strana 3
zp r avodaj s t v í z diviz í
Rekonstrukce hlavního nádraží cestující neruší
Na pražském hlavním nádraží od prosince loňského
roku probíhá rozsáhlá rekonstrukce, která má tuto
významnou železniční stanici proměnit v moderní dopravní uzel s obchody, hotely, bankami a restauracemi, jenž bude po všech stránkách odpovídat světovým
standardům. Pro italskou společnost Grandi Stazioni,
která nádraží získala do třicetiletého pronájmu, realizuje stavbu rozdělenou do sedmi etap tým divize 9
Metrostavu pod vedením Ing. Miroslava Kašpara.
V podzemní odbavovací hale, kterou v sedmdesátých
letech stavěl také Metrostav, zatím provizorní překližková
konstrukce dotažená až ke stropu uzavírá středový ostrov o ploše kolem 900 m², kde v rámci současné nulté
etapy projektu vzniká jednopodlažní prosklený objekt
s otevřenou terasou v patře, určený pro komerční využití.
Rekonstrukce probíhá za plného provozu nádraží a tým
Ing. Kašpara velmi dbá na to, aby pracemi co nejméně
zatěžoval veřejnost. Cestující proto ani netuší, že za oddělující příčkou je už demontována původní žulová dlažba,
sneseny podhledy a jsou připravené patky pro osazení
sloupů ocelové konstrukce plánované vestavby.
1
„V nejnižším podlaží Fantovy budovy na rozhraní s novou halou pracujeme na rekonstrukci jižního podchodu,
kde budou zejména moderní sociální zařízení,“ popsal
současné nejrozsáhlejší práce Ing. Kašpar. „Dispozici
jsme si uvolnili vybouráním příček a snížením úrovně
podlah asi o 1,2 metru. Oproti předpokladům jsme pod
subtilními sloupy nalezli plošně rozsáhlé patky, které jsme
po statickém zajištění celé konstrukce museli po částech
odřezat. Nyní zde jsou hotové podkladní betony a začínáme s vyzdívkami a technickými instalacemi (foto č. 2).“
Poslední částí nádraží, jež je nyní rekonstrukcí dotčena, je dvorek u severního průčelí hlavní budovy, kde
pomocí ztraceného bednění vzniká malá přístavba technologického zázemí (foto č. 1).
Navzdory častým potížím s bezdomovci a narkomany, kteří jen neradi opouštějí zchátralé části historického
nádraží, stavba postupuje plynule. V říjnu po vybudování
provizorních pokladen Českých drah nultá etapa rekonstrukce skončí a stavbaři z Metrostavu se plynule přesunou na její pokračování do levé části odbavovací haly.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
V Letňanech mají napilno pod zemí i nad zemí
Když loni zjara zásypy překryly 600 metrů dlouhou obří
jámu, v níž vyrostl železobetonový skelet podzemního
objektu budoucí konečné stanice Letňany na trase
metra IV. C2, mohlo laikovi připadat, že se na stavbě
nic moc neděje. Většina prací se totiž odehrávala především v podzemí. V okamžiku, kdy se v jedno veliké
staveniště proměnila také venkovní plocha o rozloze
téměř 14 hektarů, je zřejmé, že se největší stanice
pražského metra, jejíž součástí bude také velkokapacitní parkoviště pro 688 vozů a terminál městské
i příměstské autobusové dopravy a nové komunikace,
již brzy ukáže v plné kráse.
Vedoucí projektu Ing. Vladimír Keller z divize 8 Metrostavu nyní řídí zhruba dvousetčlenný tým, který pod
zemí i na všech pozemních stavbách, jež s výstavbou
metra souvisejí, každý den posouvá letňanskou stanici
a její okolí blíže k definitivní podobě.
„Harmonogram prací jsme na přání investora upravili
tak, aby nejen v této stanici, ale na celém úseku metra
IV. C2 z Ládví do Letňan mohly začít veškeré provozní
zkoušky již na samém počátku roku 2008, a cestujícím
by tak nová trasa se třemi stanicemi začala sloužit patrně
již od května příštího roku,“ říká Ing. Keller a dodává, že
z pohledu stavbařů je termín předání k 31. prosinci 2007
reálný, i když příštích 6 měsíců bude patřit k těm nejnáročnějším, jaké stavba dosud zažila.
2
Vzhledem k rozloze podzemních prostor i venkovních
ploch, na nichž spolu se dvěma oválnými provozními
budovami MHD (foto č. 1) vyrůstá také dvoupodlažní
parkoviště (zastavěná plocha 5500 m²) a 27 350 m² nových odstavných ploch a komunikací včetně 12 280 m²
chodníků, je třeba v krátkém termínu provést mimořádné
objemy prací. Například jen v prostoru vlastního nástupiště (foto č. 2) bude na stěnách za kolejištěm osazeno
celkem 2 500 m² barevných smaltovaných plechů. Zcela
specifická je příprava pro montáž stropního podhledu,
který vytvoří plechové lamely, jež mají budit dojem zvlněné hladiny. Mezi sloupy ve středu 15 m širokého a 100 m
dlouhého nástupiště toto „vlnobití“ protne zaoblený trám
obložený smaltovaným plechem. Všechny sloupy jsou
obkládány nerezovým plechem, postupně jsou dokončovány kamenné dlažby a keramické obklady stěn a probíhá
montáž ocelových protipožárních a dělících stěn.
„Architektonické řešení vyžaduje precizní zpracování
detailů, kterých jsou stovky. V požadovaném termínu
bude přitom třeba dokončit i jižní vestibul, který zůstane
pro cestující uzavřen až do té doby, než bude rozhodnuto
o podobě prostoru, v němž by měl vzniknout nový veletržní areál či jiné stavby,“ poznamenává Ing. Keller.
V Letňanech naplno běží montáže technologií, po stavební stránce jsou v severní i jižní části stanice připraveny
k montáži výtahy a eskalátorové schody. Na povrchu pak
stavbaři do konce června dokončí hrubou stavbu rozlehlého objektu parkingu a odvodnění všech zpevněných ploch
a zahájí výstavbu kanalizace na připraveném zemním tělese nové cca 650 m dlouhé jižní větve silnice, která napojí
Tupolevovu ulici na Mladoboleslavskou. Postupně také
mizí zbytky dosavadní „dominanty“ letňanského staveniště – deponie výkopku vhodného pro zpětný zásyp staveb celé trasy, který byl předrcen a přetříděn. „Požadavky
od ostatních účastníků výstavby se sice stále mění, ale
věřím, že veškerý materiál v rámci dokončovacích prací
využijeme,“ říká na závěr Ing. Keller.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
Kabelový tunel ze Smíchova na Nové Město
S rozvojem pražského Smíchova vzrůstají jeho energetické požadavky a analýza prokázala, že pro zabezpečení dostatečného pokrytí jeho potřeby energie a pro
řešení případné havárie či provozní výluky je nutné
vybudovat nový kapacitní kabelovod, který Smíchov
propojí pod Vltavou s ostatními částmi Prahy. Výstavbu tunelu pro kabelovod realizuje od letošního jara tým
Ing. Ondřeje Fuchse z divize 1 jako subdodávku pro
společnost Navatyp.
„Zatím jsme opravdu teprve na začátku. Na staveništi
na smíchovském nábřeží u botelu Admirál jsme po pilotovém zajištění začali asi před měsícem s hloubením nosné
šachty o průměru 3,9 metru a hloubce 28,5 metru. Nyní
jsme asi 5,5 metru pod terénem,“ prozradil Ing. Fuchs.
Kabelový tunel pod Vltavou propojí dvě nábřežní
šachty a bude mít po dokončení podkovovitý profil se
světlou šířkou 2,4 metru a výškou 2,6 m v klenbě. Bude
dlouhý 280 metrů a povede 15,5 metru pod dnem Vltavy.
Jeho profil bude lokálně rozšířen pro zjednodušení dopravy těženého materiálu z čelby.
Ražba podle průzkumu začne na smíchovské straně
v prostředí libeňských jílovitých břidlic, které jsou rozpojitelné strojní frézou. Asi v polovině koryta Vltavy se
Metrostav_11_07.indd 3
geologické podmínky podzemí změní a v přechodném
poruchovém pásmu se dají očekávat průsaky vody až
deset litrů za sekundu. Pro jejich eliminaci budou zapotřebí injektáže. K novoměstskému břehu potom bude
nutné dále prorazit řevnické křemence, rozpojitelné pouze
pomocí trhacích prací.
Technologicky bude ražba prováděna na plný profil
s postupným vkládáním důlních rámů s časovým omezením podle stability horninového masivu a její průběh bude
upravován podle poznatků geotechnického monitoringu.
V případě zvlášť nepříznivého prostředí budou raziči kotvit masiv pomocí hydraulických svorníků.
Po provizorní konstrukci tunelu, vytvořené zastříkáním důlní výztuže z příhradových profilů s vloženou
ocelovou sítí betonem, budou stěna i klenba definitivního
ostění lity do bednění. Veškeré betonové konstrukce pod
hladinou podzemní vody přitom budou vodonepropustné,
navržené z vodostavebního betonu.
Druhá šachta na novoměstském nábřeží o průměru
3,2 metru a hloubce 26,8 metru bude po provedení definitivní obezdívky čekat, než k ní kabelový tunel ze Smíchova
pod Vltavou dorazí.
1
2
Stavby přihlášené do soutěže Stavba roku 2007
Název: BB CENTRUM – budova E
Objednatel: BB C – Building E, a.s.
Architekt: Aulík Fišer architekti, s.r.o.
Doba výstavby: únor 2006 – únor 2007
„Budova E v michelském BB Centru je i na dnešní dobu
velmi netradiční, zejména pro svou lomenou fasádu.
Klientské změny, které dosáhly výše tří čtvrtin původních rozpočtových nákladů, i vysoké nároky na kvalitu
jednotlivých částí stavby budovu maximálně uzpůsobily požadavkům uživatele. Uznání pro tuto stavbu
by ocenilo i nasazení techniků našeho týmu, kteří při
jejím dokončování v práci trávili daleko víc času, než je
obvyklé,“ vzpomíná na stavbu Ing. Jiří Cuřín.
Budova E doplnila komplex BB Centra v Michli. Převážně administrativní objekt realizoval tým divize 8 pod
vedením Ing. Cuřína přímo na míru budoucímu uživateli
– společnosti ČEZ. Její zástupci spolu s architekty a s investorem kladli při stavbě veliký důraz na nadstandardní
kvalitu všech prací. Přesvědčila se o tom i divize 1, jež se
podílela na zámečnických konstrukcích.
Na pilotách založená budova trojúhelníkového půdorysu s železobetonovým skeletem, který provedla divize 6,
má čtyři podzemní podlaží pro technické zázemí a parking
pro 327 aut a sedm nadzemních, převážně kancelářských
podlaží, z nichž poslední je ustupující. Středem objektu
prochází trojúhelníkové atrium, zastřešené celoskleněným světlíkem. Kromě prosvětlení slouží k propojení
jednotlivých pater dvojicí panoramatických výtahů.
Gastronomický provoz s kapacitou až 1000 pokrmů
denně a malé konferenční centrum v přízemí jsou vyhrazené pouze zaměstnancům společnosti ČEZ. Dispozice
dalších pěti pater je podle požadavků uživatele navržena
jako kombinovaná, s halovým Open space prostorem
a oddělenými kancelářemi. Sedmé ustupující nadzemní
podlaží doplňuje střešní zahrada s relaxační terasou.
Budova E na první pohled upoutá nezvyklou, několikrát zalomenou jihozápadní fasádou s pět metrů vysokou
a vykloněnou atikou. Tvar fasády byl navržen tak, aby bránil odrazu hluku z přilehlé rušné magistrály do oken blízkých obytných domů. Neprůhledné části jejího povrchu
tvoří obklad z perforovaného hliníkového plechu, který je
akusticky pohltivý. Ostatní dvě průčelí jsou celoskleněná,
rytmicky členěná vodorovným lištováním.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
6/14/07 9:15:44 AM