strana 2
Přejmenování a křest
PTÁME SE
Městská brána se 4. a 5. června otevřela – Metrostav
Development představil veřejnosti svůj stejnojmenný
a nedávno dokončený bytový dům v centru Ostravy.
Oznámil i jeho výstižné přejmenování.
V pátek 4. června naši developeři představili objekt
pozvaným zájemcům, se kterými vedli konkrétní jednání
o koupi bytů či komerčních prostor. Druhý den si budovu
prohlédlo na 500 běžných návštěvníků, které na novou
městskou piazettu (foto č. 1) přilákala nejen možnost prohlídky nově dokončených bytů, ale i autogramiáda olympijské medailistky, rychlobruslařky Martiny Sáblíkové (foto č. 2). V průběhu odpoledne starosta Moravské Ostravy
a Přívozu Ing. Miroslav Svozil převzal od investora šek
na 50 000 Kč na opravu škod po jarních povodních. Akci
ukončilo vypuštění balonků, které symbolicky potvrdily,
že nové jméno místní dominanty bude Ostravská brána.
prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc.,
rektora ČVUT v Praze
–red–, foto Rostislav Šimek
1
Mezinárodní konference o podzemních stavbách
1
2
Podporujeme sport
Deváté České akademické hry, které se od 6. června
uskutečnily v Praze, podpořil i Metrostav (foto č. 1).
Sportovní klání (foto č. 2 a 3) reprezentantů z 37 českých vysokých škol probíhala šest dní na půdě pořadatelů
ze Zemědělské univerzity Praha a ČVUT. Byla příspěvkem k oslavám stého výročí existence českého vysokoškolského sportu. V 25 disciplínách se her zúčastnilo
na 2300 sportovců a 150 trenérů, které Metrostav a Subterra oblékly do triček ve svých firemních barvách.
1
2
3
Metrostav_11_10.indd 2
V Praze se letos od 14. do 16. června uskutečnila
už jedenáctá mezinárodní konference Podzemní stavby, tentokrát zaměřená na problematiku dopravních
a městských tunelů. Spolu s Českou tunelářskou asociací ITA-AITES, v jejímž čele stojí Ing. Ivan Hrdina,
viceprezident ITA-AITES a výrobně-technický ředitel
Metrostavu, se na její přípravě podílela i Slovenská
tunelářská asociace a řada zahraničních odborníků.
V úvodu setkání zaujal přítomné dokumentární snímek
přibližující obtížné pracovní podmínky našich tunelářů
na Islandu. Pražský primátor Pavel Bém v symbolické
zdravici připomněl tři velké podzemní stavby, které v našem hlavním městě vznikají. Zmínil, že jak tunely Blanka,
tak i prodloužení metra V. A a rozšiřování kolektorové
sítě představují náročná díla v srdci metropole, na jejichž
dokončení závisí lepší fungování celého města.
Po úvodní části projevů, ve které vystoupil i Ing. Hrdina (foto č. 2) a nedávno zvolený prezident ITA-AITES
prof. In-Mo Lee, zazněly před pěti sty delegáty z 21 zemí
čtyři klíčové odborné přednášky. Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc., z Fakulty stavební ČVUT v Praze promluvil
o vývoji technologií při ražbách našich tunelů v posledních desetiletích (foto č. 1). Zmínil i práci Metrostavu
na výstavbě metra a při ražbách dopravních tunelů pomocí NRTM. Svou prezentaci doprovodil řadou schémat
a unikátních historických snímků, s jejichž pomocí objasnil odlišnosti mezi různými technologiemi ražeb.
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., z Vysoké školy báňské
z Ostravy připravil pro posluchače příspěvek, který představil nové podzemní stavby v České republice, postavené
v posledních pěti letech, a ty, které jsou v přípravě. Norský
expert dr. Nick Barton pohovořil o prognózování výkonu
strojů TBM a německý profesor Walter Wittke o tunelech
a šachtách v rozpukaných skalních horninách.
Konference dál pokračovala ve dvou souběžně vedených sekcích. Z více než 170 příspěvků do sborníku
vědecká rada konference vybrala šedesát, které jejich
autoři osobně přednesli. Mezi nimi vzbudili pozornost
i specialisté z našich divizí 2 a 5, kteří v několika vstupech
promluvili o ražbě tunelů Blanka pod Královskou oborou,
o financování stavby tunelu Březno a o chemických injektážích, které umožnily výstavbu tunelu Ólafs na Islandu.
Součástí setkání byla i doprovodná výstava a exkurze.
Účastníci konference projevili největší zájem o návštěvu
tunelového komplexu Blanka, jehož stavbu řídí naše divize 2. Další skupiny si prohlédly kolektory v historickém
centru Prahy a Podzemní výukové středisko Josef.
Kromě šíření poznatků a zkušeností z přípravy a provádění dopravních i městských tunelů různého charakteru
se konference, mezi jejíž hlavní partnery patřil Metrostav
a Subterra, zaměřila na mechanizované ražby plnoprofilovými tunelovacími stroji. S velmi zajímavou přednáškou
o ražbách pomocí TBM ve stále náročnějších podmínkách
výstavby vystoupil profesor Markus Thewes, který pro
naši společnost pracuje jako konzultant na stavbě metra
V. A. „Stejně jako mezinárodní kongres ITA-AITES, který
v Praze úspěšně proběhl před třemi lety, i tato konference
splnila naše očekávání. Nabídla bohatý odborný program
a stala se také vítanou příležitostí k navázání řady osobních kontaktů,“ zhodnotil setkání Ing. Hrdina.
2
Metrostav SK zahájil rekonstrukci zámku
Během příštích deseti měsíců budou pracovníci Metrostavu SK vracet krásu části renesančně-barokního
zámku v Dubnici nad Váhem. Smlouvu o spolupráci
stvrdili koncem května poklepem na základní kámen
na nádvoří historické památky také primátor města
Dubnice Ing. Jozef Gašparík a generální ředitel Metrostavu SK Ing. Vladimír Kríž (foto první zleva).
Raně barokní zámek s renesančními základy, který
ve druhé polovině 17. století vybudoval rod Illésházy, byl
ještě před pár lety významnou dominantou města, navštěvovanou a obdivovanou místními obyvateli i mnoha
turisty. Neodborné zásahy, které v posledních desetiletích
vyvolaly neadekvátní požadavky často se střídajících uživatelů, jej však značně zdevastovaly. Dnes je už naštěstí
část zámku opravená a slouží vlastivědnému muzeu. Na
rekonstrukci dalších zámeckých prostor přispěla Evropská unie, od které investor, město Dubnice, získal nevratný finanční příspěvek ve výši téměř 2,5 milionu eur.
„Za necelý rok zrekonstruujeme hlavní vstupní portál
zámku, další jeho křídlo a věž. Opravíme dřevené i kamenné vstupy a ostění, podlahy, římsy, stropy a mnoho štukatérských prvků,“ popisuje zakázku vedoucí projektového
týmu Ľubomír Čaniga z Metrostavu SK.
„Odstraněním následků zanedbané údržby zlepšíme
fyzický stav budov a Dubnické muzeum, které dnes zámek
využívá, bude moci zvýšit rozsah a kvalitu svých služeb
poskytovaných veřejnosti,“ řekl primátor Dubnice nad
Váhem Jozef Gašparík a vyjádřil přesvědčení, že právě
zahájená etapa rekonstrukce zámku ve spolupráci s Metrostavem SK posune snahy města o záchranu a zachování
tohoto historického dědictví o značný krok kupředu.
Metrostav SK, foto Ján Babiar
České vysoké učení technické v Praze je nejstarší evropská a největší naše technická univerzita. Má osm
fakult, na 24 tisíc studentů a přes 3500 zaměstnanců.
Už pátý rok ji z pozice rektora řídí pedagog a dříve i výzkumný pracovník prof. Václav Havlíček.
Co se ČVUT nedávno podařilo a z čeho máte radost?
Cením si toho, že ČVUT stoupá v žebříčcích kvality světových univerzit. Z 8000 hodnocených jsme se za poslední
tři roky zlepšili o 100 příček a vloni se zařadili mezi 400
nejlepších. Pořadí vyhlašuje britský list Times podle subjektivních i objektivních kritérií. Jedno z nich je i počet nositelů Nobelovy ceny, kteří na škole studovali – tam jsme
zatím hodně pozadu. I přes to jsme 174. nejlepší technická
vysoká škola na světě. Další věc, která se nám před rokem
podařila, je zřízení fakulty informačních technologií.
Starosti vám dělá oblast ekonomiky a financování
ČVUT. Může je zlepšit zavedení školného?
Mělo by především zvýšit kvalitu a pracovní úsilí studentů. Nám pomůže jen částečně a pouze za předpokladu,
že vláda o vybranou částku nesníží své financování. To
v posledních pěti letech stagnuje, což s ohledem na inflaci
znamená pokles příspěvku na studenta o 25–30 %. Navíc,
pokud si budeme moci výši školného určit sami, zřejmě
je nestanovíme na nejvyšší možné úrovni, protože obliba
technických oborů je obecně nižší než humanitních.
Máte dostatečný počet zájemců o studium?
Vloni si podalo přihlášku na ČVUT asi 15 700 uchazečů,
12 300 z nich bylo přijato a k zápisu jich přišlo 9300.
Velký zájem je tradičně o fakultu architektury a nově o informační technologie. Na fakultách náročných z hlediska
matematicko-inženýrského základu – což jsou především
strojní, elektrotechnická, jaderná a stavební – bohužel
kvalita uchazečů ne vždy plně odpovídá tomu, jaká by
měla být. V horizontu pěti let jich navíc bude méně, protože v souvislosti s demografickým vývojem klesne počet
18letých o třetinu. O naše absolventy je přitom veliký zájem a inženýrů je obecně na trhu práce nedostatek.
Čím je pro ČVUT přínosná spolupráce s firmami?
Absolventi mají lepší uplatnění na pracovním trhu, pokud
projdou alespoň minimální praxí a tu nelze nasimulovat
v laboratorních podmínkách. Díky spolupráci s firmami
máme možnost získávat i nejmodernější technologie,
a šetřit tak finanční prostředky. Metrostav nám významně
pomohl třeba při zpřístupnění a zabezpečení štoly Josef
u Mokrska. Studenty tam můžeme přivést do skutečného
důlního díla, kde se mohou bezpečně seznámit s podzemními technologiemi. Štola je přínosem i pro náš výzkum.
Metrostav staví ve sdružení novou budovu kampusu,
která bude sloužit fakultám architektury a informačních technologií. Jak podle vás stavba probíhá?
Žádná jiná stavba neroste pod přísnějším dozorem než tato,
protože probíhá přímo pod okny fakulty, kde studují budoucí stavbaři. Dosavadní hladký průběh výstavby je pro ně vynikajícím příkladem toho, že i budovu v ceně přes miliardu
korun dokáže dobrý dodavatel pomocí nových technologií
provést za pouhých 18 měsíců. Časový plán a vysokou
kvalitu díla přitom neohrozily ani těžké podmínky letošní
zimy. Díky vašim schopnostem nám stavba pomůže zlepšit i kvalitu pedagogického procesu, protože ji nepřetržitě
nahráváme a ze záznamů vyrobíme výukový film.
Zabýval jste se výzkumnou činností a s vaším jménem
je spojeno 14 autorských osvědčení a patentů v oblasti
elektroniky. Co se vám nejvíc líbí na práci rektora?
Moje práce výzkumníka byla nesmírně zajímavá a dodnes
třeba fungují měřicí zařízení na kontrolu jakosti plechů,
která jsou vyrobena na jejím základě. Práce rektora je spíš
administrativní, ale vzhledem k tomu, že mám možnost
ovlivnit rozvoj školy, se kterou je spjatý celý můj život, tak
mě uspokojuje. I proto, že se nám daří třeba stavět novou
budovu, zakládat nové obory i fakultu. Pořád se ale snažím přednášet, protože se cítím být především učitelem.
6/25/10 12:12:51 PM