strana 3

zp r avodaj s t v í z diviz í

Rekonstrukce hlavního nádraží cestující neruší

Na pražském hlavním nádraží od prosince loňského

roku probíhá rozsáhlá rekonstrukce, která má tuto

významnou železniční stanici proměnit v moderní dopravní uzel s obchody, hotely, bankami a restauracemi, jenž bude po všech stránkách odpovídat světovým

standardům. Pro italskou společnost Grandi Stazioni,

která nádraží získala do třicetiletého pronájmu, realizuje stavbu rozdělenou do sedmi etap tým divize 9

Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Kašpara.

V podzemní odbavovací hale, kterou v sedmdesátých

letech stavěl také Metrostav, zatím provizorní překližková

konstrukce dotažená až ke stropu uzavírá středový ostrov o ploše kolem 900 m², kde v rámci současné nulté

etapy projektu vzniká jednopodlažní prosklený objekt

s otevřenou terasou v patře, určený pro komerční využití.

Rekonstrukce probíhá za plného provozu nádraží a tým

Ing. Kašpara velmi dbá na to, aby pracemi co nejméně

zatěžoval veřejnost. Cestující proto ani netuší, že za oddělující příčkou je už demontována původní žulová dlažba,

sneseny podhledy a jsou připravené patky pro osazení

sloupů ocelové konstrukce plánované vestavby.

1

„V nejnižším podlaží Fantovy budovy na rozhraní s novou halou pracujeme na rekonstrukci jižního podchodu,

kde budou zejména moderní sociální zařízení,“ popsal

současné nejrozsáhlejší práce Ing. Kašpar. „Dispozici

jsme si uvolnili vybouráním příček a snížením úrovně

podlah asi o 1,2 metru. Oproti předpokladům jsme pod

subtilními sloupy nalezli plošně rozsáhlé patky, které jsme

po statickém zajištění celé konstrukce museli po částech

odřezat. Nyní zde jsou hotové podkladní betony a začínáme s vyzdívkami a technickými instalacemi (foto č. 2).“

Poslední částí nádraží, jež je nyní rekonstrukcí dotčena, je dvorek u severního průčelí hlavní budovy, kde

pomocí ztraceného bednění vzniká malá přístavba technologického zázemí (foto č. 1).

Navzdory častým potížím s bezdomovci a narkomany, kteří jen neradi opouštějí zchátralé části historického

nádraží, stavba postupuje plynule. V říjnu po vybudování

provizorních pokladen Českých drah nultá etapa rekonstrukce skončí a stavbaři z Metrostavu se plynule přesunou na její pokračování do levé části odbavovací haly.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

V Letňanech mají napilno pod zemí i nad zemí

Když loni zjara zásypy překryly 600 metrů dlouhou obří

jámu, v níž vyrostl železobetonový skelet podzemního

objektu budoucí konečné stanice Letňany na trase

metra IV. C2, mohlo laikovi připadat, že se na stavbě

nic moc neděje. Většina prací se totiž odehrávala především v podzemí. V okamžiku, kdy se v jedno veliké

staveniště proměnila také venkovní plocha o rozloze

téměř 14 hektarů, je zřejmé, že se největší stanice

pražského metra, jejíž součástí bude také velkokapacitní parkoviště pro 688 vozů a terminál městské

i příměstské autobusové dopravy a nové komunikace,

již brzy ukáže v plné kráse.

Vedoucí projektu Ing. Vladimír Keller z divize 8 Metrostavu nyní řídí zhruba dvousetčlenný tým, který pod

zemí i na všech pozemních stavbách, jež s výstavbou

metra souvisejí, každý den posouvá letňanskou stanici

a její okolí blíže k definitivní podobě.

„Harmonogram prací jsme na přání investora upravili

tak, aby nejen v této stanici, ale na celém úseku metra

IV. C2 z Ládví do Letňan mohly začít veškeré provozní

zkoušky již na samém počátku roku 2008, a cestujícím

by tak nová trasa se třemi stanicemi začala sloužit patrně

již od května příštího roku,“ říká Ing. Keller a dodává, že

z pohledu stavbařů je termín předání k 31. prosinci 2007

reálný, i když příštích 6 měsíců bude patřit k těm nejnáročnějším, jaké stavba dosud zažila.

2

Vzhledem k rozloze podzemních prostor i venkovních

ploch, na nichž spolu se dvěma oválnými provozními

budovami MHD (foto č. 1) vyrůstá také dvoupodlažní

parkoviště (zastavěná plocha 5500 m²) a 27 350 m² nových odstavných ploch a komunikací včetně 12 280 m²

chodníků, je třeba v krátkém termínu provést mimořádné

objemy prací. Například jen v prostoru vlastního nástupiště (foto č. 2) bude na stěnách za kolejištěm osazeno

celkem 2 500 m² barevných smaltovaných plechů. Zcela

specifická je příprava pro montáž stropního podhledu,

který vytvoří plechové lamely, jež mají budit dojem zvlněné hladiny. Mezi sloupy ve středu 15 m širokého a 100 m

dlouhého nástupiště toto „vlnobití“ protne zaoblený trám

obložený smaltovaným plechem. Všechny sloupy jsou

obkládány nerezovým plechem, postupně jsou dokončovány kamenné dlažby a keramické obklady stěn a probíhá

montáž ocelových protipožárních a dělících stěn.

„Architektonické řešení vyžaduje precizní zpracování

detailů, kterých jsou stovky. V požadovaném termínu

bude přitom třeba dokončit i jižní vestibul, který zůstane

pro cestující uzavřen až do té doby, než bude rozhodnuto

o podobě prostoru, v němž by měl vzniknout nový veletržní areál či jiné stavby,“ poznamenává Ing. Keller.

V Letňanech naplno běží montáže technologií, po stavební stránce jsou v severní i jižní části stanice připraveny

k montáži výtahy a eskalátorové schody. Na povrchu pak

stavbaři do konce června dokončí hrubou stavbu rozlehlého objektu parkingu a odvodnění všech zpevněných ploch

a zahájí výstavbu kanalizace na připraveném zemním tělese nové cca 650 m dlouhé jižní větve silnice, která napojí

Tupolevovu ulici na Mladoboleslavskou. Postupně také

mizí zbytky dosavadní „dominanty“ letňanského staveniště – deponie výkopku vhodného pro zpětný zásyp staveb celé trasy, který byl předrcen a přetříděn. „Požadavky

od ostatních účastníků výstavby se sice stále mění, ale

věřím, že veškerý materiál v rámci dokončovacích prací

využijeme,“ říká na závěr Ing. Keller.

Blanka Hrdinová, foto Josef Husák

Kabelový tunel ze Smíchova na Nové Město

S rozvojem pražského Smíchova vzrůstají jeho energetické požadavky a analýza prokázala, že pro zabezpečení dostatečného pokrytí jeho potřeby energie a pro

řešení případné havárie či provozní výluky je nutné

vybudovat nový kapacitní kabelovod, který Smíchov

propojí pod Vltavou s ostatními částmi Prahy. Výstavbu tunelu pro kabelovod realizuje od letošního jara tým

Ing. Ondřeje Fuchse z divize 1 jako subdodávku pro

společnost Navatyp.

„Zatím jsme opravdu teprve na začátku. Na staveništi

na smíchovském nábřeží u botelu Admirál jsme po pilotovém zajištění začali asi před měsícem s hloubením nosné

šachty o průměru 3,9 metru a hloubce 28,5 metru. Nyní

jsme asi 5,5 metru pod terénem,“ prozradil Ing. Fuchs.

Kabelový tunel pod Vltavou propojí dvě nábřežní

šachty a bude mít po dokončení podkovovitý profil se

světlou šířkou 2,4 metru a výškou 2,6 m v klenbě. Bude

dlouhý 280 metrů a povede 15,5 metru pod dnem Vltavy.

Jeho profil bude lokálně rozšířen pro zjednodušení dopravy těženého materiálu z čelby.

Ražba podle průzkumu začne na smíchovské straně

v prostředí libeňských jílovitých břidlic, které jsou rozpojitelné strojní frézou. Asi v polovině koryta Vltavy se

Metrostav_11_07.indd 3

geologické podmínky podzemí změní a v přechodném

poruchovém pásmu se dají očekávat průsaky vody až

deset litrů za sekundu. Pro jejich eliminaci budou zapotřebí injektáže. K novoměstskému břehu potom bude

nutné dále prorazit řevnické křemence, rozpojitelné pouze

pomocí trhacích prací.

Technologicky bude ražba prováděna na plný profil

s postupným vkládáním důlních rámů s časovým omezením podle stability horninového masivu a její průběh bude

upravován podle poznatků geotechnického monitoringu.

V případě zvlášť nepříznivého prostředí budou raziči kotvit masiv pomocí hydraulických svorníků.

Po provizorní konstrukci tunelu, vytvořené zastříkáním důlní výztuže z příhradových profilů s vloženou

ocelovou sítí betonem, budou stěna i klenba definitivního

ostění lity do bednění. Veškeré betonové konstrukce pod

hladinou podzemní vody přitom budou vodonepropustné,

navržené z vodostavebního betonu.

Druhá šachta na novoměstském nábřeží o průměru

3,2 metru a hloubce 26,8 metru bude po provedení definitivní obezdívky čekat, než k ní kabelový tunel ze Smíchova

pod Vltavou dorazí.

1

2

Stavby přihlášené do soutěže Stavba roku 2007

Název: BB CENTRUM – budova E

Objednatel: BB C – Building E, a.s.

Architekt: Aulík Fišer architekti, s.r.o.

Doba výstavby: únor 2006 – únor 2007

„Budova E v michelském BB Centru je i na dnešní dobu

velmi netradiční, zejména pro svou lomenou fasádu.

Klientské změny, které dosáhly výše tří čtvrtin původních rozpočtových nákladů, i vysoké nároky na kvalitu

jednotlivých částí stavby budovu maximálně uzpůsobily požadavkům uživatele. Uznání pro tuto stavbu

by ocenilo i nasazení techniků našeho týmu, kteří při

jejím dokončování v práci trávili daleko víc času, než je

obvyklé,“ vzpomíná na stavbu Ing. Jiří Cuřín.

Budova E doplnila komplex BB Centra v Michli. Převážně administrativní objekt realizoval tým divize 8 pod

vedením Ing. Cuřína přímo na míru budoucímu uživateli

– společnosti ČEZ. Její zástupci spolu s architekty a s investorem kladli při stavbě veliký důraz na nadstandardní

kvalitu všech prací. Přesvědčila se o tom i divize 1, jež se

podílela na zámečnických konstrukcích.

Na pilotách založená budova trojúhelníkového půdorysu s železobetonovým skeletem, který provedla divize 6,

má čtyři podzemní podlaží pro technické zázemí a parking

pro 327 aut a sedm nadzemních, převážně kancelářských

podlaží, z nichž poslední je ustupující. Středem objektu

prochází trojúhelníkové atrium, zastřešené celoskleněným světlíkem. Kromě prosvětlení slouží k propojení

jednotlivých pater dvojicí panoramatických výtahů.

Gastronomický provoz s kapacitou až 1000 pokrmů

denně a malé konferenční centrum v přízemí jsou vyhrazené pouze zaměstnancům společnosti ČEZ. Dispozice

dalších pěti pater je podle požadavků uživatele navržena

jako kombinovaná, s halovým Open space prostorem

a oddělenými kancelářemi. Sedmé ustupující nadzemní

podlaží doplňuje střešní zahrada s relaxační terasou.

Budova E na první pohled upoutá nezvyklou, několikrát zalomenou jihozápadní fasádou s pět metrů vysokou

a vykloněnou atikou. Tvar fasády byl navržen tak, aby bránil odrazu hluku z přilehlé rušné magistrály do oken blízkých obytných domů. Neprůhledné části jejího povrchu

tvoří obklad z perforovaného hliníkového plechu, který je

akusticky pohltivý. Ostatní dvě průčelí jsou celoskleněná,

rytmicky členěná vodorovným lištováním.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

6/14/07 9:15:44 AM