strana 3
zpravodajství z divizí
1
Nové prostory pro studenty stavebnictví v Brně
V pondělí 17. června byl slavnostně otevřen areál
Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně,
který v posledních letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí a částečně i dostavbou. Závěrečná etapa stavebních
prací začala v březnu 2011 a týkala se 28 objektů. Ve
sdružení se společností UNISTAV se na ní výrazně podílel tým Ing. Radomíra Richtera z divize 1 Metrostavu.
Za nejvýznamnější lze považovat komplexní rekonstrukci pavilonu R, kde stavbaři vybudovali prostory pro
studenty doktorských studijních programů. V objektu
mimo jiné vznikla i velkokapacitní učebna vybavená speciálně pro studijní obor Ústavu stavební ekonomiky a řízení
Fakulty stavební. Horní terasy budovy budou sloužit pro
výuku studentů oboru geodézie a kartografie pro speciální
měření například dlouhých vzdáleností, které umožňují
volné výhledy do ulice Veveří.
Z technického hlediska vedoucí projektu Ing. Radomír
Richter považuje za nejnáročnější část stavby konstrukce
můstku B+R, který propojil pavilon R s objektem B v ulici
Veveří (foto č. 1). „Postavili jsme ho za stálého provozu
jak stavební fakulty, tak i dopravy na komunikaci, která
vede pod ním. Vše muselo být dobře propracováno nejen
2
z hlediska plánování, ale i z hlediska zajištění bezpečnosti,“ říká Ing. Richter. O tom, že stavbaři Metrostavu odvedli perfektní práci, svědčí ocenění spojovacího můstku
v soutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012.
V průběhu prací, které probíhaly za plného provozu
fakulty, mohli studenti i pedagogové vidět také speciální
postupy, které při nich tým Ing. Richtera použil. Šlo například o speciální zakládání na pilotovou stěnu pro zajištění
svahu za parkovacím domem nebo samotné založení parkovacího domu (foto č. 3) na pilotách. Přeložku kanalizace
provedli raženým tunelem raziči divize 1 Metrostavu.
Díky rekonstrukci a dostavbě získala fakulta novou
menzu a restauraci a všechny historické budovy nové
střechy. Projekt umožnil zejména vybudování nových
prostor pro studenty doktorských studijních programů.
Podařilo se i zvýšit počet učeben a zkvalitnit výuku z pohledu akustických parametrů ve velkých posluchárnách
a provést jejich digitalizaci. Kromě jiného stavbaři v Brně
vybudovali i speciální výukové altány, rekonstrukcí prošla
také budova E2 (foto č. 2), která dřív sloužila vojenské
akademii, či venkovní plochy areálu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
3
V Doksech roste moderní výrobna plastů
Dnešní dobu si bez obalů z plastických hmot již prakticky nedovedeme představit. Ekologové jimi sice nejsou
nadšeni a doporučují jejich náhradu jinými, především
přírodními materiály, ale zřejmě se ještě dlouhou
dobu bez nich neobejdeme. V poslední době se navíc
výrazně rozšířila jejich recyklace, případně se rozvíjí
i výroba biologicky odbouratelných plastů. Vypadá to
tedy, že se s plastickými obaly tak rychle nerozloučíme
a výrobci budou i nadále rozvíjet jejich produkci.
K výrobcům plastů patří i společnost FOL-Obal Doksy,
kde pracovníci divize 8 v současné době stavějí nové
a rekonstruují již existující výrobní prostory. „Na místě,
kde stál nevyhovující objekt, stavíme novou dvoupodlažní
budovu. V přízemí bude mít výrobní prostory a v prvním
patře kanceláře,“ přibližuje poslání svého týmu vedoucí
projektu Ing. Martin Burýšek. „S pracemi jsme po dohodě s investorem začali už letos v únoru, tedy o měsíc
dříve, než bylo plánováno. A chtěli jsme je i o měsíc dříve
ukončit. Dlouhá zima však rozhodla jinak, takže stavba
skončí v původním termínu na konci roku 2013,“ popisuje
těžkosti s letošním počasím Ing. Burýšek.
Kromě počasí začátek prací zkomplikovaly i nutné
úpravy projektu. Po zdemolování starého objektu totiž
stavbaři zjistili, že terén není možné zhutnit tak, jak předpokládali. „A aby toho nebylo málo, ještě jsme zjistili, že
s ohledem na větší základové konstrukce vedlejší haly je
nutné upravit polohu základů u nové budovy. A protože již
byly vyrobeny, museli jsme posunout a zvětšit celý objekt
o asi 30 cm. To si vyžádalo více než 20 dní, o které se celá
akce prodloužila,“ doplňuje Ing. Burýšek.
V současné době mají stavbaři z divize 8 hotovou hrubou stavbu nového objektu, kde začínají pracovat třeba na
vnitřních příčkách a instalacích. Koncem června zahájili
také úpravy v přilehlé hale. Vedlejší budovu zateplí a vymění okenní výplně. Změní rovněž střechu, kterou navíc
v zájmu lepšího prosvětlení haly opatří novými pásovými
světlíky. Pokud vše půjde podle pozměněného plánu, začátkem příštího roku by se mohli zaměstnanci FOL-Obalu
nastěhovat do nových prostor.
–jar–, foto Josef Husák
METROS se změnil v Metrostav stavebniny
Koncem května byla oficiálně přejmenována nejstarší
dceřiná firma Metrostavu, společnost METROS. Dnes
ji naleznete pod novým názvem Metrostav stavebniny,
s.r.o., a můžete ocenit její vylepšené služby.
Důvody změny vysvětlil ředitel firmy Ing. Petr Nicek:
„Novým jménem chceme vyjít vstříc novým výzvám, ale
zároveň deklarovat příslušnost k Metrostavu. Řada výrobců i subdodavatelů na stavbách nás totiž často považovala
pouze za najatou společnost, nikoliv za součást Skupiny
Metrostav. Naše postavení na trhu tak bude zřetelnější.“
Nové jméno doprovázejí i nová loga M-stavebniny
a M-pneuservis. Jejich zkrácenou formu si vedení společnosti zvolilo kvůli zvýšení dopadu na externí prodej,
na nějž se firma stále více zaměřuje. Úprav se dočká
i firemní web (obr.), který se uspořádáním bude snažit
využít každou možnost kontaktu se zákazníky. Z jedné
jeho stránky třeba bude možné přehledně vstoupit jak
do různých částí e-shopu, tak na informace o firmě či
na její intranet pro zaměstnance Skupiny Metrostav.
Úspěšnost Metrostavu stavebnin na externím trhu brzy prověří kamenná prodejna v Praze 6, která by se měla
otevřít v srpnu. Bude orientovaná na menší firmy a drobné
stavebníky, samozřejmě však bude sloužit i stálým klientům ze Skupiny Metrostav včetně jejich subdodavatelů.
V roce 2011 METROS obratově obsadil 7. místo mezi všemi prodejci stavebnin u nás (mimo čtyři hobbymarkety).
Výchozí podmínky pro externí prodej tak má příznivé.
Novinkou, týkající se výhradně firem Skupiny Metrostav, je nově uzavřená rámcová smlouva s Metrostavem
o zajištění nákupu materiálu. „Platí od 1. června 2013 a lépe reaguje na současný stav tím, že upravuje sortimentní
model, zlepšuje prevenci proti pohledávkám a snaží se
více uplatnit dopravní kapacity divize 4. Nám dává navíc
větší šance ucházet se o zakázky pro subdodavatele
firem Skupiny. Ke stažení je jak na našem intranetu, tak
na portálu ekonomického ředitele Metrostavu,“ vysvětluje Ing. Nicek a uzavírá: „Z poslední doby se nám velmi
osvědčily schůzky s vedoucími projektů, které probíhají
už na začátku díla ve spolupráci s centrálou. Všem pomáhají šetřit čas a předcházet problémům. Podrobnější
informace chystáme do newsletteru, který našim partnerům rozešleme elektronickou poštou už v červenci.“
Voda prověřila protipovodňové dílo v Hořovicích
Když loni v létě zahajovala divize 6 práce na protipovodňových opatřeních ve středočeských Hořovicích,
netušila, jak brzy její dílo projde praktickou prověrkou.
Bezprostředně po předání stavby v závěru května totiž
přišly povodně. Jak s uspokojením konstatoval vedoucí
týmu Ing. Miroslav Pajer, práce Metrostavu obstála.
Stavbaři na čtyřsetmetrovém úseku Červeného potoka v Hořovicích prohrábli dno, přizpůsobili spádové stupně v korytě a upravili břehy. U rodinných domů navýšili
nábřežní zeď a prodloužili ji o 150 metrů (foto), na protilehlé straně nasypali hráz. Protože do potoka vede bývalý
mlýnský náhon, rekonstruovali i jeho bezpečnostní přeliv.
Kromě toho pozměnili kanalizaci a přeložili středotlaký
plynovod. Nezapomněli ani na vodní obyvatele a postavili
jim nový rybí přechod. Před úpravami zvládl Červený potok bezpečně nejvýš dvacetiletou vodu. Po jejich ukončení
by měl jeho korytem bez problémů protéct i stoletý objem.
Projekt byl zahájen v listopadu 2011, ale stavební práce začaly až ve druhé půli loňského června. Půlrok mezi
tím posloužil přípravám, k nimž patřil i odchyt raků a ryb.
A ten nebyl jednoduchý. Organizátoři při něm museli brát
v potaz i takové věci, jako je zoologické období pro páření
vodních živočichů. „V poměrně krátkém dotčeném úseku
potoka odborníci odchytili na 300 raků. Vzhledem k tomu,
jak jsou citliví na čistotu prostředí, je to velmi příznivá
zpráva o kvalitě zdejší vody,“ uvedl Ing. Pajer. Kromě raků
zoologové odlovili několik tisíc mřenek, přibližně tisícovku střevlí a několik tloušťů, které přesunuli do toku nad
upravované místo. Raky museli víc rozptýlit, aby se jejich
populace nezahušťovala. Po ukončení stavby se s živočichy již nemanipulovalo, do upravovaného koryta se vrátí
během několika let sami.
Elišku opustil nejvyšší pražský jeřáb
Bytová rezidence Eliška v pražských Vysočanech, jejíž
stavbu řídí a právě dokončuje Ing. Kamil Štrobl, Ph.D.,
z divize 3, bude po zprovoznění koncem letošního roku
nejvyšším obytným a obydleným domem v České republice.
Svou výškou překoná i dosavadního rekordmana, budovu na
Slunečním náměstí v Praze 13, kterou Metrostav postavil
před zhruba deseti lety a byl současně i jejím developerem.
I když ve světovém měřítku má Rezidence Eliška k rekordům
daleko, pro vybudování jejích nosných železobetonových
konstrukcí, jež vztyčovali betonáři z divize 6 Metrostavu,
musela divize 3 objednat jeden z největších stacionárních
zdvihacích strojů u nás, věžový jeřáb WOLF WK 92. Pokud
pracoval, přesahovala výška pod jeho hákem jedno sto
metrů. Jeho demontáž, již zachytil náš fotograf, umožnil
mobilní teleskopický jeřáb s nosností 500 tun. Při vyložení
tři metry dosáhla maximální délka jeho výložníku téměř
146 m! Oba stroje zajistila pro divizi 3 v kompletní
subdodávce divize 11 Metrostavu. Ve Vysočanech se tak
v červnu roku 2013 sešlo hned několik nej... Nejvyšší
tuzemský obytný dům... Nejvyšší stacionární jeřáb v Praze,
který demontoval druhý největší autojeřáb v republice...
Jako každý jiný rekord ve stavebnictví bude ovšem i tento
brzy překonán. Pokud to bude na stavbě Metrostavu, jistě
o tom jeho noviny přinesou zprávu jako první.
Při akci stavbaři použili běžné postupy a materiály.
Nejsložitější byly práce na dně koryta. „Dno vodního toku
se samozřejmě chová jinak než běžná zemina při stavbě
pozemních staveb. Museli jsme proto dbát zvýšené opatrnosti při zajišťování bezpečnosti a přizpůsobit tomu i po
užité technologie,“ řekl Ing. Pajer. Některé práce probíhaly
navíc v těsném sousedství supermarketů Billa a Penny.
Stavbaři zde museli dbát nejen na bezpečnost, ale také
pracovat tak, aby co nejméně obtěžovali jejich zákazníky
a neomezovali jim parkovací prostor.
Jedním z důvodů výstavby protipovodňových opatření je snaha zabránit bleskovým povodním. „Stavbu nám
právě takováto povodeň několikrát spláchla a velmi nám
zkomplikovala práci. Dlouhotrvající deště navíc nepříznivě
ovlivnily závěrečné zemní práce i terénní úpravy s výsadbou zeleně. Sami jsme se tak přesvědčili o ničivé síle vody
a jsme rádi, že jsme mohli vybudováním této stavby přispět k lepší ochraně zdejších obyvatel,“ uzavírá Ing. Pajer.
–jar–, foto Josef Husák