strana 3

zpravodajství z divizí

1

Nové prostory pro studenty stavebnictví v Brně

V  pondělí 17. června byl slavnostně otevřen areál

Fakulty stavební Vysokého učení technického v  Brně,

který v posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a částečně i dostavbou. Závěrečná etapa stavebních

prací začala v březnu 2011 a týkala se 28 objektů. Ve

sdružení se společností UNISTAV se na ní výrazně podílel tým Ing. Radomíra Richtera z divize 1 Metrostavu.

Za  nejvýznamnější lze považovat komplexní rekonstrukci pavilonu R, kde stavbaři vybudovali prostory pro

studenty doktorských studijních programů. V  objektu

mimo jiné vznikla i velkokapacitní učebna vybavená speciálně pro studijní obor Ústavu stavební ekonomiky a řízení

Fakulty stavební. Horní terasy budovy budou sloužit pro

výuku studentů oboru geodézie a kartografie pro speciální

měření například dlouhých vzdáleností, které umožňují

volné výhledy do ulice Veveří.

Z technického hlediska vedoucí projektu Ing. Radomír

Richter považuje za nejnáročnější část stavby konstrukce

můstku B+R, který propojil pavilon R s objektem B v ulici

Veveří (foto č. 1). „Postavili jsme ho za stálého provozu

jak stavební fakulty, tak i  dopravy na  komunikaci, která

vede pod ním. Vše muselo být dobře propracováno nejen

2

z hlediska plánování, ale i z hlediska zajištění bezpečnosti,“ říká Ing. Richter. O tom, že stavbaři Metrostavu odvedli perfektní práci, svědčí ocenění spojovacího můstku

v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012.

V  průběhu prací, které probíhaly za  plného provozu

fakulty, mohli studenti i pedagogové vidět také speciální

postupy, které při nich tým Ing. Richtera použil. Šlo například o speciální zakládání na pilotovou stěnu pro zajištění

svahu za parkovacím domem nebo samotné založení parkovacího domu (foto č. 3) na pilotách. Přeložku kanalizace

provedli raženým tunelem raziči divize 1 Metrostavu.

Díky rekonstrukci a  dostavbě získala fakulta novou

menzu a  restauraci a  všechny historické budovy nové

střechy. Projekt umožnil zejména vybudování nových

prostor pro studenty doktorských studijních programů.

Podařilo se i zvýšit počet učeben a zkvalitnit výuku z pohledu akustických parametrů ve  velkých posluchárnách

a provést jejich digitalizaci. Kromě jiného stavbaři v Brně

vybudovali i speciální výukové altány, rekonstrukcí prošla

také budova E2 (foto č. 2), která dřív sloužila  vojenské

akademii, či venkovní plochy areálu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

3

V Doksech roste moderní výrobna plastů

Dnešní dobu si bez obalů z plastických hmot již prakticky nedovedeme představit. Ekologové jimi sice nejsou

nadšeni a doporučují jejich náhradu jinými, především

přírodními materiály, ale zřejmě se ještě dlouhou

dobu bez nich neobejdeme. V poslední době se navíc

výrazně rozšířila jejich recyklace, případně se rozvíjí

i výroba biologicky odbouratelných plastů. Vypadá to

tedy, že se s plastickými obaly tak rychle nerozloučíme

a výrobci budou i nadále rozvíjet jejich produkci.

K výrobcům plastů patří i společnost FOL-Obal Doksy,

kde pracovníci divize 8 v současné době stavějí nové

a  rekonstruují již existující výrobní prostory. „Na místě,

kde stál nevyhovující objekt, stavíme novou dvoupodlažní

budovu. V přízemí bude mít výrobní prostory a v prvním

patře kanceláře,“ přibližuje poslání svého týmu vedoucí

projektu Ing. Martin Burýšek. „S pracemi jsme po dohodě s investorem začali už letos v únoru, tedy o měsíc

dříve, než bylo plánováno. A chtěli jsme je i o měsíc dříve

ukončit. Dlouhá zima však rozhodla jinak, takže stavba

skončí v původním termínu na konci roku 2013,“ popisuje

těžkosti s letošním počasím Ing. Burýšek.

Kromě počasí začátek prací zkomplikovaly i nutné

úpravy projektu. Po zdemolování starého objektu totiž

stavbaři zjistili, že terén není možné zhutnit tak, jak předpokládali. „A aby toho nebylo málo, ještě jsme zjistili, že

s ohledem na větší základové konstrukce vedlejší haly je

nutné upravit polohu základů u nové budovy. A protože již

byly vyrobeny, museli jsme posunout a zvětšit celý objekt

o asi 30 cm. To si vyžádalo více než 20 dní, o které se celá

akce prodloužila,“ doplňuje Ing. Burýšek.

V současné době mají stavbaři z divize 8 hotovou hrubou stavbu nového objektu, kde začínají pracovat třeba na

vnitřních příčkách a instalacích. Koncem června zahájili

také úpravy v přilehlé hale. Vedlejší budovu zateplí a vymění okenní výplně. Změní rovněž střechu, kterou navíc

v zájmu lepšího prosvětlení haly opatří novými pásovými

světlíky. Pokud vše půjde podle pozměněného plánu, začátkem příštího roku by se mohli zaměstnanci FOL-Obalu

nastěhovat do nových prostor.

–jar–, foto Josef Husák

METROS se změnil v Metrostav stavebniny

Koncem května byla oficiálně přejmenována nejstarší

dceřiná firma Metrostavu, společnost METROS. Dnes

ji naleznete pod novým názvem Metrostav stavebniny,

s.r.o., a můžete ocenit její vylepšené služby.

Důvody změny vysvětlil ředitel firmy Ing. Petr Nicek:

„Novým jménem chceme vyjít vstříc novým výzvám, ale

zároveň deklarovat příslušnost k Metrostavu. Řada výrobců i subdodavatelů na stavbách nás totiž často považovala

pouze za najatou společnost, nikoliv za součást Skupiny

Metrostav. Naše postavení na trhu tak bude zřetelnější.“

Nové jméno doprovázejí i  nová loga M-stavebniny

a  M-pneuservis. Jejich zkrácenou formu si vedení společnosti zvolilo kvůli zvýšení dopadu na  externí prodej,

na  nějž se firma stále více zaměřuje. Úprav se dočká

i  firemní web (obr.), který se uspořádáním bude snažit

využít každou možnost kontaktu se zákazníky. Z  jedné

jeho stránky třeba bude možné přehledně vstoupit jak

do  různých částí e-shopu, tak na  informace o  firmě či

na její intranet pro zaměstnance Skupiny Metrostav.

Úspěšnost Metrostavu stavebnin na externím trhu brzy prověří kamenná prodejna v Praze 6, která by se měla

otevřít v srpnu. Bude orientovaná na menší firmy a drobné

stavebníky, samozřejmě však bude sloužit i stálým klientům ze Skupiny Metrostav včetně jejich subdodavatelů.

V roce 2011 METROS obratově obsadil 7. místo mezi všemi prodejci stavebnin u nás (mimo čtyři hobbymarkety).

Výchozí podmínky pro externí prodej tak má příznivé.

Novinkou, týkající se výhradně firem Skupiny Metrostav, je nově uzavřená rámcová smlouva s Metrostavem

o zajištění nákupu materiálu. „Platí od 1. června 2013 a lépe reaguje na současný stav tím, že upravuje sortimentní

model, zlepšuje prevenci proti pohledávkám a  snaží se

více uplatnit dopravní kapacity divize 4. Nám dává navíc

větší šance ucházet se o  zakázky pro subdodavatele

firem Skupiny. Ke stažení je jak na našem intranetu, tak

na  portálu ekonomického ředitele Metrostavu,“ vysvětluje Ing. Nicek a uzavírá: „Z poslední doby se nám velmi

osvědčily schůzky s vedoucími projektů, které probíhají

už na začátku díla ve  spolupráci s  centrálou. Všem pomáhají šetřit čas a předcházet problémům. Podrobnější

informace chystáme do newsletteru, který našim partnerům rozešleme elektronickou poštou už v červenci.“

Voda prověřila protipovodňové dílo v Hořovicích

Když loni v létě zahajovala divize 6 práce na protipovodňových opatřeních ve  středočeských Hořovicích,

netušila, jak brzy její dílo projde praktickou prověrkou.

Bezprostředně po předání stavby v závěru května totiž

přišly povodně. Jak s uspokojením konstatoval vedoucí

týmu Ing. Miroslav Pajer, práce Metrostavu obstála.

Stavbaři na čtyřsetmetrovém úseku Červeného potoka v Hořovicích prohrábli dno, přizpůsobili spádové stupně v korytě a upravili břehy. U rodinných domů navýšili

nábřežní zeď a prodloužili ji o 150 metrů (foto), na protilehlé straně nasypali hráz. Protože do potoka vede bývalý

mlýnský náhon, rekonstruovali i jeho bezpečnostní přeliv.

Kromě toho pozměnili kanalizaci a  přeložili středotlaký

plynovod. Nezapomněli ani na vodní obyvatele a postavili

jim nový rybí přechod. Před úpravami zvládl Červený potok bezpečně nejvýš dvacetiletou vodu. Po jejich ukončení

by měl jeho korytem bez problémů protéct i stoletý objem.

Projekt byl zahájen v listopadu 2011, ale stavební práce začaly až ve druhé půli loňského června. Půlrok mezi

tím posloužil přípravám, k nimž patřil i odchyt raků a ryb.

A ten nebyl jednoduchý. Organizátoři při něm museli brát

v potaz i takové věci, jako je zoologické období pro páření

vodních živočichů. „V poměrně krátkém dotčeném úseku

potoka odborníci odchytili na 300 raků. Vzhledem k tomu,

jak jsou citliví na  čistotu prostředí, je to velmi příznivá

zpráva o kvalitě zdejší vody,“ uvedl Ing. Pajer. Kromě raků

zoologové odlovili několik tisíc mřenek, přibližně tisícovku střevlí a několik tloušťů, které přesunuli do toku nad

upravované místo. Raky museli víc rozptýlit, aby se jejich

populace nezahušťovala. Po ukončení stavby se s živočichy již nemanipulovalo, do upravovaného koryta se vrátí

během několika let sami.

Elišku opustil nejvyšší pražský jeřáb

Bytová rezidence Eliška v pražských Vysočanech, jejíž

stavbu řídí a právě dokončuje Ing.  Kamil Štrobl, Ph.D.,

z divize  3, bude po zprovoznění koncem letošního roku

nejvyšším obytným a obydleným domem v České republice.

Svou výškou překoná i dosavadního rekordmana, budovu na

Slunečním náměstí v Praze 13, kterou Metrostav postavil

před zhruba deseti lety a byl současně i jejím developerem.

I když ve světovém měřítku má Rezidence Eliška k rekordům

daleko, pro vybudování jejích nosných železobetonových

konstrukcí, jež vztyčovali betonáři z divize 6 Metrostavu,

musela divize 3 objednat jeden z největších stacionárních

zdvihacích strojů u nás, věžový jeřáb WOLF WK 92. Pokud

pracoval, přesahovala výška pod jeho hákem jedno sto

metrů. Jeho demontáž, již zachytil náš fotograf, umožnil

mobilní teleskopický jeřáb s nosností 500 tun. Při vyložení

tři metry dosáhla maximální délka jeho výložníku téměř

146  m! Oba stroje zajistila pro divizi 3 v  kompletní

subdodávce divize 11 Metrostavu. Ve Vysočanech se tak

v červnu roku 2013 sešlo hned několik nej... Nejvyšší

tuzemský obytný dům... Nejvyšší stacionární jeřáb v Praze,

který demontoval druhý největší autojeřáb v republice...

Jako každý jiný rekord ve stavebnictví bude ovšem i tento

brzy překonán. Pokud to bude na stavbě Metrostavu, jistě

o tom jeho noviny přinesou zprávu jako první.

Při akci stavbaři použili běžné postupy a  materiály.

Nejsložitější byly práce na dně koryta. „Dno vodního toku

se samozřejmě chová jinak než běžná zemina při stavbě

pozemních staveb. Museli jsme proto dbát zvýšené opatrnosti při zajišťování bezpečnosti a přizpůsobit tomu i po­

užité technologie,“ řekl Ing. Pajer. Některé práce probíhaly

navíc v  těsném sousedství supermarketů Billa a  Penny.

Stavbaři zde museli dbát nejen na bezpečnost, ale také

pracovat tak, aby co nejméně obtěžovali jejich zákazníky

a neomezovali jim parkovací prostor.

Jedním z důvodů výstavby protipovodňových opatření je snaha zabránit bleskovým povodním. „Stavbu nám

právě takováto povodeň několikrát spláchla a velmi nám

zkomplikovala práci. Dlouhotrvající deště navíc nepříznivě

ovlivnily závěrečné zemní práce i terénní úpravy s výsadbou zeleně. Sami jsme se tak přesvědčili o ničivé síle vody

a jsme rádi, že jsme mohli vybudováním této stavby přispět k lepší ochraně zdejších obyvatel,“ uzavírá Ing. Pajer.

–jar–, foto Josef Husák