodlo popřechodnou dobu nazastavení
práce a bylo nutné přepracovat prováděcí projekty tak,
aby odpovídaly vzniklým geologickým poměrům.
Technické kanceláři BeMa vInnsbrucku se svelkým
nasazením podařilo vnejkratší možné době zapouhých
6týdnů přepracovat prováděcí projekt ražeb atyto změ-
ny ještě nechat schválit investorem. Odté doby probíhají
ražby vtěchto geologicky obtížných oblastech úspěšně
zapomoci mikropilotového deštníku (foto č. 2) asdvoji-
tými bočními štolami.
Nazákladě geologicky podmíněných prodlení budou
razicí práce trvat pravděpodobně ještě dokonce tohoto
roku. Dokončení vnitřního pláště tunelu ainstalace tech-
nologií jsou naplánovány narok 2019.
Zdař bůh! Martin Fischer, Robert Dostál
2
1
2
3
4
5
6
Zhistorie hradu
Trenčínský hrad, který kdysi nesl názvy jako de
Trenchin (1193), Trincinensis (1208) či Trinchiniensis
(1229), je chráněnou národní kulturní památkou
Slovenska. Založen byl pravděpodobně namístě
hradiště (opevněného sídla zobdobí neolitu až raného
středověku). První prokazatelnou stavbou nanávrší
byla kamenná obytná věž arotunda z11. století,
kdy hrad sloužil naochranu Uherského království
azápadního pohraničí.
Metrostav_10_2018.indd 2 14.06.18 14:06