Strana 2

strana 2

Přejmenování a křest

PTÁME SE

Městská brána se 4. a 5. června otevřela – Metrostav

Development představil veřejnosti svůj stejnojmenný

a nedávno dokončený bytový dům v centru Ostravy.

Oznámil i jeho výstižné přejmenování.

V pátek 4. června naši developeři představili objekt

pozvaným zájemcům, se kterými vedli konkrétní jednání

o koupi bytů či komerčních prostor. Druhý den si budovu

prohlédlo na 500 běžných návštěvníků, které na novou

městskou piazettu (foto č. 1) přilákala nejen možnost prohlídky nově dokončených bytů, ale i autogramiáda olympijské medailistky, rychlobruslařky Martiny Sáblíkové (foto č. 2). V průběhu odpoledne starosta Moravské Ostravy

a Přívozu Ing. Miroslav Svozil převzal od investora šek

na 50 000 Kč na opravu škod po jarních povodních. Akci

ukončilo vypuštění balonků, které symbolicky potvrdily,

že nové jméno místní dominanty bude Ostravská brána.

prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc.,

rektora ČVUT v Praze

–red–, foto Rostislav Šimek

Mezinárodní konference o podzemních stavbách

Podporujeme sport

Deváté České akademické hry, které se od 6. června

uskutečnily v Praze, podpořil i Metrostav (foto č. 1).

Sportovní klání (foto č. 2 a 3) reprezentantů z 37 českých vysokých škol probíhala šest dní na půdě pořadatelů

ze Zemědělské univerzity Praha a ČVUT. Byla příspěvkem k oslavám stého výročí existence českého vysokoškolského sportu. V 25 disciplínách se her zúčastnilo

na 2300 sportovců a 150 trenérů, které Metrostav a Subterra oblékly do triček ve svých firemních barvách.

Metrostav_11_10.indd 2

V Praze se letos od 14. do 16. června uskutečnila

už jedenáctá mezinárodní konference Podzemní stavby, tentokrát zaměřená na problematiku dopravních

a městských tunelů. Spolu s Českou tunelářskou asociací ITA-AITES, v jejímž čele stojí Ing. Ivan Hrdina,

viceprezident ITA-AITES a výrobně-technický ředitel

Metrostavu, se na její přípravě podílela i Slovenská

tunelářská asociace a řada zahraničních odborníků.

V úvodu setkání zaujal přítomné dokumentární snímek

přibližující obtížné pracovní podmínky našich tunelářů

na Islandu. Pražský primátor Pavel Bém v symbolické

zdravici připomněl tři velké podzemní stavby, které v našem hlavním městě vznikají. Zmínil, že jak tunely Blanka,

tak i prodloužení metra V. A a rozšiřování kolektorové

sítě představují náročná díla v srdci metropole, na jejichž

dokončení závisí lepší fungování celého města.

Po úvodní části projevů, ve které vystoupil i Ing. Hrdina (foto č. 2) a nedávno zvolený prezident ITA-AITES

prof. In-Mo Lee, zazněly před pěti sty delegáty z 21 zemí

čtyři klíčové odborné přednášky. Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc., z Fakulty stavební ČVUT v Praze promluvil

o vývoji technologií při ražbách našich tunelů v posledních desetiletích (foto č. 1). Zmínil i práci Metrostavu

na výstavbě metra a při ražbách dopravních tunelů pomocí NRTM. Svou prezentaci doprovodil řadou schémat

a unikátních historických snímků, s jejichž pomocí objasnil odlišnosti mezi různými technologiemi ražeb.

Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., z Vysoké školy báňské

z Ostravy připravil pro posluchače příspěvek, který představil nové podzemní stavby v České republice, postavené

v posledních pěti letech, a ty, které jsou v přípravě. Norský

expert dr. Nick Barton pohovořil o prognózování výkonu

strojů TBM a německý profesor Walter Wittke o tunelech

a šachtách v rozpukaných skalních horninách.

Konference dál pokračovala ve dvou souběžně vedených sekcích. Z více než 170 příspěvků do sborníku

vědecká rada konference vybrala šedesát, které jejich

autoři osobně přednesli. Mezi nimi vzbudili pozornost

i specialisté z našich divizí 2 a 5, kteří v několika vstupech

promluvili o ražbě tunelů Blanka pod Královskou oborou,

o financování stavby tunelu Březno a o chemických injektážích, které umožnily výstavbu tunelu Ólafs na Islandu.

Součástí setkání byla i doprovodná výstava a exkurze.

Účastníci konference projevili největší zájem o návštěvu

tunelového komplexu Blanka, jehož stavbu řídí naše divize 2. Další skupiny si prohlédly kolektory v historickém

centru Prahy a Podzemní výukové středisko Josef.

Kromě šíření poznatků a zkušeností z přípravy a provádění dopravních i městských tunelů různého charakteru

se konference, mezi jejíž hlavní partnery patřil Metrostav

a Subterra, zaměřila na mechanizované ražby plnoprofilovými tunelovacími stroji. S velmi zajímavou přednáškou

o ražbách pomocí TBM ve stále náročnějších podmínkách

výstavby vystoupil profesor Markus Thewes, který pro

naši společnost pracuje jako konzultant na stavbě metra

V. A. „Stejně jako mezinárodní kongres ITA-AITES, který

v Praze úspěšně proběhl před třemi lety, i tato konference

splnila naše očekávání. Nabídla bohatý odborný program

a stala se také vítanou příležitostí k navázání řady osobních kontaktů,“ zhodnotil setkání Ing. Hrdina.

Metrostav SK zahájil rekonstrukci zámku

Během příštích deseti měsíců budou pracovníci Metrostavu SK vracet krásu části renesančně-barokního

zámku v Dubnici nad Váhem. Smlouvu o spolupráci

stvrdili koncem května poklepem na základní kámen

na nádvoří historické památky také primátor města

Dubnice Ing. Jozef Gašparík a generální ředitel Metrostavu SK Ing. Vladimír Kríž (foto první zleva).

Raně barokní zámek s renesančními základy, který

ve druhé polovině 17. století vybudoval rod Illésházy, byl

ještě před pár lety významnou dominantou města, navštěvovanou a obdivovanou místními obyvateli i mnoha

turisty. Neodborné zásahy, které v posledních desetiletích

vyvolaly neadekvátní požadavky často se střídajících uživatelů, jej však značně zdevastovaly. Dnes je už naštěstí

část zámku opravená a slouží vlastivědnému muzeu. Na

rekonstrukci dalších zámeckých prostor přispěla Evropská unie, od které investor, město Dubnice, získal nevratný finanční příspěvek ve výši téměř 2,5 milionu eur.

„Za necelý rok zrekonstruujeme hlavní vstupní portál

zámku, další jeho křídlo a věž. Opravíme dřevené i kamenné vstupy a ostění, podlahy, římsy, stropy a mnoho štukatérských prvků,“ popisuje zakázku vedoucí projektového

týmu Ľubomír Čaniga z Metrostavu SK.

„Odstraněním následků zanedbané údržby zlepšíme

fyzický stav budov a Dubnické muzeum, které dnes zámek

využívá, bude moci zvýšit rozsah a kvalitu svých služeb

poskytovaných veřejnosti,“ řekl primátor Dubnice nad

Váhem Jozef Gašparík a vyjádřil přesvědčení, že právě

zahájená etapa rekonstrukce zámku ve spolupráci s Metrostavem SK posune snahy města o záchranu a zachování

tohoto historického dědictví o značný krok kupředu.

Metrostav SK, foto Ján Babiar

České vysoké učení technické v Praze je nejstarší evropská a největší naše technická univerzita. Má osm

fakult, na 24 tisíc studentů a přes 3500 zaměstnanců.

Už pátý rok ji z pozice rektora řídí pedagog a dříve i výzkumný pracovník prof. Václav Havlíček.

Co se ČVUT nedávno podařilo a z čeho máte radost?

Cením si toho, že ČVUT stoupá v žebříčcích kvality světových univerzit. Z 8000 hodnocených jsme se za poslední

tři roky zlepšili o 100 příček a vloni se zařadili mezi 400

nejlepších. Pořadí vyhlašuje britský list Times podle subjektivních i objektivních kritérií. Jedno z nich je i počet nositelů Nobelovy ceny, kteří na škole studovali – tam jsme

zatím hodně pozadu. I přes to jsme 174. nejlepší technická

vysoká škola na světě. Další věc, která se nám před rokem

podařila, je zřízení fakulty informačních technologií.

Starosti vám dělá oblast ekonomiky a financování

ČVUT. Může je zlepšit zavedení školného?

Mělo by především zvýšit kvalitu a pracovní úsilí studentů. Nám pomůže jen částečně a pouze za předpokladu,

že vláda o vybranou částku nesníží své financování. To

v posledních pěti letech stagnuje, což s ohledem na inflaci

znamená pokles příspěvku na studenta o 25–30 %. Navíc,

pokud si budeme moci výši školného určit sami, zřejmě

je nestanovíme na nejvyšší možné úrovni, protože obliba

technických oborů je obecně nižší než humanitních.

Máte dostatečný počet zájemců o studium?

Vloni si podalo přihlášku na ČVUT asi 15 700 uchazečů,

12 300 z nich bylo přijato a k zápisu jich přišlo 9300.

Velký zájem je tradičně o fakultu architektury a nově o informační technologie. Na fakultách náročných z hlediska

matematicko-inženýrského základu – což jsou především

strojní, elektrotechnická, jaderná a stavební – bohužel

kvalita uchazečů ne vždy plně odpovídá tomu, jaká by

měla být. V horizontu pěti let jich navíc bude méně, protože v souvislosti s demografickým vývojem klesne počet

18letých o třetinu. O naše absolventy je přitom veliký zájem a inženýrů je obecně na trhu práce nedostatek.

Čím je pro ČVUT přínosná spolupráce s firmami?

Absolventi mají lepší uplatnění na pracovním trhu, pokud

projdou alespoň minimální praxí a tu nelze nasimulovat

v laboratorních podmínkách. Díky spolupráci s firmami

máme možnost získávat i nejmodernější technologie,

a šetřit tak finanční prostředky. Metrostav nám významně

pomohl třeba při zpřístupnění a zabezpečení štoly Josef

u Mokrska. Studenty tam můžeme přivést do skutečného

důlního díla, kde se mohou bezpečně seznámit s podzemními technologiemi. Štola je přínosem i pro náš výzkum.

Metrostav staví ve sdružení novou budovu kampusu,

která bude sloužit fakultám architektury a informačních technologií. Jak podle vás stavba probíhá?

Žádná jiná stavba neroste pod přísnějším dozorem než tato,

protože probíhá přímo pod okny fakulty, kde studují budoucí stavbaři. Dosavadní hladký průběh výstavby je pro ně vynikajícím příkladem toho, že i budovu v ceně přes miliardu

korun dokáže dobrý dodavatel pomocí nových technologií

provést za pouhých 18 měsíců. Časový plán a vysokou

kvalitu díla přitom neohrozily ani těžké podmínky letošní

zimy. Díky vašim schopnostem nám stavba pomůže zlepšit i kvalitu pedagogického procesu, protože ji nepřetržitě

nahráváme a ze záznamů vyrobíme výukový film.

Zabýval jste se výzkumnou činností a s vaším jménem

je spojeno 14 autorských osvědčení a patentů v oblasti

elektroniky. Co se vám nejvíc líbí na práci rektora?

Moje práce výzkumníka byla nesmírně zajímavá a dodnes

třeba fungují měřicí zařízení na kontrolu jakosti plechů,

která jsou vyrobena na jejím základě. Práce rektora je spíš

administrativní, ale vzhledem k tomu, že mám možnost

ovlivnit rozvoj školy, se kterou je spjatý celý můj život, tak

mě uspokojuje. I proto, že se nám daří třeba stavět novou

budovu, zakládat nové obory i fakultu. Pořád se ale snažím přednášet, protože se cítím být především učitelem.

6/25/10 12:12:51 PM