strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Historická přehrada Husinec omládla

V jižních Čechách se na řece Blanici tyčí vodní dílo

pojmenované po nedaleké obci, tedy Husinec. Ačkoli

přehrada nepatří svou rozlohou mezi největší, zcela

určitě patří mezi nejkrásnější v jihočeském regionu

(foto č. 1). Teď je po rekonstrukci provozních uzávěrů

a spodních výpustí. Opraven je líc hráze a rekonstrukcí

prošly i technologie strojovny. Ojedinělé vodní dílo se

tak může pochlubit dalšími novými částmi.

Podobné projekty je třeba podle zkušených stavbařů

z divize 6 nepodcenit a pokud možno je dobře připravit.

Ale i sebelepší příprava nemusí zabránit problémům,

které se objeví nečekaně až při samotných pracích. Byl

to případ i vodního díla Husinec, jehož další fázi rekonstrukce měl tým Ing. Milana Hromádky z divize 6 původně

dokončit už letos v lednu. Během opravy se ale ukázalo, že

rekonstrukce vývaru bude pracnější i časově náročnější.

Místo aby podle původního plánu kamenný přeliv do vývaru stavbaři jednoduše vybourali a dozdili, rozhodli se

2

jej nakonec citlivě rozebrat, jednotlivé kameny zaměřit,

očíslovat, doplnit novými a osadit zpět.

„Kromě toho jsme zjistili nesvařitelnost stávajícího

litinového potrubí středové výpusti, která znemožnila

projektové řešení napojení nových uzávěrů. Nové části

jsme proto museli se stávajícím potrubím propojit pomocí

speciálních převlečných kusů navržených přímo pro tuto

rekonstrukci,“ popsal stavbyvedoucí Ing. Otto Hrodek.

Původní kameny daly stavbařům zabrat

I když práce trvaly řadu měsíců, nejnáročnější bylo

podle Ing. Hrodka vybourání prostoru spodní strojovny

(foto č. 2). Po vyřezání obvodů budoucích stěn lanovými

pilami začali stavbaři s bouráním, při kterém se kromě

původních betonů střídala masivní kamenná rovnanina

prolévaná betonem. „Kameny byly natolik kvalitní, že div

jsme si na nich nevylámali zuby,“ vzpomíná Ing. Hrodek.

A i když divize 6 a její pracovníci jsou skutečnými odborníky na rekonstrukce vodních děl, některé vodní stavby

dokážou překvapit. Stejně jako v Husinci, kde bylo nutné

demontovat původní pohony segmentových uzávěrů. „Při

jejich rozebírání nás překvapila jejich vynikající kondice.

Kdyby nebylo potřeba zmodernizovat celou technologii

a doplnit ji o další spodní uzávěry, jistě by tyto stroje

z konce třicátých let byly funkční ještě po další časy,“

myslí si Ing. Hrodek.

Stavbyvedoucí bude také rád vzpomínat nejen na průběh prací, ale především na přátelské prostředí, které

na stavbě panovalo. Jak ze strany investora Povodí Vltavy,

tak i na straně subdodavatelů.

Martina Vampulová, foto Jan Luxík

Nosné profily se musejí točit jako ježek v kleci

Letos v březnu zahájil tým Ing. Michala Osičky ze severomoravského regionu divize 1 rekonstrukci Muzea

Těšínska na Hlavní třídě v Českém Těšíně. Vzhledem

k tomu, že ji musí dopracovat v návaznosti na expozice,

bude muset mít hodně štěstí i trpělivosti, aby dílo dokončil v plánovaném termínu do září roku 2019.

„Dodavatel muzejních expozic totiž ještě není určený

a nepředpokládám, že bude známý dřív než v listopadu,“

vysvětluje Ing. Osička. „Navíc původní krov, který máme

z větší části pouze repasovat, napadli dřevokazní škůdci

víc, než předpokládal projekt. Nevyhovuje ani asi 20 let

staré statické zabezpečení objektu, a proto musíme kompletně vyměnit stropní konstrukce nad druhým patrem.

Pikantní je, že staré i nové profily budeme muset provlékat přes krov a i v interiéru se budeme potýkat s velmi

omezeným manipulačním prostorem. Transport materiálu

na stavbu navíc značně limitují malé šířky přístupových

komunikací,“ doplňuje. Komplikace způsobí i zásahy do

poškozených kamenných stěn a cihelných kleneb.

Výsledkem práce stavbařů bude částečně podsklepený čtyřpodlažní komplex vyhovující požadavkům 21. století. Historická uliční fasáda projde pod dohledem památkářů renovací a ta dvorní si oblékne zateplený plášť.

Interiér přestavěné budovy poslouží výhradně expozicím, protože Muzeum Těšínska získá administrativní zázemí v jiném objektu. Do suterénu se tak vejde geologická

a hornická expozice i s replikou historické štoly. Přízemí

(vizualizace) využijí návštěvníci a knihovna. V prvním patře se rozloží stálá výstava o osídlování Těšínska, nad ním

získá prostor expozice Těšínského knížectví. Podkroví bude vymezeno pro muzejní pedagogiku a práci s veřejností.

„Po rekonstrukci železniční stanice, kterou před rokem dokončila divize 4, a novostavbě integrovaného

výjezdového centra, jež do konce roku dobuduje kolega

Pavel Szmek, je náš projekt už třetí zakázkou Metrostavu

v Českém Těšíně. Poslouží nejen k propagaci historie celé

oblasti, ale vrátí i část původní krásy Hlavní třídě propojující Český Těšín s polským Cieszynem,“ řekl Ing. Osička.

Divize 8 rozšiřuje rakovnický závod

V areálu podniku Procter & Gamble – Rakona tým divize 8 postupně dobudoval haly č. 10 a 11 (foto č. 1).

Práce tam ale ještě neskončily a stavbaři pokračují na

novém projektu pojmenovaném Wast Gate and Retention Tanks.

Stavba hal probíhala od roku 2017 v rámci rozšiřování

závodu. Americký výrobce spotřebního zboží pro domácnosti, který prodává své výrobky ve více než 180 zemích

světa, plánuje do roku 2020 v Rakovníku výrazně rozšířit

výrobu pracích a mycích prostředků.

Hala č. 10 je určena k výrobě tekutých detergentů

a stavbaři Metrostavu zde prováděli přístavbu ke stávající budově. Nový objekt má prefabrikovanou nosnou

konstrukci a opláštění ze sendvičových panelů. Investor bezprostředně po předání stavby a kolaudaci sem

nastěhoval své výrobní linky, na kterých se už vyrábějí

čisticí prostředky jako Jar a různé prací prášky. Hala č. 11

slouží k balení a skladování výrobků. Budova se nachází

uprostřed areálu podniku a je napojena z východní a západní strany rampami pro příjem a expedici materiálu.

I zde proběhla rozsáhlá dostavba. Vedoucím projektu byl

od počátku prací v Rakoně Ing. Karel Matzner, dokončování haly 11 po něm přebral Ing. Tomáš Burian.

Za pomoci dynamického hutnění

Nový projekt Wast Gate and Retention Tanks, jak už je

patrné z překladu názvu, představuje stavbu vjezdové

komunikace a retenčních nádrží. Silnice o délce necelých

1

184 metrů bude sloužit jako hlavní vjezdová a výjezdová

komunikace pro kamiony, které míří do areálu. Výstavbou

silnice dojde ke značnému odlehčení a zlepšení plynulosti

dopravy v Rakovníku. „Při vjezdu na komunikaci vybudujeme silniční váhy, které slouží k evidenci kamionové

dopravy,“ vysvětluje Tomáš Burian. „Údaje z těchto vah se

budou porovnávat s interní databází v podniku. Kontrola

proběhne ve vrátnici, která se umístí na nově budované

retenční nádrži s označením RN,“ doplňuje.

Na projektu bude nejobtížnější založení vjezdové komunikace. Provedením zkoušek a průzkumů stavbaři

zjistili, že se v podloží nachází stará ekologická zátěž,

se kterou se musejí vypořádat. „Komunikace prochází

z poloviny násypem a z poloviny zářezem v navážkách,

takže budeme bojovat se složitými základovými poměry.

Na návrh projektanta zlepšíme podloží pomocí dynamického hutnění. Tato technologie je v Čechách poměrně

neobvyklá,“ objasňuje inženýr Burian.

Projekt se dále skládá z výstavby nové retenční nádrže

a rekonstrukce stávající retenční nádrže s označením N2.

Nová retenční nádrž – proběhlo již armování její základové

desky (foto č. 2) – bude zastropena a přesypána zeminou.

Po jejím stavebním dokončení se rezervoár vystrojí technologií pro úpravu společných splaškových, dešťových

a technologických vod. Dojde také k odstavení retenční

nádrže N2 a proběhne její rekonstrukce.

David Kalců, foto Petr Adámek a archiv

stavby

2

Metrostav modernizuje porodnici

Stavbaři divize 9 se v květnu přesunuli do Karlovarské krajské nemocnice. V jedné z budov začaly práce

na úpravách, které mají zajistit modernizaci tamního

gynekologicko-porodnického oddělení.

Stavební práce musejí podle pokynů investora probíhat s co možná největší ohleduplností, aby nenarušily

provoz nemocnice. Zároveň musejí být naplánovány tak,

aby modernizované oddělení mohlo po celou dobu poskytovat nejnutnější zdravotnické služby.

Gynekologicko-porodnické oddělení karlovarské nemocnice se nachází ve druhém nadzemním podlaží šestipodlažní budovy a je umístěné ve frekventované části

hlavního lékařského bloku. Stavbaři mají do rekonstruo­

vaných prostor přístup jen z vnějšího lešení a dopravu

materiálu musejí zajišťovat vnějším výtahem. „Vnitřní

prostory objektu nesmějí být využívány pro pohyb pracovníků ani pro zásobování,“ potvrdil vedoucí projektu

Jan Mráz. Další omezení se týkají hluku, který nesmí

překročit povolenou hranici a musí se omezit jen na dobu

mezi 7. a 16. hodinou. Kvůli prašnosti se budou v určitých

místech stavět provizorní sádrokartonové příčky.

Dvě etapy přesně podle harmonogramu

Úpravy prováděné ve druhém podlaží zahrnují celkovou

rekonstrukci elektrických rozvodů, instalaci nového vytá-

pění i klimatizace. Stavbaři Metrostavu na začátku června

začali s odpojováním původních rozvodů a zahájili bourací

práce. Rekonstruovaná část, v níž se výrazně změní rozmístění sálů, ambulancí i pokojů, zabírá zhruba dvě třetiny

podlaží. Zbývající prostory tvoří centrální schodiště s halou, které prošlo rekonstrukcí už v roce 2015.

Stavba je rozdělena do dvou etap tak, aby umožnila

částečný provoz rekonstruovaného oddělení. V první etapě plánované do března příštího roku bude dokončena

úprava ambulantní části s lékařskými pokoji a rekonstrukce porodnického traktu. Ve druhé etapě dojde na lůžkové

pokoje a novorozeneckou část. Celkové dokončení rekonstrukce se plánuje na říjen 2019. „Termín se podaří splnit

za předpokladu dobré spolupráce s investorem. Celý

projekt bude náročný na dodržování jednotlivých bodů

harmonogramu,“ říká stavbyvedoucí Ing. Tomáš Slepička.

Pečlivě se plánuje odpojování rozvodů vody a kanalizace

tak, aby přerušení probíhalo vždy jen na jedné stupačce.

Porodnické oddělení karlovarské nemocnice bude mít

v nových pokojích 17 lůžek, v části pro riziková těhotenství se plánuje čtyři až šest lůžek. Kromě toho vzniknou

tři porodní pokoje (vizualizace), zákrokový sál a šest novorozeneckých lůžek v novorozenecké části oddělení.

Blanka

Růžičková,

vizualizace

archiv

stavby

Po roce 1920, kdy došlo k rozdělení Těšína, zůstaly

historické památky součástí polského Cieszyna.

Neoklasicistní muzejní budova na českotěšínské

Hlavní třídě proto patří mezi nejstarší objekty ve

městě. V letech 1884–1885 ji postavil významný

místní architekt Alois Jedek pro ubytování hostů

arcivévody Evžena Habsburského. Později byl objekt

kvůli vysoké prodejní ceně rozdělen na dva domy, které

po druhé světové válce začaly sloužit muzeu. To bylo

po roce 1989 uzavřeno kvůli majetkoprávním sporům.

Metrostav_10_2018.indd 3

14.06.18 14:06