Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 1
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 2
Tuneláři divize 1 Subterra nezahále
Než se koncem roku rozehnou ražby tunelů Sätra
aSkärholmen, které umožní výstavbu podzemho ob-
chvatu západní části Stockholmu, zaměstvají raziče
firmy Subterra zejna rekonstrukce tunelu Alter-Kai-
ser-Wilhelm-Tunnel (AKWT) vněmecké spolkové zemi
Porý-Falc a práce v Praze na průzkumné štole pro
Radlickou radiálu. Vobou případech se jim dílo dí.
ce než 4,2 km dlouhý dvojkolejný tunel AKWT mezi
stem Cochem a obcí Ediger-Eller byl v provozu od
roku1879 avíce než 100 let držel prvenství vdélce mezi
německými železničními tunely. V zájmu zvýšení bez-
pečnosti irychlosti dopravy natrati KoblenzPerl vyra-
zili vletech 2010–2012 pracovci ze společnosti BeMo
Tunnelling souběžně s ním jednokolejný Neuer-Kaiser-
-Wilhelm-Tunnel – pomocí zeminového štu – asAKWT
jej spojili osmi tunelovými propojkami.
Potom nastal čas přestavět najednokolejný iAKWT
akeslovu se dostala Subterra, která nakonci roku 2012
tuto zazku získala vnárm výrovém řízení. Zahr-
nuje zejména sanace stávajího tunelu sobezdívkou zka-
menného řádkového zdiva, částečné ražby – prohloubení
dna occa 1,3 m včetně primárho osní – avestavbu
nového definitivního ostění z vodostavebního betonu.
Projekt rozšířily dodatně nasmlouvané práce souvise-
cí např. sdemontážemi vystrojení tunelu. Doprovází jej
iznné množství změn – každá rekonstrukce totiž skrý
tajemství. Zde rozdíl mezi předpokládanými azastiženými
tloušťkami apevnostmi staré obezdívky. „Sjejími sanace-
mi ainjektážemi nám vsubdodávce pomáhají ikolego
zoddělení stavební údržby firmy BeMo. Razi znaší divi-
ze 1 dodnes vyrazili víc než 350 metrů dna tunelu. Zakáz-
ku bychom tak měli ukončit podle pnu, vprvní polovině
íšho roku,“ říká vedoucí projektu Ing.Jí Patzák.
Průzkumná štola sprofilem 13,46 m² (foto), kterou
pomocí NRTM razí vPraze tým divize 1 vedený Ing.Ja-
nem Panuškou, posloí jako zdroj informací ohornino-
vém prostředí avodním režimu vmístě budoucích tune
naRadlické radiále mezi Rozvadovskou spojkou ast-
ským okruhem. Její ražba ze 14 metrů hluboké těž
šachty nedaleko portálu Zlíchovského tunelu začala vloni
vří askočí ještě letos. „Vúvodních asi 140 metrech
jsme oproti očekávání zastihli méně vhodné prosedí pro
ražbu budoucího tunelu – tektonicky porené pracho-
vito-jílovité břidlice, mikritické vápence akomplikova
zké nadloží. Dnes už ale razíme v polohách zdravých
penců svysokou pevností, kde dosahujeme denních vý-
konů až 3,5 metru aštola se tak už protáhla dodélky přes
500metrů zcelkových 850,“ konstatuje vedoucí projektu.
Na zakázce ve Stockholmu, která zahrnuje dva více
než půlkilometrové přístupové tunely Sätra aSkärholmen
sprofilem zhruba 75 m
2
avýstavbu dočasného náklado-
vého přístavu, už začal pracovat tým Ing.Dalibora Čeí-
ka. Hlavní část stavby má zít už koncem letho roku.
red, foto archiv firmy Subterra
Čti dny vpohybu
Namístě jednokolejného železničního přejezdu Vltavy
zroku 1892 roste uBoršova natrati České Bujovice
– Volary nový ocelový most. Koncem ktna jej pracov-
níci provozu mostních technologií zdivize 4 vysunuli
es řeku, zasunuli dodefinitivní polohy aspustili.
ce než 120 metrů dlouhý dvoupolový příhradový
most ohmotnosti kolem 420 tun vyrobili pojednotlivých
lech oceláři zdivize3 vevýrobně vHorch Počernicích.
Pracovci dopravy zdivize 4 jej převezli kVltavě, kde kdí-
lu opět nastoupila divize 3 – konktně tým Ing.Jinicha
tleho, MBA, který konstrukci na místě sestavil (foto
č. 1) aznovu předal divizi 4 – tentokt zaměstnancům
provozu mostních technologií, jež řídí Ing.Martin Ředina.
Vté době už měli stavbaři divize 4 snesenou starou
mostní konstrukci a přebudovanou spodní stavbu mostu.
Zatímco obě opěry stačilo sanovat, zesílit adoplnit nový-
mi úlmi prahy, středový pilíř museli zbourat anavel-
koprových pilotách ho vybudovat znova (foto č.2).
„Narozl odjiných podobných konstrukcí, kde se nejdřív
provede železobeton anásledně se obloží kamenem, my
jsme uboršovského pilíře žulové zdivo využili jako ztrace-
né bednění, které jsme přes spáry ukotvili doíku,“ říká
stavbyvedoucí Ing.Onej Strouhal, který práce řídí.
Koncem května pak pracovním divize 4 trvalo pouhé
čti dny, aby zmonžní plošiny zapomoci podpěrných
konstrukcí zmateriálu PMO (foto č. 3) most v10 fázích
polně vysunuli přes Vltavu (foto č. 4) poté příčně zasu-
nuli dodefinitivní polohy aspustili naliska (foto č. 5).
Zakázku pro AŽD Praha ukončí divize 4 vpůli července.
red, foto archiv divize 4, JH (č. 2)
Martina Guleje,
vedoucího ÚLP SQZ
Za zkratkami v úvodu se skrývá Ústřední laborat
Praha firmy SQZ, už Martin Gulej pracuje odjejího
založení vroce 1999. Skolegy se ale poznal ještě odva
roky dřív. Poukončení studia na stavební průmyslovce
v Plzni totiž nastoupil dolaboratí Dopravních staveb
Olomouc, ze kterých jako dceřiná společnost Metro-
stavu SQZ vznikla. Odzáří 2013 řídí Martin Gulej její
laboratoř sídlící naRohanském ostrově.
Vaše akreditovaná laboratoř provádí hlavně zkoky
betonu, kameniva azemin. Kolik lidí vní pracuje?
I se mnou dvanáct. Z toho až sedm techniků-laboran
denně vyjíždí nastavby. Sám jsem tuto práci dlouho dělal,
atak vím, jak je nároč. Každý zkolegů vsezoně najez
čně i40005000 km aněkdy přitom musí být nasta-
venti už třeba vei ráno nebo přes noc. Apokud se be-
tonuje naíklad mostovka, což může být 400 až 1000 m³,
amá vzít vzorek zkažho mixu, tak je technik vyžený až
moc. Ponávratu dolaboratoře jtě musí navíc vypracovat
povinnou administrativu. Každý náš pracovník má přiděle-
né akreditované zkební postupy, proto ne všichni mohou
lat všechny typy akreditovaných zkoušek. Museli jsme
proto nedávno posílit vozový park, protože se letos znovu
zínají provádět velké dopravní stavby, a zajistit denně
eba 16 výjezdů pro sedm lidí nebylo jednoduché.
Kde apro koho dnes pracujete?
sobíme vČecch. Morava aSlezsko spadají pod labo-
ratoř SQZ vOlomouci. Pro Metrostav, se kterým se nám
výborně komunikuje, pracujeme hlavně na čtech vel-
kých projektech – nadostavbách dálnic D8 aD11, namo-
dernizaci trati RokycanyEjpovice anově naopravě D1.
Poté, co jsme se vloni stali jedním zhlavních dodavatelů
pro firmy Skupiny Metrostav voblasti zkebnictví, se ob-
jem prací pro ně zvýšil zhruba napolovinu našeho obratu.
Daích 10–15 % našeho výkonu představuje zkouše
vzorků zbetonáren TBG Metrostav. Zbylou část ročního
obratu zajišťujeme externě mimo Skupinu Metrostav.
Odpodají výsledky zkoušek požadavkům?
Zeminy jsou přírodnina, proto je unich někdy náročné
splnit hodnoty stanovené podle projektové dokumentace
či ČSN amusí se vylepšovat. Voblasti betonů se ale sle
zvyšují požadavky nakvalitu azpracování směsi. Uvel-
kých betoren, které jsou hlídané certifika, se proto
sproblémy setkáváme jen zcela výjim. Pevnost be-
tonů ale roste. Dříve byl beton spevnostní třídou C 30/37
považovaný zašpkový ateď je brán skoro jako základní.
Když SQZ zkoelo vzorky pro ELI Beamlines, které téř
spadaly do kategorie těžkých betonů, tak to prováli
kolegové v laborati naZbraslavi, kde mají pro betono
vzorky výkonnější lis. Nás proto zřejmě čeká nákup nové-
ho. Beton naprefabrikovanou mostovku čelákovické lávky
už totiž třeba přesahoval třídu C 100/115. Podobné betony
se totiž na stavbách budou pravděpodobně objevovat
časji amy na to musíme být připraveni.
Otom, že jste nedávno zali měřit integritu pilot, už
noviny informovaly. Nabíte nějakou další novinku?
Asi před měsícem jsme si pořídili přenosný stroj pro já-
drové vrní aprovádíme nově diagnostiku vozovek. Od-
zkoeli jsme si ji naMoravě avúseku mezi 12.a16.km
lnice D1, kde jsme zajišťovali podklady pro projekt
oprav. Abychom mohli vozovky zkoušet kompletně, plá-
nujeme také nákup georadaru, kterým se třeba uzakázek
pro ŘSD ověřuje správná poloha kluzných trnů a kotev
v cementobetonovém krytu. Chtěli bychom ho mít při-
pravený jtě před tím, než začne divize 4 Metrostavu
betonovat kryt dálnice D1 vúseku HzdoniceOsedek.
te velkou konkurenci. Jak se sní vyrovnáváte?
eba zvyšováním kvalifikace laborantů arozšiřováním
nabídky. Teď naíklad nakupujeme zařízení nakamero
zkoky kanalizace, naněž bychom chtěli co nejív získat
akreditaci. Akreditované razítko má totiž větší váhu n
autorizace agarantuje pro investory vyšší kvalitu. Zákaz-
ci se už nas často obracejí opakovaně, máme tedy
odnich ztnou vazbu, že jsou spokojeni.
strana 2
PME SE
zkum pomáhá irozvoji nosných technologií
Metrostav se mimo jiné polí takénavýzkumné čin-
nosti. Ve spolupráci se Stavební fakultou Česho
vysokého učení technického vPraze podobu čtyř let
(2011–2015) zpracovával výzkumný projekt podporo-
vaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO)
na téma „Zvýšení trvanlivosti betonových konstrukcí
vystavených extrémním zatížením“.
Žádost odotaci naMPO byla vypracována sohledem
natehdeí přípravu podkladů pro výstavbu jaderné elek-
trárny Temelín. Témata řešení však zahrnovala iproblé-
my, se kterými se setkáme naběžch stavch, jako
jsou betonáže objemných konstrukcí, například tlustých
desek, problematika odolnosti betonu proti agresivnímu
prosedí nebo vývoj betonu svysokou pevností aodol-
ností (UHPC). Kolegové nafakultě se mimo jiné zavali
účinky rázu aproblémy spojenými se spřažením ocelo-
vých abetonových částí konstrukcí.
Vývoj nových technologií je zapotřebí ověřovat vre-
álných podmínkách stavby. K tomu jsme využili někte-
rých rozsáhlých projektů proných vdobě výzkumu.
Jedním znich byla výstavba Trojského mostu. Betož
spřaženého ocelobetonového táhla jeho mostovky, které
je vystaveno účinm vody sobsahem rozmrazovacích
solí, vadovala poití betonu svysokou odolností, je
se musel ulit do omezeného členitého prostoru defi-
novaného ocelovou částí táhla ajeho vnějšími rozměry.
Odzkoušeli jsme ji naexperimentálních modelech, před-
poklady postupu betonáže ověřili pokusy apracovníci Me-
trostavu tak získali zkušenosti, jak podobné konstrukce
betonovat. Pro výplň ocelových patek oblouku Trojského
mostu byl potom využit samozhutnitelný beton spevností
esahující 100 MPa, který byl vyvinut vTBG Metrostav
i výzkumu UHPC.
Podobně byly zprojektu podpořeny ověřovací expe-
rimenty nastavbě laserového centra ELI Beamlines, kde
se vyskytovaly složité masivní konstrukce, ukterých byly
kladeny mimořádné požadavky jak natechnologii výroby
(například nízký vývoj hydratho tepla), tak inavlast-
nosti hotové konstrukce (téměř nulový výskyt trhlin).
Výzkum betonu UHPC byl zajen společně s TBG
Metrostav v roce 2010. První fází výzkumu byla něko-
likaletá činnost na vývoji materiálu, druhou pak vývoj
technologie betonáže vevelkém objemu. Třetí fáze zna-
menala provedení experimentální konstrukce – lávky přes
Labe vČelákovicích (foto) –, kterou vybudovala divize 5
Metrostavu adnes je již déle než rok úsšně vprovozu.
Využití nových technologií jí nedávno přineslo ii oce
vsouži Česká dopravní stavba 2014.
Za podpory projektu se provedla řada experimentů,
které ořily, že vyjený beton má předpokládané vlast-
nosti, aodzkoušela se betož prefabrikovach segmen-
tů. Tím se vytvořily předpoklady pro úspěšnou výstavbu
reálné konstrukce. Účast naření výzkumch projektů
tak slouží kdlouhodobému rozvoji nosných technologií
Metrostavu. Nedílnou součástí jeho výzkumné činnosti
jsou zejména experimenlní programy, které pomáhají
řešit aktlní probmy naprovách stavch. Vsou-
časné době takto pracujeme naprojektu CESTI zaměře-
m nadopravní infrastrukturu.
Prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
2
1
3
4
5
Metrostav_11_2015.indd 2 22.06.15 11:10
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 1
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 2
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 3
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 4
Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 11/2015, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (716 ms)

Rendering Strana 3 (102764): (0/1) (719 ms)

Rendering Strana 2 (102763): (0/1) (765 ms)

Rendering Strana 1 (102762): (0/1) (764 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2989/vth119105-1.jpg (3x)

 i2989/vth119106-1.jpg (3x)

 i2989/bg102763.svg

 i2989/vth119107-1.jpg (3x)

 i2989/vth119108-1.jpg