Strana 3
V pondělí 17. června byl slavnostně otevřen areál
Fakulty stavební Vysokého učení technického vBrně,
který vposledních letech prošel rozsáhlou rekonstruk-
cí ačástečně idostavbou. Závěrečná etapa stavebních
prací začala vbřeznu 2011 a týkala se 28 objektů. Ve
sdružení se společností UNISTAV se na ní výrazně po-
dílel tým Ing.Radomíra Richtera z divize 1 Metrostavu.
Za nejvýznamnější lze považovat komplexní rekon-
strukci pavilonu R, kde stavbaři vybudovali prostory pro
studenty doktorských studijních programů. V objektu
mimo jiné vznikla ivelkokapacitní učebna vybavená speci-
álně pro studijní obor Ústavu stavební ekonomiky ařízení
Fakulty stavební. Horní terasy budovy budou sloužit pro
výuku studentůoboru geodézie akartografie pro speciální
měření například dlouhých vzdáleností, které umožňují
volné výhledy doulice Veveří.
Ztechnického hlediska vedoucí projektu Ing.Radomír
Richter považuje zanejnáročnější část stavby konstrukce
můstku B+R, který propojil pavilon R sobjektem B vulici
Veveří (foto č. 1). „Postavili jsme ho zastálého provozu
jak stavební fakulty, tak idopravy nakomunikaci, která
vede pod ním. Vše muselo být dobře propracováno nejen
zhlediska plánování, ale izhlediska zajištění bezpečnos-
ti,“ říká Ing.Richter. Otom, že stavbaři Metrostavu od-
vedli perfektní práci, svědčí ocenění spojovacího můstku
vsoutěži Stavba Jihomoravského kraje 2012.
Vprůběhu prací, které probíhaly za plného provozu
fakulty, mohli studenti ipedagogové vidět také speciální
postupy, které při nich tým Ing.Richtera použil. Šlo napří-
klad ospeciální zakládání napilotovou stěnu pro zajištění
svahu zaparkovacím domem nebo samotné založení par-
kovacího domu (foto č. 3) napilotách. Přeložku kanalizace
provedli raženým tunelem razičidivize 1 Metrostavu.
Díky rekonstrukci a dostavbě získala fakulta novou
menzu a restauraci a všechny historické budovy nové
střechy. Projekt umožnil zejména vybudování nových
prostor pro studenty doktorských studijních programů.
Podařilo se izvýšit počet učeben azkvalitnit výuku zpo-
hledu akustických parametrů vevelkých posluchárnách
aprovést jejich digitalizaci. Kromě jiného stavbaři vBrně
vybudovali ispeciální výukové altány,rekonstrukcí prošla
také budova E2 (foto č. 2), která dřív sloužila vojenské
akademii, či venkovní plochy areálu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Nové prostory pro studenty stavebnictví vBrně
1
Elišku opustil nejvyšší pražský jeřáb
Bytová rezidence Eliška v pražských Vysočanech, jejíž
stavbu řídí a právě dokončuje Ing. Kamil Štrobl, Ph.D.,
z divize 3, bude po zprovoznění koncem letošního roku
nejvyšším obytným a obydleným domem v České republice.
Svou výškou překoná idosavadního rekordmana, budovu na
Slunečním náměstí v Praze 13, kterou Metrostav postavil
před zhruba deseti lety a byl současně i jejím developerem.
I když ve světovém měřítku má Rezidence Eliška k rekordům
daleko, pro vybudování jejích nosných železobetonových
konstrukcí, jež vztyčovali betonáři zdivize 6 Metrostavu,
musela divize3 objednat jeden znejvětších stacionárních
zdvihacích strojů u nás, věžový jeřáb WOLF WK 92. Pokud
pracoval, přesahovala výška pod jeho hákem jedno sto
metrů. Jeho demontáž, již zachytil náš fotograf, umožnil
mobilní teleskopický jeřáb s nosností 500 tun. Při vyložení
tři metry dosáhla maximální délka jeho výložníku téměř
146 m! Oba stroje zajistila pro divizi 3 v kompletní
subdodávce divize 11 Metrostavu. Ve Vysočanech se tak
v červnu roku 2013 sešlo hned několik nej... Nejvyšší
tuzemský obytný dům... Nejvyšší stacionární jeřáb v Praze,
který demontoval druhý největší autojeřáb v republice...
Jako každý jiný rekord ve stavebnictví bude ovšem i tento
brzy překonán. Pokud to bude na stavbě Metrostavu, jistě
o tom jeho noviny přinesou zprávu jako první.
2 3
Koncem května byla oficiálně přejmenována nejstarší
dceřiná firma Metrostavu, společnost METROS. Dnes
ji naleznete pod novým názvem Metrostav stavebniny,
s.r.o., amůžete ocenitjejí vylepšené služby.
Důvody změny vysvětlil ředitel firmy Ing.Petr Nicek:
„Novým jménem chceme vyjít vstříc novým výzvám, ale
zároveň deklarovat příslušnost kMetrostavu. Řada výrob-
ců isubdodavatelů nastavbách nás totiž často považovala
pouze zanajatou společnost, nikoliv zasoučást Skupiny
Metrostav. Naše postavení natrhu tak bude zřetelnější.“
Nové jméno doprovázejí i nová loga M-stavebniny
aM-pneuservis. Jejich zkrácenou formu si vedení spo-
lečnosti zvolilo kvůli zvýšení dopadu naexterní prodej,
na nějž se firma stále více zaměřuje. Úprav se dočká
i firemní web (obr.), který se uspořádáním bude snažit
využít každou možnost kontaktu se zákazníky. Z jedné
jeho stránky třeba bude možné přehledně vstoupit jak
do různých částí e-shopu, tak na informace o firmě či
najejí intranet pro zaměstnance Skupiny Metrostav.
Úspěšnost Metrostavu stavebnin naexterním trhu br-
zy prověří kamenná prodejna vPraze 6, která by se měla
otevřít v srpnu. Bude orientovaná namenší firmy adrobné
stavebníky, samozřejmě však bude sloužit istálým klien-
tům ze Skupiny Metrostav včetně jejich subdodavatelů.
Vroce 2011 METROS obratově obsadil 7. místo mezi vše-
mi prodejci stavebnin unás (mimo čtyři hobbymarkety).
Výchozí podmínky pro externí prodej tak má příznivé.
Novinkou, týkající se výhradně firem Skupiny Metro-
stav, je nově uzavřená rámcová smlouva sMetrostavem
ozajištění nákupu materiálu. „Platí od1. června 2013 alé-
pe reaguje nasoučasný stav tím, že upravuje sortimentní
model, zlepšuje prevenci proti pohledávkám a snaží se
více uplatnit dopravní kapacity divize 4. Nám dává navíc
větší šance ucházet se o zakázky pro subdodavatele
firem Skupiny. Kestažení je jak nanašem intranetu, tak
na portálu ekonomického ředitele Metrostavu,“ vysvět-
luje Ing.Nicek auzavírá: „Zposlední doby se nám velmi
osvědčily schůzky svedoucími projektů, které probíhají
už na začátku díla vespolupráci scentrálou. Všem po-
máhají šetřit čas apředcházet problémům. Podrobnější
informace chystáme donewsletteru, který našim partne-
rům rozešleme elektronickou poštou už včervenci.“
METROS se změnil vMetrostav stavebniny
Voda prověřila protipovodňové dílo vHořovicích
V Doksech roste moderní výrobna plastů
Dnešní dobu si bez obalů z plastických hmot již praktic-
ky nedovedeme představit. Ekologové jimi sice nejsou
nadšeni a doporučují jejich náhradu jinými, především
přírodními materiály, ale zřejmě se ještě dlouhou
dobu bez nich neobejdeme. V poslední době se navíc
výrazně rozšířila jejich recyklace, případně se rozvíjí
i výroba biologicky odbouratelných plastů. Vypadá to
tedy, že se s plastickými obaly tak rychle nerozloučíme
a výrobci budou i nadále rozvíjet jejich produkci.
K výrobcům plastů patří i společnost FOL-Obal Doksy,
kde pracovníci divize 8 v současné době stavějí nové
arekonstruují již existující výrobní prostory. „Na místě,
kde stál nevyhovující objekt, stavíme novou dvoupodlažní
budovu. V přízemí bude mít výrobní prostory a v prvním
patře kanceláře,“ přibližuje poslání svého týmu vedoucí
projektu Ing. Martin Burýšek. „S pracemi jsme po do-
hodě s investorem začali už letos v únoru, tedy o měsíc
dříve, než bylo plánováno. A chtěli jsme je i o měsíc dříve
ukončit. Dlouhá zima však rozhodla jinak, takže stavba
skončí vpůvodním termínu na konci roku 2013,“ popisuje
těžkosti s letošním počasím Ing. Burýšek.
Kromě počasí začátek prací zkomplikovaly i nutné
úpravy projektu. Po zdemolování starého objektu totiž
stavbaři zjistili, že terén není možné zhutnit tak, jak před-
pokládali. „A aby toho nebylo málo, ještě jsme zjistili, že
s ohledem na větší základové konstrukce vedlejší haly je
nutné upravit polohu základů u nové budovy. A protože již
byly vyrobeny, museli jsme posunout a zvětšit celý objekt
o asi 30 cm. To si vyžádalo více než 20 dní, o které se celá
akce prodloužila,“ doplňuje Ing. Burýšek.
V současné době mají stavbaři z divize 8 hotovou hru-
bou stavbu nového objektu, kde začínají pracovat třeba na
vnitřních příčkách a instalacích. Koncem června zahájili
takéúpravy v přilehlé hale. Vedlejší budovu zateplí a vy-
mění okenní výplně. Změní rovněž střechu, kterou navíc
vzájmu lepšího prosvětlení haly opatří novými pásovými
světlíky. Pokud vše půjde podle pozměněného plánu, za-
čátkem příštího roku by se mohli zaměstnanci FOL-Obalu
nastěhovat do nových prostor.
–jar–, foto Josef Husák
Když loni vlétě zahajovala divize 6 práce naprotipo-
vodňových opatřeních ve středočeských Hořovicích,
netušila, jak brzy její dílo projde praktickou prověrkou.
Bezprostředně popředání stavby vzávěru května totiž
přišly povodně. Jak suspokojením konstatoval vedoucí
týmu Ing.Miroslav Pajer, práce Metrostavu obstála.
Stavbaři načtyřsetmetrovém úseku Červeného poto-
ka vHořovicích prohrábli dno, přizpůsobili spádové stup-
ně vkorytě aupravili břehy. Urodinných domů navýšili
nábřežní zeď aprodloužili ji o150 metrů (foto), naproti-
lehlé straně nasypali hráz. Protože dopotoka vede bývalý
mlýnský náhon, rekonstruovali ijeho bezpečnostní přeliv.
Kromě toho pozměnili kanalizaci apřeložili středotlaký
plynovod. Nezapomněli ani navodní obyvatele apostavili
jim nový rybí přechod. Před úpravami zvládl Červený po-
tok bezpečně nejvýš dvacetiletou vodu. Pojejich ukončení
by měl jeho korytem bez problémů protéct istoletý objem.
Projekt byl zahájen vlistopadu 2011, ale stavební prá-
ce začaly až vedruhé půli loňského června. Půlrok mezi
tím posloužil přípravám, knimž patřil iodchyt raků aryb.
Aten nebyl jednoduchý. Organizátoři při něm museli brát
vpotaz itakové věci, jako je zoologické období pro páření
vodních živočichů. „Vpoměrně krátkém dotčeném úseku
potoka odborníci odchytili na300 raků. Vzhledem ktomu,
jak jsou citliví na čistotu prostředí, je to velmi příznivá
zpráva okvalitě zdejší vody,“ uvedl Ing.Pajer. Kromě raků
zoologové odlovili několik tisíc mřenek, přibližně tisícov-
ku střevlí aněkolik tloušťů, které přesunuli dotoku nad
upravované místo. Raky museli víc rozptýlit, aby se jejich
populace nezahušťovala. Poukončení stavby se sživoči-
chy již nemanipulovalo, doupravovaného koryta se vrátí
během několika let sami.
Při akci stavbaři použili běžné postupy a materiály.
Nejsložitější byly práce nadně koryta. „Dno vodního toku
se samozřejmě chová jinak než běžná zemina při stavbě
pozemních staveb. Museli jsme proto dbát zvýšené opatr-
nosti při zajišťování bezpečnosti apřizpůsobit tomu ipo-
užité technologie,“ řekl Ing.Pajer. Některé práce probíhaly
navíc vtěsném sousedství supermarketů Billa aPenny.
Stavbaři zde museli dbát nejen na bezpečnost, ale také
pracovat tak, aby co nejméně obtěžovali jejich zákazníky
aneomezovali jim parkovací prostor.
Jedním zdůvodů výstavby protipovodňových opatře-
ní je snaha zabránit bleskovým povodním. „Stavbu nám
právě takováto povodeň několikrát spláchla avelmi nám
zkomplikovala práci. Dlouhotrvající deště navíc nepříznivě
ovlivnily závěrečné zemní práce iterénní úpravy svýsad-
bou zeleně. Sami jsme se tak přesvědčili oničivé síle vody
ajsme rádi, že jsme mohli vybudováním této stavby při-
spět klepší ochraně zdejších obyvatel,“ uzavírá Ing.Pajer.
–jar–, foto Josef Husák